Pan-bůh lesů
Latinsky-Faun
Řecký bůh lesů, pastvin, stád a také pastýřů a lovců, kteří ho uctívali. Měl polozvířecí podobu: porostlý srstí, měl rohy, kozí kopýtka, bradu a ocas. Uvádí se, že byl synem nymfy Dryopy a boha Herma nebo nymfy Oineis a Dia. Ostatní bohové se na něho dívali s určitým pohrdáním a tak z Olympu odešel do Arkádie. Byl klidný a veselý, hrál na píšťalu zvanou Panova flétna a žil ve společnosti horských nymf, Satyrů a boha vína Dionýsa.
Zachovala se o něm spousta historek, povětšině o jeho neúspěšných milostných dobrodružstvích. Zamiloval se do nymfy Pítye; ze strachu před ním změnila se však v borovici. Ucházel se o přízeň krásné nymfy Sýringy; skočila raději do vody a dala se proměnit v rákosí, aby se před jeho dotěrností zachránila (z toho rákosí si pak udělal píšťalu, kterou nazval na její paměť sýrinx). Úspěch měl jedině u nymfy Échy, která ho doprovázela po horách jako ozvěna. Nemohla ho však oslovit, protože bohyně Héra ji kdysi potrestala, že nesmí promluvit s nikým jako první, a tak se z toho nakonec usoužila, že zbyl po ní jen hlas.
K lidem byl Pán celkem přívětivý. Na jedno si však museli dávat pozor: aby ho nevyrušili ze spánku. Když ho někdo probudil, vyskočil na něho a vystrašil ho tak, že se ho zmocnil "panický strach".
