750.výročí - Finanční stráž, SOS
FINANČNÍ STRÁŽ, SOS
Finanční stráž vznikla v Rakousko-Uhersku v roce 1830 a nově vzniklé Československo v roce 1918 ji převzalo. Uniformovaní příslušníci Finanční stráže prováděli hlídky podél hranic, celní prohlídky, střežili státní hranici, aby zabránili pašování zboží z obou stran hranice a nelegální přechody osob přes hranici. Každý oddíl měl vyčleněn úsek hranice a přilehající hraniční prostor sahající do cca 10 km od ní. Finanční stráž podléhala Ministerstvu financí. Byla zrušena k 1. lednu 1949.
Stráž obrany státu – SOS (Sosáci) se utvářela od roku 1936 z příslušníků četnictva, Finanční stráže, policie a byla posilována vojáky. Jejich úkolem bylo střežit a v případě napadení bránit československou hranici jako první nárazové jednotky. SOS podléhala Ministerstvu vnitra.
V kterém roce přišla Finanční stráž do Bartultovic se nepodařilo zjistit, stejně jako rok výstavby „staré“ celnice. S určitostí se dá tvrdit, že byli v obci ve 20.letech 20.století. Z materiálů o Finanční stráži se dovídáme, že v ní ze 70 % sloužili němečtí obyvatelé pohraničí.
Bartultovice před II. světovou válkou patřily pod Inspektorát finanční stráže v Jindřichově. Od 4. prosince 1936 byl formován prapor SOS pro zajištění hranic na úseku Zlaté Hory-Jindřichov-Osoblaha-Město Albrechtice-Krnov-Skrochovice a do SOS byli začleněni i někteří členové Finanční stráže z Bartultovic (např. Valentýn Krmelín).
Celé pohraničí bylo postupně ovládáno SdP (Sudetendeutsche Partei) – henleinovci, jejichž hlavním cílem bylo začlenění Sudet do Říše. Počet členů strany astronomicky stoupal. Situace si vyžádala, že 1. ledna 1938 byl v Krnově umístěn posádkou 3.propor 34.pěšího pluku československého vojska. 20. května 1938 ve 22 hod. byla vyhlášena ostraha hranice, tzv. malá mobilizace Finanční stráže. Do 3. hodiny ranní 21. května byly družstvy SOS obsazeny hranice a provedeno bojové zajištění hlavního ochranného postavení. SOS měla za úkol zachytit nápor předpokládaný z německé strany. Družstvo SOS v Bartultovicích bylo posíleno vojskem a další pohotovostní družstvo SOS tvořeno četníky, Finanční stráží a vojskem bylo „zakopáno“ na Skřivánčím vrchu. Provokace ze strany henleinovců a ordnerů stoupaly, napětí se zvyšovalo a členům Finanční stráže i jejich rodinám bylo vyhrožováno. Květnová opatření byla částečně po několika týdnech odvolána.
Situace se vyhrotila po 12. září 1938, kdy na sjezdu NSDAP v Norimberku Adolf Hitler nevybíravě zaútočil proti Československu a proti prezidentu Benešovi, což podnítilo sudetské Němce k vyvolání nepokojů. Adolf Hitler a Konrád Henlein schválili vznik Sudetoněmeckého dobrovolnického sboru (Sudetendeutsches Freikorps – SFK), jeho úkolem bylo udržovat v pohraničních oblastech napětí, vyvolávat nepokoje a ozbrojené srážky. Jádro jednotek tvořili henleinovští ordneři a turneři, přičemž zbraně a střelivo dodal wehrmacht.
19. září byla SOS vyzvána, aby zaujala ostrahu československo-německých hranic a téhož dne byl vydán příkaz k evakuaci rodinných příslušníků všech sloužících na hranicích. Z Bartultovic byli rodinní příslušníci 20. září odsunuti po železnici do vnitrozemí, a to pouze se svými nutnými osobními potřebami. 22. září přišel výnos evakuačního komisaře dr. Kristena ze Zlatých Hor, kterým byla nařízena příprava k evakuaci spisů. Spisy ještě téhož dne odvezli strážmistr Šimunek a vrchní respicient Skála do Jindřichova na železniční stanici a odeslali pryč. V Jindřichově se srocovali henleinovci a násilně obsadili sídlo Finanční stráže a odzbrojili je. V Bartultovicích byl klid. 23. září henleinovci z Jindřichova a několik německých obyvatel Bartultovic vyzvali SOS v Bartultovicích, aby složili zbraně, načež jim bude umožněn volný odchod do vnitrozemí. Velitel SOS odmítl, a když se skupina Němců odjela poradil na stanici na německé straně, vydal příkaz všem přítomným 21 mužům vzít zbraně, veškerou munici, klíče od celnice a hraniční závory a odejít k družstvu na Skřivánčím vrchu. Následně obě družstva odešla do Třemešné a pak dále do Města Albrechtice. Bartultovice tak 23. září přešly plně do rukou Němců (ještě před Mnichovskou dohodou). Téhož dne v 11,00 hod. Zemský úřad v Brně oznámil, že soudní okresy Město Albrechtice, Osoblaha a Jindřichov již nejsou v moci československých orgánů a složky ministerstev vnitra a financí byly odzbrojeny. Ve 22,50 hod. vyhlásila vláda mobilizaci československé branné moci. Většina německých občanů se do posádek nedostavila. Uprchli do Německa, zapojili se do oddílů Freikorpsu nebo se schovávali.
Dne 29. září ve 12,45 hod. začala konference v Mnichově za účasti Německa – Adolf Hitler, Francie – Ed. Daladier, Velké Británie – Neville Chamberlain a Itálie – Mussolini bez delegace Československa. Dne 30. září v 01,30 hod. byla podepsána mnichovská dohoda čtyř států a československá vláda vyzvána k jejímu přijetí bez podmínek. V 17,00 hod. naše vláda přijala diktát Mnichova. Ihned 1. října ve 14,00 hod. došlo k okupaci prvního pásma čs. pohraničí. Bartultovice byly okupovány 6. října jako součást východní části 4.pásma čs. území. Hitler mnichovskou dohodu nerespektoval a v rozporu s ní zabral jednou tak velké území (Těšínsko bylo zabráno Polskem). 7. října navštívil Adolf Hitler se svým doprovodem Krnov, kde byl německým obyvatelstvem vřele a nadšeně vítán.
30. října začala demobilizace Československé armády a anexe zbylého území Čech, Moravy a Slezska (14. až 16.března 1939 – zřízen autonomní Protektorát Čechy a Morava) a 2. světová válka (1. září 1939 ve 4:45 ranního času Německo uskutečnilo vojenský vpád do Polska) již byly nadohled.
Členové Finanční stráže a SOS v Bartultovicích v roce 1938 (pouze jména, která se podařilo dohledat) – asi 21 mužů:
Vrchní respicient SKÁLA
Strážmistr ŠIMUNEK
HEMERKA Jan
KRMELÍN Valentýn (měl německou manželku ze Zl.Hor)
VOTAVA (měl rovněž německou manželku)
(pro situaci v Bartultovicích byly využity vzpomínky p. Jana Hemerky)
Od 1. září 1939 do 8. května 1945 (v Evropě) = 2. světová válka, největší a nejstrašnější válečný konflikt, který lidstvo doposud prožilo. Ve válce bylo zapojeno téměř padesát států a přes sto milionů vojáků. Válka stála 50 až 60 milionů lidských životů – z nichž počet zabitých civilistů mírně převyšuje počet zabitých vojáků.
V roce 1930 žilo v Bartultovicích celkem 359 občanů, z toho 322 Němců a 11 Čechoslováků. Z kroniky psané německy se dovídáme, že ve válce padlo 24 Němců a 7 bylo pohřešováno, tj. 9,6 % německých obyvatel. Kolik jich odešlo sloužit do wermachtu a jiných vojenských složek se z kroniky nedovídáme. Čechoslováci museli 20. září 1938 Bartultovice opustit. S největší pravděpodobností to byli příslušníci Finanční stráže a jejich rodiny.
Bartultovice byly osvobozeny 6.května 1945 pevnostní brigádou generálmajora Ivana Nikolajeviče Vinogradova, tzv. Dněstrovskou obrannou skupinou.
Dne 25.května 1945 Ministerstvo financí oznámilo všem příslušníkům Finanční stráže v zemi České a Moravskoslezské, že se v zájmu finanční správy znovuzřizují oddělení a inspektoráty Finanční stráže ve všech místech, ve kterých byly 1. září 1938.v
Do Bartultovic přišla pohraniční Finanční stráž zpět 13. června 1945.
Členové Finanční stráže v Bartultovicích (pouze jména, která se podařilo dohledat):
Vrchní respicient Valentin KRMELÍN (byl zde již v 1938)
Dozorce Jan VOJTA
Dozorce Ladislav HUDSKÝ
Dozorce VOTAVA (byl zde již v 1938)
Vrchní respicient Karel RAMBOUSEK, bydlel ve Vysoké
Vrchní respicient Josef ŠVIHEL, bydlel v Pitárné
Hraniční přechod byl v provozu ještě v roce 1947 (přechod na propustky), v roce 1948 však v seznamu stávajících hraničních přechodů již scházel.
Pohraniční Finanční stráž byla k 1. lednu 1949 na základě zákona začleněna do Sboru národní bezpečnosti.
Od roku 1948 byly v obci hranice nejen neprůjezdné, ale i neprůchodné. Ochranu hranic od roku 1945 do roku 1991 prováděly zejména Wojska Ochrony Pogranicza, která měla na polské straně v Trzebině svou posádku. Dnem 16.května 1991 ochranu převzala Straź Graniczna, která fungovala do 1.ledna 2003, kdy byla zrušena.
Budovu celnice v roce 1992 Celní úřad prodal p. Obšívačovi z Vysoké (současnými majiteli budovy jsou pp. Tomas Maxmilian Katz a Petr Pinter).