T O P BALCONY - TROCHU Z HISTORIE
Bylo to někdy kolem roku 1953 – z vyprávění Václava Vlčka – Jerryho a Ladislava Dreslera – Žabáka:
Vršovičtí kluci a holky /byly to vlastně různé party/ se scházeli na několika místech ve Vršovicích, zejména v blízkosti vršovické Grébovky na tzv. Vinglu, který se nachází, když půjdeš Sámovou ulicí, dále přes potok Botič – jak říkali kluci „Rio Botičo“, branou po schodech do parku Grébovka. Dále se scházeli na Bamberku, zkraje u zdi Grébovky vedle Botiče, na Mlejnkovce – na kopci vlevo vedle vily Grébovka. Jiná parta se scházela v tzv. „Kroužku“, blízko Neptunových skalek v Grébovce. Nebyly to jen vršovické party, ale i party z Michle, Nuslí či Vinohrad. Scházeli se také Na Slatinách na kopci šikmo naproti Ko-hi-noru. Dále se jiná parta scházela za novým vršovickým kostelem, kde v té době bývaly louky a ještě tam nestály žádné domy. V těchto místech se také konaly poutě a posvícení.
Vršovičtí kluci a holky se také scházeli po lévé straně vršovického zámečku na tzv. „BALKÓNĚ“ – s hudebními nástroji i bez nich, třeba jen tak pokecat. Jerry říká: „Na Balkóně byl pořád někdo v kteroukoliv denní či noční hodinu“!!! Mezi prvními staršími kluky se tam scházeli zejména: Jarda Miňovský – Miňák, Zdeněk Brožů, Franta Neckář – Chicago, Zdeněk Holý – Koťan, Jiří Kupšovský – Kupšák, Řeřicha, Mirek Lébel, Karel Koudela – Kudí, Petr Slavíček – Holanďan, Milan Svatoš – Špion, Venca Horažďovský – Bulisák, Bohouš Hladký – Bobi, Josef Vychodil – Kladka nebo Dlouhej Pepa, Rudolf Kutil – Mrtvola, Pepa Březina, Pepa Lukešů, Karel Brožek – Barry, /chodil také do tzv. Kroužku s Klabochem/, Venca Burda – Jirka, Pepík Štěpánek – Jánošík – jezdil v montgomeráku/, Bigles – na vandry jezdil s pytlem od mouky a žetízkem od splachovadla záchodu, říkal: „ Vzhůru za romantikou zeleně – osado Balcony“. Josef Vychodil – Kladka ještě vzpomíná na Plejbase, Mlejnka, Ojčika, Gangese, Čerta a Čertici, kteří také na Balkón chodili.
Později se na Balkóně scházeli i mladší kluci a děvčata: Václav Vlček- Jerry, Ladislav Dresler – Žabák, Franta Růžička, Jana Kopsteinová – Judy, Jarda Hajn, Eliška Křístková, Mirek Hluchý – Kokta, Šárka, Andula Vojáčková/ chodila víc do Vinglu/, Božka Hladíková, Helena Zázvorková, Jana Srdínková. Na Balkoně se scházeli i kluci a holky z jiných part např.: Jindra Muller – Vodník, Michal Kouba – Ali.
A z těchto vršovických part se později zakládaly osady: osada Luna, osada Red River, osada Balcony, osada Triglav – Tampico I., osada Polár a další. A kluci a holky za osady jezdili na vandry do přírody: na Libřici, na Sázavu, na Brdy atd.
Za osadu Red River později jezdil Rodolf Kutil – mrtvola
Za osadu Triglav – Tampico I. a později Tampico II. dodnes jezdí Josef Vychodil – Kladka nebo Dlouhej Pepa.
Za osadu Polár dodnes jezdí, lépe řečeno táhne sleziny, Milan Svatoš – Špion. členkou Poláru je také Věra Koubová z TCP Praha.
Za osadu Balcony zpočátku jezdil: Petr Slavíček – Holanďan, Milan Svatoš – Špion, a dodnes jezdí Václav Vlček – Jerry, Ladislav Dresler – Žabák / také jezdil 2 roky za osadu Polár/
Karel Brožek – Barry moc s klukama na vandry nejezdil ze zdravotních důvodů, ale intenzivně se věnoval sháněním trampských písní po různých slezinách, které postupně v 16. zpěvnících s notovým zápisem pro kamarády vydal. Na Balkóně hrával na kytaru a před hraním hlaholil: „Hraje Vám kapela tex Barry“!!!
Z vyprávění Jiřího Schneidera z TCP Praha:
Můj táta se ještě s pěti svými kamarády na Balkóně scházel již před válkou kolem roku 1938. Táta hrál na housle a tahací harmoniku a jeho kamarádi Rozner a Zajíček na kytaru. Společně potom koupili chatu na Libřici a později na Karlíku. Takže osada“BALCONY“ má ještě předválečnou podobu, i když vlastně ještě osadou nebyla.
Tak to je jen tak trochu na úvod, abychom se dostali k jádru věci: JAK TO VLASTNĚ S TÍM
ZALOŽENÍM OSADY „BALCONY“ VLASTNĚ BYLO?
Osada BALCONY byla zřejmě založena v roce 1953 z party, která se scházela v levém rohu vršovického zámečku na tzv. Balkóně. Z roku 1953 má také Jerry a několik dalších kluků ještě původní domovenku. V roce 1953 také složil Jiří Kubšovský – Kubšák s kamarádem Řeřichou hymnu osady: My jsme vršovičtí kluci, my trpíme na legraci………A protože chtěli být kluci tak trochu pro američtí, tak svůj název osady Balkón přeložili do angličtiny: T. O. P. BALCONY.
Léta ubíhala, kluci odcházeli na vojnu, děvčata se vdávala, kluci se ženili, z jejich lásky vzešlo potomstvo a tím vandry odešly tak trochu stranou. Postupně, když jim trochu děti vyrostly, začali se vracet k pravidelným slezinám po hospůdkách ve Vršovicích a později se vraceli i k opětné účasti třeba na potlaších jiných osad, na různých výšlapech a dokonce i na Československých potlaších.
MAGDA – MAGGI – VITANA – ŽABIČKA VZPOMÍNÁ
To bylo jedno úterý na podzim roku 1997, kdy mě moje setra Jana Hajnová – Judy /Kopfsteinová/, hlásící se k osadě Balcony, vzala na slezinu k „Majgrům“ do hospůdky U pšenice, která se nachází na levém rohu ulice Norské a Ruské. Sestra mi řekla: „Potřebuješ se trochu odreagovat nebo se psychicky zhroutíš z toho tvýho Aleše! Seš hubená jak lunt, vypadáš děsně!!! Vem si kytaru a já se zeptám kluků, jestli by tě nevzali k sobě do party“. Tak jsem vzala kytaru a šla! Zrovna moc velké nadšení od kluků, hlavně od Žabáka nebylo, protože jsem již předtím byla jednou na jejich slezině, tenkrát ještě v hospůdce U ječmene, kde moje sestra dělala servírku, a tam mě Žabák řekl, že k nim na slezinu jedině bez kytary. Prej jsem hrála dost mizerně, nedodržovala doby, rytmy atd. Nakonec mě Žabák řekl: „Zkus to tedy s námi hrát , ale potichu, chytej se, to, co neumíš raději nehraj až do té doby, než se to trochu naučíš! Od té doby jsem začala pravidelně každé úterý chodit na sleziny. Scházeli se tam střídavě různí muzikanti: Václav Vlček – Jerry, Karel Brožek - Barry, Láďa Dresler – Žabák, Bohouš Hladký – Bobi, Bohouš Chejna, Láďa Doležal, Petr Matoušek – Matěj, Michal Kouba – Ali, Jirka Pospíšil – Topolíno, Venca Heřmánek, Vojáček, Jan Štengl- Bronson a později i Péťa Bambulka z osady Trappers. Po létech jsem se vrátila ke svému milovanému nástroji – kytaře. Sleziny většinou vedl Žabák s Jerrym, někdy i s Baryym. Musela jsem hrát potichu, chytat se kluků, abych jim to nekazila. Když Žabák viděl posléze mou snahu, tak se rozhodnul, že mě na tu kytaru něco naučí a nejen to! Asi po třech měsících tréninku na slezinách mě řekl, před všemi kamarády: „Stejně tě jednou přeříznu“!!! Stalo se tak! Kde jinde, než po slezině v salónku hospůdky U Pšenice za asistence několika diváků, kteří nás měli jako na dlani přes zrcadlo v lokále!!!!! Dveře do salónku byly pootevřené. Petra Matouška – Matěje nenapadlo nic lepšího, než to, čeho byl přes zrcadlo svědkem, vyzvonit všem přes country radio!!!! Byla jsem sice ještě vdaná, ale již 3 roky to v mém manželství zrovna moc neklapalo, ale můj muž jako na potvoru měl zrovna v práci puštěné radio!!! Vše, samozřejmě, tak, jak to tam Matěj řekl, slyšel.Tři neděle jsem chodila po ulicích s pěkným monoklem pod okem! Díky Matěji, že jsi tak bezva kamarád! Svatební noc jsme si odbili už U pšenice, a tak jsme se nakonec 13.9.2002 v den Žabákových 60. narozenin vzali!!! Svatba byla veliká za asistence nejen rodiny, ale i 60 kamarádů ze slezin, a od té doby nám začali všichni říkat „ŽABÁCI“.
Po třech letech nám hospůdku U pšenice zavřeli z důvodu rekonstrukce a my sháněli, kde se budeme na slezinách scházet. Přestěhovali jsme se do Května. Tam jsme vydrželi jen pár měsíců, protože tam nebyl salónek a nám se tam nelíbilo. Pak jsme hráli v baru v Norské ulici. Pak jsme chvilku hráli naproti „Sing Singu“v hospodě v Sámové. Tam se nám také nelíbilo. Pak se hrálo v hospůdce U Vlasti na rohu Charkovské u Grébovky. Chvíli se také hrálo v hospodě vedle kina na Ruské, dále v hospodě s výhledem na nový kostel v Madrické. Potom jsme začali hrát v salónku malé hospůdky na Kodaňské naproti Základní škole. Tam jsme se potkali s Frantou Hackerem, kapelníkem KTO, který tam chodil na pivko a později naše sleziny začal pravidelně se svou drahou polovičkou Danou navštěvovat. Po dvou letech hospodu zavřeli, a tak nám Fanda Hacker sehnal salónek v hospodě naproti starého vršovického kostela. Tam jsme chodili taky asi 2,5 roku, než majitel zkrachoval. Fanda Hacker nám opět sehnal salónek v hospodě – vinném sklípku na rohu ulice Kodaňské a Slovinské a tam se scházíme dodnes.
Po naší svatbě jakoby se úplně zapomnělo na původní sleziny Balkónu a začalo se říkat jdeme na slezinu k Žabákům. Postupně také přestali původní hráči na sleziny docházet. Barry nám zemřel, ani se nedočkal naší svatby, Láďa Doležel se zastřelil, Péťa Bambulka z osady Trappers už také odešel do věčných lovišť, Jerry začal víc chodit na sleziny Nezmarů na Smíchov, kde to vlastně začal vést, Venca Heřmánek přestal chodit úplně, Vojáček už to má také za sebou, Matěj a Ali začali chodit na sleziny do Michle. Topolíno se úplně odmlčel. Bobi z Mnichovic také přestal chodit. Tak jsme zbyli jen já, Žabák, Bronson, občas přijde Jerry a Bohouš Chejna. Před 4 lety se vrátil do Čech z Afriky Péťa Pokorný - Banjo, který když zrovna není na zimní dovolené v Africe, tak s námi hraje na banjo. Později se k nám přidali kamarádi z TCP Praha – Láďa Macko, Pavel Turek a Zdeněk Kulda z osady Modrý Kaňon. A v tomto seskupení se snažíme hrát dodnes. Občas k nám na sleziny zavítají kamarádi z osady Sázava, Zuzka Reinischová ze Senior clubu a kamarádi z TCP Praha a samozřejmě nechybí Fanda Hacker s Danuškou. Občas přijde Olina Přibylová z Albatrosu se šerifkou.
Osada BALCONY jako taková neměla nikdy v přírodě svou základnu, neměla nikdy vlajku a ani šerifa. Kluci a holky jezdili do přírody v okolí Prahy na vandry jen s domovenkou osady. Letos jsme se se Žabákem a zbylými členy osady rozhodli, že k příležitosti 60. Výročí založení osady Balcony, bychom měli obnovit činnost již tak malé základny, zvolit si šerifa a přijmout nové členy, kteří pravidelně chodí na sleziny a jezdí společně s námi do přírody a na potlachy jiných osad.
Nechali jsme vyšít nové domovenky, vlajku osady, zvolili si šerifa a slavnostně jsme na Balkóně vršovického zámečku dne 26.11. 2013 přijaly celkem 10 nových členů. Je paradox, že já jsem se 11 let hlásila k osadě Balcony jako manželka starého osadníka Žabáka, ale nikdo mě oficielně do osady nepřijal. Tak jsem vlastně také byla oficielně přijatá, přestože jsem na vandry a potlachy hrdě již 11 let nosila domovenku Balkónu, kterou jsem si sama z kůže podle té staré vyrobila.
ČLENOVÉ OSADY: Václav Vlček – Jerry, Ladislav Dresler – Žabák, Franta Růžička, Mirek Hluchý – Kokta, Josef Vychodil /též člen osady Tampico/, Eliška Křístková, Jana Hajnová, Jaroslav Hajn.
NOVÍ ČLENOVÉ: Magdaléna Dreslerová – Maggi-Vitana – Žabička, Vladimíra Beranová – Korek, Helena Rožcová, Zlata Hujerová, Stanislava Švagerová, Olina Přibylová /též členka osady Albatros/, Jarmila Housková, Petr Pokorný, Pavel Turek, Gustav Šubrt.
Ke dni 26.11.2013 má osada Balcony celkem 18 členů
Šerifkou byla dne 12.11.2013 zvolena: MAGDA DRESLEROVÁ – Maggi-Vitana – Žabička
Maggi – 5 hlasů
Jerry – 4 hlasy
Žabák – 3 hlasy
Ostatní jen po jednom hlasu.
STARONOVÁ T.O.P. BALCONY ZASE ŽIJE!!!!!! KAMARÁDKY A KAMARÁDI AHÓÓÓÓJ!!!!!!
MAGDA JEŠTĚ VZPOMÍNÁ
Barry, náš písničkář, chodil nejen na sleziny Balkónu, ale navštěvoval různé sleziny jiných osad a na nich sbíral písně, které potom seskupoval a v notových zápisech postupně vydával ve zpěvnících. Jednou přišel na slezinu Balkónu, tuším, že to bylo zkraje v roce 1998 a Žabákovi a Jeryymu říká: „ Mohli byste se zase po létech podívat na slezinu TCP Praha. Scházejí se v hospůdce v Nuslích. Potřebovali by trochu doplnit kapelu o nějaké schopné muzikanty.“ A tak mě tam kluci sebou vzali!!! Kluci po létech obnovili své členství v tomto sdružení, mě později také přijali jako členku, a tak jsme kromě našich slezin ještě začali pravidelně chodit hrát na sleziny do TCP Praha. Našli jsme tam nové kamarády, zúčastňovali se akcí, které pořádali: různých výšlapů, čarodějnických sletů, podpantofláků se soutěžemi, proslulé Čertovky, vánočních slezin, na které nám chodili hrát kamarádi z TS Sešlost a nakonec i potlachů, které pořádali a dodnes pořádají v zátoce na Živohošti. Jezdili jsme také na potlachy jiných osad: osady Modrý kaňon, Černá Perla, osady Trappers, osady Tampico, později na potlachy Kamarádů staré řeky z Berouna, potlachy Modrého orla v Aníně a také jsme společně téměř každý rok jezdili na Československé potlachy. Snili jsme s Žabákem, že bychom se rádi také alespoň jednou podívali na Celosvětový potlach, který pořádají 1x za 5 let trampové, kteří emigrovali do světa. Náš sen se nám vyplnil a byli jsme na celosvětovém potlachu v Britské kolumbii v Kanadě. Tam jsme poznali zase nové kamarády: třeba z TO Modrá Kotva, Marcelu a Pavla z Aljašky, Zuzku Reinischovou a Marcelu z dua Tornádo.
Zúčasňovali jsme se různých oslav kulatých narozenin kamarádů a já jsem se poměrně dost zapojovala do příprav těchto oslav a připravovala pro kamarády různá překvapení!!! Můj život začal mít po létech strádání v předchozím manželství opět smysl!!! Začala jsem žít trampingem a kamarádstvím. Jako jedno z prvních překvapení jsem na jaře v roce 1998 ušila k velikonocům Žabákovi nový spacák se žabičkami s obalem, který byl v podobě půllitru piva s pěnou. Pěna sloužila jako polštářek. Potom jsem intenzivně připravovala překvapení na naší plánovanou svatbu, protože v ten den také Žabák slavil 60. Na oslavě s kamarády jsme měli vystoupení jako čtyři panáci Teletabies z proslulé dětské pohádky a představení tance čtyř žabiček. Kostýmy jsem půl roku před svatbou potají šila, abych měla pro Žabáka k narozeninám překvapení. Překvapení bylo veliké!!! A Žabák mě řekl: „Magdo, ty si cvok“ Tím se roztočila kola a já jsem vždy na kulaté narozeniny pro kamarády něco připravovala. Jardovi Hajnovi jsem k 50. tým narozeninám ušila Trampa Olivera, s US tornou, který vyhrál na Československém potlachu v Pozdatíně čestnou placku za nejmenšího trampíka na potlachu!!! Bohouškovi Chejnovi jsem k 60. narozeninám ušila polštářek v podobě šedesátky s motýlkem a s rukama, které tu šedesátku drží. Barrymu jsem k 60. narozeninám upekla dort v podobě kytary a připravila vystoupení lehké děvy ze Žižkova a k tomu jsem mu složila píseň. Jerrymu jsem ušila k jeho šedesátým narozeninám ve velikosti dospělé osoby vlastně „jeho, Jerryho“, k tomu jsem mu přidala mojí starou kytaru, a protože se mu také říká „Adélka“, tak jsem mu darovala panenku – miminko v peřince. Když se miminku sundala hlava, tak tam měl přakvapení v podobě lahve Ferneta. Janě Hajnové, mojí sestře Judy, říkáme jí také Mudla – protože hrála v pohádce 7 trpaslíků, když byla malá, Šmudlu,/ ale Šmudlo, říká své drahé polovičce Jardovi, tak jí na oplátku zase Jarda říká Mudlo/, jsem k narozeninám ušila kostým trpaslíka. Protože se narodili s Jerrym ve stejné datum, tak většinou se slaví jejich narozeniny společně. Oba tenkrát ještě dostali chodící postavičky trampa. Pak vzpomínám také na společné oslavy kulatých narozenin Olinky Švendové, členky TCP Praha, Míly Husara, basáka ze Sešlosti a jeho ženy v Neuměřicích. Překvapení jsme připravovali s mou sestrou Janou: každý přítomný na oslavě dostal balíček a v něm bylo obsaženo: dva papírové malé talířky uprostřed s dírou na ucho, papírový dvojzub, jaký má zajíc a dva průhledné plastové „panáky na kořalku. K tomu se přečetlo patřičné vyprávění o tom, jak ke stáří člověk již špatně slyší, neslouží mu zuby a špatně vidí. Když si všichni trampové ty propriety nasadily na své vjemy, tak to byl pohled k popukání!!!Jarka Kratochvílová, přítelkyně Jerryho, slavila svou 50. Na Smíchově na Nezmarech, tak jsem jí jako dárek ušila Macha a Šebestovou s Jonatánem. Společně s mojí sestrou a kamarádkou Hankou – major Hulihenovou jsme jí udělali představení v podobě převleků do těchto tří legendárních postaviček. Užili jsme si to!!! Petr Matoušek – Matěj dostal ke svým 50. narozeninám panenku Čertici a Bohoušovi Hladkému – Bobimu jsme udělali k jeho jubileu představení v podobě tří králů. Potom nemůžu zapomenout na oslavu 60. narozenin mého švagra Jardy Hajna a Mirka Švendy, který se před rokem stal šerifem TCP Praha po Honzovi Hazukovi, který náhle zemřel. Byl květen, rok 2009 a my jsme si připomněli prvomájový průvod, převlékli jsme se do pionýrek, skautů, zemědělek, pracujících dělníků v továrnách, zdravotníků a udělali jim oběma pěkné představení, včetně patřičné reprodukované hudby a projevu Milouška Jakeše!!! Na to se opravdu nemůže zapomenout!!!! Když slavila Alena Spěváková, členka TCP Praha své 60. narozeniny v Dejvicích v hospodě U nádraží, tak jsem jí jako dárek vyrobila vlak s 60 vagónky a k tomu složila báseň – 60 rýmujících se veršů za každý její rok života. Dělala jsem výpravčí tomu rozjetému vlaku. Poslední taková akcička byla rovněž v Neuměřicích k oslavám 65. narozenin Olinky Švendové. Připravila jsem jí I. sokolský slet trampů v Neuměřicích. To už jsem se na nějaké šití vykašlala a s Helčou Rožcovou jsme byli společně kostýmy, včetně klobouků, zakoupit v obchodě vše za 35,-Kč. Děvčata měla slušivé růžové úbory a chlapci černé trenky a bílá tílka. S kruhy a kuželkami jsme jí pěkně zacvičili. Těch akcí bylo tolik, že jsem určitě na nějaké zapomněla!!! Třeba si vzpomenou jiní kamarádi a do kroniky dodatečně něco napíší.
A JAK TO BYLO S POTLACHY TOP BALCONY???
T.O.P. Balcony nikdy nepořádala žádné potlachy své osady, protože neměla v přírodě žádnou základnu. Bylo nám líto s Žabákem, že jezdíme na potlachy jiných osad a my žádné nemůžeme dělat, protože nevíme, kde bychom je v přírodě dělali. Proto jsme se rozhodli, že bychom mohli pozvat kamarády k nám do Radkyně u Nové Paky, kde máme chalupu s velkým pozemkem a kamenné ohniště na jakési takové setkání kamarádů. První setkání jsme uspořádali na jaře v roce 2004. Pozvali jsme kamarádky a kamarády, co chodí na naší slezinu a kamarády z TCP Praha. Určili jsme víkendový termín, ale bohužel, se to první setkání neuskutečnilo, všichni se omluvili, že v tento termín mají něco jiného a nemůžou přijet. Přijel jen Bobi s dcerou své přítelkyně. Moc nás to mrzelo, protože přípravy byly veliké. Viz. článek na dalších stránkách kroniky: Jak bylo v Pace, 5x vymalováno! Setkání kamarádů jsme přesunuli na termín v září, kdy máme oba dva narozeniny a také výročí svatby. Kamarádi tentokrát přijeli!!! Bylo to děsně fajn, sešlo se nás asi 25, a užili jsme si to! Další rok jsme setkání opakovali pro velký úspěch z loňska a na III. víkendové setkání kamarádů do Radkyně přijeli i kamarádi z TO Sešlost, a tak se setkání kamarádů v Radkyni stalo každoroční tradicí a letos v roce 2014 už budeme pořádat jubilejní X.ročník. Od roku 2007 jsme setkání kamarádů také začali dělat s různými překvapeními pro kamarády, prostě setkání kamarádů na nějaké téma:
2007 – svatba v přírodě po pěti letech
2008 – Baronka z Horky u Nové paky na jedné straně a selský lid na straně druhé
/též oslava 50. narozenin Magdy/
2009 – Křtění totému indiány
2010 – Sněhoprcka spanilá a sedm trpaslíků
2011 – Rumcajs s Mankou
2012 - Rande důchodců na lavičce / též oslava 70. narozenin Žabáka/
2013 – Věznice Radkyňská