Moje bydlení
Jak jsem asi již napsal, narodil jsem se v Plotištích v obecním domě na křižovatce u kostela.
Dětství i mládí jsem prožil s rodiči v bytě 2+1 v prvním patře obecního domu čp. 288 (byl to učitelský byt, rodiče byli oba původně učitelé), sourozence nemám.
Za studií na MFF UK v Praze (1966 - 1971) jsem bydlel v Praze na Vinohradech na koleji 5. května (dnes to je nejspíš ), ale tam jsem byl jen v týdnu, na většinu víkendů jsem jezdil k rodičům do Plotišť.
Když jsem byl ve 4. ročníku, musel jsem se ženit, na cestě bylo dítě. První syn, Martin, (*11.10.1970, +11.12.1970) ale zemřel vlastně ještě jako miminko na nedětskou diagnózu - cirhózu jater. Lenka, jeho máma totiž tehdy pracovala jako učitelka v mateřské škole, kde proběhla epidemie žloutenky a to ji v těhotenství zřejmě ublížilo.
Po narození Michala, jsme krátce bydleli u mého tchána, ing.arch. Petránka, který měl menší 3+1 v centru Hradce, ale po narození Michala byl z naší přítomnosti značně nervózní (hlavně z pláče Michala), takže jsem se přihlásil do stavebního družstva (svépomocného) a začal chodit na stavbu. (do Malšovic na Čajkovského ulici, měli jsme mít 1+1). Ale podařilo se mi sehnat výměnu toho ještě nedostavěného 1+1 za byt 2+1 v Halasově ulici na starém Moravském (s doplatkem, asi 20000 Kč, to tenkrát bylo dost, dal mi je táta).
Já pak musel na vojnu (kvůli těhotenství Lenky a předchozímu úmrtí Martina jsem si zařídil její odložení (absolventi tenkrát nastupovali na vojnu v říjnu, já šel v dubnu) a po přijímači v Brně na starém letišti jsem zbytek vojny strávil na výpočetním středisku 10. letecké armády v Hradci. Spával jsem většinou doma v Halasově a na vojnu jsem chodil vlastně jako do práce.
Přestože lékaři doporučovali dát si pauzu, 1.11.1971 se narodil Michal. Já jsem si vojnu nejdřív odložil, ale už na jaře 1972 jsem na ni stejně musel, takže jsem v dubnu 1972 rukoval (ale hned mne poslali na přijímač, který byl na starém letišti v Brně. Dobré vzpomínky na to nemám, bylo nás tam přes 100, vysokoškolák kromě mne ještě jeden, zato tam bylo dost kluků po výkonu nějakého trestu.
Ještě předtím jsem však nastoupil jako programátor do ORGATEXu, což byl ekonomicko - organizační ústav VHJ Bavlnářský průmysl (ORGATEX sídlil v České Skalici, ale já měl pracoviště v Hradci.
Díky strýci Richardovi, který byl původně letec, ale pak pracoval na OVS v Náchodě jsem vojnu strávil na Výpočetním středisku 10. letecké armády, které bylo ve Vrbenského kasárnách na Slezském předměstí v Hradci (u útvaru 6758), ale bydleli jsme v Žižkových kasárnách, což komplikovalo kontrolu, takže jsem bydlel "doma", což tenkrát už bylo v Halasově ulici v Hradci. Protože útvar ještě neměl počítač, jezdili jsme počítat na noc do Brna na nadřízené velitelství (a čekávali jsme v nějaké vinárně, což se nám nevyplatilo, přijela tam totiž kontrola.
Po vojně jsem se na krátkou dobu vrátil do ORGATEXu, ale protože jsme už měli Michala a tam bylo málo peněz, odešel jsem a začal jako civilní zaměstnanec pracovat tam, kde jsem byl na vojně, u VÚ 6758, Výpočetního střediska 10. letecké armády. Nicméně mi tam postupně vadilo čím dál tím víc věcí, takže když tam asi po necelých 3 letech přišel na cvičení můj známý Mirek Hartmann (byl asi o tři roky starší, byl také absolventem MFF, dokonce úspěšnějším, po studiu pokračoval v kandidatuře, ale kvůli stavbě bytu v Hradci to pak musel přerušit. Navíc tenkrát spolu naše mámy pracovaly na Krajském statistickém úřadě. Mirek v té době pracoval na lékařské fakultě UK v Hradci, kam jsem po domluvě s ním v roce 1975 odešel.
Poté jsem se vrátil "domů", do domu na Rašínově náměstí 972 ve Dvoře Králové, který jsme krátce před mojí havárií přestěhovali z Hradce Králové (bydleli jsme v bytě 3+1 v domě na Moravském předměstí). Dům byl veliký, v hodně špatném stavu, za komunisty byl obecní a sídlilo v něm 5 nájemníků. Matně se pamatuji, že jsem tenkrát zorganizoval něco, čemu jsem říkal Malý kulový blesk Výsledkem výměny bylo, že jsme se nastěhovali do prvního patra domu, který byl v hodně špatném stavu, třeba do něho zatékalo. Dům si původně postavil nějaký podnikatel, který v prvním patře bydlel, ve druhém byla místnost pro služku a v přízemí měl kanceláře pro podnikání.
Za komunisty v domě bydlelo 5 nájemníků "Kulový blesk" zřejmě zafungoval, jenže krátce po nastěhování jsem měl já tu havárii, takže vše spadlo na paní doktorku. Moc toho nevím, snadnější to asi měla v tom, že měla ve Dvoře řadu známých ona i její máma, která tam učila na gymnáziu, Elena pak i své pacienty, takže pro ni asi nebyl problém najít dostatek řemeslníků.
K získání domu pomohla (i finančně) tchýně Horáková. Ale do domu třeba teklo a vše v něm bylo ve značně zchátralém stavu. Původně byl zřejmě v prvním patře velký byt, ve druhém patře pokojík pro služku a v přízemí kanceláře .. Za domem byl dvůr s garáží a zřejmě prádelnou, dále kůlna a skoro 100 metrů dlouhá, ale úzká (a hodně zanedbaná zahrada). Byla tam třeba i králikárna.
Náhledy fotografií ze složky Můj byt