Ve městě Chilaw se jdeme protáhnout. Chrám Munneswaram je důležitým regionálním hinduistickým chrámovým komplexem na Srí Lance. Byl pravděpodobně postaven během počátku 10. století našeho letopočtu. Portugalci v zájmu nuceného obrácení víry v roce 1578 chrám kompletně zničili. Před Munneswaram se dočkáme velikého překvapení. Nabídnou nám prohlídku hinduistické svatyně. Možná poprvé a naposledy v životě se zujeme a capkáme do chládku vyzdobeného hinduistického templu.
    Pokračujeme pořád na sever. Silnice je ve skvělém stavu. U nás se s podobnou kvalitou povrchu dá setkat pouze krátce na nových a čerstvě opravených silnicích. Asfalt náhle nahradí betonová plocha s dilatačními mezerami. Honza je zklamaný snížením kvality povrchu. Kdyby tak věděl… Honzova opatrná a pomalá jízda nás připravila o jedinečnou příležitost zlikvidovat zapůjčené auto hned první den. Silnice bez náznaku varování končí. Zhoupneme se strmou vlnou dolů a vjedeme na polní cestu. Hranice národního parku Wilpattu je nepřehlédnutelná i bez jakékoliv případné cedule. Honza se nevzdává a prašnou cestou v nesmyslných serpentinách popojede ještě kousek. Makáči s lopatami bezradně postávají u hromad hlíny a nemají ani čas přemýšlet, kde se tu vzalo auto. Couváme zpátky k silnici a tamilský sever necháváme pro někoho jiného.
    Večer se v Anuradhapuře zabydlujeme v luxusním vyleštěném a provoněném Great Wall Tourist Restu. Kam zapadnout na večeři? V jedné z hospůdek mě zaujme hromada masa. „Je to kothu rótti?“, zajímám se. Není co řešit. Sedám si ke stolu: „Sem s tím“. Ostatní se zvědavě přidají. Kothu rótti je hlučné jídlo. Není radno si kothu rótti objednávat, když někdo chce, nebo potřebuje klid. Nicméně výsledek překonává napětí náročné přípravy.
    Před honosnou snídaní se vedle terasy ozve rána. Honza se zajímá, jestli už jsme někdy viděli spadnout opici ze stromu. Opici se na trávníku nelíbí a jde dělat rambajs po střechách.
    V Anuradhapuře zaparkujeme vedle stupy Jetavanaramaya. Stupa Jetavanaramaya je při své výšce 122 metrů nejvyšší stupou na světě. Stupu nechal postavit král Mahasena z Anuradhapury v letech 273 – 301. Na stavbu bylo použito přibližně 93,3 milionu vypálených cihel. Stupa má hluboký základ 8,5 m a sedí na skalním podloží. Základní pravidla při pobytu v buddhistických stavbách je zout a odložit boty, mít zakrytá ramena a kolena a naopak nemít nic posazeného na hlavě. Obejít stupu Jetavanaramaya po ránu dokážu docela snadno.
    Mezi troskami starověkého města jdeme k sousední bílé stupě Ruwanmelisaya. Starověcí stavitelé tady po sobě nenechali jen zříceniny. Dodnes tady rostou kolosální fíkovníky banyány. Stupa Ruwanmelisaya v Anuradhapuře je svojí výškou 103 metrů jednou z nejvyšších starověkých památek na světě. Slunce šplhá nahoru a procházka kolem stupy se stává výzvou. Při odchodu mám zoufalou snahu začít popoletávat. Marně hledám méně rozžhavený povrch.
    Jdeme se ještě podívat na Sri Maha Bodhi. Uvnitř je posvátný strom fíkovník. Byl vysazen v roce 288 př. n. l a je nejstarším živým člověkem vysazeným stromem na světě se známým datem výsadby. Dnes je to jedna z nejposvátnějších relikvií buddhistů na Srí Lance a respektovaná buddhisty po celém světě. Chodníky a písečné výplně kolem nich se ale stávají pastí. Nevím, jak se dostat zpátky. Ještě zapálíme svíčky, aby byl buddha vůči nám milosrdný a trpělivý.
       V Juice Shopu východně od rybníka Bulan Kulama si vysrkáme šťávy z ovoce a následnému pěšímu přesunu horkem se vyhneme převozem tuk-tukem. Zkazíme opicím pokračování v zábavě při pustošení auta a jedeme k další stupě. Stupa Abhayagiriya Dagaba byla postavená za vlády krále Valagamby v období jeho druhé vlády od roku 89 do roku 77 př. n. l. Bližšího průzkumu se neodvážím a čas na místě věnuji místním hulmanům posvátným.
    Zbytek dne přečkáme v úžasném budhistickém areálu na kopci Aradhana Gala nad městem Mihintale. Celý pobyt na kopci jsme pochopitelně bez bot. Dalším důležitým buddhistickým pravidlem je, nikdy se k buddhovi neotáčet zády. Postavit se před sochu a vyfotit se s buddhou za sebou je tedy pochopitelně rozhodně minimálně neslušné. Stojíme na vrcholu skály. Za doprovodu nadávek dolů letí batoh a PET lahev s vodou. Jednalo se o munici určenou opičákovi, který využil nepozornosti a přivlastnil si něčí taštičku s doklady. Drzými opicemi jsou makakové bandarové.