Je možné, že jsem Harry Potter. Budu muset najít knihu rodů. Je očerovaná tak, že po kapce krve rozpozná rodokmen a sepíše ho. Jen kde ji najít. Podle posledních informací, které mám se nalézá někde v Bradavicích. Knihovna s omezeným přístupem. Zkusím to o víkendu.
V tomto týdnu se také rozhodl dokončit Veritaserum. Už na něm nějakou dobu pracoval. A právě čekal až přejde přes úplněk, aby ho mohl dokončit.
Další den probíhal jako každý jiný den. Výuka. Potom se věnoval domácím úkolům spolu s partou. Když byl hotov. Vyrazil učit Eleonor. Tu se dneska rozhodl vyzpovídat. Měsíc se scházela se spolužáky, tak chtěl vědět novinky. Když přišla do učebny, kde se běžně scházeli, tak se zasekla. Tentokrát vypadala učebna jinak. Posaď se. Dneska tě učit nic nebudu. Mám tu pro nás občerstvení. "Chci zjistit jak tě berou ostatní a jak ti připadají." S tím ji ukázal na židli naproti sobě.
"Čaj?" Zeptal se a ani nečekal na odpověď a nalil do dvou šálku. A ukázal ať se chopí hrnku.
Eleonor si vzala ten co byl o kousek dál, ale nenapila se. Harry odložil konvici a přistavil si vlastní šálek. Uskrkl z něj.
"Tak co zatím víš?"
Takže o Havraspáru a Mrzimoru, moc zpráv nemám. Nikdo mě tam nebere. V Nebelvíru jsem nějaké informace zjistila. Takže prefekt Percy Weasley. Je posedlý pravidly. Podle něho musí být vše v řádu a cokoli vybočuje je špatné. Potrestá kohokoli kdo porušuje pravidla. Dvojčata Weasleyovi jsou to rošťáci. Nejde jim o výsledky ve škole, ale o výsledky v zábavě. Jjejich cílem jsou všichni koho nemají rádi, tedy ten, kdo si to podle nich zaslouží. Po škole si chtějí založit obchod s žertovnými předměty a vystrnadit taškáře z trhu. Vytrvale jim v tom pomáhá Lee Jordan, ale hlavní výrobci jsou oni. Nejvíc mám ovšem o našem ročníku."
"Zatím si vedeš dobře. Takže teď postupně Longbotom Nevile?"
"Nevile, je to tichý, plachý kluk. Ovšem dobrý kamarád. Má hrůzu z mého otce a bydlí u babičky. Proč to netuším. Nechce o tom mluvit. Ve škole mu jde bylinkářství jinak nic."
"Seamus Finigan."
"Je to průměrný student. Rodiče jsou otec kouzelník, matka mudla. Nejčastěji je viděn v přítomnosti Deana Thomase a občas Rona."
"Co Thomas?"
"Thomas Dean je mudla. O kouzelech nic neví. Takže vše je pro něj nové, podle toho to vypadá."
"Tak pokračuj Weasleym."
"Ron je pohodář. Nejvíc ho baví famrfpál a dokáže o něm básnit do nekonečna. Nemá žádného vyhrazeného kamaráda, proto tráví čas se všemi. Ovšem nejčastěji je ve společnosti Nevila."
"A teď poslední. Hermiona Grangerová." Dřív než Eleonor začala vyprávět, tak se napila ze svého šálku. Harry si totiž doléval druhý hrneček.
"O ní toho vím asi nejvíc. Jelikož nemá žádné kamarády, tak se zabývá učením a četbou. Jakákoli knížka se jí dostane do ruky, tak si ji přečte. Co je ovšem zvláštní, vše si opravdu pamatuje. Od ní vím, že si málem byl její nevlastní bratr, ale po nehodě si od nich utekl. Než nastoupila do Bradavic, rodiče ji prozradili, že je adoptovaná. Na vánoce měla dostat své věci, které měla u sebe. Nedostala je o prázdninách, protože je neměli doma, aby je neobjevila. Nyní přemýšlí, jak se ti pomstít, jak tě dostat do azkabanu, protže si je téměř jistá, že ty můžeš za smrt jejich rodičů. To si myslím i já." Při poslední větě si zakryla rukou pusu.
"Co si o mě myslíš?"
"Jsi nafoukaný b***c, který chce ovládnout svět. Myslíš si kdo ví jak nejsi skvělý. Nenavidím tě za to jak ti je jedno co si myslí a cítí ostatní. Kdybych věděla, že z toho nebude mít otec problémy tak bych utekla."
"Už sis našla smysl života?"
"Ano."
"Jaký?"
"Zabít tě!"
"Tak děkuji El. Že vím co ke mě cítíš. Pověz mi něco o sobě."
"Od mala jsem vyrůstala spíš v mudlovském světě, i když vím o kouzlech od tě doby co si pamatuju. Matka mi zemřela, když mi bylo šest. Byla mudlou a měla autonehodu. Srazilo jí auto. Od té doby se o mě stará otec. Je u mě, kdykoli má čas. Učení mě baví, i když nic se nemá přehánět. Fascinují mě lektvary a černá magie. Ovšem i obrana je zajímavá. Z bílou magií jsem se dosud nesetkala a myslím, že ani nesetkám."
"Tak a teď mi řekni jak moc donášíš svému otci?"
"Nedonáším, jednak nevím co máš v plánu a jednak se bojím o otce."
"Jsem spokojen El. O víkendu smíš navštívit otce. Jen si promysli tvůj smysl života. Jednou z nás budou manželé a já se chci v noci i občas vyspat a ne abych se bál, že mě probodneš. Nejsem tak špatný jak si myslíš a v mých cílech se taky pleteš. Teď můžeš jít."
"To určitě." a Veritaserum přestalo účinkovat.
"Ty si do mě nalil elicír pravdy?" Bylo to spíše konstatování než otázka.
"Samozřerjmě, Budu dělat takto namátkové kontroli, je to účinější než nitrozpyt." teď jdi.
Zbytek týdne uplynul už v klidu. Podle Harryho až moc v klidu, čekal od dvojčat pomstu, ale pořád nic. Během týdne se snažil zdokonalit sebe i svou skupinu.
A byl tu pátek. Šel po večeři do Společenské místnosti. Když ho vnitřní hlas varoval, že za rohem, jedné napojující se chodby někdo je a nechystá na něj nic dobrého. Harry prošel kolem ústí chodby a pokračoval jako by nic. Když už byl zády dostalo se mu varování před úoekem.
Rychle se otočil a použil odpuzující kouzlo, které se rozděělilo na dva cíle. Až poté si mohl uvědomit co se dělo. Jednal scela automaticky a podvědomě, Jakmile prošel kolem chodby a byl zády k útočníkům oni po něm vrhli bomby hnojůvky. On je ovem stiohl odrazit na pův odní majitele. Podle toho to taky vypadalo. Harry cítil dvojčata, přestože byli vzdálení pět metrů. Ale to nebylo vše. Bomby byli nejspíš upraveny dvojčaty, rpotože se jim změnilo i oblečení. A to na růžové šaty.
"Moc vám to sluší, kluci. Mějte se!" A pokračoval původním směrem.
Druhého dne po snídani ho volal pán zla. Harry se tedy k němu přenesl hend jak to jen šlo.
"Mistře, přál sis se mnou mluvit?"
"Ano, rozhodl jsem se že tě o víkendech budu učit. V patnácti poctoupíš souboj, i když nevím ještě s kým, ale bude to na život a na smrt. Pokud vyhraješ budeš moje pravá ruka. Když prohraješ.... To je jedno budeš po smrti. Nyní se přirav ...." A začal vysvětlovat látku. Když skočili a Voldemrt propustil Harryho, že může jít, oslovil ho.
"Mistře, jak velký vliv máte na ministerstvu?"
"Proč to potřebuješ vědět?"
"Chtěl bych osnovy jednotlivých předěmtů až do sedmého očníku."
"K čemu ti to bude?"
"Chci se připravovat dopředu. Zbyde mi více času na vlastní výuku."
"Dobře zařídím to!"
"je tu ještě jedna věc. Chtěl bych přístup do knihovny s omezenm přístupem. Hledám nějaké zajímavé obory, tak mě napadlo se podívat i tam."
"Dojdi si za Severusem, ten ti napíše propustku."
"Děkuji mistře." S tím se otočil a vrátil se zpět do Bradavic.
Vrátil se akorát aby ještě stihl oběd. Po obědě zamířil rovnou do sklepení. Zaklepal a na výzvu vstoupil.
Uvnitř seděl Severus a na proti němu seděla Eleonor.
"Zdravím, nechci vás moc dlouho zdržovat. Severusi potřebuji si zajtít do oddělení s omezeným přístupem. Mistr ti vzkazuje, že mi máš napsat propustku."
Severus se radši na nic neptal a vzal kus pergamenu. Sepsal povolení a předal ho Harrymu. Ten si ho převzal a s poděkováním odešel.
Teď ho čakala parta aby se něco naučili.Hned jak skončili zamíil do knihovny.
V ní zamířil rovnou k madam Pincové.
"Dobrý den, mohl bych se podívat do oddělení s omezeným přístupem. Tady je povolení."
S tím mu podal pergamern od Sneapa.
"Dobrá, tak pojďte se mnou budu u dveří, přece jenom některé knihy mohou být i nebezpečné. Počkám u vchodu."
Když ho doprovázela, tak Harrsy zaslechl jak si mrmlá, něco o tom, že tam prvňáci nemaj co dělat, že toto oddělení už dávno měli zrušit.
Jakmile ho vpustila dovnitř. Odbočil do první postraní uličky. Knihu rodů se mu nechtělo hledat, proto se rozhodl zkusit stejný přístup jako když hledal svoji hůlku. Natáhl ruku před sebe, dlaní vzhůru a pomyslel si. Kniho rodů, kniho vznešená, přijď na mé zavolání! Zachvíli usyšel něšjaký šramot z druhé strany oddělení. Bez váhání tam došel. Na zemi ležela truhla, z které šramot vycházel. Zkusil ji otevřít, ale byla zamčená. Ovšem nikde neviděl zámek. Zkusil kouzla na odemykání, která znal, ale nic se nedělo. Rozhodl se to otevřít po svém. Začal se soustředit na truhlu a v duchu pronášel slova, tak jako by mluvil k truhle. Truhlo tajuplná, prosím odhal mi svá tajemství. Odhal mi svůj obsah a pomoz mi tím odhalit i má tajemství! Cítil jak se mu do rukou nahromadila magie. Instinktivně přiložil ruce, které měl obalené tmavěmodrou aurou, na truhlu a ta se stichým cvaknutím otevřela. Knihu, pro kterou sem přišel, mu okamžitě vletěla do ruky. Okopíroval ji a kopii vložil zpět do truhlyoriginál změnšil a dal si ji do kapsy. Pak začal prohledávat celou truhlu. Našel tam spoustu zajímavých knih, ale zaujaly ho hlavně čtyři. Byly to deníky zakladatelů školy. Čtyři knihy, pro čtyři zakladatele. Harry nezaváhal a začal dělat kopie, které vrátil do truhly. Originály také zmenšil a dal si je do kapsy. Tak a teď se ještě podívat na knihy, které by ho mohli zaujmout. Zdržel se tam asi další dvě odiny, než objevil pár zajímavých knih. Většinou sde zajímali o magie mysli a ovlyvňování a ovládání okolí.Jedna byla i mudlovská kniha o psychiologii a ovlyvňování svého okolí svým chováním. Všechny opět zmenšil.
Když vyšel všiml si že madam Pincová sedí u stolečku u vchodu do oddělení s omezeným přístupem a čeká tam na něj. Všimla si že jde s prázdnou a n udivený pohled ji odpověděl.
"Nezaujala mě tam žádná kniha, tyto knihy jsou pro mě ještě moc náročné, za pár let se tam ale jistě ještě podívám. Večeři prošvihl, tak zamířil rovnou do Zmijozelské koleje a rozhodl se jít spát. Druhého dne si ty knihy prohlédne, hlavně tu jednu.