Úvod
Jdi na obsah Jdi na menu

Geneze Chen – Cesta

       ≡ Linie Chen  » Rod Chen – Cesta
 
abstrakt-studie-o-puvodu-13-kultur-v-taiji_.jpg     Diagram Taiji a mapa Nebe a Země

V obci Taiji ještě nedávno nebylo jednotné stanovisko o tom, z jaké doby pochází pojem Taiji a jakou cestou
se vyvinulo umění Taiji do dnešní početnosti různých stylů (došlo dokonce k soubojům představitelů hlavních stylů).
Zde uvedené informace se snaží ukázat, že se ve vývoji uplatnily obě zdůrazňované cesty
(Wudang – styl Yang a styl Chen – styl Yang) a také to, že počátky sahají do daleké minulosti.
      Obrázek vlevo je znám pod pojmem "mapa Nebe a Země" a také se mu říká Diagram Chen Hao.
V červených kroužcích jsou zde znaky taiji. Obrázek obsahuje symbolicky vyjádřené sféry naší sluneční soustavy 
Obrázku se také říká Diagram Chen Hao a byl vyryt na stěnu hory Huashan. 
Chen Hao (陈抟) žil v letech 871-989, tedy na počátku dynastie Songů, která vládla v letech 960-1279.
      Další (na konci příspěvku přiložené) obrázky obsahující diagram Taiji a hexagramy pocházejí z atlasu
Hetu a Luotsu. Hetu a Luotsu je starověká čínská civilizace, jejíž původ lze vysledovat například v Knize proměn. 
Roku 2014 státní rada Číny schválila začlenění Legend Hetu a Luotsu do národního nehmotného kulturního dědictví.
Civilizace Hetu a Luotsu souvisí s prvopočáteční kulturou Luo (河洛, první znak vyjadřuje řeku), která se umisťuje
do oblasti provincie Henan do povodí Žluté řeky. Průzkum uložených vrstev dokazuje existenci této kultury
cca 4000 – 3600 let před dynastií Xia, která vládla cca 2000 let před naším letopočtem.

      wuji-becomes-taiji.jpgJednodušší diagram Taiji jasně související s mapou Nebe a Země vyjadřuje, že na začátku
byla nicotnost – absolutní prázdnota – wuji a z tohoto stavu vznikl nejvyšší extrém Taiji.
Dále z Taiji vzniká dvojitá síla Jin a Yang, která je základem harmonie v našem vesmíru.
Máme například protiklady den a noc, muž a žena, pohyb a klid, studená a horká atd.




Třináct potenciálů Taiji 
      
Tao filosofie Wudang obsahuje velké množství výkladů a matematiky, které z mapy Nebe a Země odvodily 13 potenciálů a také Zhan Sanfeng je někdy
nazýván mistrem "Wudang Taiji 13 potenciálů". 
Třináct potenciálů Taiji je základní kostrou, která tvoří Taijiquan, prochází všemi pohyby a proměňuje je. 
V tomto kontextu je to součet osmi možností rukou (souvisejících s 8 trigramy) a pěti možností nohou (souvisejících s 5 prvky)

1 – Peng (ward off) – Odvrácení (odpružení, odražení – dotknout, přijmout, odrazit)
2 – Lu (roll back) – Odvalení vzad (stažení, svinutí)
3 – Ji (press) – Stlačení (stisknutí, protlačení – prosmýknutí)
4 – An (push) – Strčení (zatlačení, odstrčení – tlačení)
5 – Cai (pull) – Škubnutí (tah, stržení)
6 – Lie (split) – Roztržení (rozdělení)
7 – Zhou (elbow) – Úder loktem
8 – Kao (shoulder, body stroke) – Úder ramenem (úder tělem)
09 – Ťin-pu – Krok vpřed (postup  – kov)
10 – Tchuej-pu – Krok vzad (ústup  –  dřevo)
11 – Cuo-ku – Levý střeh (pohyb, otočení – voda )
12 – Jou pchan – Pravý střeh (pohyb, otočení – oheň)
13 – Čung-ting – Středová rovnováha (pevnost v klidu – země)

Shan Sanfeng
      Zhan Sanfeng (张三丰), někdy nazývaný také Wudang Dashi (大事), kultivoval za vlády císařů Yuana a Shuna (1333-1368) Cestu ve Wudangu.
Je označován za tvůrce Wudang Taiji. Zajímavá jsou některá jeho tvrzení: Učení Taiji je základem pro vstup do taoistické sekty. Vstup do Tao je potřebný
k oživení mysli a pochopení přírody, shromažďování Qi je potřebné k dobytí Boha. 
Cílem učení o Taiji pro lidské společenství je udržet srdce kultivované 
a prostřednictvím jeho esence (bezpodmínečné lásky) a (vertikálního světelného) kanálu dosáhnout konvergence k Bohu.

* Pocit štěstí v srdci vyvolává celistvost a celistvost přináší do srdce pocit štěstí. Naopak každé hnutí mysli tvoří realitu kolem nás a také utváří okamžitý
stav rozložení energií v těle a případně harmonický průběh změn Jin a Jang.


Chen Bu
      
Chen Bu se s rodinou přestěhoval z hrabství Shanxi do míst blízko dnešní vesnice Chenjiagou a tam založil vlastní usedlost. Místo trpělo povodněmi 
a tak později přestěhoval rodinu na výhodnější místo. Zde dokázal Chen Bu jak hospodařit, tak bránit vesnici a s lidmi z okolních usedlostí se mu podařilo
vymýtit místní bandity. Chen Bu měl 5 dětí a pro potřebu obrany ve vesnici založil školu bojových umění. Vesnice Bu prosperovala a postupně se rozrůstala. 


Chen Lin 
      
Chen Lin byl velice šetrný člověk. Říkal: "Když jste v dobré situaci, váš život se zlepšuje, váš život je stále bohatší, nezapomínejte na výuku znalostí
předků. I když jste zaneprázdněni farmou, a naučte své učedníky a děti, aby praktikovali bojová umění". S
vých 5 dětí a všechny vnoučata vytrvale učil
bojovému umění. Ve vesnici byli většinou potomci Bunovy, nebo Linovy rodiny. Vzhledem k jejich charakteru a mimořádným schopnostem se jim říkalo
děti Boží. Většina z nich (mezi nimi i Chen Fumin) se stala základem pozdějšího Chenquanu.


Chen Wangting
      Chen Wangting byl synem Chen Fumina a v místních dovednostech pokračovatelem Chen Sigui. Měl tři syny a jeho čtyři bratři byli hluší.
Chen Wangting a ovládl většinu bojových umění tehdejší doby a byl velice talentovaný, inteligentní a pracovitý. Slávu si získal jako průvodce karavan,
které cestou ochránil a potom se vrátil a bandity pozabíjel. V provinčním hlavním městě Kaifeng byl vojenský velitel a učenec a jako takový dělal pravidelné
zkoušky ze svých schopností. Nejznámější legenda (také na promo videu) je o tom, jak při zkouškách trefil tři šípy do terče, ale bubeník, který hlásil údery
do bubnu výsledky, udeřil jen dvakrát. Chen Wangting mu zato usekl hlavu a stal se psancem. V politicky složité době se uchýlil do Buovy vesnice,
kde vytvořil základ bojové umění, z něhož po zjednodušení a dalších úpravách vznikly současné sestavy pěstí a se zbraněmi.
      Wangting se proslavil a zvažovalo se přejmenovat vesnici na Tingovu vesnici. Protože měla vesnice tři velké příkopy - údolí, byla nakonec přejmenována
na Chenjiagou (údolí, příkop rodiny Chen). Z mnoha obrázků víme, že Wangtinga provázel taoistický mnich Jiang Fa. Dnes už není jasné,
jakou měrou se Jiang Fa podílel na tvorbě umění, ale rozhodně lze kalkulovat s vlivem a prolínáním Wudang Tao Taiji a Chen Taiji.
Za hlavní pokračovatele Chen Wangtinga jsou považováni Chen Ruxin, Chen Suolle a také Jiang Fa.

Chen Suole
      Jeho učitelem byl Chen Wangting. Ve všední dny se nachází v obci a učí děti a své vynikající synovce hodně ze svých zbraní. 
Chen Suole ovládal sestavu a techniku 108 dlouhých pěstí. Dnes se již přesně neví kdo z linie Chenu způsobil tímto uměním smrt někoho z rodu Chen,
ale rod Chen přehodnotil situaci a dál již 108 dlouhých pěstí nevyučoval.
* Dnes se tomuto umění obsahující také vysílání energie na dosah několika metrů učí vyšší ochranky Ćíny.

Chen Ruxi
     Chen Ruxi studoval u Chen Wangtinga. Studium bylo tvrdé (kamna bojových umění byla v plném žáru). Chen Ruxi (stejně jako jeho švagr Chen Suole)
často vyhrával a Chen Wangting to miloval.
Synové Chen Ruxiho – Chen Dazhao a Chen Dapeng byli mistři Taijiquanu jmen slavných jako jsou jména velkých řek a jezer.

Chen Shenru a Chen Xunru 
      Byli dvojčata a jejich otec Chen Suole byl synovcem Chen Wangtinga. Dvojčata i s otcem byli označováni za "Velký Bůh a dva Bohové".
Dvojčata jednou zachránila dům před bandity a na oslavu se v Chenjiagou zpívalo tři dny a tři noci. 
      Ve vesnici došlo k rodinnému incidentu, při kterém jedna žena znalá bojových umění někoho zabila a proto Chen Xunru zakázal výuku quanu ženám.

Chen Jixia
      V zájmu dobroty a tvrdé práce vnitřní sílu Taiji praktikuje také při práci – chodí po vesnici a pomáhá hospodařit všem.
V čase Chen Jixii 
proběhlo úžasné oživení úsilí o Taijiquan a bojové umění dosahovalo velkých úspěchů. 

Chen Zichuang a Chen Zhuanchang
      Denně spolu provádějí dětské odpolední rutiny, denně se solu učí ve dne v noci a dobře se doplňují.

Chen Jaozhao
      13. generace Chen Clan – často vyhrával a mnohé učil svému bojovému umění – byl ušlechtilým a láskyplným člověkem, vnitřním i vnějším člověkem. 
Nejvíce si cenil nenápadnosti.

Chen Changxing
     Bojovému umění se naučil od svého otce Chen Bingwana a později byl zaměstnán jako profesionální tělesná stráž karavan doručujících zboží.
Často cestoval do Henan a Shandong a loupežníci v Shandong se ho velmi báli. Byl znám jako "pán prkno" chodil nezvykle vzpřímeně a měl vybudovanou
tak velkou sílu, že když šel, tak se lidé rozestupovali. Byl expertem na rodové umění Pao Chui. Provedl v dosavadních sestavách změny a vytvořil dnešní
sestavy Lao Jia Yi Lu a Er Lu. Jako první z Clanu Chen přijal za svého žáka člověka z cizího prostředí – Yang Luchana – zakladatele stylu Yang.
      Uznávaný znalce Taiji a historik Wu Tunan se prý od Chen Xina dozvěděl, že Chen Changxin vyučoval své studenty právě v době,
kdy Jiang Fa projížděl jejich vesnicí na zpáteční cestě od své matky, která žila v provincii Henan. Jiang Fa náhodou zahlédl výuku a když viděl co cvičí,
začal se smát. Chen Changxing za ním běžel, ale Jiang Fa se jen otočil a Chen byl odhozen na zem. Chen pochopil, že se setkal s vyjímečným mistrem
bojových umění a požádal ho, aby ho přijal za žáka. Jiang Fa slíbil, že se vrátí za tři roky a bude Chen Changxinga učit, a tento svůj slib dodržel.
      Trochu zavádějící může být shoda jmen (Jiang Fa byl přece průvodcem Chen Wangtinga), ale nedá se vyloučit, že zde došlo k dalšímu silnému vlivu
Wudanského vnitřního stylu. Chen Changxing prý změnil cvičení natolik, že mu stařešinové vesnice Chen zakázali učit rodinné umění Pao Chui.

Yang Luchan
      Zakladatel nového stylu, který v sobě nese prvky umění rodiny Chen a současně prvky vnitřního Wudang Taiji. Mnoho stylů, které se ze stylu Yang
dále vyvinuly je označováno za vnitřní. V době totality, kdy bylo učení stylu rodiny Chen zakázáno, byla naopak do škol zavedena povinná výuka sestavy
Yang 24 forem. Proto se toto umění rozšířilo po celém světě a později, když se obnovily kontakty na původní linii Yang se mnoho žáků naučilo celou
sestavu starou sestavu 88 forem. Pro úplnost je vhodné poznamenat, že se kvalita sestav zřejmě doplňovala, protože ještě
vnuk Yang Luchana denně cvičil nejprve několik sestav stylu Chen a teprve potom sestavy stylu Yang.


Chen Youben
      Byl mimo jiné taoistický student, jehož znalosti a dovednosti dosáhly hranice dokonalosti. Zdokonalil stínový box a společně s Chen Chanxingem
provedli v sestavách některé inovace a zjednodušení sestav od nejnáročnějších prvků. Oba tito mistři jsou milníky v Chen Taijiquanu.
Chen Youben je tvůrcem malého rámu (Xiao Jia) a vychoval řadu velkých mistrů.

Chen Qingping
      Synovec a žák Youbena byl dokonalým mistrem, jehož umění hraničilo s velkolepostí. Zdokonalil malý rám a v patnácti letech odešel do města
ZhaoBao, kde se stal uznávaným mistrem. Proto se Qingpingem zdokonalený malý rám nazývá ZhaoBao stylem.

Chen Xin
      Měl dokonalé porozumění a velice dobře zvládl malý rám, ale nedosahoval takových bojových úspěchů jako jeho vrstevníci a tak se rozhodl
pro sepsání knih o Taiji. Dvanáct let se věnoval veškerou svou energii psaní knih, nevyhýbaje se chladu ani horku.
Postupně přepisoval čtyři rukopisy a dělal nelegální kopie. Jeho knihy studovalo mnoho následujících mistrů rodu Chen.

Chen Bingqi, Chen Bingren a Chen Bingwang
      Tři bratry učil od dětství jejich strýc Chen Xixia techniky Taijiquanu. Po pěti letech základních dovedností jim předal dovednosti a akupunkturu.
Poté, co tito tři bratři měli úplnou znalost, často se učili jeden od druhého a vycvičovali se, aby vstoupili do duchů.

Chen Yannian
      Boxerské dovednosti jsou vynikající, spí na dřevěné lavici, v noci se často probudí a cvičí údery. Kromě orby a čtení se děti věnují neustále praxi.

Chen Yanxi
      Byl nesmírně talentovaný a velmi dobře se učil. Cvičil sestavy třicetkrát za den a víc. Jeho kung fu se den ze dne zlepšuje, jeho box je vynikající,
velkolepý, nádherný, éterický, klidný, tvrdý a měkký. Je flexibilní, nestálý, rychlý a divoký, silný a výkonný. Obzvláště dobré kopí, meč, výborný střelec.
Koluje mnoho příběhů jeho úspěšných bojů s lupiči. Na jeho straně vždy stálo štěstí. Byl učitelem Chen Fakeho, Chen Baoqu a dalších.

Chen Baoqu
     
Naučil se umění od Chen Yanxi a byl bratrancem Chen Fake. Byl fascinován uměním a cvičí ve dne i v noci, někdy i desítky dnů. Stal se nejlepším
bojovníkem sedmnácté generace. O jeho umění koluje mnoho legend. Na jeho těle "magneticky" držely i dřevěné předměty, vrabec z jeho otevřené dlaně
nedokázal uletět. Jeho nejvíce obdivovaný výkon bylo umění lehkého kroku, díky jemuž (zřejmě podobně jako běžci v Tibetu) skákal domů přes vysokou
zeď a jeho skok byl jemný a plynulý. Ve slunečných dnech za sebou nezanechává stopy a na sněhu zůstávají jen otisky jeho prstů.
Další legendy vypovídají o jeho cestě s Chen Fake do Pekingu a o jeho schopnostech pře tím, než byl vězniteli zastřelen.
      Wang Yan, Chen Baoqu a Chen Fake byli kamarádi z dětství a často si chodili hrát spolu. Chen Fake dlouho nedokázal nad svými kamarády zvítězit. 

Chen Fake
      Chen Fake, zdvořilostní jméno Fusheng (福 生) byl pravnukem Chen Changxinga. Chen Fake se narodil, když jeho otec Chen Yanxi byl ve svých 
šedesátých letech. Oba jeho starší bratři již zemřeli. Když byl Chen Fake mladý, byl často nemocen a někdy i na lůžku. Kvůli své nemoci neprováděl
bojová umění. Když bylo Chen Fakemu 14, odejel jeho otec dlouhodobě pryč (aby naučil bojové umění v rodině Yuan Shikai). Chen Fake slýchával
od svých příbuzných, že nedokázal splnit očekávání svých předků a přemýšlel jak to napravit. Říká se, že šel jednou se svým bratrancem na pole
a ten ho poslal zpět pro motyku se slovy: Půjdeš-li rychleji, než já, dohoníš mne. Následně začal Chen Fake poctivě a nepřetržitě cvičit.
Jeho denní dávky se staly legendárními, postupně se mu navrátilo zdraví a jeho aplikace začaly být funkční. Snad k jeho nepřetržité práci a dosaženým
schopnostem přispěli i jeho kamarádi z dětství Chen Baoqu a Wang Yan. Po třech letech nepřetržité práce se Chen Fake se stal uznávaným mistrem. 
Když jeho otec ověřil jeho dosažené schopnosti, byl šťastný. 
      Strýc Chen Zhaopi odešel učit Chen styl do Pekingu. Vzbudilo to velký zájem a Chen Zhaopi byl pozván k výuce do Nanjingu. Aby nezanechal své
studenty samotné, pozval tehdy již čtyřicetiletého Chen Fakeho do Pekingu, aby dál učil jeho studenty. Chen Fake cestoval do Pekingu s Chen Baoqu
a o jejich cestě kolují různé legendy. V Pekingu se v té době nejvíce vyučoval styl Yang. Když přišel Chen Fake do Pekingu, na jedné z prvních hodin
předvedl odhození soupeře vnitřní energií a všichni byli ohromeni. Obec praktikujících si vyžádala souboj. Po vítězství Chen Fake, by většina přešla
na jeho stranu a stávající mistři by byli ve své práci ochuzeni. Souboj se konal v parku a oba jen stáli mlčky proti sobě bez boje. 
Nikdo nevyhrál a sešlost se rozešla. Mnohem později vyšlo najevo, že Chen Fake svého protivníka ve své energii znehybnil, aby nedošlo k boji..
      Při výuce byl Chen Fake velice pečlivý a vždy opravoval formy tak dlouho, až si byl jistý, že to žák cvičí správně. V Chenjiagou opakoval Chen Fake
jednotlivé sekvence 100x a při výuce trval na opakování 20x. Chen Fake prý učil každého, kdo přišel a odměnu podle svého uvážení dávali žáci do kašny
před domem. Když došly peníze, poslal ženu podívat se do kašny. Stal se jedním z nejbohatších lidí v Pekingu. A když měl dost peněz, poradil mu kdosi,
aby si koupil horu ve které byla ložiska cenného kovu. Chen Fake to udělal a zaměstnal tam mnoho dělníků. Když rudu dotěžili, přišli dělníci s výčitkou
žádat Chen Fakeho o práci a o vyplácení dosavadních mezd – Chen Fakemu zbělaly vlasy.
      Chen Fake vylepšil detaily a provedení jednotlivých forem, přidal další formy a vytvořil novou školu – Xin Jia Yi Lu a Er Lu.
Jeho první syn Zhao Ho zemřel mladý.

Chen Zhaoxu
      Byl druhým synem Chen Fake. S rodiči cvičil od dětství a jako 20 letý dosáhl významné úrovně KungFu. Měl obrovský smysl pro detaily.
Mezi všemi druhy zařízení pro výcvik quanu preferoval voskové dřevěné sloupy. Spálil pero, inkoust a dva hudební nástroje a tři roky praktikoval pokročilé
studie a rozsáhlá cvičení. Nakonec dosáhl nejvyšší úrovně – zdědil celé umění po svém otci – a zemřel pouhé tři roky po svém otci.

Třetí syn Zhaokui se naučil umění svého otce, pokračovali v rodinné tradici a přivezl umění svého otce zpět do Chenjiagou.

Chen Zhaopi
      Nazývaný také Ji Fu se učil od svého otce Chen Dengke, strýce Chen Yanxi, strýce Chen Fake a Chen Pinsan .V mládí praktikovat třicet setů denně
bez ohledu na chladné nebo horké počasí, každý den, aniž se nechal čímkoli od toho vzdalovat. 
Ve věku 21 let odešel z Chenjiagou a na mnoha místech
učil Taijiquan. Po čínsko-japonské válce v roce 1948, poté, co byl Kaifeng osvobozen, zůstal zde. V roce 1958, když odešel do důchodu, se vrátil domů
do Chenjiagou, aby zde učil. V březnu toho roku se účastnil bojových umění provincie Henan Meet a získal první místo v Taijiquanu. Jako slavný Taijiquan
expert byl také zvolen za člena Národní asociace Wushu. Jeho znalosti a stupeň dosažení byly obrovské a také vydal mnoho kvalitních knih o Taijiquan.
      Protože byl znepokojen, že počet cvičících lidí v Chenjiagou neustále klesal a pomalu tam nebyl nikdo, kdo by přenesl umění do další generace,
vrátil se do spartánského vesnického života v Chenjiagou, založil zde školu na vlastní náklady a v okresním městě Wenxian zřídil výcvikovou třídu.
Celý život učil bez ohledu na počasí, bez ohledu na politiku a při své výuce nic nezatajoval. Zemřel šťastným, když viděl, že styl zůstal zachován,
generace nástupců opět umí, cvičí a dál předává. Mezi jeho nejlepší žáky v Chenjiagou patřili Chen Xiaowang, Chen Zhenglei, Wang Xian
a Zhu Tiancai. Tyto žáky naučil Zhaokui také novou školu vytvořenou mistrem Chen Fake. Dnes tito jeho žáci cestují do mnoha škol po celém světě
a předávají dál toto umění. Zhu Tiancai učí navíc také někdejší exhibiční sestavu 42 fajin od mistra Zhaokui, kterou jak s úsměvem dodává,
si ostatní nezapamatovali.

Některé detaily budou ještě doplněny ...

Krátké zamyšlení
      Na počátku bylo umění dosahování nejzazšího pólu a konvergence k Bohu pomocí zprůchodnění vertikálního světelného kanálu lidských těl.
Není dnes asi už podstatné, jestli postava Zhang Sanfeng byla skutečná, nebo stvořená legendami. Současná přetrvávající existence Wudang Taiji,
jehož základem je pochopení Tao, láká k prozkoumání. 
      Celá historie lidstva na planetě Zemi je protkaná válkami. Lidstvo vedené snahou získat osobní výhodu použilo sílu Ducha k bojovým účelům.
Dokud bylo toto umění pěstováno a rozvíjeno uvnitř klanu Chen pro obranu a jednotlivci dosahující úplné schopnosti byli označováni za Bohy,
zdá se být vše v pořádku.
      Samotné cvičení těchto krásných sestav s citlivým provedením energetických výdejů vede evidentně rychle k posílení zdraví a k pochopení
energetické podstaty lidských těl. Jak říká Zhu Tiancaj, je to řidičský průkaz na tělo. Rozhodující je záměr vytvořený na nejhlubší informační úrovni.
Podle souladu tohoto záměru s trendem vůdčích sil našeho vesmíru se bude lišit dosažený výsledek. 
      Dnes je v Chenjiagou ještě dost starých lidí, kteří jsou zdá se stávajícím vývojem znepokojeni. Zvítězil velký rám včetně svých účinných bojových
aplikací. Dostal veškerou finanční podporu Číny a rozvíjení malého rámu je ve stínu. Ale malý rám není tak propagován a jen těžko můžeme posoudit
jako dobře byl stvořen pro dosahování harmonie, jen těžko můžeme posoudit jeho krásu. 
      Uznávaný historik Taiji Hsu Chen prý řekl, že Taiji, jak je známe dnes, je Pao Chui rodiny Chen zjemněné přínosem Jiang Fa. Jistě lze tedy
cvičit krásnou sestavu Lao Jia Yi Lu pro rozvoj harmonie a pro rozvoj pohybových zdatností, pro zpevnění kostí a šlach. Se správným záměrem
lze jistě cvičit sestavu Lao Jia Yi Lu také pro podporu dosažení osvícení. Ale má odhalování bojových aspektů jednotlivých forem smysl? 
      Věk Vodnáře přinesl na Zemi i další možnosti dosahování Boha – koncentrační techniky které v sobě nenesou myšlenky boje, ani soutěživosti.
Techniky, které prokázaly schopnost vrátit zdraví jednotlivce do úplné normy podle Stvořitele. Techniky, jejichž základem je pochopení všezahrnující lásky.
Na tyto otázky si musí odpovědět každý sám.