Věřit nebo nevěřit?
Všichni věříme, jinak to ani nejde. Musíme věřit jeden druhému, musíme věřit, že když nasedneme do vlaku, přestože v poslední době došlo k několika srážkám, věříme, že dobře dojedeme. Věříme, že v autě neselžou brzdy, a kdybychom snad onemocněli, je rozhodně lepší věřit, že se uzdravíme. Říká se tomu pozitivní myšlení. To je ale něco jiného než víra křesťanů a víra tzv. materialistů, ateistů, neboť i oni jsou věřící. Opravdu se nechci dotknout jejich víry, ne snad proto, že jsou ve většině. Na prosazování svých názorů měli dlouhá léta a žádné oponenty, takže se té většině nelze divit. Chci jen upozornit na rozdíly v chápání víry ateistů a víry křesťanů a pomíjím další světová náboženství jako islám nebo budhismus. Je totiž rozdíl věřit v něco nebo věřit někomu.
1. Pro materialisty je hmota – materie - jediná a věčná, vesmír a vše kolem nemá počátek a nebude mít konec. Křesťané věří, že vesmír má počátek – vědci tomuto počátku říkají „Velký třesk“ - ve švýcarském CERNu se pokoušejí v nesmírně velkých urychlovačích dobrat se toho „počátku“, tohoto nepatrného NIC. A do tohoto „počátku“ bylo vloženo všechno: všechny přírodní zákony, všechny možnosti růstu a rozvíjení, takže vesmír se začal rozpínat a spěje ke svému dovršení. Při troše fantazie můžeme toto přirovnat k lidskému zárodku v mateřském lůně. Bible to říká takto: Ev: sv. Jan 1-5! Na počátku bylo SLOVO, a to SLOVO bylo u Boha, to slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život... Ano v tom Slově byl Život.
2. Ateisté věří, že život na zemi vznikl náhodným shlukem chemických prvků. Snaží se vytvořit z neživé hmoty živou buňku. Věří, že tato náhoda se stála před miliardami let a život se stále rozrůstal přirozeným výběrem až k dokonalosti člověka, jeho mozku, že nemyslící se stalo myslící? Křesťané věří, že to vše by nebylo možné bez moudrého hospodáře, který miluje své dílo, o všechno s láskou pečuje a my znovu dostáváme zprávu, „že všechno je dobré“. Jeho dílo popisuje první kapitola První knihy Mojžíšovi (Genesis). Shoduje se s poznáním vědců o evoluci. Časové údaje jsou samozřejmě symbolické. Onen moudrý hospodář je nezávislý na čase a také chce, aby mu rozuměli lidé všech dob, lidé učení i prostí.
3. Ateisté věří, že člověk je vyspělejší zvířecí druh na vrcholu evoluce. Tvrdí, že opice a člověk měli společného předka a stále hledají onen spojovací článek - v poslední době dospěli k jakýmsi denisanům. Křesťané věří, že člověk je mnohem víc. Nejvyšší Tvůrce vložil do něho svého ducha - SLOVO. Stvořil ho ke svému obrazu, dal mu rozum a svobodu rozeznávat dobro od zla a rozhodovat se a dal mu schopnost milovat. Chce z nás lidí učinit své spolupracovníky k dovršení světa podle plánů.
4. Budoucnost - dovršení světa? Podle ateistů neexistuje. Vždyť svět neměl počátek, nemůže mít ani konec. A lidé? Každý z nás podle nich spěje do nicoty. Křesťané věří, že pro milujícího Boha, Stvořitele – Otce – by bylo nedůstojné, aby dovolil, aby jeho dílo zaniklo, aby bylo zničeno např. výbuchem atomové bomby nebo pandemií. O konci, nebo raději o dovršení světa, pojednává poslední kniha Nového zákona, Zjevení Janovo. Po všech hrůzách, katastrofách, vytvoří Bůh nové nebe a novou zemi a On – Láska – bude přebývat mezi námi (Zj 21, 1-7).
Začíná nový školní rok, další etapa cesty pro děti. Kéž by byl celý bez nemocí! Rád bych poprosil rodiče a učitele, aby vedli děti ke kritickému myšlení, aby ony nechtěly pohodlně a bezmyšlenkovitě přejímat většinové názory a abyste je nasměrovali ke správnému cíli.
Přeje vše dobré a žehnám do celého školního roku.
P. Stanislaw Sikora – děkanství Hostinné
