Králík
Králík domácí
Králík domácí (Oryctolagus cuniculus f. domesticus) je domestikovaná forma evropského králíka divokého. Už staří Římané chovali divoké králíky v tzv. leporáriích a jejich maso považovali za pochoutku. Od druhé poloviny 16. století pak známe první barevná a masná plemena, ke skutečnému rozvoji chovatelství došlo v Anglii. V 17. století se chov zaměřoval hlavně na králíky chované pro kožešinu, od 19. století se středem pozornosti stala masná produkce. Dnes je uznáváno asi 100 plemen králíků (65 základních, zbytek jsou rexové a zakrsklá plemena).
Králíci jsou domácím zvířetem, které lze poměrně snadno chovat v malochovech pro maso, bílé králičí maso obsahuje v porovnání s ostatními domácími zvířaty nejméně cholesterolu. Zakrslá plemena jsou pak oblíbeným zvířetem chovaným jako společníci, hlavně v městských bytech.
Etymologie
Co má králík společného s králem? Ve skutečnosti nic, ale přesto spolu obě slova souvisejí. Protože králík nebyl v Čechách původním zvířetem, neměli pro něj naši předkové vlastní jméno. Když byli ve 13. nebo na počátku 14. století přivezeni z území dnešního Německa do Čech první králíci, dostalo se k nám i jejich německé jméno das Kaninchen, což je zkomolenina latinského názvu králíka cuniculus. Díky fonetické podobnosti došlo k záměně Kaninchen za Königchen (tj. zdrobnělina z der König - král) a české slovo králík bylo na světě.
Chov králíků
V Česku se králík domácí chová v několika typech chovů, v závislosti na účelu jejich chovu. Pro komerční produkci masa slouží velkochovy masných brojlerů, ve velkochovech se rovněž chovají králíci za účelem produkce kožešiny nebo vlny. Králík domácí je významné laboratorní zvíře a pro tento účel se chová v akreditovaných laboratorních chovech.
Posledním typem chovu jsou drobnochovy králíků pro maso nebo jako hobby, a individuální chovy zakrslých králíků chovaných ze záliby.
Každý typ chovů má svá specifika, králíci jsou chovaní v různých podmínkách a krmeni odlišným způsobem.
- Stavy králíků v ČR (v tis. kusech)
druh chovu | 1992 | 1998 | 2000 | 2003 | 2004 | 2005 |
---|---|---|---|---|---|---|
faremní | 270 | 550 | 777 | 786 | 786 | 805 |
malochovy | 11 300 | 12 600 | 11 447 | 9 710 | 9 590 | 9 410 |
celkem | 13 635 | 15 279 | 14 164 | 12 136 | 11 997 | 11 807 |
Rozmnožování
Králík domácí je zvířetem, které má, podobně jako jeho divoký předek, schopnost velmi rychle se rozmnožovat. Pohlavně dospívá už ve 3 nebo 4 měsících věku, i když chovatelská dospělost nastává až v osmém měsíci věku. Ramlice, samice králíka, mají nepravidelnou říji, která se opakuje vždy asi po třech týdnech a to hlavně od února do září.
Králík má tzv. provokovanou ovulaci, to znamená, že k vyplavení vajíček dojde až při dráždění pochvy samcem. To zvyšuje šanci vajíček na oplození. Březost pak trvá 28 až 35 dní.Čím je méně králíčků tím déle trvá březost.
Březí samice si připravuje hnízdo pro vrh mláďat. Toto chování se objevuje i u králic, které sice byly připuštěny, ale nezabřezly - pak se jedná o březost falešnou.
V jednom vrhu bývá 6 až 11 mláďat, přesný počet závisí na plemeni. Porodní hmotnost se pohybuje kolem 60 g, králíčata jsou holá, slepá a zcela závislá na své matce. Králice kojí jen jednou denně, její mléko je ale velmi vydatné.
Mladí králíci otvírají oči 9 nebo 10 den a do 20. dne opouštějí hnízdo. Odstavují se do 54.dne od narození.
Zajímavost: Pokud samice příliš ztloustne, přichází přechodně o schopnost mít mláďata. Zhubnutí, které vede k obnovení možnosti březosti, se dosáhne tak, že tlustá samice přejde na dietu, např. v drobnochovech se této samici dává jen voda a seno.
Krmení
Trávící soustava králíků je uzpůsobena pro příjem trávy, bylin a listů, což je potrava s velkým množstvím vlákniny. Králík je nepřežvýkavý býložravec a jeho trávení je velmi podobné trávení koně - stejně jako on využívá velkého slepého střeva plného symbiotických mikroorganismů k fermentaci vlákniny a získává tak živiny, které by jinak byly nedostupné.
Tento způsob získávání živin ale není dokonalý a králík, aby ho co nejlépe využil, proto požírá měkké bobky, které obsahují bílkoviny i vitamíny skupiny B. Toto chování je naprosto normální.
Hlavní složku krmné dávky králíka by měla tvořit objemná krmiva, v drobnochovech tedy seno a sláma. Je možno krmit také zelená krmiva (např. bazalka, brokolice, celer, čekanka, jabloňové listí, jitrocel, kapusta, kokoška pastuší tobolka, kopřiva (zavadlá), pampeliška, petržel, salát, nejedovaté plevele - pýr, lebeda apod.)
Vhodné jsou také okopaniny, mrkev, krmná řepa, tuřín, topinambury nebo vařené brambory. Z jadrných krmiv je nejvhodnější oves nebo ječmen, možno zkrmovat také hrách nebo sóju jako zdroj bílkovin, nebo lněné semínko.
Králík by měl vždy mít k dispozici vodu!