www.sobomoto.estranky.cz

Historie modelu // Odkazy & soubory // Foto

MZ ES 250/2 s postraním vozíkem SUPERELASTIK

Byla to láska na první pohled. Rozhlížel jsem se po něčem, v čem by se dala o víkendech vyvézt rodinka na výlet. Zároveň to mělo být něco staršího, s čím by se dalo občas ukázat na nějaké veteránské akci. No a technika neměla převyšovat mé omezené dílenské a manuální schopnosti.

Jasně, devadesát procent národa by sáhla spíše po staré kývačce s Velorexem. Proč teda tahle ošklivá obluda z produkce NDR?  Také jsem začínal na JAWA Pionýr. Jenže záhy jsem přesedlal na SIMSON a následně na MZ 150 ETZ. A rukama mi v dobách mého motoristického dospívání prošla i TS 250 a ETZ 250. A to bylo panečku jiné svezení, než na rozvibrované třiapůle z Týnce nad Sázavou, takže na mne tahle JAWA-mánie jaksi nepostihla.
Krom toho mne u téhle emzety vždy fascinovala přední kyvná vidlice, mohutné žebrování válce a kapotované přední světlo pevně napojené na nádrž, které bez ohledu na to, kam natočíte řídítka stvítí tvrdohlavě pořád rovně dopředu. Tenhe "rypák" trčící dopředu byl pravděpodobně motivem pro přezdívku "Eisenschwein",  jak tento motocykl překřtili soudruzi v NDR. Ta věc je prostě tak ošklivá, až je krásná!!!

Výroba ES 250/2 začala v roce 1967 a s drobnými obměnami se vyráběla až do roku 1972, kdy ji zastoupil model TS 250. Nejvýznamnější modernizace proběhla v roce 1969. Tehdy se výkon motoru zvýšil ze 17,5 na 19 koňských sil a na nádrž přibyl nápis TROPHY na oslavu četných vítězství v 6-ti denní (vítěz v roce 1963 - 1967 a 1969. Další úspěchy následovali v letech 71 a 83 - 87).
Stejně jako vývojáři JAWy byli také vývojáři v Zschopau svázáni politickým zadáním. Strana a vláda rozhodla o max. kubatuře 250 ccm, o maximálním využití dílů z předchozího modelu (ES 250) a sdílení komponent s ostatními modely značky i dalšími produkty koncernu IFA (např. přední parabola světla shodná s Trabantem). Cílem bylo vyvinout motocykl pro každodenní použití, který by skvěle fungoval za každého počasí a na každém povrchu. To se opravdu povedlo a podvozek s přední kyvnou vidlicí doslova polyká všechny výmoly a nerovnosti a je i na v DDR tolik rozšířených kočičích hlavách maximálně komfortní. A tak - dle pamětníků - ani přeprava plata vajíček na sedadle postranního vozíku na dlážděných ulicích východního Berlína nebyl problém.

Komfortu přispívá i pružné zavěšení motoru na gumových silentblocích, které (na rozdíl od soudobých Jawiček) filtruje významnou porci vibrací dvoutaktního jednobuchu.
Údržbu při každodenním použití zjednodušuje zapouzdření řetězu v gumových nohavicícha bakelitovém krytu. Elegantní řešení, které později opajcli i vývojáři Jawy na modelu 634.
Design je,  jak jsem již výše uvedl, minimálně kontraverzní, ale zcela odpovídá době svého vzniku. Znalci tkzv. unifikované řady od Jawy, která se bohužel (nebo bohudík) nikdy nedostala do sériové výroby je až podezřele podobná designu  tohoto východoněmeckého zázraku. Však i MZ do velké míry unifikovala komponenty současně vyráběných modelů a ES 250/2 byla dostupná i ve verzi 175, která dse lišila jen vrtáním válce a sekundárním převodem (shodným s verzí 250 s postranním vozíkem).  A současně vyráběná ES 150 měla byla také z 50% konstrukčně shodná. Dříve tolik rozšířený chrom na tomto modelu najdete jen na výfuku a krytech pružin. Ráfky i odzobné lišty na postranním vozíku jsou hliníkové,
Do ČSSR se model ES nikdy nedovážel, zato do sousedního Polska, Maďarska a dalších zemí RVHP se z Zschopau chrlily tisíce kusů ročně. Na domácím trhu jich zůstala sotva polovina. A protože ještě jednu věc měli komunisté radši než Lenina - ne maminku, ale valuty!!!  A tak se MZ vyvážela i do kapitalistické ciziny. Počet exportních trhů překročil v sedmdesátých letech stovku! K zajímavostem patří, že výhradním zástupcem MZ v západním Německu se stala firma NECKERMAN, tj. síť obchodních domů a zásilková služba, takže MZ byla takovou první supermarketovou motorkou.  To image MZ příliš neprospělo, nicméně díky bezkonkurenčně nízké ceně se i v konkurenci západních strojů dokázala MZ prosadit. Zejména mezi celoročními jezdci, kteří motocykl neměli ani tak pro zábavu, nýbrž jako každodenní dopravní prostředek na cestu do práce.

Kam dál?

Historie modelu // Odkazy & soubory // Foto