Obrovským přínosem artroskopie je možnost provádět parciální a subtotální menisektomie. Díky artroskopiím dosahujeme výrazně lepších dlouhodobých výsledků než u dříve prováděné otevřené totální menisektomie.

V indikovaných případech máme dokonce možnost provést meniskopexi (sešití-suturu menisku) . Volba takové rekonstrukce je vhodná pro jednoduché trhliny v prokrvené části menisku, lokalizované těsně u kloubního pouzdra. Sešívání komplikovaných, degenerativních nebo zastaralých trhlin nemá šanci na úspěch. Meniskopexe zadního rohu tradičními technikami ovšem přinášejí poměrně vysoké  riziko nervově-cévních komplikací.

Objevují se all-inside techniky, které ihned nacházejí mnoho zastánců. Ovšem například osud implantátu Meniscus Arrow může být názorným příkladem nesplněných očekávání. Lze na něm také dokumentovat, jak je důležité vyčkat s hodnocením na dlouhodobější výsledky.

Po schválení a jeho uvedení na trh v USA v roce 1996 se totiž Meniscus Arrows během 2 let staly nejoblíbenějším implantátem a bylo pomocí nich prováděno 34% všech meniskopexí. Až do roku 2005 všechny studie popisovaly dobré klinické výsledky. Teprve pak se objevila publikace, která referovala o neuspokojivých výsledcích, četných pooperačních komplikacích a uvolnění či selhání až u 28% pacientů. Nové generace all-inside implantátů (RapidLoc, FAST-FIX a další) snad budou mít lepší dlouhodobé výsledky.

Další alternativou je náhrada zničeného nebo resekovaného menisku. Cílem je zmírnit bolesti a zabránit rozvoji degenerativních změn v koleni. První krátkodobá hodnocení výsledků transplantací menisků z kadaverů popisují zmírnění bolestí, ale na dlouhodobé výsledky transplantací si budeme muset ještě počkat. Je to příklad terapie, kdy není problém technicky výkon zvládnout, ale pochybnosti přináší poměr mezi rozsáhlostí výkonu a dosud nepotvrzeným užitkem pro pacienta.

Nadějně vypadá i informace, že jsme schopni technikami tkáňového inženýrství připravit kolagenní meniskeální implantát, který přežívá v kloubu. Jaký je však skutečný přínos pro pacienta, to nám opět ozřejmí až výsledky připravovaných prospektivních studií.