Básne 2
Dnes bolo ráno,dnes bol večer,bola aj noc no žiadna cnosť. Krásna je cnosť,kým je jej dosť.Pokiaľ jej nebude človek ľúbiť nebude. Človek čo neľúbi,lásku si žiada a preto človek človeka hľadá. Všetko je krásne ,všetko je zvláštne.Pokiaľ láska naša stále sa vznáša. Noc bola krásna a vznešená,no stratiť čistotu sa nedá. O chvíľu zabudne čistotu stratí,lásku pohladí a ona sa stratí.....
Nevíš...
Nevíš, jak dlouho ještě budeš žít,
nevíš, jaký sny můžeš mít.
Nevíš, kdy přijde láska,
nevíš, kdy udeří ta kráska.
Nevíš, kdy budeš mít štěstí,
nevíš, jak krásný život může být.
Nevíš, jak se dál zachovat,
nevíš koho budeš mít rád,
nevíš, kdy budeš někoho skutku milovat Nevíš, kdy se může něco stát,
nevíš, co osud přichystal nám.
Nevíš nic a přitom vše,
hlavně to ,
že Láska je nadevše!!!
Chce se mi strašně spát,
asi musím jít,
nechce se mi tu být,
protože pro mě není svět jako dřív.
Chce se mi strašně spát,
asi to tak má být,
mam tenhle svět opustit
a v lepšim se objevit.
Chce se mi strašně spát,
na všechny,
co mě měli rádi,
budu vzpomínat.
Chce se mi strašně spát,
jednou
se spolu všichni sejdeme zas,
možná,snad.
Chce se mi strašně spát,
tak už dost loučení,
tenhle svět opouštím
a krásný sny budu mít.
Odcházím spát,tak buďte tiše,možná se uvidíme někdy příště.
Teď už ale vážně musím jít spát,
nechám si o Vás možná zdát.
Odcházím se svědomím,že nemám nic,můžu mít míň a můžu mít víc.
Však já nic nechci,všechno mám,
a když je toho hodně,
vše Vám dám.
Odcházím s nadějí,že bude lepší svět,možná se ho dočkáte co nevidět.
Zavírám oči,dobrou noc,
na můj život toho bylo moc.
Odcházím a vím,že budu Vám scházet,však nesmíte mi na hrob květiny házet.
Chci umřít v klidu a bez cizího smutku,
já vím,
že zanechala jsem zde mnoho dobrého skutku.
Odcházím a naposledy se loučím,kapesník bílý v slzách máčím.
Hrob ze zlata
já nechám si stavět,že příběhy se o tom budou vyprávět.
Odcházím a vím,že byl to dobrý svět,avšak vím,že nevrátím se hned.
Na hrob si nechám nápis dát,
že se mi chtělo
hrozně spát...
Stýská se mi stýská,
po těch očích Tvých.
Venku se zas blýská,
schází mi Tvůj smích.
Proč si mě jen zradil,
za jinou utíkáš???
V duši led a sníh,
proč mě opouštíš???
Balím zbytek věcích Tvých
a nevím proč,
snad Ty to víš.