Да здравствует Советский Союз и товарищ Ленин!!

Vojtěch Filip (* 13. ledna 1955, Jedovary u Českých Budějovic) je český politik, současný předseda Komunistické strany Čech a Moravy, v letech 2002–2010 místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, v letech 1996 až 2013 člen Poslanecké sněmovny, počátkem 90. let poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

MLÁDÍ

Narodil se v rodině vojáka z povolání a vyrůstal v Jedovarech.[1] Jeho dědeček byl v roce 1950 odsouzen v politickém procesu a vězněn v Leopoldově. Rehabilitován byl v roce 1990.[2] Studoval na gymnáziu v Trhových Svinech; v této době vstoupil do Socialistického svazu mládeže a během studia byl ideologickým referentem jeho školského výboru. Později studoval právo na právnické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Po úspěšném ukončení studia v roce 1978 nastoupil jako právník do továrny Sfinx v Českých Budějovicích. V roce 1979 se oženil, z manželství má syna a dceru.
Spolupráce s StB

V roce 1983 vstoupil do KSČ. Od července 1985 udržoval kontakt s příslušníky Státní bezpečností (StB), nejdříve jako kandidát tajné spolupráce „Vojtěch“. Dne 15. dubna 1986 byl získán jako ideologický spolupracovník StB mjr. Lubomírem Antalem pod krycím jménem „Falmer“. Vojtěch Filip byl řízen oblastním odborem S-StB České Budějovice, součástí I. správy SNB (Správou rozvědky StB). Za tajnou spolupráci s StB, která především spočívala v typování osob, byl IS „Falmer“ opakovaně finančně odměněn. Od 16. července 1985 až do 1. prosince 1989, kdy uskutečnil poslední schůzku se svými řídícími pracovníky, absolvoval Vojtěch Filip jako (KTS „Vojtěch“ a IS „Falmer“) s příslušníky StB celkem 55 schůzek. V období 16. července 1985 - 5. dubna 1986 to bylo 7 schůzek, od 22. května 1986 do konce roku 1986 ještě dalších 6 schůzek, v roce 1987 to bylo 13 schůzek, v roce 1988 dalších 12 schůzek a nejintenzivněji podával hlášení v roce 1989, kdy uskutečnil plných 17 schůzek s příslušníky StB. Angažoval se zejména v akcích StB „Konto“ a „Lora“.
Akce „Konto“

V Akci „Konto“ byla v druhé polovině osmdesátých let 20. století na základě zpráv Vojtěcha Filipa sledována příslušníky StB paní Eva Vlasáková, pracovnice podniku zahraničního obchodu Merkuria, který zastupoval n. p. Sfinx na západních trzích. Na základě nepravdivých informací Vojtěcha Filipa, které předal svému řídícímu důstojníkovi mjr. Lubomíru Antalovi, byla podezírána ze založení valutového konta v zahraničí a důvěrných osobních kontaktů se zahraničními občany. Krajská správa StB na ni vedla v letech 1985–1989 spis prověřované osoby. V podniku Merkuria byla následně podrobena vyšetřování Výborem lidové kontroly.

Akce „Lora“

V akci „Lora“ se Vojtěch Filip snažil v letech 1985–1987 získat důvěru paní Jarmily Vidlákové-Wiesmannové (1955), která se provdala do Spolkové republiky Německo a spolu se svým manželem provozovala noční podnik „Cabaret Carussell” ve městě Waiblingen, které leží asi 10 km SV od Stuttgartu. StB se prostřednictvím Vojtěcha Filipa snažila získat informace o vojácích US Army, kteří působili na nedaleké vojenské základně NATO a podnik navštěvovali. Vojtěch Filip na základě úkolování StB opakovaně při svých zahraničních výjezdech v rámci SSM (MBT) zmíněný podnik navštívil a napsal manželům Wiesmannovým dopisy, kde je zval k návštěvě Československa. Výsledky akce „Lora“ jsou zachyceny v objektovém svazku, který vedl Oblastní odbor StB v Českých Budějovicích ve spolupráci s centrálou komunistické rozvědky (37. odbor I. S-SNB).
 

Soudy o spolupráci

Podle původního rozsudku okresního soudu v Českých Budějovicích z roku 1992 ovšem s StB nespolupracoval vědomě. Příslušný svazek StB publikoval v říjnu 2005 na svých internetových stránkách historik Bořivoj Čelovský. Pozdější rozhodnutí téhož soudu z 4. července 2006 předešlý výrok přehodnotilo: Filip podle něj spolupracoval vědomě, jen nevěděl, že zpravodajská služba, jíž závazek podepsal, byla organizačně zařazena pod StB.

Politická činnost


 Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Jihočeský kraj) za KSČ (KSČS), která v té době byla volným svazkem obou republikových komunistických stran. Po jejím postupném rozvolňování se rozpadla na samostatnou stranu na Slovensku a v českých zemích. V roce 1991 proto Filip přešel do poslaneckého klubu KSČM. Za KSČM (respektive koalici Levý blok) obhájil mandát ve volbách roku 1992. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. Ve federálním parlamentu vyjadřoval mj. svůj odpor proti ekonomické reformě vlády Mariána Čalfy. V roce 1992 hlasoval jako jeden ze dvou poslanců proti rezoluci kritizující porušování lidských práv na Kubě.

Po rozpadu federace a zániku federálního parlamentu se do vrcholné politiky vrátil ve volbách v roce 1996, kdy byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KSČM. Poslanecký mandát obhájil ve volbách roku 1998, volbách roku 2002, volbách roku 2006 i volbách roku 2010. V letech 2002–2010 působil navíc i ve funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny.

Počátkem 21. století se stal výraznou postavou v rámci KSČM. Na jejím 6. sjezdu v květnu 2004 se stal hlavním konkurentem předsedy strany Miroslava Grebeníčka. Jako Grebeníčkův vyzyvatel sice postoupil do druhého kola předsednické volby, ale nakonec byl poražen. Po roce a půl ale Vojtěch Filip po Grebeníčkově rezignaci vedení strany převzal a od 1. října 2005 vykonává funkci předsedy KSČM.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 bude kandidovat v Jihočeském kraji jako lídr KSČM.

Ocenění

V roce 2007 mu německá levicová Společnost na ochranu občanských práv a lidské důstojnosti, která má vazby na bývalý komunistický režim v Německé demokratické republice, udělila cenu za lidská práva.

Funkce: předseda KSČM, předseda stínové vlády KSČM