Ženy v Česku si průměrně vydělají asi o čtvrtinu méně než muži. Průzkum ukázal proč
Průměrné měsíční ohodnocení včetně odměn či 13. platu je podle dat portálu 61 256 korun u mužů, v případě žen je to 44 259 korun. Z analýzy portálu také vyplývá, že s počtem odpracovaných let se rozdíl v platovém ohodnocení zvyšuje.
Pokud ženy pracují jeden rok a méně, vydělají si měsíčně v průměru o pětinu méně. Pokud mají šest až deset let pracovních zkušeností, zvyšuje se rozdíl o deset procent, což je více než 20 tisíc korun.
Rozdíly ve mzdách a platech se přitom zvyšují i v meziročním srovnání. Z mezinárodní studie, na níž se podílela i socioložka Alena Křížková z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR vyplývá, že za rok 2022 dosáhl celkový rozdíl v ročním výdělku mužů a žen v Česku 24 procent.
Ohodnocení mužů bylo vyšší i při porovnání výdělku na stejné pozici, a to o 12 procent. Mezinárodní tým vědců zkoumal rozdíly v odměňování mužů a žen ve věku 30 až 55 let v 15 zemích.
Proč mají ženy průměrně nižší platy?
Portál Platy.cz za hlavní důvody mzdové nerovnováhy uvádí to, že ženy často pracují v oblastech, kde jsou nižší výdělky. Jedná se například o školství či administrativu, které patří na základě dat portálu mezi deset nejhůře placených oblastí.
Muži více zastávají pozice, které patří mezi nejlépe placené, například management informačních technologiích nebo management firem a organizací.
Výdělky žen podle portálu ovlivňuje také mateřská dovolená, rodičovská dovolená, nižší sebevědomí při vyjednávání o vyšší mzdě v zaměstnání či při diskusi o mzdovém ohodnocení na pracovním pohovoru.
V porovnání se sousedním Slovenskem je na tom Česko v odměňování mezi muži a ženy o necelé čtyři procentní body hůře. Oproti Polsku, kde ženy vydělávají v průměru o 36 procent méně než muži, je na tom Česko o osm procentních bodů lépe.
Nejmenší rozdíl uvádí data ve Slovinsku, a to 12,6 procenta. Rozdíl menší než 20 procent ve výdělcích mužů a žen je i v Chorvatsku, Estonsku a Maďarsku.
Letadla 787 a 777 mají vážný problém, bije na poplach inženýr Boeingu
Boeing 787-10 Dreamliner. Ilustrační foto
Boeing přitom odmítá, že by hrozilo bezprostřední nebezpečí. Možná dlouhodobá rizika prý nyní pečlivě prověřuje. O případu jako první informoval list The New York Times (NYT), úřad FAA následně potvrdil, že stížnost podanou letos v únoru prověřuje.
„Nedělám to proto, že bych chtěl poškodit Boeing. Ale protože chci, aby uspěl a zabránil nehodám,“ řekl podle stanice CNN v úterý Salehpour. Problémy podle něj pramení ze změněného způsobu montáže a spojování velkých částí trupu letadla. Různé části trupu jsou dodávány od různých výrobců, kvůli nepřesnostem však do sebe přesně nezapadají, tvrdí inženýr.
Jak srovnat nepasující díly? Skákáním
„Doslova jsem viděl lidi skákat po kusech letadla, aby se srovnaly,“ řekl Salehpour. „Skákáním deformujete díly tak, aby se otvory dočasně srovnaly… takhle se nestaví letadlo,“ řekl inženýr Boeingu.
Ten si zároveň postěžoval, že poté, co na problém upozornil, byl prý ze msty přeřazen z výroby letadel řady 787 na řadu 777.
I tam prý Salehpour objevil problémy se srovnáváním částí trupu letadla a zaznamenal tlak na inženýry, aby odsouhlasili to, co ještě nezkontrolovali. Celkově se problémy mohou týkat více než čtyř set kusů Boeingu 777 a tisícovky Boeingů 787, řekl inženýr.
Montáž Boeingu 787 ve americkém městě North Charleston. Ilustrační foto
Boeing připustil změnu ve výrobním procesu, podle mluvčího společnosti Paula Lewise však rozsáhlé testy vyloučily, že by věc představovala „bezprostřední bezpečnostní či letový problém“.
„Naši inženýři nyní dokončují komplexní analýzu, aby zjistili, zda může existovat problém dlouhodobého opotřebení v jakékoli oblasti letadla,“ dodal Lewis. „Takový problém by ale řadu let v provozu nenastal, pokud vůbec někdy. Proto na tým nespěcháme, abychom mohli zajistit, že analýza bude komplexní,“ dodal mluvčí Boeingu.
V následném prohlášení ještě firma uvedla, že strojům 787 i 777 „plně důvěřuje“. Firma dodala, že „tato tvrzení o strukturální integritě 787 jsou nepřesná a nezohledňují komplexní práci, kterou Boeing pro zajištění kvality a dlouhodobé bezpečnosti letadla učinil“. Společnost také vzkázala, že zaměstnance k upozorňování na možné problémy naopak vybízí a nijak se jim za to nemstí.
Další problém v řadě
Pro Boeing je to každopádně řada v sérii nepříjemných událostí. Úřad FAA už počátkem roku nařídil dočasné uzemnění strojů novějších Boeingů 737 Max, když letadlu společnosti Alaska Airlines krátce po startu z Portlandu upadl boční panel trupu a letecký úřad od té doby prověřuje několik dalších incidentů.
Odcházející šéf Boeingu David Calhoun
Společnost se zatím chystá na velké změny ve svém vedení. Generální ředitel Dave Calhoun minulý měsíc oznámil, že do konce letošního roku rezignuje, přičemž ředitel divize komerčních letadel Stan Deal skončil ihned.
Salehpourovi se nyní dostane slyšení i v americkém Kongresu, kde by měl promluvit 17. dubna. „Opakovaná šokující obvinění o výrobních selháních Boeingu poukazují na otřesnou absenci bezpečnostní kultury a praktik – kde je zisk upřednostňován před vším ostatním,“ citoval NYT v této souvislosti šéfa senátního výboru pro domácí bezpečnost, demokrata Richarda Blumenthala.
Také letecký úřad FAA dal najevo, že obvinění nebere na lehkou váhu. „Tohle pro Boeing nebude takové jako obvykle,“ vzkázal šéf FAA Michael Whitaker. „Musí se zavázat ke skutečným a hlubokým zlepšením. Uskutečnění základních změn bude vyžadovat trvalé úsilí vedení Boeingu a budeme je volat k odpovědnosti na každém kroku,“ dodal.
