Jindřich Berka (KSČM): Změňme název KSČM!
Členská základna KSČ měla do roku 1989 asi jeden milion pětset tisíce členů. Sotva nastala změna v politické moci, tak stranu opustilo asi jeden milion členů. To znamená, že tito komunisté ztratili určité privilégie plynoucí z jejích členství. Všichni členové KSČ prošli mnohými školeními a jistě uměli i referovat a šířit ideály strany KSČ. Nevím zda se vůbec učili a sami věděli co to je komunismus. Na konci každého dubna byli v Praze vyznamenáváni nejlepší pracovníci z rukou nejvyšších státních představitelů za své úspěchy a vynálezy ku prospěchu společnosti. Jistě to bylo dobré, ale kde jsou dnes, se svými tituly a řády, když se děje tolik zvráceností? Což ani slovem nedokáží obhájit co vše dobrého bylo vykonáno? Musejí vědět, že i nestraníků bylo na 90% a závazky a dobrovolné směny jsme dělali proto, abychom se měli neustále lépe. Celý život jsem pracoval při výrobě brýlových skel a tak mohu říci, že snad nebylo nikoho, komu by nebylo z n. p. Dioptra dodáno brýlové sklo. Proto je urážkou, když někdo vykládá, že se málo a nebo zbytečně vyrábělo. Nelze zapomenout co se udělalo dobrého za dřívějšího režimu pro: školství, zdravotnictví a již v začátku elektrifikaci celého státu. Dále pak, ze 48 hodin byl zkrácen pracovní týden na 40 a 42 a půl hodin. Byl zajištěn nárok na odchod do důchodu v 60 létech, podpora ve výstavbě sídlišť a rod. Domků, atd. Vždyť ve své inteligenci musejí tyto klady vědět a proto by mlčet nemuseli, když z oné doby je tolik vyškolených Ing., JUDr., profesorů, Dr., Csc, docentů, akademiků, atd. Což nevědí, že jim to dala společnost oné doby na kterou nyní tolik nadávají a vidí na ni tolik chyb. Proč mlčeli, vždyť měl každý možnost v mezích zákona, když věděl o chybě, tuto návrhem na zlepšení odstraňovat. Proto nemají právo dnes ke všemu špatnému ti vystudovaní mlčet! Dnes se hází špína na všechny komunisty, což je jistě opět špatné a nespravedlivé. Což Alex. Dubček za cenu ohrožení svého života nám trpícím alespoň na rok nedal naději na jeho ideu Socialismus s lidskou tváří? Dobré bylo i to, že lidem byl poskytnut prostor na různých veřejných schůzích což je dnes omezeno. Proč však lidé dříve tolik mlčeli, když nemuseli a dnes když by rádi mluvili tak nemají kde. Rád jsem se různých schůzí i školení zúčastňoval a na mnohých jsem mohl i diskutovat, psát též do tisku a odpovědi jsem dostával odevšad. Za chybu pořádaných dnešních schůzí považují to, že připomínky a návrhy občanů nikdo nezapisuje a se z nich nedělají závěry. Naopak, kladné oživení na schůzích by nastalo poté, když by řečník nechal o některých otázkách přítomné občany hlasovat, pro nebo proti.
Živou otázkou dneška je slovo Komunismus a dále pak název strany KSČM, zda tento pozměnit? Navrhoval bych následující změnu pro název strany. „Strana socialisticko komunistická“. Slovo strana by mělo být první, neboť za ním jsou lidé. Slovo socialisticko je přece začátek vývoje před komunismem. Slovo komunistická je jen konečná a nejdokonalejší fáze vývoje za blaho lidí. Prostě slovo komunismus by mělo zůstat v názvu strany, neboť to má teprve budoucnost a nikoliv dnešní divoký kapitalismus. Slovo komunismus nebo komunisté u mnohých vyvolává špatné vzpomínky a dokonce vyvolává nenávist. Základní chybou je, že za ony tři roky se ti dobří komunisté nedokázali očistit a to nejen slovy, ale hlavně činy. Sami měli své řady očistit ze základních organizací od těch kteří zneužívali své moci vyhrožováním a dalšími protilidovými opatřeními a tak dostali stranu KSČ až na okraj hodnocení, že fašismus a komunismus patří mimo zákon. Vždyť lidé ani mnozí straníci nevědí, co to vůbec komunismus je. Prostě jedním slovem tomu říkají totalita. Členská základna KSČM je přestárlá a přírůstek mladých je malý. Proto je nejvyšší čas přiznat chyby a veřejně potrestat všechny, kteří znesvětili ideu socialismu a komunismu. Uvádím některé chyby:
1) Pornografie a další obnažování lidských těl bylo protizákonné a trestáno. Důkazem dnešní doby je, že miliony lidí ve skrytu své duše onen režim nenávidělo, když jim bylo zabraňováno v něčem co je lidské.
2) Násilné brání majetků a přestěhovávání lidí v zemědělství, bylo zbytečné, neboť postupně by ve stáří rádi své pozemky dali do společného JZD. Kolik jen zloby bylo vneseno na KSČ. A dnes, i když bylo dosaženo v zemědělství dobrých výsledků a zvýšená životní úroveň na vesnicích, tak to ani slovem nikdo nepochválí. Ale naopak, je slyšet o zdevastování všeho i toho dobrého.
3) Volby, kolik jen nenávistí volební systém u lidí probouzel. Prostě měli být ponechány jako dříve čtyři politické strany a mohl být naprostý klid.
4) Kolik jen nenávistí bylo proti učení marxistickém ze strany lidí nábožensky založených! A výsledek je nulový, což dokazuje otevřený zájem lidí o věci náboženské a dalších institucí, ve prospěch ducha a ne hmoty.
5) Již Ant. Zápotocký a později Dr. Husák prohlašovali, že každému komu se tady nelíbí jen ať tedy odejde do světa hledat štěstí a že nikomu nebude bráněno. Přesto se pak tato dobrovolnost změnila v zavírání těch, kteří na hranicích byli pochytáváni. I tak zvaná železná opona u mnohých lidí probouzela nenávist k celé straně KSČ.
6) Stal jsem se svědkem, jak na základní vojenské službě nováčci trpěli ve všech směrech zbytečným drezůrováním. I z tohoto utrpení vznikala nenávist ke KSČ jako vedoucí politické moci ve státě.
Jistě bylo i mnoho dalších zdrojů ze kterých pramenila nenávist proti strana KSČ a její tzv. totalitní moci. Důkazem toho je i to, že ihned po 17. 11. 1989 odešlo ze strany mnoho členů. To znamená, že ona veliká většina byla u strany jen jako: „Kam vítr tam plášť“. Zjistil jsem, že je mnoho těch kteří ani nevědí co to vůbec komunismus je. Většina si myslí, že je to něco špatného a teroristického. Toto slovo jistě vzniklo od slova Komuna Pařížská v době, když dělníci bojovali za zlepšení životních podmínek. Slova: komunikovat, komunikace, komunální podnik, komuniké, církevní komunita. Tyto podobná slova však nikoho nedráždí. Cílem dnešní vlády je, aby všechen majetek státu a národa byl jen v rukou jednotlivců, což je pravým opakem a cílem komunismu. Avšak jak by měli oni reformátoři odpovědět na tyto otázky: Čí je slunce, jeho teplo a světlo? No přece nás všech! Čí je Bůh, který dává všemu život a stvořil vesmír? No přece nás všech! Čí je déšť a vody v řekách? No přece nás všech! Čí je naše republika? No přece nás všech! Čí jsou silnice a všechny cesty v našem státě? No přece nás všech! Čí je naše česká řeč? No přece nás všech! Čí je konečný cíl života, smrt? No přece nás všech!
Z těchto důkazů je zřejmé, že nejblíže je strana komunistická, která ve svém konečném cíli má, aby všechno bylo majetkem nás všech, ku prospěchu každého jedince a tím celé společnosti.
V tomto sále Střelnice, byla v roce 1946 předvolební schůze na které přednášel min. informací a kultury Václav Kopecký. Na jednu otázku ze sálu který byl přeplněn lidmi, odpověděl. Naše strana KSČ se plně ztotožňuje s křesťanským učením a to hlavně s desaterem přikázáním, které potom jednotlivě přednesl. Potom dal do sálu otázku, kdo si myslíte, že naše strana s některým nesouhlasí tak ať zvedne ruku, jsem ochoten s ním dále diskutovat. Po chvíli mlčení začal celý sál bouřlivě plácat rukama. Potom položil další otázku. Kdo myslíte, že byl první komunista na světě? Po opětovném mlčení řekl: „No přece Ježíš Kristus“!
Dále pak uváděl příklady jak lidé pod útlakem šlechty a některých vlád se začali sdružovat a dokonce i bojovat za lepší životní podmínky. A tím, že nemlčeli, dosáhli např. i zrušení roboty. Nyní vývoj na celém světě směřuje k tomu, aby byl člověk osvobozen od těžké práce a stal se tak pánem nad stroji, které by za náš měli pracovat k neustálému zvyšování životní úrovně.
Jednu kopii odesílám poslancům KSČM
Jindřich Berka, Turnov