Rys ostrovid (Lynx lynx)
Vzhled
Pro představu velikosti rysa ostrovida bych opět
využila srovnání s kočkou domácí - rys je asi třikrát větší a váží
přibližně 20 kg. Na rozdíl od ní je však rys velice plachý, má delší
nohy a kratší ocas. Typickým znakem této větší kočičky jsou černé
chomáčky chlupů na konci uší.
Jeho tlapy jsou poměrně velké, zabraňují mu, aby se při svých
toulkách zasněženými oblastmi propadal do hlubokého sněhu. Během zimy
srst na tlapách ještě zhoustne, zvětší se tak jejich plocha a tím i
schopnost rysa pohybovat se po sněhu.
Základní barva jeho srsti je šedá s žlutavým až rezavým
zabarvením a s hnědými až červenohnědými skvrnami. Čím dále na sever
rys žije, tím světlejší má srst, aby byl co nejlépe maskován v
zasněžené krajině.
Charakteristickým znakem všech rysů jsou trojúhelníkovité uši
s černými chomáčky chlupů na konci. Díky nim dokáže skvěle lokalizovat
zvuky vydávané drobnými živočichy
Rozšíření
Ještě koncem 19. století obýval rys ostrovid
téměř celou Evropu, Střední Východ a většinu střední a severní části
Asie. V současnosti je oblast jeho výskytu podstatně menší. Dnes jeho
evropské teritorium zahrnuje pouze území Norska, Švédska, Finska, přes
Švýcarsko a Německo na jih až po Řecko. V Asii obývá území pobaltských
republik, severní oblasti Ruska, celou tibetskou plošinu a areál jeho
výskytu zasahuje až do Číny.
Základním životním prostředím rysa je les, v horách může
vystupovat až na hřebeny. V Evropě a v severní části Ruska žije v
oblastech s rozsáhlými lesy a s hojným výskytem srnčí zvěře, zatímco ve
střední Asii obývá otevřenější oblasti s řidším porostem. Vyskytuje se
i na svazích Himalájí, kde žije v neúrodných kamenitých oblastech
porostlými pouze kosodřevinou.
Rys patří k původním druhům naší savčí fauny. Dříve se
vyskytoval na celém našem území. Vlivem osídlení, postupného
odlesňování krajiny, změnou skladby lesů a přímým pronásledováním
člověkem byl však v 19. století vyhuben. (Poslední spolehlivý doklad o
výskytu v Čechách je z roku 1885.) Téměř jedno století potom nebyl v
Čechách vůbec, na Moravě se objevovali pouze zatoulaní migrující
jedinci z horských oblastí západních Karpat. V letech 1982 - 1989 však
bylo na Šumavu vypuštěno 17 karpatských rysů, kteří se stali základem
prosperující populace. Od té doby se rysové rozšířili do více oblastí
Česka - Labské pískovce, Jeseníky, Beskydy a možná i do dalších. Tato
krásná kočkovitá šelma se tak opět stává součástí naší fauny.
Způsob života a potrava
Rys žije i loví jednotlivě, sdružuje se pouze v době páření,
popřípadě loví matka s mláďaty. Obývá velké teritorium, které značkuje
trusem a močí, někdy překonává velké vzdálenosti, což umožňuje jeho
rozšíření mimo areál stálého výskytu. Ve svém teritoriu nestrpí divoké
kočky ani lišky. Když je teritorium vylovené, přestěhuje se na nové
území.
Vyhledává nejraději skalnatý terén s hustým podrostem, který mu
poskytuje dostatek úkrytů. Skrýšemi pro něj tedy mohou být houštiny,
skalní rozsedliny, duté kmeny, vzácněji i doupata po liškách nebo
jezevcích. Tento samotářský lovec je velmi plachý a člověku se vyhýbá.
Jako lovec je rys nejaktivnější v ranních a večerních
hodinách. Jeho hlavní potravou je srnčí zvěř nebo v některých oblastech
uměle vysazení mufloni popřípadě kamzíci. Loví však také drobné
hlodavce, ptáky, lišky, zatoulané a zdivočelé psy, kolouchy a ti
nejsilnější rysové i slabší laně. Někdy strhne i nechráněné ovce.
Na kořist útočí z úkrytu a po jejím dopadení použije své
silné, krátké čelisti vybavené 28 zuby, z nichž 4 jsou tesáky ostré
jako dýky, a prokousne hrdlo oběti a zlomí jí vaz. Většinou mu padnou
za oběť zesláblí či nemocní jedinci. Pokud se mu podaří ulovit něco
většího, starostlivě si to ukrývá. Zajíc mu tak může vystačit na dva
dny, srna až na týden.
Při lovu mu pomáhá jemný čich, schopnost skákat až 5m daleko
a velice ostrý zrak. Stejně jako jeho menší domácí příbuzná vidí rys i
za šera. K tomu, aby v noci viděl, mu stačí šestkrát méně světla, než
kolik potřebují lidé. Oči kočkovitých šelem mají totiž za sítnicí
reflektivní vrstvu, která slouží jako zrcadlo a skrz sítnici odráží
světlo zpátky. Když se tedy kočka v noci podívá přímo na vás, její oči
světélkují jako skleněné kuličky. To si klidně můžete ověřit doma na
vašem kočičím mazlíčkovi.
Rozmnožování
Když je rysí samice připravena se pářit, začne vydávat signály
pachovými značkami a typickým vřeštěním. K páření dochází nejčastěji v
únoru až dubnu. Po zhruba 70 dnech březosti se samici rodí většinou 2 -
3 slepá mláďata. Oči se jim otvírají po dvou týdnech a matčino mléko
sají 2 - 3 měsíce. S matkou však zůstávají déle, protože se od ní musí
naučit lovit.
Mláďata se osamostatňují asi po 10 měsících a pohlavně dospívají zhruba ve dvou letech. V přírodě se rys dožívá v průměru 17 let (v zajetí až 24 let).
Ochrana
Dle vyhlášky 395/1992 sb se jedná se o silně ohrožený druh naší fauny. Mimo to je zařazen mezi chráněnéd druhy CITES.
český název | rys ostrovid |
---|---|
latinský název | Lynx lynx |
hlavní znaky | štětičky na uších, krátký ocas |
délka | 80 - 130 cm, ocas 11 - 24 cm |
hmotnost | okolo 20 kg |
délka života | 16 - 18 let ve volné přírodě, až 24 let v zajetí |
způsob života | samotář |
rozšíření svět | Evropa, Asie |
rozšíření ČR | Šumava, Beskydy, Jeseníky |
potrava | Hlodavci, zajíci, srnčí zvěř |
doba březosti | 70 dní |
počet mláďat | 2 - 4 |
ochrana | Chráněný |
Náhledy fotografií ze složky Šelmy - kočkovité