Satira a humor v české literatuře
2. SATIRA A HUMOR
V ČESKÉ LITERATUŘE
- od 14.st. (diferenciace literatury za vlády Karla IV) až dodnes
- nebylo typické v období – po bitvě na bílé hoře, za Bachova absolutismu, 1.sv.v, 2.sv.v., totalita
základní žánry: satira – poukázání na negativní vlastnosti společnosti formou zesměšnění
píseň, aforismus – stručná a vtipná
průpověď
epigram – satirická báseň,má většinou 4 verše a končí pointou
alegorický epos – vypravování se skrytým významen
humoristická povídka a humoristický román
parodie – napodobení jiného lit díla – směšně
apokryf – nepravý, nepůvodní spis
pamflet – útočný a hanlivý leták nebo článek
veselohra, fraška, satirická komedie, groteska
Vývoj žánru humoru a satiry v české literatuře od
jeho počátku po současnost
Od
počátku po národní obrození:
- Už v Kosmově kronice kt. pochází z 11.st. můžeme najít dvě anekdoty
- Za vlády Karla IV. docházelo k rozvoji dramatu
MASTIČKÁŘ - 1. drama, příběh tří Marií kt. chtějí balzamovat tělo Krista a jdou koupit vonné masti na trh - jde o zesměšnění mastičkáře a jeho pomocníka, obraz chudiny
HRADECKÝ RUKOPIS - shrnutí satir. Skladby 14. st., kritika
měšťanské společnosti, církve, do toho patří:
: PÍSEŇ
VESELÉ CHUDINY
: PODKONÍ A ŽÁK - spor mezi podkoním a studentem o
to, kdo se má v životě lépe, ani jeden, oba z toho vyjdou stejně
: SATIRY
O ŘEMESLNÍCÍCH A KONŠELÝCH - 7 skladeb o řemesl. a konš.
- autor ukazuje jak jsou
nepoctiví a okrádají své zákazníky, dostanou se do pekla
- řezníci - namočí maso do vody,
dají ho zmrznout a potom ho zváží
: DESATERO KÁZANIE BOŽIE - ukazuje jak se porušují přikázání
- V době husitské se humor objevuje zřídka, ale satira je zastoupena v husitských písních – podpora před bojem, zastrašení nepřítele.
- V období renesance a humanismu nalezneme satiru vyjimečně, lit. byla spíše naučná.
19.
století:
- V počátcích NO o satiru a humor usilují mnozí
- Prvním
teoretikem českého humoru a satiry se stává Josef Jungman – SLOVESNOST
- Až J.K.Tyl uplatňuje satiru ve
svých hrách ze současnosti např.: FIDLOVAČKA - -
ze současného života, vzn. zde píseň „ Kde domov můj “ - zpívá slepý houslista
Mareš, melodii složil František Škroup
STRAKONICKÝ
DUDÁK - - ztělesnění kladných a záporných vlastností čl.
- hl. postavou je Švanda - dobré
i špatné vlastnosti - dobrosrdečný, přílišná touha po penězích, podléhá cizím
vlivům, lehkomyslnost, důvěřivost, pracovitý, nechá se nalákat, naivní, jeho postava se postupně
vyvíjí k lepšímu
- okolo prstu si ho omotal
Vocilka - světoběžník, nemá vztah k domovu, záporná osoba
- Švanda pochopil kam patří a
jeho postava se lepší
- kl.
postavy - Dorotka - jeho dívka
- Kalafuna - spolu s Dor. pomáhá Švandovi
- záp.
postavy - Vocilka - snaží se využít lidi ve svůj prospěch
- nadpřirozené postavy - víly
- cílem
bylo ukázat vlastnosti čl., jak kladné tak i záporné, odsoudil přílišnou touhu
po penězích, majetku, ukázat na nebezpečí žádného vztahu k vlasti, jak
rychle čl. na svou zem zapomene
- reálné
vlastnosti - pracovitost, obětavost, láska, vlastenectví, důvěřivost,
lehkomyslnost, negativní vlastnosti se vyvíjí k lepšímu, podléhání cizím vlivům
- Realismus přeje politické satiře v dílech K.H.Borovského
EPIGRAMY - krátký, čtyřveršový
útvar – báseň, satirické útočné básničky
- epigramy
věnoval – církvi, králi, vlasti, světu
- končí pointou - nečekaný závěr
TYROLSKÉ ELEGIE
- elegie = žalozpěv -je spojen se satirou - ve formě ironie, výsměchu
- tématem je zatčení Borovského a cesta do Brixenu
- cílem je kritizovat a zesměšnit rak. vládu, policii, církev a
Alexandra Bacha
- zatýkání je popisováno jako ironický vtip a přátelský Bachův čin
- 2. a 6. zpěv není ironický - loučí se s rodinou a prostředím
KRÁL LÁVRA
- král se nechává 1x za rok holit a stříhat, holiče vždy popraví, pr.
tají své dlouhé uši. Los padne na Kulína, jeho matka prosí krále aby ho
ušetřil, pr. je to její jediný syn. Král ho nepopraví, ale Kulín musí slíbit,
že nikdy neprozradí co viděl. Tajemství ho tíží a tak na radu vyšeptá tajemství do staré vrby.
Náhodou kolem procházejí muzikanti a pr. pan Červíček ztratil kolíček ze své
basy, vyřeže si z vrby jiný. Když začne na basu hrát na královském plese
je tajemství prozrazeno. Lidé krále ujistili, že ho mají rádi a že mu oslí uši
sluší
- terčem kritiky - je absolutistická moc panovníka, kt. má neomezenou
moc a může si dělat co chce
-
narážka na soudobou situaci ve kt. jsme byli
KŘEST SV. VLADIMÍRA
- děj se odehrává ve zdánlivě dávných dobách za knížete Vladimíra
- aktuálně se týká absolut. Bachovi vlády
- postavy - car Vladimír - může si dělat co chce
- bůh Perun - bůh
hromu a blesku, nejvyšší bůh
- používá vulgarismy
- příběh z dávné ruské historie - aby se vyhnul cenzuře
- car využíval boha, ten ho neměl rád
- bůh odmítl hřmít na svátek, car
ho chtěl utopit, ale potom ho nechal vláčet za koněm, bůh zemřel - lidé odmítli
platit desátky a přestali chodit do kostela
( když nemají boha )
- chce ukázat absolutistickou vládu
Jan
Neruda
- fejeton
- v Národních listech se označoval
- krátký novinový článek,
zpracovává zajímavé aktuální téma
- napsán zajímavě a vtipně
- nyní psán pod čarou
- zakončen pointou
Kritické
povídky
JAK
SI PAN VOREL NAKOUŘIL PĚNOVKU
- pan Vorel si otevřel krupařský
krámek ( s krupicí ) tam, kde nikdy nebyl, udělal si výlohu, krám
s krupicí už tam jeden byl, koupil si pěnovku aby se přiblížil ostatním,
nikdo k němu nechodil, rozneslo se, že krám smrdí po pěnovce, pan Vorel
spáchal sebevraždu
- kritika - policii nezajímalo,
že je pan Vorel mrtvý, ale jeho nakouřená pěnovka
PŘIVEDLA
ŽEBRÁKA NA MIZINU
- pan Vojtíšek byl malostranský
žebrák, chtěla se k němu přidat bába milionová, on ji odmítl, tak ho
začala pomlouvat, že je bohatý, lidé jí uvěřili a přestávali mu dávat jídlo,
baba milionová ho tím zničila, pana Vojt. našli jednou zmrzlého před kostelem.
poznali že byl opravdu chudý, pr. nebyl skoro vůbec oblečený
- kritika - pomluva může čl. zničit život
Svatopluk
Čech
- ruchovec,
doménou bylo vlastenectví
– dvě satiry
Broučkiády - hl. p. je Matěj Brouček – pražský měšťák → kritika měšťáckého způsobu
života
- PRAVÝ VÝLET PANA
BROUČKA DO MĚSÍCE
- NOVÝ EPOCHÁLNÍ VÝLET PANA BROUČKA TENTOKRÁT DO 15.
STOLETÍ
- Matěj Brouček rád
pije, spadne do sudu a usne, zdají s mu sny, dostává se mezi Husity v 15. st. -
negativní vlastnosti měšťáků, chová se jako zrádce
20. století
- užívá
humoru a satiry programově jako jednoho z nejvýraznějších prostředků
působících na čtenáře
Jaroslav Hašek
OSUDY
DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA 1916, 2. podoba Švejka =
buřič s protirakouským postojem
Švejk = literární
typ → má vlastnosti většího okruhu lidí
- před komisí byl označen za blba, ale jeho nadřízení
nevěděli jestli je to chytrák nebo blbec
- každy rozkaz splní až do absolutna a tím vytáčel své
nadřízené
- svým jednáním vyvolával situace, kdy má schopnost
rozkládat rakouskou armádu
→ ostrá kritika války a rak.
armády, důstojníků, nadřízených x úplně obyčejným lidem
záporné postavy: poručík Dub,
nadporučík Lukáš, polní kurát Katz, lékaři
kladné postavy: vojáci, vojín
baloun, paní Mullerová
- děj: jde do války a prožívá svůj děj
- děj: vypráví historky kterých je více
jazyk: lidová čeština,
vulgarismy, germanismy – mají charakterizační funkce
- přiložen do mnoha světových jazyků, divadelní hra, zfilmované
Karel Čapek – POVÍDKY Z JEDNÉ A DRUHÉ KAPSY – detektivní ráz, ale nepíše detektivku v pravém slova smyslu, jde mu spíš o pohled do duší zlodějíčků a dobráckých strážců zákona
Karel Poláček –
proslul svými satirami na maloměsto ( kritizuje maloměšťáctví,
problémy malého města a jeho obyvatelů) BYLO NÁS
PĚT
-
románová pentalogie :
Okresní
město ukázka rodiště
Hrdinové
táhnou do boje před válkou, pouka-
Podzemní
město zuje na maloměšťáctví
Vyprodáno
pátý díl nezvěstný
- Po roce
1945 se humoru a satiře nedaří vždy stejně: Černého humoru využívá v řadě
svých próz
Bohumil Hrabal – OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE
- Humoru a satiře se daří i v divadlech malých forem: Semafor, divadlo Y, Divadlo na provázku,
divadlo Járy Cimrmana,…….
-
V těchto oblastech žánr satiry rozvýjeli svými texty i písničkáři např.:
Nohavica, Plíhal Merta, Hutka, Nos, Paleček,…….