Ekonomie
Rubriky
Partekon, Participativní ekonomie (přehled článků)
Příspěvky
26. 3. 2024
Ekonomické jednohubky anebo poznej ekonomii hlavního proudu
Vedle knih na téma mé oblíbené Rakouské ekonomické školy čtu i jiné ekonomické knihy. Člověk se tak přesněji seznamuje s tím, co kritisuje a případně i čas od času najde něco, co jeho znalosti obohacuje. Kniha "Ekonomické jednohubky" patří mezi ty jiné knihy. A lze ji doporučit i zájemcům o Rakouskou ekonomickou školu, a to právě proto, aby dobře poznali to, co chtějí kritisovat. Ovšem tím není tato kniha až tak pozoruhodná, pozoruhodná je především svou velkou upřímností.
13. 3. 2024
Dobývání renty
Snaha vyžít pomocí státu na vrub druhých občanů je něco, co funguje běžně i v demokracii. A proto se musíme podívat i na tuto problematiku, ta se v žargonu Školy veřejné volby nazývá dobýváním renty (anglicky rent seeking).
29. 2. 2024
Společenská preference a hlasovací paradox
Společnost žádá to a ono, slyšíme dnes zcela běžně. Mluví se o veřejném zájmu, společenské preferenci a podobně. Tyto záležitosti se pak zjišťují pomocí demokratického hlasování ve volbách, v parlamentu, ve vládě, ve výborech apod. Potíž je ovšem s tím, že tyto koncepty jsou v podstatě neurčité a nejasné. Podívejme se nyní na tuto věc podrobněji.
13. 2. 2024
Starobní důchody a selhání matematické ekonomie a státu
Nedávné veřejné projednávání valorizace starobních důchodů před Ústavní soudem je velmi zajímavé pro ekonoma. Odhaluje totiž to jak nám rozsáhlá matematizace ekonomie (ne)umožňuje odhadovat budoucí vývoj makroekonomických agregátů, v tomto případě inflace. Z tohoto pohledu stojí za to uložit si vyslechnuté argumenty do podoby tohoto článku. Možná se budou v budoucnosti hodit pro diskusi s příznivci matematické ekonomie.
23. 1. 2024
J. B. Say: francouzská tradice ve smithovském hávu
Spor o Jeana-Baptistu Saye (1767-1832) respektive o Sayův zákon patří k jedněm z nejdůležitějších sporů, které kdy v ekonomii panovaly. Navíc v podstatě pokračuje do současnosti. Přestože samotný autor tohoto zákona jinak upadl docela do zapoměnní, jeho dílo, které je mnohými považováno za pouhé přepracování a zpopularizování díla Adama Smitha, obsahovalo v řadě případů velmi originální příspěvky o ekonomické vědě, na kterých mohly směle stavět pozdější ekonomické školy, a to včetně Rakouské ekonomické školy.
22. 5. 2023
Pokles nominálních mezd v ekonomice je možný
Současná hospodářská krise (před válkou na Ukrajině) spolu s epidemií koronaviru ukázaly neplánovaně jednu zajímavou věc, o kterou vedou ekonomové mezi sebou dlouholeté spory. Jde o věc, která se týká vývoje nominálních mezd. A to sice o tu skutečnost, že tyto nominální mzdy mohou docela dobře klesat.
30. 4. 2023
Proč není dobré zvyšovat nyní daně
Zvyšování daní, tak jak je se proslýchá, že k němu vláda přistoupí, případné zvýšení odvodů u živnostníků, a tak podobně anebo návrhy některých členů Národní ekonomické rady státu na zvýšení daně ze mzdy (viz uvedený odkaz) nejsou pro většinu běžných občanů a české hospodářství dobrou zprávou. Uvedu zde proč. Znamená to jednoduše to, že podíl produkce, o které rozhodují spotřebitelé bude zase o něco menší, a naopak podíl produkce, o které rozhodují politici a úředníci bude o něco větší. O tom větším podílu bude rozhodovat případně i část voličů, které volili či zvolí vládní strany, i když ti jsou schopni politiky a úředníky kontrolovat jen v omezené míře. Hlasy řady voličů propadnou anebo připadnou opozičním stranám, které rozhodují jen okrajově.
1. 4. 2023
Filosofické základy Rakouské ekonomie-nová e-kniha
Doktor David Gordon je výjimečným filosofem a spisovatelem působícím v americkém Misesově institutu. V této knize pečlivě zkoumá filosofické prostředí, které vedlo k revoluci mezního užitku a rozvoji Rakouské ekonomické školy. Staví ji do protikladu k positivismu a historismu, které v ekonomické profesi převládají. Jde o užitečnou a čtivě napsanou studii o filozofických kořenech Mengerova, Böhm-Bawerkova a von Misesova teoretizování v ekonomii.
9. 3. 2023
Mezi 30 největšími ekonomikami světa jsou ty západní v menšině
Ekonomická pozice západních zemí bude slábnout a s ní i jejich politická, diplomatická a vojenská pozice. Nadále sice budou místem s poměrně vysokým HDP na hlavu, ale jejich celková hospodářská síla již bude menší než síla řady nezápadních zemí. Člověk Západu bude možná po návštěvě nezápadních zemí pořád přesvědčen o výjimečnosti Západu a bude se na obyvatelstvo těchto zemí dívat z patra, ale to nebude nic měnit na tom, že zvuk a moc zemí západu už nebude taková, jaká byla dříve.
19. 1. 2023
Opuštění dvouprocentního inflačního cíle?
Začíná se nám tu zmáhat snaha o opuštění dvouprocentního inflačního cíle a jeho nahrazení cílováním cenové inflace s vyšší hodnotou. Tři, čtyři, pět i více procent je prý tou pravou hodnotou. Každý kdo má nějaké peníze by měl míti tedy oči na stopkách. Profesor Milan Sojka k historii cílování cenové inflace napsal: "Od začátku 90. let 20. století přibývá zemí, které používají různé formy cílování inflace ve spojení s postavením centrální banky jako nezávislé instituce sledující měnové cíle. Cílem je co nejdůvěryhodnější a co nejtransparentnější chování centrální banky. Proto je cílování inflace většinou spojeno s veřejným vyhlášením střednědobého inflačního cíle či koridoru v numerickém vyjádření. Podle 'nového konsensu' je žádoucí dosažení velmi nízké míry inflace, nejlépe v rozmezí 1 % až 3 %." ČNB a ECB explicitně cílují inflaci od roku 1992 a Federální rezervní systém ji cíluje implicitně od 90. let 20. století.