Kde slova selžou, je čas na arteterapii.

Arteterapie je terapie uměním, ale můžeme říci i sebepoznávací metoda, kterou mohou využívat lidé, kteří potřebují pomoc, ale i lidé, kteří se chtějí o sobě jen dovědět více, a to vše formou výtvarného vyjádření. Pro mnoho zájemců znamená arteterapie jen odreagování a užívání si času pro sebe. 

Někteří volí výtvarnou formu komunikace v případě, kdy verbálním způsobem jsou jejich pocity těžko sdělitelné.

Za velmi důležité považuji vysvětlit dvojí pohled-pojetí arteterapie:

1. terapie uměním - těžištěm tohoto pohledu je proces tvorby, který sám je "léčebný", ale výsledný artefakt není interpretován

2. artpsychoterapie - využívá nejen výtvarný proces, ale především se zaměří na vzniklý artefakt a následuje rozprava nejen o obraze, ale o všem, co s ním je spojené

- z mého hlediska se obě pojetí velmi prolínají, to zjistíte při prvním arte-ateliéru

- nutné tedy podotknout, že já upřednostňuji terapii uměním, tedy tvořivé poznávání zdravého Já.

Arteterapii řadíme do expresivních terapií, kterými jsou i muzikoterapie, dramaterapie a tanečně-pohybová terapie. Všechny tyto terapie jsem měla možnost vyzkoušet a opravdu jsou to cesty pravdy. Můžete volit dle Vašich sympatií nebo talentu. Ale jak jsem již řekla jednou, v každém jedinci dřímá výtvarný tvořivost, tak je čas se o tom přesvědčit. 

Ještě bych ráda zmínila pro mne ty nejvýznamnější postavy v oblasti arteterapie - Edith Kramerová, M. Naumburgová, jako průkopnice arteterapie.

Současní art-velikáni: Kamila Ženatá, M. Huptych, M. Kyzour; z artefiletiky samozřejmě M. Slavík, její zakladatel; dramaterapie Josef Zajíček; psychomotorika Marie Blahutková. S většinou z nich jsem prožila jejich odborná vedení, která jsou nejen profesionální, ale velmi přirozená. 

A zajímavé knihy, které mohu doporučit: