Victoria
20. června 1837 vstoupila na britský trůn královna Viktorie, a téhož dne se narodila také protagonistka tohoto příběhu, kterou rodiče pojmenovali na počest nové královny Victoria. Matka jí záhy zemřela, tak Victoria vyrůstala s milujícím otcem, který si však tak nějak podvědomě přál syna, proto Victorii dopřával vzdělání a zábavu, která by se hodila spíš pro chlapce. Naučil ji jezdit na koni, střílet, šermovat, číst a psát a počítat. Otec byl významný bankéř, majitel velké banky, ale když byla Victoria malá, trávil s ní spoustu času na venkovském sídle. V určitém věku už mu ale došlo, že by se z ní měla stát dáma, a protože ho povinnosti volaly do Londýna, poslal Victorii na vychování k tetičce. Tetička ji vychovávala spolu se svou dcerou Clemency, Victoriinou sestřenicí, a naučila je chovat se jako dámy. Když z nich byly holky na vdávání, měla Victoria se svým otcem konflikt: snažila se ho přesvědčit, že si nemusí hledat manžela, protože se o sebe umí postarat sama. Na to jí táta řekl, že jestli se o sebe umí postarat, proč si teda nevydělává? A ona na to, že jak si asi má vydělávat, když ženskou nikdo pořádně nezaměstná? A on prý no tak vidíš, a ona zase co mám vidět? To ty uvidíš, táto! A pak mu šlohla oblečení a šla si hledat práci převlečená za mládence Victora. Jenže kolem venkovského sídla se pořádná práce, kde by se nemuselo nic těžkého zvedat, špatně shání, a tak se Victoria musela zamyslet, jak by se dostala do Londýna. Naštěstí zrovna začínala plesová sezóna, a tak se nakonec do města vypravily tetička, Victoria i Clemency pod záminkou hledání manžela. Victor hned první den zamířil do tátovy banky a stal se tam úředníkem. Protože byl šikovný, pracovitý a měl neotřelý pohled na věc, rychle stoupal po služebním žebříčku, až se stal zástupcem ředitele. A tak se také stalo, že se na jedné obchodní schůzce potkal se svým otcem. Ten ho okamžitě poznal (konec konců měl na sobě jeho gatě), ale neprozradil, protože by to byla ostuda pro celou banku, že zaměstnali holku. Doma se pak rozhodl, že jí to vytmaví, ale nakonec se dohodli, že pokud bude Victoria plnit své společenské povinnosti, může Victor pracovat, jak se mu zlíbí. Takže to holka měla těžké - každý večer poskakovala na plese jako Victoria a brzo ráno už musela sedět v bance jako Victor. Clemency věděla všechno už od začátku a sestřence fandila, tetičce to prozradil až otec a musela se smířit s tím, co si Victoria s tátou dohodli.
No a teď začne ta červenoknihovnová část. Do banky přišel záhadný cizinec, bohatý, mladý, tmavovlasý, a že chce banku koupit. Jmenoval se třeba Crispin. Victoriin táta s Victorem s ním strávili celý den jednáním. Victoria byla okouzlená jeho neexistujícími emocemi. Večer pak na plese všichni plesající byly uchváceni přítomností bohatého pana Crispina, a ten si z povinnosti zatančil s dcerou pana bankéře, kvůli dobrým obchodním vztahům. No a pak se to trochu zamotalo. Starý pan bankéř se rozhodl pustit do jiného podnikání, ale Victor v bance zůstal jako hodnotný pracovník a spolu s Crispinem připravovali převzetí banky. A po večerech se pak Crispin na plesech naoko ucházel o Victorii, aby ty obchodní vztahy upevnil. Asi doufal, že když ho její otec bude považovat prakticky za člena rodiny, dostane výhodnější podmínky při koupi banky. S Victorem se ovšem celkem spřátelili, dokonce ho pozval na víkend do svého venkovského sídla na lov (a ukázal mu svého „papouška“, kterému říkal Lupínek). Když se ho ptal, jestli má nějakou slečnu, nenapadlo Victora nic lepšího, než mu říct, že chodí s Clemency. A tak na příštím plese očekávali Victora s Clemency. Victoria byla jakože nemocná. Ale její táta ji varoval, že se to nějak zašmodrchává a že by s tím asi měla přestat, než z toho bude ostuda. Victoria se mu vysmála. Ovšem na příštím plese za Victorem přišel mladík Wilfrid a vyzval ho na souboj o srdce slečny Clemency, kterou miloval od chvíle, kdy ji uviděl poprvé na plese. A tak se šermovali a Victor prohrál a byl zraněný a jeho přítel Crispin ho v kočáře chtěl ošetřit a zjistil, že je to vlastně Victoria.
No a jak to dopadlo? Buď se vzali, nebo se Crispin rozhodl, že Victorii bude brát jako Victora, a zůstali spolupracovníky.