týdeník METROPOLITAN

OD NAŠEHO ČTENÁŘE Martina Menšíka - Česká republika je pro svět unikátní model otrokářské totality jak se dá během 23let zotročit národ který byl technicky vyspělý, schopný politické i ekonomické soběstačnosti.
Stačilo naaranžovat sametovou revoluci a nabídnout kolaborantům tučné odměny za likvidaci vlastního hospodářství výměnou za kolonizaci cizáckým kapitálem a bankami.
Stačilo poté vytvořit soukromé exekutory, soukromé inkasní agentury a když už není téměř co z republiky vykrást pustila se mafie cizáckých bankéřů a jiných lichvářů společně se samosoudci a exekutory do velkého kšeftu -ožebračit lid.
Ústavní zákony České republiky nechrání občana před absolutní likvidací soukromou inkasní agenturou a exekutorem.
Umožňují jim vstup do obydlí v rozporu s LZPS, (hlava druhá, oddíl první čl.12/3), a zabavení veškerého majetku i obydlí v situacích, kdy exekuce není v poměru s vymáhanou škodou a nebo dokonce je morálně nepřípustná, jelikož dlužník se nachází v dluhové pasti -jestliže jeho výdaje překračují jeho příjmy z důvodů, které nemůže ovlivnit.
Díky tomu že politici za posledních 24let rozkradli ČR a zaprodali ji cizáckému kapitálu a bankám které zde páchají lichvu a vyvádí finance mimo naše území, je ČR oslabena a není schopna čelit světové hospodářské krizi která vypukla ke konci r.2008, již šestým rokem je národ v dluhových pastích exekuován komandy inkasních agentur a exekutorů, kteří tuto zrůdnou činnost konají jako soukromý podnikatelé,
jsou podporováni státní legislativou, samosoudci a ve výkonu i policií ČR.
Vzhledem k 6.miliónům exekucí od roku 2001 a stovkám sebevražd ročně se jedná o záměrnou genocidu na českém národu.
Nejhorší novodobí zločinci a teroristi jsou exekutorské úřady jako Vrána, Smékal, Kubis a další koncentrační tábory! Jsme jediná země na světě kde tato organizovaná zločinecká skupina zatím beztrestně krade lidem majetky. Používají gestapacké metody jako zastrašování, vyhrožování -zvláště u mobil exekucí které jsou v přímém rozporu práv a svobod člověka, nemluvě o jejich lichvářských přirážkách.
Exekuční zákon tak jak je, je u nás schválený zločin proti lidskosti.
Jsou to legální zločinci, pracující s pochopením a podporou státu. Exekutorů je u nás 150, určitě stojí za zmínku že 40z nich v roce 2012 čelilo kárným řízením (prokazatelně patří za mříže) a že nikdo z nich nebyl dosud potrestán jen proto že nad nimi mocní drží ochrannou ruku, aby jim i nadále přeposílali část svých loupežemi získaných astronomických zisků.
Aby bylo možné na podkladě bagatelního dluhu dohnat občana k exekuci 800násobného majetku, dokonce aby bylo možné občana na základě několika tisíc připravit o dům, na to musí být vytvořen mechanismus a tým lidí, kteří tohle zrealizují.
V ČR se právě tohle děje, proto si právem zaslouží název Exekutorská Mafie.
V této mafii musí být nutně zapojeni nejen exekutoři ale i lidé jiných profesí.
Nelze přehlédnout a to je možná nejhorší, že exekutorská mafie vybudovala a hájí své postupy jakožto možné a ničím neomezené v rámci českého právního systému který nejspíše nebyl nastaven podle vzorů z civilizovaných zemí ale podle požadavků lobbistických skupin, či snad rovnou mafií.
NAŠI PÁNI EXEKUTOŘI OKRADLI JIŽ 1MILIÓN LIDÍ!!! Do roku2001 upravoval (a dosud upravuje) výkon rozhodnutí po procesní stránce zák .č.99/Sb.163 občanský soudní řád zkr.OSŘ v části šesté §251 a násl.
V rámci každého okresního soudu fungoval určitý počet soudních vykonavatelů placených státem, kteří vykonávali část státní moci, neboť výkon rozhodnutí je výkonem státní moci. Stále se hovořilo o tom, že vymáhání práva je neefektivní, že jsou soudní vykonavatelé pomalý a určitě také bylo třeba vymyslet nějaký byznys.
A tak menšinová vláda ČSSD na návrh ministra spravedlnosti Bureše předložila zákon, přijatý jako zákon č.120/2001Sb.Exekutorský řád.
V rámci tohoto zákona přenesl tehdy stát část výkonu státní moci na soukromé podnikatelské subjekty a to prakticky bez jakékoliv zpětné kontroly a tvrdých trestů za excesy. Nelze však obviňovat jen vládu ČSSD, která v té době vládla v rámci tzv. Koaliční smlouvy, protože tento zákon umožnili prohlasovat jejich partneři z ODS, se kterými si ČSSD rozdělila státní posty a výkon moci.
Na základě tohoto zákona byla dána soukromým exekutorům pravomoc nad rámec OSŘ a také kontrola soukr. exekutorů byla postavena pod stavovskou organizaci-Exekutorskou komoru, tedy sami sobě.
Zatímco soudní vykonavatel je v pracovním poměru vůči státu a za své přehmaty může být propuštěn v souladu s příslušnými právními předpisy,soukromý exekutor může být na základě kárné žaloby také odvolán ale to už musí být opravdu za prohřešky do očí bijící. Právní úprava výkonu rozhodnutí je roztříštěna a proto umožňuje některé interpretační nesrovnalosti a podporuje z vůli soukromých exekutorů.
Vedle sebe stojí dva subjekty které jsou ze zákona oprávněné exekuce vykonávat -soudní vykonavatelé, kteří jsou levnější pro dlužníka a kde náklady výkonu rozhodnutí jsou příjmem státního rozpočtu a soukromý exekutoři,
kteří jsou pro dlužníka dražší (a možná i efektivnější) ale náklady řízení plynou do kapes soukromých exekutorů a stát má peníze pouze z ,,daní".
Základní normou, která upravuje výkon činnosti soudních vykonavatelů je OSŘ v části 6 §251 a násl. Základní normou která upravuje činnost soukromých exekutorů je zák. č.120/2001Sb. Exekutorský řád, se subsidiární platností OSŘ.
To co je zejména trnem v oku jsou odměny exekutorů.
Dle §6 Vyhlášky Ministerstva spravedlnosti z 5.9.2001 o odměnách má exekutor nárok na odměnu která je stupňována dle výše dluhu.
Do 3.000.000kč. je to 15% od 3.000.000kč. do 50.000.000kč. je to 10% od 50.000.000kč. do 250.000.000kč. je to 5% a nad 250.000.000kč. 1%.
Minimální odměna exekutora činí 3tisíce korun což u malých dluhů v řádu několika stovek či tisícovek může způsobit několika násobné navýšení dluhu.
Jestliže dlužník dobrovolně zaplatil a exekuce je zrušena, náleží mu 50% odměny, což je slušné za nic.
Kromě odměny náleží exekutorovi ještě další náklady.
Zejména náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním exekuce -soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, úhrady osobám provádějícím přepravu zásilek, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy, fotokopie, a náhrady nákladů na vložení či získání dat z centrálních informačních systémů. Tady je potřeba se pozastavit zejména nad cestovními náhradami, upravenými zákonem č.119/1992Sb. o cestovních náhradách ve znění pozdějších předpisů.
Toho využívají často některé leasingové úvěrové společnosti, které mají dohody s určitými exekutorskými úřady a úmyslně najímají exekutory z druhé strany republiky.
A tak si exekutor udělá výlet např. z Ostravy do Prahy navštíví třeba 5dlužníků a každému naúčtuje cestovné okolo 1.600kč. krát5 =8.000kč. odečteno cena benzínu 2.000kč. a za jeden den má v kapse 6.000kč.
Ale to ještě není všechno -krom toho, pokud není exekutor místní, má nárok podle §14 citované Vyhlášky na náhradu za ztrátu času, tedy čas strávený cestou z místa sídla úřadu do místa bydliště (sídla) dlužníka. Za každou započatou čtvrt hodinu 50kč. Z Ostravy do Prahy pojede tak 3h. než se prodere Prahou další hodina a zpátky také 4h. To je celkem 8*50*4=1600kč. a naúčtuje to všem.
A když bude muset nedej bože k dlužníkovi vícekrát, to se bude dlužník divit že se nemůže dobrat konce dluhu.
Další kontroverzní otázkou je výkon rozhodnutí prodejem movitých i nemovitých věcí. V §22 dává OSŘ taxativní výčet věcí které nesmí být předmětem výkonu rozhodnutí: za a) běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, za b) snubní prsteny a jiné předměty podobné povahy, za c) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, za d) hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu.
Praxe zde bývá různá případ od případu, zvláště co se týče běžného vybavení domácnosti -někdo považuje za běžné vybavení standardní nábytek, televizi (samozřejmě ne plazmu za 50tis.) pračku, mikrovlnku, sporák, a počítač nižší hodnoty,zvláště žijí-li v domácnosti děti.
Jsou ale také exekutoři kteří seberou co jim přijde pod ruku (třeba i vaší postel) bez ohledu na hodnotu a zákon (často je to i schválnost a snaha o to aby dlužník peníze sehnal).
Také ustanovení o hotových penězích se často nedodržuje a pokud exekutor peníze najde prostě je zabaví.
Někteří také zabavují majetek cizích třetích osob např. firemní počítače zapůjčené zaměstnanci, bez ohledu na to, že dlužník na místě prokáže že mu nepatří.
V OSŘ je také uzákoněna zásada proporcionality efektivnosti.
Exekuce nemá být trestem ale má za účel účinně vymoci dodržování práva.
Existují i paradoxní případy, kdy na jedné dražební vyhlášce byl soupis zabavených věcí a nejnižší podání: kávovar na překápavanou kávu 40kč., USB Flashdisk 20kč., notebook stáří 4roky 300kč., což je naprosto absurdní vzhledem k tomu že dluh byl asi 50.000kč.
Nemovitosti se mohou prodávat pouze formou veřejné dražby.
Při stanovení ceny nejnižšího podání se vychází dle OSŘ ze znaleckého posudku.
Od jím stanovené ceny hodnoty závazku omezení váznoucích na nemovitosti.
Výsledná cena tvoří 2/3 tzn. že dům s výslednou cenou 3mil.kč. půjde do dražby z nejnižším podáním 2mil.kč.
Není-li nemovitost vydražena, snižuje se hodnota nejnižšího podání na polovinu výsledné ceny tj. 1.5mil.kč.
Přikázání pohledávky z účtu v peněžních ústavech omezuje vlastníka účtu (dlužníka) v nakládání s prostředky na účtu do výše jeho dluhu vč.příslušenství.
V praxi se toto ustanovení nedodržuje, neboť se zpravidla zablokují všechny účty a všechny prostředky které na nich jsou, přestože vykonavatelé mají právo dostávat informace o účtech a jejich stavech.
Inkasní společnosti kterým různí věřitelé předávají balíky svých pohledávek umí jen vyhrožovat, namísto zprostředkování rozumné dohody mezi věřitelem a dlužníkem.
Sice se tváří že nabízejí splátkové kalendáře ale ty jsou jednostranně výhodné pouze pro ně a často chtějí jako počáteční splátku až 30%dluhu, což je pro lidi v tísni neúnosné.
Působení těchto agentur navíc prodražuje dluh jak již výše uvedeno a je to parazitování na zoufalé situaci dlužníka.
Je proto nutné tvrdě a nekompromisně trestat excesy exekutorů.
Zaměstnanci exekutora musí mít čistý trestný rejstřík což ale v zákoně jako podmínka není a jak sám přiznal jeden exekutor, toto povolání je značně nepopulární a tak exekutoři často zaměstnávají i osoby s kriminální minulostí včetně pachatelů závažných násilných činů.