Ludmila Vitoušková
Podzime, obejmi tělo mé...
Podzime,
vem si mě.
Mlha, ať ovine,
prostředí nevinné.
Jistoty ošidné barevně ztratíme.
Na chvíli obejmi tělo mé, podzime!
Doubická brána
Doubická brána
z listí ukována
otvírá vše známé do neznáma.
Mění se, na podzim opadává.
Vstupné se neplatí - málokdy se stává,
že ji lidé spatří.
Jen příroda umí ji ukovati.
Podzimní paleta
A zas tu máme tu
podzimní paletu.
Šípkové korále,
draci jsou na bále,
švěstky a jablíčka
sklízí si Anička.
V zahradě zavoní
pečené brambory,
zásob už plné jsou
sklepy a stodoly.
