Škola fotbalu na vlastní kůži
Mezinárodní turnaj Ostrava, 7.-8.května
Naše sestava:
Hubálek - Halbrštát, Šafář - Hauf - Šantrůček, Krejsa; Paštika, Zedník
Naše zápasy na turnaji:
- sobota 7.května (hrací doba zápasu 1x12 minut)
- Lukavice - Stará Lubovňa 1 : 5
- branka: Halbrštát
- Lukavice - Baník Ostrava 0 : 7
- Lukavice - Talent Krzeszowice 0 : 8
- Lukavice - FC Hradec Kr. 1 : 9
- branka: Šantrůček
- Lukavice - Ružomberok 1 : 4
- branka: Hauf
- asistence: Krejsa
- Lukavice - Bohemians 1905 0 : 5
- Lukavice - Rýmařov 0 : 2
- Lukavice - Stará Lubovňa 1 : 5
- neděle 8.května (hrací doba zápasu 1x15 minut)
- Lukavice - Stará Bělá 1 : 5
- branka: Šantrůček
- asistence: Halbrštát
- Lukavice - Frýdlant 2 : 2
- branky: Šantrůček, Halbrštát
- asistence: Halbrštát
- Lukavice - Častolovice 1 : 6
- branka: Šantrůček
- asistence: Paštika
- Lukavice - Petřkovice 3 : 0
- branky: Šantrůček 3
- asistence: Hauf, Šafář, Halbrštát
- Lukavice - Hranice 0 : 1
- Lukavice - Hlučín 0 : 9
- Lukavice - Stará Bělá 1 : 5
Hodnocení:
Do Ostravy jsme zamířili s cílem změřit naše síly po téměř dvouleté tvrdé práci. Od začátku jsme klukům prezentovali, že to mají jako velikou odměnu, protože takové soupeře už nemusí také nikdy potkat.
Osobně jsme byl hodně zvědav na to, kam až mohou kluci dosáhnout, jelikož znám jejich schopnosti a dovednosti. Když jsem začátkem týdne uviděl rozlosování turnaje, nečekal jsem však nic lehkého.
Naše sobotní vystoupení na turnaji výrazně ovlivnil úvodní zápas se slovenským soupeřem. Kluci do tohoto utkání vstoupili aktivně a předváděli pěkné akce. Dlouho bylo skóre zápasu nerozhodné 1:1, byli jsme lepší a soupeře přehrávali, ale balon do brány jsme prostě nedostali. Po naší chybě se soupeř dostal do vedení necelé 3 minuty před koncem. Do konce zápasu jsme předvedli tak triviální chyby, že nakonec jsme prohráli o 4 branky. Tento konec utkání ovlivnil kluky takovým způsobem, že se z toho během soboty už nedostali. Pryč byla naše lehkost, kombinace, komunikace, sebevědomí a nasazení. Přes všechny pozitivní stimuly Takový zápas s Rýmařovem jsme měli rozhodně zvládnout, leč ... Poslední místo ve skupině bez jediného bodu pro nás znamenalo boj o spodní umístění 25.-44. místo.
Ještě v sobotu večer jsme si s chlapci vyčistili stůl a do neděle chtěli vstoupit jinak. Čekala nás Stará Bělá. Do utkání jsme opět vstoupili aktivně, hrál se vyrovnaný zápas. Projevil se však náš ´mor´ v podobě neproměňování šancí. Soupeř své proměnil v góly a dostal se na koně, na kterém se udržel až do konce. Ale tento výkon věštil lepší budoucnost. To se však nepotvrdilo. V následujícím zápase s Frýdlantem jsme ztratili nasazení, soupeř dvakrát vystřelil na bránu a dal dva góly. Poté nás potkalo ´derby z autobusu´ s Častolovicemi, náš výkon se však dal nazvat parodií. Soupeři jsme góly darovali, předváděli neuvěřitelné chyby. Po tomto zápase následovala bouřka v kabině, kde jsme si promluvili o tom, že těmito vystoupeními zahazujeme celé dva roky. Toto hromobití přineslo výsledek hned v zápase s domácím týmem, který jsme přehrávali a do ničeho nepustili. Nejlepší výkon během celého turnaje jsme si však schovali pro zápas s Hranicemi. Kluci přidali více lehkosti, více kombinací a na tutovky jsme vyhráli 7:1, konečný výsledek 0:1 pro našeho soupeře ani nevadil, protože tohle byl výkon, který těšil. Závěrečný zápas s Hlučínem ukázal, že jsme už neměli příliš sil, kluci měli před ním delší pauzu a nohy najednou byly těžké. Soupeř byl všude dřív a jasně nás přehrával. Naši chlapci vrhli do závěru zbytek svých sil a nadšení, aby vstřelili aspoň čestnou branku, bohužel se to nepodařilo. Celkově to tak pro nás znamenalo 40.místo na tomto skvěle obsazeném turnaji.
Ačkoli velmi uznávám kvalitu našich soupeřů, tak se mi naše vystoupení na turnaji hodnotí těžce. Jelikož vím, že kluci umí hrát lépe. Tady jsme se však potkali s týmy, které znali do té doby tak z televize a psychika je mocná čarodějka. Poté je nutno uznat další fakt, rozdíl mezi soutěžemi je obrovský. Naše okresní soutěž nás jednoduše nemůže připravit na takovouto konfrontaci. Zastávám však názor, že tyto zápasy mohou chlapcům dát více, než takové kde vyhrají 10:0 a hrají na nějakých 15 procent a stačí jim to. Tady viděli, že ve fotbale se nedá odpočívat, polevit v koncentraci. Ukázalo jim to, že musí být stále na špičkách, schopni reagovat na každou změnu situace, že ten fotbal je prostě i o zapojení hlavy. Akce většiny týmů na turnaji - to byla pastva pro oči.
Osobně bych byl rád, kdyby tento turnaj byl pro kluky motivace v tom, jak dál. Fotbal je dřina, není to kroužek o tom se jít jednou týdně pobavit mezi partu. Vše nemohou obsáhnout ani tréninky, každý, kdo chce dosáhnout úspěchu, si prostě musí přidávat sám. Bohužel ta doba je taková, že už v ní nelze dělat dva a více sportů či aktivit najednou, pokud chce být dítko úspěšné. Od nějakého věku se musí zaměřit na to jedno a ještě k tomu mít plnou podporu od rodiny, což je prostě někdy oříšek - a to mluvím v obecné rovině. Každý vynechaný trénink, zápas bude prostě v budoucnu znát.
Fotbalovým závěrem si myslím, že jsme ostudu neudělali, trenéři mládeže z ligových týmů kvitovali to, že ačkoli ´vesnice´, tak chceme hrát fotbal. Celý turnaj bereme jako cennou zkušenost. Hrát proti týmům, kteří jsou pohromadě 4-5 let a celou dobu trénují 4x týdně, to je k nezaplacení.
Osobním závěrem bych rád poděkoval rodičům za velkou podporu, kterou jsme na dálku cítili. Děkuji také Marianovi a Alici za skvělý servis, který klukům po tři dny připravovali.
Speciální poděkování patří našemu domovníkovi Filipovi za Víkendového zpravodaje. To jak předával informace prostřednictvím facebooku bylo neopakovatelné. Každý mohl znát hned naše výsledky, pocity, dojmy, jídla ;) Ačkoli rodiče, babičky, dědečky, fanoušky a další od nás dělilo mnoho kilometrů, všichni mohli být v obrazu dění! Super výkon od Filipa...
-oh-