Příběhy mladého elfa V přírodě najdete i to, čemu neuvěříte..

Tento příběh je o jednom mladém elfovi jménem Talen. Jeho matka byla sice světlý elf, ale otec šedý, tak je po něm. Řekněme, že je svému otci hodně podobný. Je to příběh o tom, co si nepamatuje kvůli tomu osudnému pádu ze skály. Je to příběh o jeho dětství a ztrátě jeho rodičů, a už jako malý elfíček to neměl jednoduché. Ostatní elfata si z něj dělala legraci, posmívala se mu, že není v žádném případě šedý elf, že je jiný než ostatní, že na to nevypadá a že se bojí i vlastního stínu (protože byl ještě malé elfátko a bál se všeho, co bylo větší než on). I když měl pravdu, tak mu nevěřili. Porád říkali, že lže a chce na sebe jen upoutat pozornost, ale on nechtěl nic jiného než kamarády a to, aby ho alespoň někdo trošku pochopil. Tento náš elf je šlechtic. Řekneme, že jeho matka Erunis byla starší sestra Hotakova otce Meldona-krále hor nad Jezerem Zapomnění a tamních hoských elf. Hotakovi rodiče Lotiel a Meldon jsou ze strany Talenovy matky. Kál hor nad Jezerem Zapomnění je mladší bratr Erunis a matky Talena, ale jelikož následník trůnu může být jen mužský potomek, byla přesunuta do šlechty pouze s nadšjí, že pokud následník z nějakého důvodu zemře nebo bude zavražděn, nastoupí na trůn ona se svým manželem Alcarmoem. Talenův otec Alcarmo měl bratra jménem Malcon. Byl to zrádce, a to takový typ, co si chce získat důvěru a pak zradit a to ze strategických důvodů. Takzvaný dvojitý agent. K takovým typům není co dodat, jen to, že k nim Malcon také patřil. Tento příběh se odehrává v zimě. Bylo plno sněhu. Alcarmo jednou vzal svého malého synka s sebou ukázat mu jak krotí divoká zvířata a malý Talen řekl: ,,Tatíí, mužu si taky jedno divoký zvíře zkrotit, aby se mi ostatní elfové nesmáli, že se bojím?“ A Talenův táta řekl: ,,Jistě, ale dám ti zkrotit malé mládě, protože jsi ještě také mal..“ a dal mu mládě zlaťáska, kterého si Talen zkrotil, ale když ho viděl poprvé, tak řekl: ,,Já se bojim, on je větší než ja..“ a Talenův táta řekl: ,,Neboj, to je jenom malé mládě. Když ho zkrotíš, tak tě bude vozit na zádech. Je to dárek ode mě k tvým narozeninám a víš jak ostatní elfata budou koukat až tě uvidí, že mu sedíš na zádech. Přestanou se ti smát, že se bojíš tvorů větších než jsi ty, dokonce i tvůj bratranec Hotaka, který je starší než jsi ty bude zírat že jsi odvážný.“ A Talen řekne: ..Ale tati, všechna elfata mi řikají, že Hotaka nemůže můj bratranec být, protože on je světlý elf a já zase šedý, tak že prý bratranci nejsme..“ A Talenův táta řekne: ,,Věř mi, hochu, že jste bratranci. Vím to, zeptej se na to mámy, ona ti to vysvětlí, jak je možný, že ty jsi šedý elf, zatím co tvůj bratranec je světlý, ale bratranci jste..“
Pak přišel Talen za tátou večer nadšený, že zkrotil své první zvíře, i když jen malé mládě a domu si vedl s sebou zlaťáska a volal: ,,Mamíííííííííí, podívej, tohle mi dal táta a já ho musel zkrotit, abych se už nebál toho co je větší než já a ono to funguje! Už se nebojim!“ Pak obejme zlaťáska a řekne: ,,Budeš můj mazlíček. Budu ti říkat Zlatásek.“ A překvapená Erunis řekla: ,,To snad ne, Alcarmo, ty jsi nechal krotit syna veliká zviřata?“ A Alcarmo řekl: ,,Ale néé, drahá, dal jsem mu zkrotit jenom hloupoučké mládě. Na krocení dospělých a moc velikých zvířat je ještě malý. Erunis, drahá, vím přece, co si mohu dovolit..“ A Talen řekne: ,,A kdy budu moci krotit taková zvířata jako krotíš ty, tatííí, dospělá a velikánská?“ A Erunis řekne: ,,Jak říkal táta.. Musíš napřed dospět. Vyrůst a dospět, synku, pak ti nebude stát v cestě krocení takových tvorů nic, ale ještě jsi malý.“ A Talen řekne: ,,A mamko, když jsem si Zlatáska zkrotil, tak to byl užasný pocit.. Může spávat u mý postele?“ A Erunis řekla: ,,Může, ale jenom občas. Musíš mu taky nechávat i volnost, do ničeho ho nenutit.“ A Talen řekl: ,,Dííky!“ Pak se otočil na Zlatáska a povídá: ,,Chceš dneska spát u mý postele?“ A Zlatásek se k Talenovi přitulí a zakýve hlavou, že jo. Ale nebudem odbíhat. Jednoho krásného dne si nic netušící Talen zase hrál venku, když v tom se zase nějaká elfata ptala: ,,Hele, víš vůbec o tom, že za tebou je zvíře větší než ty, i když je to mládě? Neměl by jsi utéct pryč?“ A Talen se otočí k tomu zvířeti a řekne: ,,Zlatásku, co ty na to? Pojď ke mně, ukážem jim, že se tě vůbec nebojím, protože jsem tě včera dostal od táty a zkrotil tě..“ Sedne si na něj a řekne: ,,Chcete někdo svézt? Je to můj mazlíček.“ A ostatní elfata zírala na to jako vyorané myši, co sedí na puku, a když přišel domu, tak se stalo něco strašného. To už byli oba větší a Talenova máma řekla: ,,Promiň, synku, ale musíš pryč. Musíš na druhou stranu hor k tetičce a ke strýčkovi. Jde ti o život! Bratr tvého táty jde po tobě!“ A Talen se zeptá: ,,Mamííí, ale copak můj bratranec není taky šedí elf jako já?“ A Erunis řekne: ,,Není, je světlý elf, protože Meldon je můj bratr a je to Kál hor nad Jezerem Zapomnění, Je můj mladší bratr.. Talene, ano, je to tak..“ A Talen řekne: ,,Ale proč jsi mi to, mami, neřekla dřív?“ A pak položil mámě osudnou otázku. Zeptal se: ,,Kde je táta?“ A Talenova máma řekla: ,,Jed.. Jeho bratr Malcon nás otrávil a jdou po nás mocichtiví skřeti. Táta už je mrtvej..“ a Talen zakřičí: ,,Nééééééééééé!“ a máma řekne: ,,Ještě na tebe si najal Jizvouna..“ a chudáček Talen křičí: ,,Nééééé! Nééééééééééééééé! Já odtud nechci! Tááááátíííííííííí! Táááátíííííííííííííííííí“ volá svého tátu, kterého už nemá, protože ho jeho vlastní brart otrávil jedem. ,,Nééééééééé“ a na Zlatáska zavolá: ,,Zlatáskuuuuuuuuuuuuu! Leť zááá mnouuu!“ volal, když ho máma odvádela pryč. Pryč z domu, kde to znal a Zlatásek letěl za ním. Tehdy Talen zjistil, že umí ovládat zvírata. Jizvoun už je doháněl se svým mazlíčkem. Zabijí Talenovu mámu a ona ještě z posledních sil řekne: ,,Uteč..“ Dá mu do ruky malý privěšek a řekne: ,,Máš na ochranu tigří duši, uteč..“ a umírá a Talen křičí zase: ,,Mamíííííííí! Neééééééééééééééé!“ a utíká pryč. Pryč směrem na ten konec skal, kde se stala ta hrozná věc, ten osudný pád. Jizvounův mazlíček ho napadá a Talen couvá pryč od něj a volá: ,,Pomooooc! Áááááááááááááááááááááááááá! Néééééééé!“ a padá dolů z té skály, kde ho pak nachází polomrtvého Elrond a zachrání ho. Bůh ví, co tom hledal v zimě, jesli snad nějakou bylinu, v takové ledárně leda tak zamraženou. Všimne si Talena a povídá: ,,Hochu, nemužeš tu spát.“ Ale on se ani nehne a pak si všimne, že se při tom pádu bouchnul do hlavy. Odnáší ho k sobě domů a tam ho léčí bylinkama a tak dál, a když se potom Talen probere (nějakých pár dnů to trvalo), pak asi dva dny mlčel, protože nevěděl, co si má myslet, co má říct, a když se zeptal, kde je táta a máma, tak mu Elrond řekl: ,,Už nežijí, jsou oba mrtví. Ale pořád tu u tebe leží tohleto zvíře“ ukázal na Zlatáska a Talen řekne: ,,To není pravda, že táta a máma nežijí!“ utekl ven jenom někam tam, kde Elrond o Talenovi věděl a našel ho tam a Talen najednou začal zpívat svým okouzlujícím hlasem. Zjistil, že zpívá krásně tak jako jeho máma až k němu prišla zvířata a Elrond zíral. ,,To snad neni možný..“ a ostatní elfové poslouchali a pak jeden řekl: ,,Poslyš, zažil jsem leda co, ale ješte nikdy jsem neslyšel nic tak nádherně užasnýho, že si tě dokonce přišly poslechnout i zvířata.“ A Elrond řekl: ,,Ale sám vyrůstat dál nemužeš, adoptuju tě, postarám se o tebe“ a pak se ho zeptal: ,,Jak se jmenuješ?“ A Talen řekl: ,,Já jsem Talen..“ ,,..a dál?“ zeptal se Elrond, ,,Zkus si vzpomenout, co bylo předtím..“ A Talen řekl: ..Nevím co bylo před tím. Néééééé, jen to, že šlo po mně to příšerný zvíře. Néééé! Jakto, že si nic před tím nepamatuju? Pamatuju si jenom to, že táta mi dal Zlatáska, a já ho zkrotil; máma ten přívěšek a řekla mi, že mě bude ochraňovat duše tygra.“ Potom byl Talen nachlazený, strašně. Vždyť byla zima a on předtím byl v těch horách, kde ho Elrond našel ležet na zemi a vzal ho k sobě domů, a když byl Talalen nachlazený nebo nemocný, jako každé malé dítě, nebo když chtěl utécy z postele z tím že mu nic není tak v takových případech mu Zlatásek dělával něco jako postel i z peřinou-přikryl ho svým křídlem, udelal ze sebe něco jako klubíčko a Talen na něm ležel jako na posteli a hlavu měl jako na polštáři a Zlatásek dělal zvuky něco jako delfíni, ale v rytmu písničky, kterou mu máma zpívávala, aby hned usnul nebo tu, co si zpívával, když se někdy cítil třeba osamělý nebo se něčím trápil. To ho uklidňovalo a za pomoci Zlatáska, který ho zahříval a Elrondových bylin a jeho šílených kombinací bylin jako horkých čajů se z toho dostal. Ale když je měl vypít, tak to bylo vždycky: ,,Bléééé, fuuuj, já je nechci, to jsou hnusný byliny..“ a Elrond mu řekl: ,,Musíš je vypít. Pomůže ti to, tak je vypij a neremcej..“ Zkrátka pak vyrůstal u Elronda, který ho učil bojovat a taky ho učil magii elfích léčitelů.