Да здравствует Советский Союз и товарищ Ленин!!

(21.9.2013) - Pane předsedo KSČM, co říkáte tomu, že bývalý prezident Václav Klaus veřejně podpořil volební blok Hlavu vzhůru!, který vede Jana Bobošíková, která byla v roce 2008 prezidentskou kandidátkou KSČM? 

Nejsem nijak překvapen, protože to, co předváděla ODS vůči Václavu Klausovi jako svému zakladateli, mi připadalo až za hranou vkusu. ODS to předvádí dodnes svými přihlouplými billboardy, kterými klesla opravdu na dno. Pokud jde o nominaci Jany Bobošíkové, už v té době jsem jasně říkal, že je středopravý politik. A protože tehdejší složení Sněmovny a Senátu bylo středopravé, musela KSČM – pokud chtěla se svým kandidátem proti Václavu Klausovi uspět – vybírat kandidáta z této části spektra. Ale nebojí se spolupráce s levicí. Tady vždy bude levicová scéna silná. My prostě ten husitský základ jako Češi v sobě máme. 

- Nebyla ale kandidatura Jany Bobošíkové jen nástrojem, jak pomoci Václavu Klausovi ke zvolení prezidentem?

To určitě ne. Byla to veřejná volba, KSČM nedala v žádném kole Václavu Klausovi žádný hlas.

- Je KSČM připravena po volbách tolerovat nebo podporovat menšinovou vládu ČSSD?

To je otázka, která bude řešena kolektivními orgány strany, výkonným výborem a ústředním výborem až po volbách.

- A vy osobně, jaký na to máte názor?

Jsem přesvědčen, že je to jedna z možných variant povolebního uspořádání.

- Bylo by pro vás překážkou v podpoře menšinové vlády ČSSD, kdyby prezident Miloš Zeman nejmenoval premiérem předsedu Bohuslava Sobotku, ale třeba některého z dalších politiků, třeba prvního místopředsedu Michala Haška?

Jsem přesvědčen, že politická strana těžko může vstupovat nějak razantním způsobem do výsostné pravomoci prezidenta republiky. Ústava nepředepisuje prezidentu republiky, koho má pověřit sestavením vlády.

- Vůli prezidenta republiky tedy budete respektovat?

Samozřejmě že se k tomu návrhu velmi nahlas vyjádříme, ale nemyslím si, že při rozložení ústavních kompetencí musí prezident respektovat takový názor.

- Věříte, i na základě průzkumů veřejného mínění, že má skutečně levice šanci získat ve Sněmovně většinu?

Jsem přesvědčen, že občané ČR budou volit více podle své životní a sociální zkušenosti, a že se nechají méně ovlivnit mediální kampaní. Protože zkušenost s politickými stranami, které jsou více podnikatelskými projekty, je po roce 2010 velmi smutná.

- Máte na mysli ANO Andreje Babiše nebo Úsvit Tomia Okamury?

Domnívám se, že tam je mnoho podobností s projektem Věcí veřejných.

- Přesto, jste připraveni s těmito dvěma stranami, pokud se dostanou do Sněmovny, jednat a spolupracovat?

V parlamentní demokracii je samozřejmě nutné jednat se všemi subjekty, které se dostanou do Sněmovny. Vyloučit někoho z jednání mi připadá nejen nedemokratické, ale dokonce hloupé. Pokud KSČM kdykoliv vyjednávala, vždy respektovala princip poměrného zastoupení. To znamená, že musíme a budeme jednat i s těmito subjekty, samozřejmě pokud překročí pětiprocentní práh do Sněmovny.

- Považujete Stranu práv občanů – zemanovce za konkurenci pro KSČM?

Konkurencí je každá politická strana, která kandiduje. Pokud jde o program, oni se k programu levice úplně nehlásí, takže v tomto ohledu chtějí pravděpodobně oslovit jinou část politického spektra.

- Dokážete si představit, že byste menšinovou vládu ČSSD podporovali z poslaneckých levic právě společně s SPOZ?

Tak jak jsem odpovídal na tu otázku na začátku. I to je možný povolební model. Nevylučuji nic. Bude samozřejmě otázka, jak volby dopadnou. Teoreticky z politologického hlediska i z pohledu praktické politiky je tato varianta také možná.

- Pokud by na tuto variantu došlo, budete mít personální požadavky? Funkce náměstků ministrů nebo v rámci Sněmovny?

KSČM bude za každých okolností trvat na poměrném zastoupení v orgánech Sněmovny. Pokud jde o exekutivu, tady je otázka zásadního strategického rozhodnutí KSČM, jestli má, nebo nemá vstupovat do vlády. A to bude řešit až po skončení voleb.

- ČSSD si zakázala spolupráci s KSČM na vládní úrovni tzv. bohumínským usnesením. Když byste se rozhodli pro přímé vládnutí, jak byste toho chtěli docílit přes tuto překážku?

To není problém KSČM, to je problém ČSSD.

- Měla by podle vás soc. dem. přehodnotit své stanovisko ve věci tohoto usnesení?

KSČM je suverénní politická strana, nevstupuje do práv jiných politických stran. Ostatní strany se musí rozhodnout, jak budou postupovat. Jestli zradí program, nebo jestli budou programově čitelní a čistí.

- Jaký volební výsledek KSČM byste považoval za optimální?

Tak jak říkám pokaždé, netipuji výsledek, neodhaduji ho, nezabývám se nijak detailně předvolebními průzkumy, protože to jenom člověka zatěžuje a odklání od praktické politické práce v kampani. V tomto ohledu by zvýšení počtu voličů byl pro KSČM úspěch.

- Před volbami v roce 2010 to vypadalo, že levice výrazně uspěje, realita byla nakonec jiná. Nemáte strach z opakování takového scénáře?

Proto nesázím na výsledek voleb a raději pracuji na tom, aby co nejvíce lidí znalo a pochopilo program KSČM. Scénář může být různý. Mohou projít tři nebo také osm stran. Podle volebního výsledku rozhodneme o dalším postupu. Důležité bude, aby stát za krize, do které ho přivedla vláda ODS a TOP 09, řídili ti, kteří budou ochotni respektovat to, že neoliberální model zcela selhal. Model řízení státu bude muset být více solidaristický a bude muset sestávat z aktivní role vlády v ekonomice.

- KSČM vydala stanovisko, ve kterém uvedla, že pokud dojde k útoku na Sýrii, vláda Jiřího Rusnoka by měla zahájit jednání o vystoupení ČR z NATO. Budete takový požadavek formulovat i vůči nové vládě?

KSČM za každých okolností podporuje dodržování norem mezinárodního práva. A žádný útok, který nemá za sebou mandát Rady bezpečnosti OSN, nemůže být považován za nic jiného než za agresi. Pokud by se pakt, ve kterém je ČR účastna, měl dopustit agrese, tak v tom případě je legitimním plánem nejen KSČM, ale občanů ČR, aby učinili kroky, které vedou k tomu, že agrese bude odsouzena. Občané, kteří neměli šanci o tom rozhodnout, mají právo, aby požadovali po vládě, aby se zachovala v souladu s normami mezinárodního práva a agresi odsoudila.

- Vrátím se k prezidentu Zemanovi, jak hodnotíte jeho dosavadní výkon ve funkci?

Pan prezident Zeman zatím dostál svým slibům, které dal v předvolební kampani. Někdy mám dojem, že jeho okolí mu nepřipravuje dostatek kvalitních materiálů, jaké by prezident pro své politické úvahy i rozhodnutí potřeboval.

- Doporučil byste tedy prezidentovi, aby na Hradě provedl personální změny, třeba ve funkci kancléře?

To je věcí prezidenta, říkám jenom svůj dojem z toho, co se odehrává. A jistě není mým právem vybírat panu prezidentovi jeho okolí.

- Jak hodnotíte vládu Jiřího Rusnoka v demisi?

Jednotné hodnocení by asi nebylo vhodným modelem. Tam je řada individualit. Je jistě velmi složité dát dohromady kompaktní tým, vzhledem k různorodosti názorů ve vládě. Některé ministry hodnotím velmi pozitivně, u jiných mám pochybnosti o tom, že by mohli v některých příštích vládách působit.

- Mohl byste jmenovat konkrétně?

Myslím, že to je nadbytečné. Jde o vládu, která nezískala podporu parlamentu, jde o vládu, která nevzešla z řádných voleb. V tomto ohledu si myslím, že je nesprávné, abychom ji hodnotili z hlediska jedné politické strany.

- Aktuálním problémem je budoucnost OKD, uzavření dolu Paskov. Jaké řešení nabízí KSČM?

Domnívám se, že jediným řešením je změnit management v OKD u dolu Paskov. To lze u soukromého vlastnictví učinit pouze tak, že ten důl si koupí někdo jiný, když ti manažeři zcela selhali. Anebo se rozhodli ve svém manažerském řízení tu slepici, která snášela zlatá vejce, vytunelovat a pak ji odhodit. Pokud mám mluvit za sebe a za KSČM, jsem spíš toho názoru, že tu důvěru může zařídit stát tím, že znehodnocené akcie toho podniku koupí, byť za korunu nebo za jinou dohodnutou cenu, od původních vlastníků. A dosadí tam management, který bude schopen uvést důl opět do zisku.

- Takže navrhujete, aby stát důl Paskov zakoupil?

Ano, jsem přesvědčen, že stát bude lepší vlastník než ti, kteří tam jsou doteď.

- V tom případě předpokládám, že nesouhlasíte s postupem Rusnokovy vlády, která odmítá důl Paskov zafinancovat.

Neřekl jsem, že to má vláda zafinancovat. Řekl jsem, že by vláda měla udělat krok, který povede ke změně vlastnictví. To lze udělat tím, že si to koupí a nabídne důl někomu jinému, nebo bude důl provozovat jako státní podnik. Při rovnosti vlastnických forem, při právu státu něco vlastnit, něco provozovat, to je ústavní právo státu, tak je takový postup možný a já ho dokonce doporučuji.

- Budete v novém volebním období prosazovat zakládání nových státních podniků?

Je to programem KSČM, že stát se nemá zbavovat práva něco vlastnit a provozovat, protože řada soukromých vlastníků je horší než stát.

- V kterých oborech byste chtěli státní podniky zakládat?

V každém případě jde o energetiku, zásadní komunikační sítě, silnice, železnice. Tady není nutné, aby v silničním hospodářství působila změť soukromých podniků, které spíše chtěly stát vysát, než by mu pomáhaly svojí prací, svými schopnostmi k vybudování chybějící sítě. Jsem přesvědčen, že některá výběrová řízení, třeba na D 47, ukazují, že pokud by stát měl takovou společnost, která by byla schopna stavět základní páteřní síť, byl by na tom lépe, než když si na to najímá firmy, byť velké, mezinárodní, ale přesto s pochybným výsledkem práce.

- Směřovala by tato aktivita i do bankovnictví a telekomunikací?

To v každém případě.

- Chcete tedy prosazovat vznik státní banky, což má ostatně v programu ČSSD?

My jsme měli v programu banku v rukou státu mnohem dříve. Mě může jenom těšit, že jiné politické strany od nás opisují.

- Státní banka by byla k dispozici i běžným klientům?

Samozřejmě. Stát se konkurenčního boje musí účastnit vzhledem k tomu, co se odehrálo od roku 2007, od obrovské bankovní krize, která se z USA přesunula do Evropy a dalších zemí. Bankéři vůbec nezvládli svoji roli. Naopak vyvolali krizi svou nenasytností a neschopností si uvědomit, jaké dopady do běžného života občanů, kteří se živí vlastní prací, přinesli.

- Měl by stát vstoupit na trh mobilních sítí?

Myslím, že pro stát je velmi nebezpečné, když všechny mobilní sítě provozují nestátní organizace, protože zabezpečení například utajených hovorů je podle mého soudu v tuto chvíli zcela nemožné.

- V programu máte uvedeno, že chcete prosadit zákon o minimálním důchodu s tím, že by tato penze časem mohla dosáhnout 10 tisíc korun. Kdy by se tak mohlo stát?

Je potřeba si uvědomit, že této hranice je třeba dosáhnout již v novém volebním období. Proto to máme v programu. Náš program realisticky zvažuje možnosti státu v následujících čtyřech letech. Už na sjezdu v roce 2012 jsme řešili aktuální úkoly, které má před sebou KSČM. Ty jsme také přepracovali do volebního programu krajů. Ukázalo se, že to bylo správné, protože jsme odpovídali na otázky, které občany skutečně pálí. Náš volební program je koncipován na dobu čtyř let, respektive krátce ji přesahující, vzhledem k plánovacímu období čerpání evropských prostředků.

- Kde ale chcete na své záměry vzít peníze? Státní rozpočet je napjatý, ekonomická situace není příznivá.

My také předkládáme otevřeně lidem názor, že chceme změnit daňovou soustavu, a to diferenciací daní u fyzických i právnických osob. U fyzických osob nejméně tři pásma, u právnických dvě pásma. Musí přestat vydírání občanů a snižování koupěschopné poptávky neustálým zvyšováním nepřímých daní.

- U daně z příjmu fyzických osob, která tři pásma chcete zavést?

Základní sazba by byla 15 procent, u příjmů nad půl miliónu korun ročně 25 procent a u příjmů nad milión ročně 32 procent.

- A pro firmy?

Zůstala by základní daňová sazba 19 procent. U firem nad deset miliónů korun ročního zisku by byla 25 procent. Tady ale víme, že budeme muset vyjednávat, vzhledem k tomu, že to je ojedinělý návrh. Je možné to rozložit do pásem, začít na 21 procentech, 22 procentech atd. Aby se firmy mohly připravit. Nejsme hazardéři, abychom postupovali jako Miroslav Kalousek, kdy lidé týden před začátkem nového zdaňovacího období neví, jaká je sazba DPH.

- Platí, že budete prosazovat referendum o církevních restitucích?

Ano, platí. V programu máme ústavní zákon o obecném referendu. Pokud by neprošel, tak bychom chtěli zákon o speciálním referendu k církevním restitucím.

- Mezi státem a církvemi je už ale uzavřena smlouva. To není překážkou?

To, co vzniklo za trvání zákona, není možné změnit. Samozřejmě ta smlouva je taková, že stát vydává. Jakmile se zákon zruší, tak smlouva by zanikla. Smlouva na zákon odkazuje. To, co by nebylo vydáno, by podléhalo jednání o jiném řešení problému. Smlouva neobsahuje, že se třicet let bude platit tolik a tolik.

- Církvím by tedy majetek, který by byl vydán do zrušení zákona o církevních restitucích, zůstal?

Ten by zůstal, pokud by se neprokázalo, že byl vydán pod nátlakem, nebo by se prokázalo, že jim nenáležel. V souvislosti se zrušením zákona by se musely revidovat jednotlivé kroky, které tam vznikly.

- Jak byste chtěli řešit financování církví?

My nejsme toho názoru, že by to mělo zůstat u původního modelu, kdy stát platí mzdy duchovních. Nepovažujeme za možné, aby jednomu občanskému sdružení, byť je církví, se hradily platy. Je třeba narovnat vztahy státu a občanské společnosti, tedy, ke všem občanským sdružení stejný přístup.

- Z čeho by ale pak měly církve žít?

Ze svých příspěvků. Církevní daň je součástí právního řádu v Německu nebo Rakousku. Každý by se k ní mohl přihlásit a hradit provoz své církve.

- KSČM chce zahájit diskusi o zpřesnění a doplnění Ústavy ČR. V jakém směru?

První, co je, je naplnění ústavy, tedy zákon o styku obou komor parlamentu. To je skutečně první úkol. Musí se také udělat analýza dvacetiletého působení Ústavy ČR. Z ní vyplyne, co působí největší problém a jestli se má s ústavním filtrem pohnout.