Další částí Mladkovského úseku je okolí Jedliny. Linie lehkého opevnění se zde poprvé dostává do obydlené oblasti. Řopíky byli postaveny většinou na loukách a polích a dva z nich se nacházejí přímo ve vesnici. Terén v tomto prostoru není příliš členitý, linie vede téměř po hřebeni na kopec Bučina 677 m.n.m. a poté po svahu dolů do Českých Petrovic, kde překonává údolí říčky Orličky. Tento nepříliš náročný terén s mírnými svahy si vyžádal použití pouze rovných a šikmých objektů. Žádná lomená pevnůstka zde nebyla postavena. V předpolí linie lehkého opevnění se nachází linie objektů těžkých K – S 48 až K – S 50. Všechny sruby jsou postaveny v římské odolnosti. Ještě před nimi jsou umístěny lehké pevnůstky vz.36 v okolí osady Čihák ( viz. Článek o úseku Ia. Bartošovice v Orlických horách ). Takže se zde, na poměrně malém prostoru, můžeme setkat se všemi druhy československého předválečného opevnění. Z této koncentrace pevnostních staveb jasně vyplývá, že terén v tomto prostoru se jevil jako vhodný pro útok protivníka a to i s použitím útočné vozby.
Příprava výstavby řopíků byla hotova již v létě 1937, ale kvůli problémům s opevněním udolí Divoké Orlice ( viz. Článek o prostoru Zemská brána ) byl projekt dokončen teprve v březnu 1938. Ovšem firma Ing. Drahoš, stavební inženýrství a stavitelství vybetonovala první objekt v předstihu a to již 16. 11. 1937 ( č. 21 ). Velitelem vojenského stavebního dozoru byl určen škpt. pěch. Jindřich Šilhálek.
I přesto, že České Petrovice byla německá obec, tak se objekty v okolí Jedliny po záboru pohraničí ocitly na území tzv. „Druhé republiky“ později Protektorátu Čechy a Morava. Což znamenalo, že museli být zničeny, aby nedošlo k jejich využití při případném povstání proti německým okupantům. Z tohoto důvodu byly téměř všechny objekty odstřeleny. Ušetřeny zůstali pouze dvě pevnůstky, které stáli příliš blízko domům což zabraňovalo jejich destrukci. Na rozdíl od jiných objektů na území protektorátu, třeba na Pražské čáře, které i když nedošlo k jejich odstřelu, tak byli znehodnoceny zasypáním interiéru kameny a následným zalitím betonem. Tak u dochovaných řopíků na Jedlině k tomuto naštěstí nedošlo a do dnešních dnů zůstali víceméně v takovém stavu jak je na podzim 1938 opustila naše armáda.
První sled
Prvním řopíkem, který byl postaven na poli poblíž Jedliny je objekt č. 20 A – 120 Z. Omítka a stejně, tak zemní úpravy byly dokončeny. Během okupace byl objekt odstřelen. V celku zůstala pouze čelní stěna se stropnicí. Zbytky týlové stěny jsou rozvaleny před objektem. Střílny a ostatní pancéřové prvky byly již vytěženy. V současnosti je většina sutě odstraněna a torzo pevnůstky je využíváno jako skladiště dřeva. Na tento řopík navazuje objekt č. 21 A – 180 N, který se jako jediný z prvního sledu dochoval bez poškození. Pevnůstka se nachází v osadě Jedlina, těsně vedle cesty. Objekt se po stavební stránce podařilo plně dokončit, nepostrádal dokonce ani zához. Na dobových fotografiích je dokonce vidět přibližovací zákop mezi číslem 21 a 20, zákopový systém pokračoval i k objektu č.19. V současnosti je objekt patrně na soukromém pozemku a uzamčen. Čelní stěna objektu je obestavěna kurníkem. Jeho soused je řopík č. 22 A – 160 Z, postavený na louce severovýchodně od kóty Bučina 667m.n.m.. Tato pevnůstka byla po stavební stránce plně dokončena i se záhozem. Během okupace neunikla pozornosti německých střelmistrů, kteří objekt odstřelili. Výbuch byl, tak silný, že se stropnice odtrhla, během letu otočila o 180 stupňů a dopadla na čelní stěnu vnitřní stranou nahoru a čelem do týlu. Zajímavé je, že zatímco se stropní deska oddělila, tak uvnitř zůstal zachován poškozený zbytek spojovací chodbičky i s konzolemy pro ventilátor. Ty jsou hodně zdeformované od tepla, které se uvolnilo při výbuchu nálože. Týlová stěna je rozvalena. Střílny a trčící pruty armatury byly z objektu odstraněny stejně jako tomu bylo i u předešlé pevnůstky č. 20. V současnosti je objekt využíván jako skladiště slámy apod. Dalším řopíkem je č. 23 A – 120 N, situovaný několik desítek metrů od minulé pevnůstky. Objekt byl dokončen i se všemi zemní náspy. V období okupace byla pevnůstka odstřelena. Podobně jako u sousedního objektu je i tady stropnice přetočena a zakrývá zbytky spojovací chodbičky. Ta je až po konzole zasypána sutí. Týlové a boční stěny byly odstraněny úplně. V torzu objektu se dochoval pozůstatek dveřního rámu. Jinak byly střílny a pruty armatury odstraněny. Na tento objekt palebně navazoval jeho soused č. 24 A – 140 N šikmý s pravou kasematou umístěnou níže. Jeho torzo můžeme najít pod silnicí z Klášterce nad Orlicí do Českých Petrovic. Dodnes z něj zůstala pouze zarůstající hromada sutě.
Seznam objektů: první sled
Číslo objektu
|
Typ
|
Výškové řešení
|
20
|
A – 120 Z
|
R
|
21
|
A – 180 N
|
R
|
22
|
A – 160 Z
|
R
|
23
|
A – 120 N
|
R
|
24
|
A – 140 N
|
Šp
|
Vysvětlivky: R – rovný
Šp – šikmý s pravou střeleckou místnostní položenou níže
|
Snímek zachycuje torzo objektu č. 20 A – 120 Z „Trigonometr“.
Objekt č. 21 A – 180 N „U Kaple“. Pevnůstka je postavena v těsné blízkosti obytných domů a proto nemohla být odstřelena.
Druhý sled
Prvním objektem druhého sledu je č. 220 A – 140 N, nacházející se v osadě Jedlina. Řopík je plně dokončen. V roce 1938 měl snad i zához, ale ten byl později nejspíš rozebrán za účelem získání kvalitního kamene. Pevnůstka stojí v těsné blízkosti obytného stavení a to ji zachránilo před odstřelem. Do současnosti se tedy dochovala téměř nepoškozena. Jenže se nalézá na soukromém pozemku a je uzavřena, takže nebylo možno zjistit stav vybavenosti. Zajímavostí je použití zeslabené střílny v boční stěně S tímto objektem sousedí řopík č. 221 B2 – 90 Z, který byl vybudován ve svahu kopce Bučina. Dle dobových snímků se dá usuzovat, že objekt byl dokončen a měl i kamennou rovnaninu, ale tu se už nejspíš nepodařilo překrýt zemním záhozem. V období okupace byl objekt odstřelen. Čelní stěna je vyvrácena, stropní deska se odtrhla a leží šikmo opřená o čelní stěnu. Zachována zůstala část spojovací chodbičky. Týlové a boční stěny jsou rozvaleny. Z objektu byly odstraněny střílny, část armovacích prutů a dveřní rám. V současnosti je řopík obklopen malým lesíkem. Jeho soused č.222 A – 120 Z byl postaven o několik desítek metrů dále po svahu. Do Mnichova se objekt podařilo po stavební stránce dohotovit jen částečně. Zatímco venkovní omítky a zemní úpravy byly dokončeny úplně, tak větší část kamenné rovnaniny, už dělníci nestihli složit. V roce 1939 pevnůstka neunikla smutnému osudu „protektorátních objektů“ a byla odstřelena. Na rozdíl od svých kolegů nebyl tento řopík poškozen výbuchem, až tak zle. Čelní stěna se stropnicí zůstali na svých místech, dochovalo se i torzo spojovací chodbičky. Týlové a boční stěny jsou odtrženy a mírně vyvráceny. Střílny a část ostatních ocelových prvků byla z objektu odstraněna. S tímto řopíkem tvořil palebnou přehradu jeho soused č. 223 B2 – 80 Z. Ten se nachází v bezprostřední blízkosti kóty Bučina 667 m.n.m. Stejně, tak jako velká většina řopíků v této části úseku byl i tento objekt v období okupace zničen výbuchem Přitom se stropnice odtrhla a dostala se před čelní stěnu. Týlové stěny byly tlakovou vlnou rozvaleny jen mírně. V poměrně dobrém stavu se dochovala spojovací chodbička. V torzu objektu, zůstal také zbytek dveřního rámu. Další pevnůstkou druhého sledu je č.224 A – 140N šikmý s pravou střeleckou místností položenou níže. Objekt je umístěn na východním úbočí vrchu Bučina a měl postřelovat silnici z Klášterce nad Orlicí do Českých Petrovic Bohužel i tento řopík byl během okupace zničen. Zůstala z něho pouze čelní stěna s pozůstatkem spojovací chodbičky. Pod již zmíněnou silnicí byl umístěn další objekt č. 225 D1 N . Pevnůstka byla za okupace zničena. Dochovala se pouze čelní stěna a hromada sutě, ze které vyčnívá část rámu dveří. Na toto Déčko navazoval objekt č.226 A – 120 N, který byl postaven těsně nad údolím říčky Orličky. Při odstřelu tohoto objektu došlo k převrácení čelní stěny a odtržení stropní desky. Takže dnes z něho můžeme najít pouze rozvaliny a zbytky stěn různě rozkutálených po svahu nad říčkou. Kousek pod tímto řopíkem byl umístěn další objekt č.227 E1 N, který měl postřelovat již zmíněné údolíčko. Tato pevnůstka je posledním objektem druhého sledu, který byl zničen. Jelikož je umístěný pod skálou, tak se z něho dochovala především část obvodových stěn. Stropnice se při výbuchu odtrhla.
Seznam objektů: druhý sled
Číslo objektu
|
Typ
|
Výškové řešení
|
Číslo objektu
|
Typ
|
Výškové řešení
|
220
|
A – 140 N
|
R
|
224
|
A – 140 N
|
Šp
|
221
|
B2 – 90 Z
|
R
|
225
|
D1 N
|
-
|
222
|
A – 120 Z
|
R
|
226
|
A – 120 N
|
R
|
223
|
B2 – 80 Z
|
R
|
227
|
E1 N
|
-
|
Vysvětlivky: R – rovný
Šp – šikmý s pravou kasematou položenou níže
Relativně málo poškozený řopík č. 222A – 120 Z „Falešník“.
Pohled na zbytky objektu č. 224 A – 140 N „Červencový“.
Poznámka:
Stav dokončenosti některých objektů byl zjišťován podle snímků otištěných v knize Jiřího Nováka Opevnění v prostoru Českých Petrovic
Použité prameny a literatura:
Jiří Novák - Opevnění v prostoru Českých Petrovic 2004
Lubomír Aron a kol. Československé opevnění 1935 - 1938
ing Jan Škoda FORTprint vydavatelství fortifikační literatury 1998
vlastní poznatky z průzkumu objektů 2004 – 2005
autor článku: Zdenek.Janecky@centrum.cz