Uběhl už týden co se začal Lord podílet na výuce svých svěřenců. Ginerva i Harry vůbec mezi sebou nemluvili. A jen se věnovali tomu co se měli naučit a tomu co se chtěli naučit navíc.
Harry Ginervu vůbec neviděl a nestaral se o to. Nechtěl se s ní moc stýkat, protože nevěděl, jestli by jeho názor nevyzradila Pánovi zla. Harry už vymyslel způsob jak se mu pomstít, jen jestli to vyjde. První věc kterou se potřeboval naučit byl Nitrobrana a nitrozpyt. Také po třech dnech učení tohoto odvětví magie, přišel na jednu věc. Musí si dávat pozor i nad tím kouzelníkem, co je chodil léčit. Když je léčil, Harry ucítil, že mu prohlíží vzpomínky. Harry si tedy vybavil, jak ho to tu baví. Jak se těší až bude stát po Lordově boku v bitvách a sledovat mudly, kteří leží zmučeni u jeho nohou.
Koncem týdne ho napadla myšlenka, jak by se mohl ukrýt před světem, když by potřeboval, hned na to mu vlétli do ruky dvě knihy. Zvěromagie a Metamorfomagie. Jednu si z nich vybral a hned začal v ní listovat. Začal u Zvěromagie.
U Severce po týdnu.
Severus Snape, se právě vrátil s temného sídla, kde opět napravoval škody, které byli proveden na těch dětech a přemýšlel o nich. Dával si dohromady co nejstručněji a nejpřesněji vysvětlí jací na něj udělali dojem. S ředitelem se dohodl, že mu bude dávat hlášení na konci týdne.
Jakmile ho vyvezl chrlič před dveře ředitelovi kanceláře, zaklepal a po vyzvání vešel.
„Tak tě vítám Severusi, posaď se. Nedáš si něco, čaj, nebo něco ostřejšího. Popřípadě sušenku, či citrónový drops? Je výborný.“
„Ne, děkuji Albusi. Nepřišel jsem sem na čaj, ale říct vám jaký na mě udělali dojem děti a co jsem zjistil.“
„Tak začni.“
„Začnu u děvčete. Jmenuje se Ginerva. Je zamlklá, s nikým se nebaví a to ani s tím klukem, i když to je vzájemné. Věnuji se studiu a troufám si říct, že si myslím, že by mohli konkurovat páťákovi z Bradavic. Tedy v některých oborech. Zpět k dívce. Jizvi co jí léčím, nejsou životu nebezpečné, ale všechny pocházejí z oboru černé magie.Objevil jsem však jednu jizvu, kterou se mi nedaří plně vyléčit. Na levém předloktí má řeznou ránu a nedokáži zařidit, aby zmizela. To co se učí se ji nelíbí, ale nechce být potrestána a ani nechce aby byl potrestán ten kluk. Sice na hlas to nikdy neřekne, ale je ráda, že tam není sama. Taky se bojí aby nevyšlo najevo, že se jí nelíbí co se učí.“
„Je nějaký šance ji odtamtud dostat?“
„Ne.“
„Tak pokračuj a řekni mi něco o tom chlapci.“
„První dny když jsem ho léčil cítil jsem podobné pocity jako u děvčete. Nelibost, obavy s toho co bude a navíc chuť po pomstě. Ovšem třetí den se to změnilo. Začal jsem cítit uspokojení v mučení. Těšil se až se postaví po boku svého pána. Chce mu být nejblíže.“
„Co si o tom myslíš?“
„Buď rapidně změnil své názory nebo se začal učit Nitrobranu, ale takhle rychle se ji nenaučí. To je nemožné. Já se to učil dva roky.“
„To poznáme v budoucnu, co o něm ještě víš.“
„Je zvláštní.“
„To víme, je hadí jazyk.“
„To nemyslím.“
„Když lečím jeho rány, tak některé by se plně měli zhojit až další den, ale on už po nich druhý den nemá ani památky. Jako kdyby se sám léčil.“
„Není možné, že by se učil i lékařským kouzlům?“
„Už mě to napadlo, jenže na některé rány neznám kouzla ani já, jak by si je pak mohl sám vyléčit tak rychle?“
„Takže chlapec bude výjimečný. Uvidíme co z něho vyleze. Dávej na něj pozor a nespusť z něho oči. Jo Severusi, ví ostatní smrtijedi, kdo a co jsou zač?“
„Ne jediní kdo o nich ví, jsem já a Lucius.“
Harry už je u Voldemorta rok. Za tu dobu ovládá slušně černou magii, Mistrně Nitrobranu a nitrozpyt. Naučil se zvěromágii, kde mu opět magie vůle pomohla. Nemusel si připravovat lektvar, aby mu ukázal v co se bude měnit. Ukázala mu to jeho zvláštní moc. Dále se učil všechny obory magie co jsou. Hlavně se zaměřil na magii mysli, runy a věštění z čísel. Poslední dva obory sou potřeba na vytváření vlastních kouzel. Takže teď spíš vymýšlí vlastní kouzla. Ví že bílou magii a obranu proti černé ho tu učit nenechají, tak to vyřešil takto. Vynalézá vlastní kouzla na boj proti černé magii. Ginervu sleduje taky. Neví co si o ní má myslet. Chvilku vypadá, že ji to baví, chvilku že by byla na druhé straně planety. Jaké obory si zvolila ona to neví. Sice by to dokázal pomocí nitrozpytu zjistit, ale nechce ji líst do soukromí. Harry k ní cítí to co by asi cítil k sestře. Sám neví, protože žádnou sestru nikdy neměl. Tedy aspoň, žádnou, kterou by znal. Tuší totiž, že ten kapesníček není jeho, ale někoho z rodiny.
Další osobou, kterou tu vídá je Lucius Malfoy. Namyšlený, tak že se Harrry diví že nelítá, jak se nafukuje. Tedy mimo přítomnost pána zla, potom se plazí u jeho nohou div mu nelíbá nohy. Jeho synáček je mu podobný, ale nemá tu jeho ledovou masku bez nějakých emocí. Podle Harryho ji ani nikdy mít nebude. Lucius jim kupuje nějaké věci, když o ně požádají svého učitele, Lorda Voldemorta.
A poslední osoba, kterou tu vídají je Severus Sneape. Při léčení používá na ně Nitrozpyt. Harry má ovšem dojem že není až tak věrný jak vypadá. Ale je to jen pocit, který mu postrkuje jeho zvláštní moc, ale sice ji věří, ale nevěří jiným osobám.
Harry s Ginervou jako každé ráno čekají na svého učitele. Vejde a se svým ledovým pohledem si je prohlédne. Po chvíli začne mluvit.
„Rok vás učím, takže se dnes ukáže jak na tom jste. Pojďte za mnou!“
Lord je vyvedl z jejich patra zamířil do trůnního sálu. Sám si sedl na trůn a jim pokynul, aby se postavili před něj. Takto asi minutu mlčeli. Po této minutě přišel Lucius se Severusem. Každý mířil na muže před sebou. Oba byli středního věku a jejich poměrně zachovalé blečení dokazovalo, že tu nejsou zase tak dlouho. Jakmile oba muže poslali před trůn na zem Lucius i Severus se postavili bokem a slovo si vzal Voldemort.
„Jak už jsem řekl, rok už vás učím. Teď je načase mi předvést jak to umíte používat. Dívka má přednost vyber si z těch dvou koho chceš a předveď mi co dokážeš. Ještě doplím, že je to zkouška. Podle toho jak dlouho vydrží budete hodnoceni. Čím déle tím lépe. Ginervo začni!“
Předstoupila dívka a začala sesílat kouzla, která ji naučil Pán zla, občas si přidala i nějaké které našla sama.
„Po pěti minutách upadl muž do věčného bezvědomí.“
„To je slabé.“
„Harry je řada na tobě.“
Harry předstoupil. Pomocí nitrobrany si zablokoval pocity a bylo cítit jen radost z tohoto mučení. Pomocí nitrozpytu se naboural do hlavy neznámého. Nechtěl o něm nic vědět, ale chtěl poznat, až bude mít dost. Bylo mu ho sice líto, ale pro svůj plán potřeboval, aby ho Voldemort nepovažoval za nepřítele. Musel vidět, že ho to baví. Zhluboka se nadechl a začal svoji plejádu kouzel. Používal jen ty co ho učil Pán zla. Když viděl, že muž se brzy propadne do bezvědomí, použil své kouzlo, kterým přivedl muže opět do stavu vědomí a trochu ho vyléčil. Třičtvtrtě hodiny ho takto mučil, věděl že by mohl pokračovat, ale už se rozhodl, že muže přestane trápit.
„Dobře Harry, toto jsem opravdu neočekával. Co to bylo za kouzlo co jsi použil.“
„Mistře, nedávno jsem začal vymýšlet vlastní kouzla.“
„Co přesně to kouzlo, které si použil způsobuje?“
„Následkem tohoto kouzla se dotyčnému dostaví pocit jako kdyby vypil posilňující, uklidňující a hojící lektvar. To znamená, že mu přibydou nové síly a neupadne do bezvědomí, dále se mu vyléčí nejakutnější zranění, čili ani nezemře a poslední část ho přivede na jiné myšlenky, takže se ani o nic nepokusí.“
„Zajímavé kouzlo. Oba jste prošli, i když Minerva se musí zlepšit. Každý den proto bude v tomto pokračovat dokud její oběť nevydrží půl hodiny. Ode dneška se taky mění styl výuky. K vám budu chodit až kolem poledne rovnou se léčitelem. Poté si dáte mezi sebou souboj. Jediná podmínka, nesmíte se zabít, jinak můžete používat vše Vždy na konci týdne se utkáte s někým z nás tří.“ Poté jim dal pokyn ať odejdou. Stejně tak propustil i své podřízené.
Severus si to zamířil rovnou do pracovny ředitele. Bez zaklepání vešel dovnitř posadil se na židli.
„Tak co je nového Severusi?“ Optal se ředitel, když vzhlédl a poznal příchozího, poté se vrátil ke svému poháru citrónové zmrzliny.
„Dnes měli zkoušku.“
„Jakou a jak dopadla.“
„Přivedli jsme dva muže, které měl ve sklepení. Myslím, že je chytili včera při tom útoku a každý z nich měl mučit co nejdéle jednoho. První šla Ginerva, muž ji vydržel pět minut, potom upadl do věčného bezvědomí. Za to si vysloužila od Pána zla trest, že každý den bude mučit někoho, dokud nevydrží víc jak půl hodiny.“
„A chlapec?“
„Z toho mám obavy, že nám roste nový pán zla. Toho člověka vydržel mučit třičtvrtě hodiny a potom to ukončil se znuděným výrazem.“
„Není možné že by to předstíral?“
„Myslíte, že by za rok se naučil nitrobranu natolik dobře , že bych ji nepřekonal?“
„Tak to nejsou uklidňující zprávy. Co je dál nového?“
„Nyní se budou učit bojovat. Přes týden mezi sebou, na konci týdne bude soupeřem někdo z nás. Já, Lucius, a nebo Pán zla.“
„Osobně si myslím, že já to nebudu, protože kdo by pak léčil ostatní.“
„Nějaký nápad jak docílit co nejméně mučení lidí?“
„Jeden bych měl, ale bojím se prozrazení.“
„Povídej.“
„Harry vymyslel kouzlo, aby mohl lidi déle mučit, probere je to a i z nejvážnějších zranění dostane, takže neupadnou do bezvědomí a ani nezemřou na zranění. Poradit ji aby se to taky naučila, a doufat že to zvládne.“
„Až ji budeš léčit po souboji tak ji to naznač. Jdi si odpočinout.“