Historie sboru

  Hasičský spolek byl oficiálně schválen a zapsán do katastru spolků města 9.2.1886 s uvedením jmen zakládajících členů. V roce 1925 měl spolek v Dolním Třešňovci neuvěřitelných 120 členů, v roce 1929 dokonce 124 členů.

  K hasičské myšlence se hned v roce 1945 přihlásili i noví obyvatelé Dolního Třešňovec, množí pocházející z Dolní a Horní Čermné a Nepomuk, další z Heřmanic, okolí Jablonného n. O., ze Žamberecka, Choceňska, Zábřežska atd. Silné byly komunity repatriantů z Jugoslávie a Volyně. Založili sbor čítající asi 20 členů a stali se členy místní jednotky Československého svazu hasičstva (MJ ČSH). Prvními funkcionáři byli: Ladislav Hajzler čp. 2, starosta; Josef Buřval č. 104, velitel; Stanislav Lešikar čp. 108, jednatel; Bohumil Martinek čp. 125, strojník a Arnošt Janeček čp. 88, hospodář. Součástí sboru bylo také smíšené samaritánské družstvo, které se zabývalo i charitativní činností. Aktivní členkou družstva byla a pamětnicí je Zdena Lešikarová.

  Od roku 1951 zaniká funkce starosty. Prvním mužem sboru je předseda. Samaritánská činnost je ze sborů vyčleněna pod nově se formující Červený kříž.

  V roce 1953, spolu s novým zákonem o požární ochraně, byl také uzákoněn název požárník a z Čsl. Svazu hasičstva se stal Československý svaz požární ochrany (ČSPO). Požárníci jsou nesmyslně podřízeni jedna Ministerstvu vnitra (výkonná složka), jednak Národní frontě (závislost na politické moci, každý sbor měl svého „politruka“). Od roku 1956 se nesmíme oslovovat „sestro a bratře“, jsou z nás soudružky a soudruzi. K oslovení sestro a bratře jsme se znovu vrátili v roce 1968, opět bylo zakázáno od roku 1973.

  Rok 1960 byl pro Dolní Třešňovec velmi významný. Toho roku, v rámci reorganizace správy státu, byly mj. zrušeny okres Lanškroun i obec Dolní Třešňovec. Dolní Třešňovec se stal městskou částí Lanškrouna a je jí dosud. Tím se změnila i organizace a zařazení zásahové jednotky. Hlavní tíha při zásahu leží na hasičích z města a ti jsou také přednostně vybavováni technikou a vystrojování. Dolnotřešňovečtí plní pouze funkci podpůrnou.

  Situace v hasičském hnutí se podstatně změnila od roku 1990. V Karviné se 1. A 2. 12. 1990 uskutečnilo rozšířené plenární zasedání ÚV SPO. Delegátem za Lanškrounsko byl Jan Borovský. Usnesením tohoto zasedání se v ČR z požárníků opět stali hasiči, organizovaní ve Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS), ze ZO SPO se staly sbory dobrovolných hasičů (SDH) a z požárních stanic hasičské zbrojnice (HZ). Sbory, které se stanovami SH ČMS nesouhlasily, založily – obnovily – Českou hasičskou jednotu a Moravskou hasičskou jednotu. SH ČMS bylo stále součástí federálního svazu PO. V polovině roku 1991 se uskutečnil v Úhřeticích u Chrudimě mimořádný sjezd SPO, který v souvislosti s připravovaným rozdělením republiky připravil i rozdělení svazu. Delegátem byl opět Jan Borovský.

Zdroj: "125 let Sboru dobrovolných hasičů Dolní Třešňovec"