týdeník METROPOLITAN

Největší rozmach chovů kožešinových zvířat nastal zřejmě na konci šedesátých let a v letech sedmdesátých a osmdesátých. Tehdy zde fungovalo přes 25 norčích a asi 6 liščích velkých farem. Koncem osmdesátých let bylo ročně zkožkováváno kolem 80 tis. norků a přes 450 tis. nutrií.

Od začátku devadesátých let se postupně snižují stavy kožešinových zvířat a tím i počty chovů v České republice. Je to způsobeno především snížením výkupních cen kožešin a zvýšením provozních nákladů (hlavně na krmení a veterinární ošetřování zvířat) chovů. Svou roli hraje snižující se poptávka po kožišinových výrobcích.

V současné době u nás funguje asi 7 větších farem pro chov norků a lišek a větší množství drobných chovů, především činčil. Chovatelů nutrií oproti předchozím desetiletím výrazně ubylo.

Životní podmínky v chovech zvířat, využívaných k produkci kožešin zanedbávají některé jejich základní potřeby. Tyto základní nedostatky, spojené s nevhodnou výživou, nedbalým ošetřováním a necitlivých zacházením se zvířaty mají silný vliv nejen na fyzické, ale prokazatelně také na psychické zdraví chovaných zvířat.

Získávání kožešin ze zvířat chovaných pro tyto účely je spojeno nejen s problémy pro zvířata samotná, ale také s problémy ochrany jejich zdraví, dodržování potřebné hygieny a kontroly spojené s jejich legislativní ochranou.

V některých zemích již byly přijata taková právní opatření, která buď významně omezila nebo zcela zamezila komerční chovy tzv. kožešinových zvířat.

V České republice, a podobně také ve většině ostatních zemích, je však chov zvířat na kožešiny stále v podstatě bez jakýchkoliv omezení, která by brala v úvahu skutečnou ochranu zájmů zvířat.

Určujícím faktorem prodejnosti a ceny je momentální poptávka po určité kožešině. Módnost této kožešiny pak často bývá směrodatná také pro volbu chovatele, které zvíře bude ve svém chovu mít.

Poptávka po určitých kožešinách je ovlivněna její módností, ale také jejich prodejní cenou.

Orientační prodejní ceny kožešin v některých obchodech v Praze (r. 2000):

Norek – plášť 160 000 Kč, liška polární – plášť 46 000 Kč, liška stříbrná – plášť 97 000 Kč.

Kožešiny činčil patří k nejdražším ( v obchodech se běžně neprodávají), jejich cena se pohybuje kolem 500 000 Kč.

Pro chovatele je proto dnes v největší oblibě právě činčila. Chov norka a lišky je spojen s vyššími provozními náklady, které se vrací pouze již zkušenějšímu chovateli. (naproti tomu může s chovem činčil začít v podstatě každý, i třeba v městském bytě) Orientační náklady na získání jedné kožešiny (náklady na chov zvířete od odstavu do kožešinové zralosti): Norka 600 Kč, lišky 1 300 Kč, činčily 370 Kč.

Kožešiny zvířat jsou důležitým obchodním artiklem. Cílem chovatelů je co nejefektivnější zpeněžení kožešin. Ceny kožešin se řídí mezinárodními aukcemi. Orientační ceny kožešin, dosahované na prestižních aukcích:

Norek černý 25 USD (cca 875 Kč) – 93 Toronto

Liška modrá 50 USD (cca 1750 Kč) – 93 Helsinky

K největším odběratelům kožešin dnes patří: Čína (přes 50% světové produkce), Korea, Turecko a Řecko.

Pro účel zlepšení nákupu a tím odbytu kožešin byly v minulosti založeny mezinárodní organizace, mezi jejíchž hlavní cíle patří mediální propagace kožešin nebo prosazování vlastních záměrů v legislativě jednotlivých zemí.

Celosvětově takto působí IFTF (Internationale Fur Trade Federation) a v Evropě EFBA (European Fur Breeders Association). (ČR nemá zástupce v ani jedné z nich.)

Chovatelé se snaží hledat různé argumenty pro utlumení případné kritiky kožešinových chovů:

Např. „Kvalita kožešiny dokazuje, že bylo zvíře zdravé a cítilo se spokojeně“, „Masožravá zvířata zužitkují odpadové suroviny potravinářského průmyslu“, „Kožešinová zvířata tvoří genofond divokých zvířat“ apod.

Tak se jim daří získávat veřejné mínění na svou stranu.