The Story Of My Life - ČÁST 4.
Všichni 4 přijíždíme odpoledne domů, abychom se převlékli. Jdeme totiž na oběd…achjoo! Nejradši bych se zavrtala pod peřinu a zaspala celý zbytek týdne. :-/ Líně vylezu nahoru po schodech do svého pokoje.
’’Potřebuju… si…už…hlavně…sundat…ty…šílený…podpadky!’’ Sekaně nahlas zanadávám.
Strašně mě z nich bolí chodidla. Nakonec skončí pod postelí. :-D Svléknu si oblečení a hodím ho na postel.
’’Za 15 minut jdeme, holky!’’ Zavolá na nás táta.
’’Jop!’’ Já a Val řekneme zároveň a smějeme se tomu jako malé holky. :’-D
Můj obědový outfit si můžete představit asi takhle:
- světlé džíny na kolenech a stehnech mírně roztrhlé,
- jasně bilé, upnuté tričko na ramínka,
- kratší, tyrkysově zelený svetřík s ¾ rukávy,
- černé boty značky Keds s bílýma tkaničkama,
- černá mini-kabelka přes hlavu,
- doplňky: černé tečky do uší a pletený náramek v barvách oblečení.
Dneska je moje barva zřejmě zelená. Přiznávám si, když se shlížím v zrcadle.
Vlasy…co s vlasama? Asi je nechám tak, jak jsou.
’’Jsem hotová!’’ Křičím hrdě, když seskakuju schod po schodu.
Nikoho ale nevidím.
’’Haló?! Mami…tati…Val!’’
Nikdo mi ale neodpovídá.
’’Kurva, tak kde jsou všichni?!!’’ Tiše si pro sebe zanadávám, když vcházím do kuchyně.
’’Všechno nejlepší, Natálie!!!’’ Hlasitě zakřičí rodiče zároveň se sestrou.
’’Bože, co blázníte? Narozky mám až zítra.’’ S mým překvapením se neleknu a naopak mi to ještě vykouzlí široký úsměv.
’’Noo…ale chtěli jsme ti popřát už dneska, když jsi dělala tu ‘zkoušku z dospělosti’.‘’ Uvozovky sestra zdůrazní jak hlasem, tak i prsty.
’’Abychom ti zlepšili troche náladu.’’ Dodá máma držící tátu kolem pasu.
’’Tak sfoukni už ty svíčky, ať ho můžu konečně položit. Je dost těžký.’’ Pobídne mě taťka.
’’Něco si přej…do toho!’’
No jo…nedočkavá Valerie. To je celá ona. -_- :-D
Přála jsem si, abych udělala maturitu a abych se někde v Anglii usadila a to natrvalo.
…doufám, že se mi to splní…