Chovatelství

3) Akutní stavy u jednotlivých druhů zvířat

- nejčastější akutní stavy u zvířat, kladen důraz na to, aby chovatel uměl poskytnout první pomoc, popřípadě pacienta stabilizovat do doby než jeho ošetření převezme veterinární lékař

a) přežvýkavci

- nemoci často původ v GIT, ve složitých žaludcích

·         akutní nadmutí – tympanie

- rozlišujeme primární, ke které dochází většinou v důsledku přijetí lehce zkvasitelného krmiva a sekundární, která je častá při ucpání jícnu nějakým cizím tělesem          

- přestávají přežvykovat, přijímat krmivo a vodu, zvětšuje se objem břicha, patrné zvláště v hladových jamách

- později příznaky oběhového selhání (zrychlený puls, bledé sliznice až zastřené vědomí (plynem naplněný bachor utlačuje

cévy, hlavně aortu)

- první pomoc spočívá v odstranění plynu, k tomu bachorová sonda (hadice bez ostrých hran)

- je možné touto zavedenou sondou podat 2-3 litry vápenné vody, 300-400ml 40-50% etylalkoholu, nebo kyselinu mléčnou (20ml v 1-2 litrech vody)

·         acidóza bachorového obsahu

- porucha metabolismu, vzniká po přijetí většího množství lehce degradovatelných sacharidů (kukuřice, sladké ovoce, melasa atd.)

- v bachoru dojde k pomnožení baktérií mléčného kvašení a ke zvýšené produkci kyseliny mléčné (laktátu), ta může snížit pH bachoru až k hodnotě 4 (normálně 6,2-6,8)

- to vede až k naleptání bachorové stěny, zvíře přestává přežvykovat, přijímat krmivo a vodu, je apatické a při těžkých formách může dojít až k ulehnutí

- diagnostika se provede na základě anamnestických údajů, popřípadě odběru bachorové tekutiny pomocí sondy

- první pomoc spočívá v provedení výplachu bachoru a inokulaci bachorové tekutiny od zdravé krávy, nebo naředění bachorového obsahu a v zamezení příjmu „sladkého“ krmiva

- úspěšný roztok, který obsahuje kuchyňské kvasnice (pH nezmění, ale kvasinky velmi rychle spotřebují cukry a tím je zamezena tvorba dalšího laktátu). Opakem acidózy je

·         alkalóza bachrového obsahu

- opakem acidózy, méně častá, vzniká po přijetí velkého množství bílkovinných krmiv

 nebo nedostatečně rozmíchané močoviny

- příznaky podobné jako u acidózy a diagnostika také

- postup léčby je opačný, podáváme kyselinu mléčnou, nebo octovou v 10-15 l vody

- u vysokoprodukčních krav se v poslední

·         přesunutí slezu

- u vysokoprudukčních krav

- snížená motorika zřejmě v důsledku hypokalcémie

- ve slezu se hromadí plyn, který způsobuje přesunutí slezu z jeho fyziologické polohy (vespod břišní dutiny, mediálně) podél břišní stěny směrem vzhůru a to buď zleva (častěji), nebo zprava (akutnější průběh)

- rozvíjí se v prvních týdnech po porodu, když stoupá užitkovost

- příznakem je náhlý pokles nádoje bez zjevného jiného onemocnění, zvíře je apatické, nepřežvykuje

- diagnostika se provádí auskultací a poklepem na břišní stěnu

- první pomocí může být válení, definitivní řešení musí být vždy chirurgické

b) koně

- hlavně v důsledku špatné funkce GIT

·         kolika

- nejedná se o nemoc, ale o příznak různých nemocí či poruch

- zásadní, jaká část střeva byla postižena

- příčiny kolik mohou být velmi různé

- projevy jako nervozita, pocení, podkopávání, ohlížení se na břicho, „psí“ posed, nápinky atd.

- akutnost stavu je možné posoudit podle několika příznaků - hodnota pulzu, čím je vyšší, tím je stav vážnější, za zvýšený se považuje nad 70-80 puls_/min, za velmi vysoký nad 100, další možností je měření CRT a poslech peristaltiky (i několik minut)

- možné provést i rektální vyšetření, pouze člověk s velkými zkušenostmi

- důležitá souvislost s příjmem potravy, frekvence kálení a vzhled výkalů

- pokud se kolika projeví po nakrmení, jsou pravděpodobné žaludeční vředy

- obecně platí, že čím je problém střev blíže žaludku, tím je stav vážnější a prognosticky nejistý

- je třeba zdůraznit, že koně s kolikou je zapotřebí vodit je naprosto mylný, při zánětu, křečové kolice, uskřinutí se tím může stav jen zhoršit

- první pomoc komplikovaná, do příjezdu veterináře provádět pouze obecné úkony (kůň v teple, bez přístupu ke krmivu, vodit pouze za určitých okolností)

- v případě postižení tenkých střev se doporučuje zavést nosojícnovou sondu (v žaludku se

hromadí tekutina zvaná reflux a může dojít až k prasknutí žaludku, což je vždy smrtelné)

- následkem koliky uhyne více koní, než kolik jich podlehne jiným onemocněním či úrazům

c) psi

- často se vyskytují polytraumata, tzn. mnohočetná zranění

- laické ošetření se soustředí na základní životní funkce

- zvláštní pozornost zasluhuje pneumothorax, což je vniknutí vzduchu do hrudníku a to má za následek kolaps plic

- aby se zvíře neudusilo, je nutné otvor zacelit, a to čímkoli, na sterilitu se v tomto případě nehledí

- časté jsou i vykloubení a zlomeniny, je třeba přihlédnout k ostatním zraněním a

přednostně se soustředit na řešení stavů ohrožující život, pokud není zlomenina otevřená,

ošetření ponecháme až na veterinárního lékaře, zvláště u koček se často setkáváme s úrazy

elektrickým proudem, naprostou prioritou je v těchto případech odpojení elektrické šňůry ze

sítě, neboť hrozí zranění také případnému zachránci

·         přetočení žaludku GDV

- zvláště u velkých plemen psů

- pes má jen velmi málo fixovaný žaludek a v podstatě se volně pohybuje v břišní dutině v závislosti na příjmu potravy, je pro tento problém zančně predisponován (dokonce

někteří majitelé nechávají žaludek preventivně zafixovat při jiných operacích)

- příznaky se objevují typicky po nakrmení (překrmení) a v anamnéze se nachází také živý pohyb nebo dokonce válení

- tím jak se žaludek přetočí, zaškrtí se jednak na straně dvanáctníku a jednak na straně kardie, v žaludku se hromadí kyseliny a plyn, velmi se zvětšuje, tlačí na aortu a smrt nastává během několika hodin na oběhové selhání

- příznaky jsou náhlá apatie po nakrmení, zvýšený povrchní puls, rychlé dýchání a bledost sliznic, možná pouze chirurgická pomoc