Od května 2012 je v prostorách firmy Mikov veřejnosti otevřeno Muzeum nožířské tradice, součástí expozice je i kancelářská výroba firmy. Tuto část prezentují níže přiložené fotografie z doby otevření muzea, od té doby přibylo pár nových sbírkových předmětů. K této expozici mám několik výhrad, sice chápu, že dnešní zaměření firmy je v prvé řadě nožířská výroba a tudíž i muzeum je především o nožích, to ale nijak nesnižuje význam historie kancelářské výroby.
Celá expozice je neuspořádaná a zmatečná, nové přírůstky jsou ledabyle nastrkány do vitrínek bez ladu a skladu podle toho, kde je zrovna volné místo. V podstatě tomu není věnována žádná větší pozornost, ta je soustředěna na nožířské výrobky.  Další věcí je to, že jsou tam předměty které dle mého názoru nemají s Mikulášovicemi nic společného, možná se mýlím, možná nevím všechno ale co má společného s Mikovem sešívačka zn. Trioh? (viz. stručný přehled dalších výrobců). A pokud se pletu a opravdu má, proč to není uvedeno v nějakém popisku?
Ano, firma Kunert vyráběla v počátcích sešívačky (licence), které se od jiných výrobců z Německa ale i USA liší pouze logem výrobce na tlačítku (IPRO, Esta), později však již přišla se svou vlastní konstrukcí a designem. V žádném archivním materiálu firmy Kunert jsem nenašel jedinou zmínku, že by vyráběla či měla něco společného se značkami Trioh, Soennecken či Leitz.

Na závěr jedna podstatná věc, ani při poslední návštěvě v létě 2014 jsem nikde nezaznamenal jednu jedinou zmínku o firmě J. Kunert & Söhne či o jejím zakladateli, takže návštěvník muzea se na toto téma nedozví vůbec nic. Vystavovat historické výrobky firmy, jejímž je Mikov přímým pokračovatelem bez uvedení souvislostí, na mě působí nepatřičně.