pyramidy v egypte
Pyramidy v Egyptě
Faraóni si ve starověkém egyptě na počátku staré říše nechávali vystavovat své hrobky již za živa, aby se mohli ještě podívat na místo svého posledního odpočinku. Byli jimi pyramidy. První pyramida se nazývá Džoserova pyramida a je v Sakkáře. Je to pyramida, jež vznikla z mastaby, která se vyvýšila do čtyřstupňovité pyramidy a posléze ještě do šestistupňové pyramidy. Asi nejznámějšími pyramidami jsou tři pyramidy v Gíze-Chufuova (Cheopsova), Rachefova a Menkaureova (Mykerinova). Chufuova pyramida je největší pyramida na světě.
Pyramidy, protože jsou stupňovité, měli sloužit jako schody do nebes, po kterých vždy faraónova duše vystoupila vzhůru.
V pozdějších dobách již pyramidy přestali být oblíbené, a tak namísto toho pohřbívali faraóny do společného "Údolí králů." Manželky králů a královny Egypta pohřbívali zase do společného "Údolí královen".
Egypt 24 .cz - počasí v Egyptě, dovolená v egyptě, Egypt, egyptské hotely, historie Egypta, Celní záležitosti v Egyptě.
Egyptské pyramidy jsou zvláštní stavby
Egyptské pyramidy jsou zvláštní stavby, které byly ve starověkém Egyptě s přestávkami budovány od doby vlády panovníka Džosera ze 3. dynastie až do doby prvního krále 18. dynastie Ahmose I.,[1] tedy po dlouhé období přibližně 1 500 let, jako hrobky (případně kenotafy) králů a později také některých jejich významných manželek a matek (podle prozatím neprokázané domněnky rakouského egyptologa Petera Jánosiho měla od 4. dynastie hrobka královny podobu pyramidy jen tehdy, stal-li se její syn panovníkem[2]). Každá z pyramid byla ovšem nikoli samostatnou izolovanou stavbou, ale součástí celého rozsáhlého plánu funkčně (především nábožensky) propojených budov; proto je přesnější hovořit ne o pyramidách, ale o pyramidových komplexech. Jejich standardní součástí, vedle pyramidy samotné, byl v ideálním případě údolní chrám, vzestupná cesta, zádušní chrám a tzv. satelitní pyramida. Jednotlivé stavby se nicméně od sebe mohou značně lišit, a to nejen v architektonických jednotlivostech, ale i koncepčně, což zpravidla vypovídá o proměně náboženských představ. V jejich okolí zejména za Staré říše vznikaly rozsáhlé nekropole s hrobkami členů královské rodiny, dvorních hodnostářů a jiných příslušníků společenské elity. V době Nové říše se motiv pyramidy, ovšem bez doprovodných staveb, stal součástí pohřební architektury soukromých hrobek.
Královské pyramidové komplexy ve své době měly nejen velký význam náboženský a ideologický, ale také politický a hospodářský. Organizace staveb vyžadovala existenci přísně organizované byrokracie ovládající z jednoho centra všechny zdroje společnosti. Odhaduje se, že na pyramidových projektech mohla být různým způsobem zainteresována až 1/4 nebo 1/5 všech obyvatel země.[3] Po dokončení stavby a v souvislosti se zde provozovaným posmrtným kultem v jejich blízkosti vznikala tzv. pyramidová města, do nichž bylo soustředěno hospodářské a personální zázemí kultu.
Přesný počet egyptských pyramid není znám: některé jsou doloženy písemnými prameny a nebyly doposud objeveny či identifikovány, jiné už zcela zanikly; badatelé odhadují, že v současné době jich existuje přibližně sto.[4] Do tohoto orientačního počtu jsou zahrnovány jak samotné pyramidy (s výjimkou satelitních), tak stavby, které sice byly jako pyramidy plánovány, ale nakonec byly dokončeny v podobě jiné (např. jako mastaba v případě Raneferefovy hrobky).
Za vrcholné období doby stavitelů pyramid je považována vláda 4. dynastie, kdy vznikly nejznámější z pyramid – Chufuova, Rachefova a Menkaureova v Gíze; ty jsou také pokládány za první (a jediný do současnosti zachovaný) z tradičních divů světa. Právě ony a z nich obzvláště pyramida panovníka Chufua (označovaná někdy jako Velká pyramida), v mnoha ohledech jediněčná a odlišující se ostatných staveb tohoto typu, byly nejpozději od středověku předmětem pozornosti autorů nejrůznějších žánrů. Vzhledem k tomu, že se zánikem staroegyptské kultury a znalosti hieroglyfického písma se vytratilo i povědomí o původním účelu pyramid, staly se předmětem spekultací, jejichž cílem bylo tyto stavby začlenit a interpretovat v rámci určitého historického (například biblického) kontextu. V polovině 19. století vznikl až do současnosti živý zvláštní proud reflektující staroegyptskou kulturu a zejména pyramidy (odtud označení pyramidologie) v duchu hermetismu a esoteriky jako nositele odvěké moudrosti či zvláštních tajemství,[5] která jsou zde „zašifrována“ a která třeba „odhalit“. V nejnovější době bývají nejrůznějšími způsoby dávány do souvislosti s údajnou existencí mimozemských civilizací nebo s dávnými a současné vědě neznámými lidskými kulturami disponujícími pokročilými technologiemi (např. Atlantida). Společným znakem všech těchto teorií je, že odmítají akceptovat nejen primární účel pyramid jako hrobek, ale i jejich datování egyptologií, takže posouvají dobu jejich vzniku hlouběji do minulosti; všechny tyto představy ovšem stojí mimo rámec vědy a nejsou egyptologií akceptovány.
Navštivte web o egyptě - egypt historie, naleznete zde informace o historii Egypta.
V Egyptě se vyvinula jedna z nejstarších civilizací na planetě
V Egyptě se vyvinula jedna z nejstarších civilizací na planetě. Již od 14. tis. př.n.l. Egypťané obdělávali největší oázu na Zemi, břehy Nilu a jeho deltu. Původně se území dělilo na více státních celků, které později splynuly ve dvě říše - Horní Egypt a Dolní Egypt. Legendární panovník Menej kolem roku 3200 př.n.l. Egypt sjednotil a založil tak říši, která prakticky existovala po více než tři následující tisíciletí. Egyptské náboženství kladlo hlavní důraz na posmrtný život, a proto byly důležitými objekty v zemi hrobky.
Faraonova se zpočátku od ostatních lišila jen velikostí. Panovník byl pohřbíván do podzemních prostor, nad kterými se jako náhrobek tyčila mastaba, tj. nízký komolý jehlan na obdélném půdorysu. Tento jednoduchý tvar se později stával složitějším díky bohatě členěnému půdorysu s mnoha výklenky, chodbami a místnostmi.
Okolo roku 2700 př.n.l. byl egyptským faraonem Džoser, nejvýznamnější člen II. dynastie. Ten ovládl celý Sinaj. Jeho velkým pomocníkem mu byl vezír Imhotep. Vezír byl po faraonovi nejdůležitější muž v zemi. Tomuto mimořádně nadanému a schopnému člověku zadal Džoser ještě jeden úkol - postavit pro něj věčné obydlí na plošině Sakkára na levém břehu Nilu. Imhotep, mimo jiné geniální architekt, se úkolu zmocnil, a výsledkem byla první pyramida. Samotná hrobka se nacházela v podzemí, v jámě 7x7 metrů a 28 metrů hluboké. Byla obklopena mnoha dalšími místnostmi propojenými štolami. Na obložení použil Imhotep bílý vápenec. Nadzemní a tudíž jedinou viditelnou část hrobky tvořila mastaba vysoká 8 metrů. Tu však Imhotep na východní straně zvětšil tím, že pod ní připojil další příkop. Celou stavbu obehnal mohutnými hradbami o délce 1600 metrů zdobenými 14 falešnými dvěřmi. Tyto hradby byly vysoké 10 metrů; zakrývaly tudíž pohled na mastabu. Proto ji Imhotep zvýšil tím, že na ni přidal dalších pět na sebe položených stupňů, každý o něco menší než předcházející. Výsledná pyramida, která ještě neměla hladké stěny a tudíž vzhled, jaký mají pyramidy pozdější, byla vysoká 60 metrů. Obklopovalo ji množstí dalších menších budov, chrámů atd.
První skutečnou pyramidu s hladkými stěnami si nechal zbudovat faraon Snofrev v Médúmu, dvacet kilomerů od Sakkáry. Byla silnicí spojena s druhou, menší, zřejmě pro jeho manželku. v Dášúru na jih od Sakkáry si nechal postavit dvě další, 100 metrů vysoké pyramidy. Od této doby se pyramida ve tvaru jehlanu stala nejoblíbenějším typem hrobky faraonů. Používala se po celou Starou říši (2778-2260 př.n.l.) a také v období Střední říše (2160-1785), kdy ale už většinou nedosahovaly rozměrů starších pyramid. Kromě nich se používaly, hlavně v období od Nové říše až do konce dějin starověkého Egypta, skalní hrobky.
Mnoho lidí se mylně domnívá, že Egypt je pouze synonymem pro památné monumenty dávnověku. Egypt však nabízí mnohem víc.
Nejznámější oblastí je Gíza, město na levém břehu Nilu, které je známé svým komplexem pyramid: Cheopsovy, Chefrenovy a Mykerinovy ze 4. dynastie (okolo 2500 př.n.l.). Cheopsova pyramida je vůbec největší egyptskou pyramidou, její rozměry jsou 230x230 metrů a výška 146 metrů. Všechny pyramidy měly složitý systém chodeb a mnoho místností; ústřední byla ta s faraonovým tělem. Faraon býval vybavován mnoha cennými věcmi a proto se pyramidy stávaly často terčem zlodějů - mnoho jich bylo vyloupeno už za existence starověkého Egypta, další později...
Nejproslulejším objevem je zřejmě otevření Tutanchamonovy hrobky roku 1922. Byla téměř neporušená a bylo v ní nalezeno neuvěřitelné množství cenností. Otázkou je, jestli to byla obvyklá výbava faraona, který navíc zemřel mlád a nemohl se tedy těšit velké úctě spojené s mnoha slavnými skutky jako ostatní, a nebo jestli jej na cestu těmito poklady vybavili vděční kněží Amonovi, jehož kult zavedl po celém Egyptě, a jejichž moc se tedy výrazně zvýšila.
Egyptské pyramidy jsou jediným divem světa, který se dochoval do dnešních dnů. Splnilo se tak přání, se kterým je faraoni nechávali stavět, a sice aby si vybudovali věčné obydlí.