Písnička před vandrem - Karel Kryl - Anděl
Ahoj kamarádi,
dlouho jsem přemýšlel, jakou písničku tentokrát vyberu a pak jsem čirou náhodou narazil na článek o Karlovi Krylovi, kde se píše, že zpíval i trampské skladby....Vybíral jsem, kterou skladbu od něj sem dám a vyhrál Anděl.....není to sice trampská skladba, ale u ohňů se občas hraje.
Doufám, že mě neukamenujete za to, že jsem sem nedal trempírnu...někdy příště slibuju.
Ale teď už pojďme ke Karlovi Krylovi.
Ivan Magor Jirous o něm říkával: „On byl mistr verše, který si se slovy dělal, co chtěl - básník s kytarou, která byla větší než on.“
Karel Kryl nebyl výjimečný jen chytrými texty svých písní, ale vlastně celým svým chováním. Protože s sebou měl vždy kytaru, tak zpíval všude, kam přišel. Třeba při posezení v hospodě, nebo ve vlaku. Někdy se k němu přidali spolucestující, jindy jen naslouchali jeho písním. Nezpíval samozřejmě pouze protestsongy, ale také naše národní písně, ruské dumky, parodoval zpěváky a často nechyběly ani známé i méně známé trampské písničky.
Synek maloburžoazního původu, z tradičně založené knihtiskařské rodiny z Nového Jičína, která přišla o svou poctivě budovanou živnost po únoru 1948, to vůbec neměl v komunistické zemi lehké. Na školách neměl dveře otevřené, a vzhledem ke své malé postavě si prožil mnoho ústrků i v různých kolektivech, jako třeba na vojně. Kytaru gibsonku dostal od rodičů za vysvědčení v roce 1959, to mu bylo 15.
Co jej tehdy obklopovalo za možné hudební vlivy? Televizi měl doma tehdy málokdo, rozhlas hrál tradiční hudbu vážnou i veselou, dechovou, lidovou a masové písně a kluci a holky si víc hráli pro sebe. Třeba trampské písničky. Jejich ohlasy vyzařují z raného Kryla hodně. Hrát na kytaru se učil mezi trampy z bechyňské osady Zlatý Klíč.
Na fotce je Karel Kryl v prvním ročníku keramické školy, zaujatě naslouchající v trampské osadě. Wabi Ryvola s kytarou stojící, Zdeněk Rott s kytarou sedící, nalevo od něj sedící Miki Ryvola, další Krylův tehdejší kytarový guru Majka Čech kamsi prchající.
Karel Kryl měl dar psát písničky, které byly zároveň velmi konkrétní i zcela nadčasové. Jednou z nich je i píseň Anděl, ve které Kryl v polovině šedesátých letech popsal své toulky okolím Teplic, tedy krajem bývalých Sudet, v němž se komunistům do značné míry podařilo uskutečnit jejich sen o úplném vykořenění víry a všeho, co s ní souvisí. Ve své „Krylogii“ o tom píše:
„Popojížděli jsme krajinami opuštěnými rabovacími gardami, krajinami se zničenými, zplundrovanými kostely a mukami. Rozšlapané dřevěné varhany, vzduchovkami a praky rozstřílené barokní sošky, zlámané krucifixy a andělé s ulámanými křídly.“
Píseň Anděl vyšla na albu Bratříčku zavírej vrátka.
Karel Kryl zemřel nečekaně na infarkt 3. března 1994 v Mnichově, jen pár týdnů před padesátinami. Pohřben je na břevnovském hřbitově v Praze.
Tak tedy Karel Kryl a Anděl....zaposlouchejte se do téhle krásné písně a zazpívejte si ji s ním.
Doufám, že se vám dnešní Písnička před vandrem líbila....a slibuju, že příště dám určitě zase písničku trampskou.
Tak hezké vandry a suchou stezku.