Výstavy v Hlučíně
...budu sem vkládat výstavy z Hlučína, které jsem měla možnost navštívit:
==========================================
Za Kašpárkem do muzea v Hlučíně 1.12.2015
Jela jsem se podívat na vernisáž výstavy - je to poslední letošní...
Do zahájení jsem měla ještě dost času - venku ale dost foukalo, tak jsem šla dovnitř do muzea. Chvíli jsem stála a čekala. Pak mě pracovnice muzea pustila dovnitř na prohlídku.
https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/1067068 1.12.2015 HLUČÍN...vernisáž výstavy domácích divadel
Vernisáž zahájil pan ředitel zdejšího muzea s Kašpárkem.
Loutková divadla pomáhala stmelovat rodiny. Nejenom se hrála, ale i společně vytvářela.
Při prohlížení papírového divadla jsem si vzpomněla na časopis ABC...
https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/1065966 1.12.2015 Za Kašpárkem do muzea v Hlučíně
Sběratelka paní Miroslava Pecháčková z Rychnova nad Kněžnou zapůjčila muzeu své klenoty. Paní Pecháčková sbírá nejen domácí loutková divadla, ale i různé hračky.
Vůbec jsem neznala loutky pro mateřské školky.
Pokud se týká maňásků, znala jsem ještě Zdravušku. Byla větší než maňásky tady vystavené. Měla brašnu Českého červeného kříže - byly i sešitky s pohádkami se zdravotnickou tématikou ...i to mě napadlo, když jsem si prohlížela maňásky.
Vzpomínám si, že bylo hodně druhů maňásků - zvířata vypadala věrohodně a dalo se s nimi vymýšlet hodně pohádek..
Stačí troška představivosti a při prohlížení loutek se člověk ocitne v říši loutek a pohádek...
Ema
_________________________________________________________
V prosinci, 3.12.2014, jsem jela na výstavu do Hlučína. V tamním muzeu se konala vernisáž výstavy Vánoce s historickou hračkou.
Když jsem si přečetla název výstavy, vzpomněla jsem si na výstavu ze stavebnice MERKUR.
Přijela jsem raději o půl hodiny dřív - co kdyby náhodou další autobus nedojel včas?
Muzeum v Hlučíně má několik propojených místností - líbí se mi možnost procházet volně z jedné do druhé. Nemusí se otevírat dveře, jen se pokračuje v chůzi dál. Před zahájením nás tady bylo několik. Pracovnice muzea nás pustily dovnitř na výstavu - tak jsme si šli prohlížet. Ve stanovenou dobu nás pan ředitel požádal, abychom se vrátili - chtějí zahajovat vernisáž.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/549093
Vernisáži byla zahájena hrou na kytary - mladí hoši zahráli velmi pěkně. Z první místnosti je dobře vidět do všech dalších prostor.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/549158
Některé hračky jsem viděla právě tady na výstavě poprvé, např. velké světlemodré auto a další hračky.
Na stěnách jsme si mohli přečíst texty o hračkách.
Byly tady vystaveny hry, které máme i u nás doma. Vždy jsem měla ráda dřevěné hračky - tady byly velmi pěkné.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/549251
V rohu místnosti byly různé loutky včetně divadla. Možnost dívat se na divadlo a loutky z roku 1930 se nenaskytne každý den...
http://emanovotna.zonerama.com/Album/549280
V několika vitrínách byly hračky pro chlapce - auta, letadla, vláčky...z různých materiálů.
I tady na výstavě jsme mohli vidět nafukovací hračky paní L.Niklové - mnohé z nich měly i naše děti.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/549414
V jednom rohu byl vystaven kolotoč. Stála jsem u něho delší dobu - otáčel se a já jsem se snažila fotografovat. Kolotoč jako hračku jsem viděla poprvé. Poblíž byly houpačky ve tvaru loděk.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/549451
Fotografovala jsem i při cestě místnostmi nazpět - nejen střed místností s vitrínami, ale i na druhé straně místností. Kromě vystavených hraček jsem si všimla i různých plyšových hraček v koši - dozvěděli jsme se, že právě pořádají sbírku hraček pro děti na Ukrajině.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/549219
Cestou na autobusové nádraží jsem si fotografovala večerní Hlučín.
Nevěděla jsem, že v Rychnově nad Kněžnou je Muzeum hraček. V muzeu mají soubor historických hraček z let 1880 - 1980.
V hlučínském muzeu ležely letáčky a z nich jsem se dozvěděla, že mají i hračky sto let staré...
Výstava byla velmi pěkná - moc se mi líbila.
Ema
___________________________________
Zajeli jsme do Hlučína - právě tam měli výstavu
Panovníci českých zemí https://emanovotna.zonerama.com/Album/119441
Procházeli jsme výstavními prostorami velmi pomalu. Nemohli jsme spěchat. U každého vystaveného panelu jsme si mohli pořádně prohlédnout dílo paní Jarmily Haldové.
Hledala jsem chvíli na internetu, protože jsem autorku naznala:
http://www.vanocnibetlem.cz/haldova-jarmila
Najdete zde text o autorce a uvidíte i betlémy.
http://www.dobruska.cz/betlemy/haldova.htm
Další krátký text o autorce a její tvorbě je o Dobrušce.
http://muzeum.hlucin.com/?page=archiv&jazyk=CZ&detail=55
Měli jsme možnost vidět pěknou výstavu v Hlučíně...Na internetu jsem našla odkaz ČT
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10096307226-folklorni-magazin/412236100162005/
Jarmila Haldová, výtvarnice z Orlických hor.
Ema
_______________________________________________
18.9.2012 jsem byla na vernisáži výstavy
Ludmila Hořká "Doma" na Hlučínsku https://emanovotna.zonerama.com/Album/119246
Tato vernisáž byla mou první v Hlučíně. Na každou kulturní akci chodím raději dřív. Měla jsem dost času i fotografovat v Hlučíně na autobusovém nádraží, na náměstí a okolí kostela nedaleko zámku, ve kterém se muzeum nachází.
Štítina je na trati z Ostravy - Svinova do Opavy východ.
http://www.stitina.cz/osobnosti/clanek/detail/ludmila-horka---marie-holubkova/3/
Na jejich webové stránce jsem našla pěkný text o Ludmile Hořké ( pseudonym ) - Marii Holubkové.
Na vernisáži vystupoval soubor BEJATKA ze Štítiny.
http://www.bejatka.cz/osobnosti/clanek/detail/ludmila-horka/32/
Měli v souboru i děti. Zdejší kroje neznám, tak jsem se snažila si je nejenom pořádně prohlédnout, ale i fotografovat, abych se na ně mohla podívat třeba i nyní...
Prošla jsem se i výstavou - začetla se do vystavených textů a poslouchala hovor lidí, kteří o autorce věděli mnohem víc než já.
http://www.spmh.cz/galerie/ludmila-horka-doma-na-hlucinsku/11
Netušila jsem, že existuje Společnost přátel muzea Hlučínska...
http://www.prajzskenoviny.cz/component/content/article/190-na-idli-kde-sedl-petr-bezru-nikdo-jiny-sedt-nesml-vzpomina-dcera-ludmily-hoke
Další zajímavé údaje, např. o židli, na které seděl Petr Bezruč ...si můžete přečíst v dalším odkazu z internetu.
Lidé ze Štítiny jsou velmi milí. Zpočátku jsem si netroufla, ale pak jsem se zeptala:
znala jsem z dřívějších dob dva lidi - uřitele a zdravotní sestru - žili ve Štítině. Dočkala jsem se odpovědi a vzpomínala na ně i na mé dětství...
Ema
______________________________________________________
Další výstava se konala v květnu 2012
Retro v našich domácnostech
https://emanovotna.zonerama.com/Album/116542
O tom, že se v muzeu na zámku v Hlučíně koná velmi zajímavá výstava, jsem věděla již od druhé poloviny února 2012. Byla jsem ale nemocná, tak jsem se tam dřív nedostala.
Rozhodla jsem se včera ráno, zatelefonovala si do muzea, abych se ujistila, jaká je otevírací doba a jela. Od nás jede autobus, kterým jsem v Hlučíně za necelých dvacet minut - záleží na tom, jak dlouho čekáme na světelných křižovatkách.Tento autobus jede přes Plesnou a Děhylov, kolem Štěrkovny do Hlučína na autobusové nádraží. Již z domu jsem věděla, v kolik mi jede autobus nazpět, ale raději jsem si ještě odjezd odkontrolovala přímo na stanovišti autobusové linky. Nepojedu přece nazpět domů přes celou Ostravu a nebudu zbytečně trávit v autobusu skoro hodinu a navíc ještě přestupovat z jednoho autobusu na druhý, když mohu využít přímého, časově velmi výhodného spoje.
Když jsem přišla do muzea a zakoupila si vstupenku, začala jsem se rozhlížet kolem. Ještě je třeba podotknout, že zdejší muzeum mohou navštívit i lidé na vozíčku. Prochází se různými místnostmi navzájem propojenými. Místnosti jsou v přízemí.
Právě odcházela skupina žen. Zatím jsem byla v muzeu sama. Na plakátě jsem si všimla, že se jedná o výstavu uspořádanou ve spolupráci s muzeem v Šumperku a v Ostravě. Byla tam napsána i jména osob ( viz jedna přiložená fotografie se jmény ).
Do první části procházky RETRO...výstavou jsem si dala exponáty z předních místností, o které by mohli mít zájem i muži. U každého druhu byl na stěně velký plakát s textem. Při prohlížení různých vystavených spotřebičů jsem si uvědomila, kolik toho již pamatuji...co jsem viděla na vlastní oči, co jsme měli a používali i u nás doma. Dokonce i dětské funkční telefony jsme měli - jen barva byla jiná, oranžová. Byla tam vystavena i telefonní ústředna. A černý telefonní přístroj nám sloužil mnoho let. Byl mnohem kvalitnější, než nový přenosný. Pro majitele ovšem tak výhodný nebyl, protože paušální poplatek byl velmi nízký.
Rozhlasové a televizní přijímače mě zavedly ve vzpomínkách hodně do minulosti. U některých exponátů byly i různé sošky, které odpovídaly době. A elektronky? Těch máme několik druhů ještě i dnes doma na památku...
A pokud se týká filmu? I tady byste se mohli v myšlenkách pohybovat od dětského promítání až k celovečernímu filmu...
Samozřejmě by si tady na své přišli i milovníci historie fotografování - uviděli by nejenom různé druhy fotoaparátů, expozimetr, fotoblesk a přirozeně by se mohli podívat i na to, jak se dělali fotografie.
Nejsem odborník, takže se nebudu pouštět na "tenký led" - nechám to na těch, kteří sem náhodou nakouknou...
Výstava byla pěkně a přehledně uspořádaná a podle přítomných návštěvníků se líbila nejenom mé osobě, ale i jim.
V této části výstavy jsme se dostali do světa, ve kterém jsme denně žili.
Po levé straně byly vystaveny šicí stroje včetně střihů na šití - určitě si je mnohé ženy také ve Vkusu kupovaly. Našly se tam různé druhy nití a jiné nezbytně nutné přípravy.
Hned vedle šicích strojů bylo ve vitríně kadeřnictví s holičstvím. Zajímavá byla reakce některých žen - hlasitě se domlouvaly o tom, co doma měly nebo dokonce ještě stále mají a používají to.
Na pravé straně byla pohovka - s dekou a dvojí noviny ležely na ní. Nad pohovkou visela krajinka.
Pod pohovkou "vykukovaly" klasické papuče té doby - kárované a na zapínání s přezkou. Podél okna stál šicí stroj. Byl nachystaný tak, jakoby žena, která u něho seděla, si jen odskočila a hned se opět vrátí k šití povlečení. Nachystány byly i velké krejčovské nůžky.
Dole na šicím stroji jsme si mohly prohlédnout hned troje papuče:
modré s bílou teplou vložkou - ohrnutý lem se na některých druzích dal zvednout a bylo hned tepleji...aspoň tak to říkávala babička. Další dvoje byly ručně háčkované. V té době mnohé ženy vyráběly tento druh papučí z chemlonu. Nosívaly je u sebe v kabelce - co kdyby se potřebovaly u někoho na návštěvě přezout?
Dostala jsem od maminky háčkované papučky, které dělala podle BURDY - vypadají jako lev. Sama jsem háčkovala pro děti...Výhoda byla hlavně v tom, že se daly prát a nezabraly moc místa.
A co teprve v kuchyni? Určitě si také vybavíte, co znáte, anebo ještě i dnes máte a používáte ve svých domácnostech.
Ženy, které byly na výstavě zároveň se mnou, se zastavily u háčkovaných polštářů a vzpomínaly...
Kdo by rád na chvíli nezůstal stát, nerozhodl se, že si poslechne pěknou hudbu anebo poezii ?
Hned vedle vitrín s přístroji byl kout se stojací lampou, telefonem, časopisy a jinými drobnostmi - koutek ručních prací...
Jak dobře to znám! Stačí jen chvilku vzpomínat...
Samozřejmě nezapomněli ani na děti - ty si přece musí někde hrát. A menší děti nemohou zůstat bez dozoru, co kdyby se jim něco stalo? Maňásci mě vrátily skoro o 45 let nazpět. Ležel tam na zemi kašpárek i čertík - kromě těchto jsme měli mnoho jiných maňásků. Některé máme doma ještě dodnes. Ze zbytků jsem maňáska i háčkovala - doma zůstal jen ten, který měl copánky a vyšitý obličej...A panenka sedící v kočárku? I tu jsme doma měli.
Houpací koně nebo kohouty jsme doma neměli - nebylo dost místa. Měli je u sousedů - neměla jsem tento typ houpání ráda - co kdyby se něco dítěti stalo?
V další části výstavy bylo jedno důležité oddělení:
praní a žehlení prádla. ROMO pračky byly výborné - škoda...
Pokud se týká různých druhů žehliček, vzpomínám si i na tu, kterou měla stařenka. Také si vzpomínám na první napařovací žehličku. A cestovní? I takové jsme zažili na našich společných cestách...
Překvapilo mě, jako prostředky na praní měli vystavené - třeba na vlnu byl výborný.
Skládaný toaletní papír jsem ještě nedávno našla v jedné kabelce, kterou jsem chtěla likvidovat.
Procházka výstavou pomalu končí - zbývá již jenom několik plakátů, které dobře zachycují atmosféru doby, ve které vznikly...
Výstava se mi líbila - všichni, kdo se na ní podíleli, si zaslouží poděkování
Ema
______________________________________________
KDO JSOU LIDÉ NA HLUČÍNSKU - vernisáž výstavy a mé zklamání
Dostala se mi omluvy a zároveň pozvání na otevření muzea po rekonstrukci a zároveň vernisáž výstavy KDO JSOU LIDÉ NA HLUČÍNSKU...
Měla jsem se na co těšit...
ALE kdybych jen tušila, co mě čeká, tak bych raději ani nikam nejela...
CO SE VLASTNĚ STALO?
CO NÁS MILOVNÍKY VÝSTAV V MUZEÍCH ČEKALO?
Mělo mě vlastně varovat již to, že jsme stáli ve frontě již před vstupem do muzea. Litovala jsem mladé pracovnice muzea - v pěkných svátečních šatičkách stály přede dveřmi, aby přivítaly nás, nedočkavé a zvědavé hosty. Trpělivě vysvětlovaly, co máme udělat. Kam si máme odložit kabáty - nebylo tam již místo...anebo chceme-li jít dál hned i v kabátě, pak rozdávaly číslo. Vysvětlovaly, proč je rozdávají...
Někteří příchozí se naštvaně otáčeli a odcházeli s poznámkou:
to jsem sem vůbec nemusel chodit...asi patnáct minut před zahájením se rozdávala čísla vyšší než sto.
Kdo je ze starších lidí ( chodících o holích ) ochoten čekat vestoje a v tlačenici tak dlouho?
Původně se rozdávala čísla na barevném papíru - ta ale brzy došla. Nevím, kolik jich měli pracovníci muzea připravených.
Kabát jsem si odložila tam, kam mi mladík ukázal prstem. Muži jen poznamenali:
"Budeme mít v čem odejít domů?"
Tak mu mladík odložil k sobě klobouk a dal mu na klobouk číslo...
Mezitím jsem se vrátila do průchodu - v průvanu jsme ještě chvíli stáli tady. Zevnitř bylo slyšet něčí zpěv. Nevím, jestli měl zklidnit přítomné hosty, anebo jestli byl program tak připraven. Do míst, ve kterých jsme stáli, nebylo možno pořádně slyšet hlasy zevnitř. Nevěděli jsme, co se děje v místnostech muzea, ve kterých jsem předtím viděla všechny výše uvedené výstavy.
Z řady v průchodu jsem se ocitla mezi velkým množstvím lidí, kteří chtěli dovnitř do prostor muzea. Nedalo se ani pohnout. Mé myšlenky se soustředily na to, co jsem zaslechla vedle sebe:
"Hlídáš si kabelku?"
Jen jsem němě v úžasu zírala, kam jsem se to vlastně dostala...
Byla jsem tady v minulosti již na několika vernisážích - vždy perfektně připravených i s kulturním programem. Zážitek na dlouho dobu a s dobrým pocitem.
Co si mám myslet o dnešní vernisáži?
Nemusela jsem se rozmýšlet dlouho - tady nebudu...ale jak se dostanu ven?
Majednou jsem zaslechla hlas pana ředitele - hlasy lidí si dobře pamatuji. Akce je zahájena. Hosté jsou přivítáni. Někdo je jmenován - a je poznamenáno, asi tady není. Až se obejví, bude vám představen...bez komentáře!
Slovo bylo předáno panu starostovi - několik slov se mi osobně vůbec nelíbilo a vůbec bych se nedivila, kdyby se autor projektu urazil. Nebudu citovat - neměla jsem možnost si slova zapsat anebo nahrát na video, tak jsme byli na sebe namačkáni. A pak bylo sděleno pro zdejší přítomné zřejmě nejdůležitější sdělení:
- bude se chodit po skupinách, které budu vyvolávat ( to zajímalo mě )
- pohoštění je přichystáno pro Vás, hosty...neostýchejte se a berte si
Mladý hoch, zřejmě budoucí číšník se nemohl dostat do vedlejší místnosti s přípitkem pro tři nejdůležitější muže dnešního večera - autora projektu výstavy ( pracoval na projektu čtyři roky ), pana starostu a pana ředitele. Vedle stál rozumný muž, který mu "klestil cestu mezi hosty".
První skupina byla vyzvána, aby se vrátila do vestibulu a vydala se na prohlídku. Sotva se jim podařilo dostat se ven, lidé se hrnuli směrem dovnitř k pohoštění. Využila jsem skulinku a šla si pro svůj kabát. Jen jsem zaslechla hlášení, která čísla se mají vydat na prohlídku...
POPRVÉ VE SVÝCH SKORO SEDMDESÁTI LETECH JSEM ODEŠLA Z MUZEA, ANIŽ BYCH VÝSTAVU UVIDĚLA...
V takové tlačenici?
Ne - to z toho nemám žádný dobrý pocit...navíc mi osobně bylo velmi líto starých lidí, kteří museli být hodně unaveni a také otráveni.
Slyšela jsem jenom jejich poznámky:
"To nevěděli, že prostory muzea jsou malé? To nemohli udělat nadvakrát, aby se lidé vešli pohodlně?"
Kdo ví, jak bylo vše předem domluveno a s kým?
Je mi moc líto, ale tentokrát organizace úplně selhala a hodně lidé se vracelo zklamaných a nic vlastně nevidělo a velmi špatně slyšelo...
http://emanovotna.zonerama.com/Album/243232 vernisáž výstavy a Hlučín
Jen několik fotografií se týká vernisáže výstavy - jinak jsem se uklidňovala pohledem na stmívající se HLUČÍN...
Jela jsem autobusem z Ostravy - chtěla jsem se dozvědět něco víc o lidech z Hlučínska, ale bohužel...
Když jsem odcházela, tak jsem potkávala skupinky lidí, které se hlučně bavily o tom, jestli se také jdou najíst...
Tak nevím, co si o tom mám myslet?
Copak kulturní zážitek není tak důležitý? Copak se "smrskl" na .....V jaké době to vlastně žijeme?
Právě tyto poznámky hlučných kolemjdoucích mě hodně rozladily.
Doufám, že na dalších výstavách k takovým nepříjemných překvapením pro hosty docházet nebude...
Ema
__________________________________________
Dvě výstavy v Hlučíně 26.5.2013
Vešli jsme dovnitř a ocitli jsme se na výstavě STOPA( metody kriminalistiky ).
Procházeli jsme výstavou a mohli vyplňovat letáček k výstavě. Na konci jsme se mohli přesvědčit, jestli postupujeme správně...
https://emanovotna.zonerama.com/Album/117707
Bude-li výstava STOPA někde poblíž, neváhejte a běžte se podívat...
V zadní části byla další výstava Ve znamení ohně - vystavovali dva umělečtí kováři.
Obě výstavy byly moc pěkné
Ema
HLUČÍN...dvě výstavy v muzeu
26.5.2013 jsme se zajeli podívat do Hlučína. Věděla jsem o tom, že v muzeu HLUČÍNSKA se konaly dvě zajímavé výstavy:
https://emanovotna.zonerama.com/Album/117707
Ve větších prostorách se konala výstava STOPA ( metody kriminalistiky ). Zajímalo mě, jak bude výstava vypadat a co vlastně nám, kteří na výstavu přijdeme, nabízí?
Koupili jsme si vstupenky a zároveň jsme dostali brožurku s názvem:
VYŘEŠ zločin!
S T O P A
Nyní držíš v ruce pracovní list k výstavě STOPA. Zapisuj si do něj postupně všechny své postřehy a zjištění. Podaří se ti správně odhalit pachatele zločinu.
Kromě brožurky jsme dostali zapůjčit i obyčejnou tužku.
V albu na zoneramě je na první fotografii vše, co bylo zajištěno jako důkazy. Když jsme se dostali až k p o d e z ř e l ý m, měli jsme si přečíst výpovědi podezřelých. Byly tam dvě otázky:
Měl některý z nich motiv k vraždě?
V jakém vztahu k oběti byli?
Vedle každé z fotografií jsou tři linky, na které si můžeš udělat poznámky.
Pak jsme se dostali k pitevně - v brožurce jsme si mohli přečíst text o tom, že lékař záchranné služby konstatoval na místě činu, že nalezená žena spáíchala sebevraždu kombinací alkoholu a léků. Soudní lékař vyslovil hypotézu, že se na její smrti mohla podílet i jiná osoba.
Jako další úsek pátrání byla daktyloskopie - jedná se o vědu zabývající se zkoumáním a identifikací kožních papilárních linií na prstech, dlaních a ploskách nohou. Tyto linie jsou pro každého jedince charakteristické a proto se jich v kriminastice využívá k identifikaci osob.
Na kabelce oběti byl pomocí daktyloskopických metod sejmut otisk prstu.
Patří otisk oběti, někomu z podezřelých nebo je zatím neznámý?
Použij komparátor a zjisti, zda se otisk shoduje.
Dostali jsme se k trasologii - kriminalistický obor, který se věnuje zkoumání rozličných stop - obuvi, nohou, pneumatik a pod.
Na místě činu byl získán odlitek boty možného pachatele. Podezřelým byla odebrána obuv na porovnání. Shoduje se stopa v půdě s botou některého z podezřelých?
Metrem změř délku a šířku odlitku, podívej se na vzorek a vše porovnej s botami zabavenými podezřelým...
Nyní následuje analýza vláken - analýzou vláken můžeme zjistit spoustu užitečných informací:
materiál, barvu nebo tloušťku vlákna.
Na oblečení oběti byla nalezena vlákna, která se neshodovala s žádným jejím oblečením.
Použij mikroskop a porovnej vlákna se vzorky odebranými z oblečení podezřelých.
Biologická laboratoř - zde se rozpoznávají vzorky biologické povahy:
krev, kůže, sperma nebo vlasy. Z těchto materiálů se izoluje DNA - nositelka dědičné informace, kterou má každý člověk ( s vyjímkou jednovaječných dvojčat ) odlišnou.
Porovnej DNA z kůže odebrané pod nehty oběti s její vlastní DNA a DNA podezřelých.
Toxikologie - vědecká disciplína, která se zabývá především zkoumáním negativního vlivu chemických látek na živé organismy.
Odhalení pachatele - nyní je na tobě, abys určil, kdo vraždil.
Pachatelem je...Jaký hlavní důkaz Tě vedl k jeho usvědčení?
V e š k e r é pokyny z brožurky jsou provedeny a odzkoušeny - došli jsme až na konec detektivní činnosti v hlučínském muzeu na výstavě STOPA. Zároveň s námi tady byli dospělí s dětmi - děti byly do pátrání vtaženy a braly to velmi vážně...
Na brožurce k návodu je uvedeno:
.....dostali jsme se až na konec první výstavy. Druhá výstava se jmenovala:
Ve znamení ohně
Prohlíželi jsme si tady výrobky uměleckého kováře a fotografie dalšího umělce...
Zajímavé výrobky zde byly vystaveny.
Ema
_____________________________________________
1.6.2012 výstava: 60. výročí ZUŠ P.J.VEJVANOVSKÉHO v Hlučíně
Zajímalo mě, jak bude vypadat výstava k 60. výročí Základní umělecké školy P.J.Vejvanovského v Hlučíně.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/116014
Na dnešní vernisáž přišlo hodně lidí. Procházela jsem se místnostmi a prohlížela si, všechno, co děti se svými vyučujícími dokázaly vytvořit.
Když jsem do Hlučína jela, přemýšlela jsem o tom, kolik lidí asi přijde?
Myslela jsem si, že hodně, protože šlo přece o dílo dětí navštěvujících ZUŠ v Hlučíně.
Na vernisáži vystupovaly baletky. I na malém prostoru dokázaly předvést velmi pěkné vystoupení.
Procházela jsem kolem panelů s vystavenými exponáty - představovala se tady všechna oddělení zdejší Základní umělecké školy.
Jen počasí nepřálo - lilo jako z konve...
Ráda se chodím dívat na výstavy z různých uměleckých škol. Odreagovávám se od běžných všedních dní. Výstavy mi pomáhají překonávat různé zdravotní problémy.
Jsem laik - amatér a navíc patřím ještě k válečným ročníkům ( + 71 let ). Obdivuji práci všech, kteří se věnují dětem. Doufám, že byli po zásluze odměněni.
Kdybych mohla, dala bych jim vše, co si zaslouží - tu možnost ale nemám, tak jenom poděkuji...
Ema
P.S.:
- máte-li zájem podívat se stránky ZUŠ, pak si klikněte:
http://zus-hlucin.cz/
- text byl napsán na www.sedesatka.cz, ale v současnosti jsem ho v archívu nenašla jako mnoho jiných...tak aspoň několik vzpomínek a amatérských fotografií
___________________________________________________
Výstava Josefa Lady
Na Silvestra dopoledne jsem se vypravila do Hlučína. Autobus jede od rektorátu VŠB TU a je v Hlučíně velmi brzy - asi za patnáct minut jsme dnes dojeli na autobusové nádraží.
Cestou nastupovali jen lidé, kteří jeli buď na výlet s malými batůžky na zádech anebo ženy z vesnic, které si jely do Hlučína nakoupit hlavně pečivo, jak mi jedna z nich vyprávěla. Jela také mladá paní s krásnou modrookou holčičkou Barborkou. Od autobusového nádraží je k zámku jen kousek. Uvnitř byla zatím jen pracovnice muzea. Měla jsem zase štěstí - byla jsem tam sama. Hudba hrála vánoční koledy - měla jsem před očima zaplněné Masarykovo náměstí a zpěv koled. Mohla jsem si procházet, jak jsem chtěla. Nic mi nebránilo ani ve fotografování. Vlevo od vchodu do výstavní místnosti byl stromeček s dárky pro děti - přesně jako za našeho dětství: pod stromečkem byly brusle, lyže, sáně a kočárek s panenkou, kolébka, letadlo, auto.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/583917
Místnost byla upravena tak, že od vchodu jste viděli přes zhotovené stěny i s okny až dozadu. Tyto vytvořené stěny se líbily dětem, které přišly o něco později se svými rodiči. U stěn stály stromky - všude byl "sníh"...Děti si všímaly roku vzniku obrázků - to mě překvapilo.
Jablíčka, ořechy, mísa, ošatka ...vzpomínky na naše mládí. A na stěnách jeden obrázek vedle druhého. Můžete si vybírat, který si chcete nejdřív prohlédnout.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/583889
Procházela jsem od jednoho měsíce ke druhému - celý kalendář visel na stěně. Nádherně zobrazeno to, co k jednotlivému měsíci patřilo.
Ema
______________________________________________________________
Delší dobu jsem věděla o tom, že ve čtvrtek 17.ledna 2013 se koná v muzeu Hlučínska vernisáž výstavy STAVEBNICE MERKUR. Chtěla jsem vidět, jak bude výstava nainstalována, co nám představí - těšila jsem se. I u nás doma jsou ještě některé ze stavebnic MERKUR. Vždy jsem dávala přednost českým výrobkům. Česká stavebnice měla hodně výhod:
- dokázala upoutat pozornost dětí ...chlapců i děvčat
- pomáhala naučit u menších dětí barvy i tvary a rozeznávat, k čemu slouží
- podle mého názoru pomáhala vychovávat k trpělivosti a pečlivému sešroubování dílů
- pěstovala fantazii dětí - netvořily jenom podle předloh
- dalo se vždy vybrat z mnoha druhů, daly se koupit menší, ale i velké sady stavebnic.
Tak bych mohla pokračovat dál, ale vrátím se k vernisáži výstavy v Hlučíně.
Přišla jsem do muzea trochu dřív. Odložila jsem si kabát, zeptala se, zda můžeme jít hned dál. Vešla jsem a začala si prohlížet vystavené výrobky včetně různých plakátů.
Překvapilo mě, že stavebnice "slouží lidem" již tak dlouho...
A již se ujímá slova pan ředitel. Omlouvá se za krátké zpoždění - čekalo se, zda stihne v zimním nepříjemném počasí přijet včas na zahájení vernisáže pan Jaromír Kříž, ředitel firmy Merkur Toys. V Polici nad Metují se stavebnice MERKUR vyrábí již devadesát let...
Merkur a výrobky z něho dovezl do Hlučína sběratel Jiří Mládek. Připravoval v Hlučíně výstavu spolu s hlučínskými pracovníky dva dny. Pak musel odejet - šel na operaci, nám sdělil pan ředitel. Nechal mu tady ale své vzpomínky a slova pro nás, kteří jsme přišli na dnešní vernisáž výstavy. Dozvěděli jsme se o tom, že pan Jiří Mládek neměl v dětství stavebnici MERKUR - chodil si s ní hrát ke kamarádovi. Rodiče Jiřího Mládka neměli tolik peněz, aby mu mohli stavebnici koupit. Již v dětství se rozhodl - nyní je největším sběratelem této stavebnice.
V pravé části velké výstavní místnosti v muzeu v Hlučíně byla vystavena železnice. Zůstávalo u ní stát velmi mnoho diváků - bylo slyšet, jak vlak vyjíždí a projíždí různými místy...stejně jako na nádraží. Ve vitrínách byly modely - různé: Baťa, Pilsner Urguell, původní výroba vláčků...
Uprostřed místnosti stálo velké ruské kolo a za ním model mostu. Po mostě jezdil vláček. Zůstávali u něho stát děti i dospělí. Když jsem si prohlížela své fotografie, tak jsem uviděla, jak velké kolo ve skutečnosti je - někteří lidé stáli poblíž, anebo za ním, tak se dá srovnávat...U ruského kola se lidé rovněž zastavovali a prohlíželi si zblízka. Na levé straně byla vystavena část Ocelového města podle J. Verna.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/581746
Pan ředitel seznamoval přítomné se stavebnicí MERKUR a historií. Dívka z muzea zřejmě zaznamenávala vernisáž výstavy. Později se dá podívat i na stránky muzea do jejich fotogalerie.
Zaujal mě strop na zámku v místnosti, ve které byla hlavní část výstavy. Při večerním osvětlení vypadal velmi pěkně...Vedle této velké místnosti je menší, ve které bývá dílna pro děti. Nejinak je tomu i tentokrát - v jednom rohu je velká obrazovka, na které se promítá. Jsou tam také židle pro dospělé i pro děti. Právě jsem si z obrazovky vyfotografovala ruské kolo. O něco později se mi podařilo zachytit na obrazovce pana Mládka. Po celou dobu tam seděla paní a bedlivě sledovala vše, co se právě promítalo. O kousek dál stál starší pán. Ve vitrínách byly vystaveny různé druhy stavebnic. Na oknech jsou vystaveny zajímavé výrobky. Naproti jsou nachystány stoly a židle. Na stolech jsou rozdělány nějaké výrobky. Podél stěny jsou velké krabice s barevnými stavebními prvky - děti tady sedí a jsou tak zaujaté svou činností, že ani nevnímají paní, která jim nabízí nějaké sladkosti a pití. Když je tak pozoruji, vidím, s jakou chutí a radostí tvoří dle svých představ. A to je přece to nejlepší, když se počítá i s dětmi a jejich možností vyrábět to, co se jim líbí.
Od pana ředitele jsme se dozvěděli, že existuje šest souborů výstav, které putují po České a Slovenské republice. Dále ještě pan ředitel řekl, že výstava v Hlučíně je první výstavou MERKURU na Severní Moravě a ve Slezsku.
Výstava se koná až do neděle 14. dubna 2013...
Ema
Večer se vracím z Hlučína..
Včera jsem byla v Hlučíně na zámku - konala se tam vernisáž výstavy. O výstavě napíši jindy...Po skončení vernisáže výstavy jsem vyšla z budovy muzea na zámku a rozhlížela jsem se kolem sebe. Naskytl se mi pěkný pohled...
Hned vpravo vedle muzea je zábradlí se sněhem - část ho shrnuli chlapci... Naposledy jsem keře viděla s květy - nyní byly obsypané sněhem...
Když jsem večer z muzea vycházela, podívala jsem se směrem ke kostelu. Večer byl osvětlen pouliční lampou - zdálky vypadal moc hezky...jako z pohádky.
Šla jsem pomalu nazpět k autobusovému nádraží. Měla jsem času dost - prohlížela jsem si ulice, které jsem znala jen za denního světla...Večer mám strach jezdit někam sama...
Za autobusovým nádražím je červený kostel - v pološeru vypadal kouzelně...
Na autobusovém nádraží se mi líbí stromek vysazený nedávno. Z dálky je vidět na světelnou tabuli s odjezdy autobusů. Věděla jsem, v kolik hodin mi odjíždí přímý spoj, tak jsem si mohla v klidu prohlížet večerní autobusové nádraží.
Nerada jezdím cestou, na které je několik zatáček. Kdysi hodně dávno jsem zažila nepříjemnou situaci - cestou z Opavy jsem zažila střet dvou velkých vozidel kousek od Podhradí. Nemohu se dívat dolů - mám nepříjemný pocit a také strach. Co kdyby se řidiči něco stalo? Co kdyby nezvládl situaci? Řidiči to zvládli skvěle...
http://ebabrlina.rajce.idnes.cz/17.1.2013_vecerni_Hlucin_a_cesta_domu/
Do Ostravy - Poruby jsem se vrátila bez sebemenších problémů. Nechtěla jsem procházet mezi domy - není to v oněch místech dobře osvětleno. Tak jsem zajela jednu zastávku tramvají a prošla se po Hlavní třídě. Míjel nás velký vůz - vpředu měl pluh...začala jim noční směna...sněhu bylo všude okolo mnoho.
Ema
______________________________________________________________
Když jsem já sloužil
Do Hlučína na výstavy jezdíme rádi. Muzeum je nedaleko od autobusového nádraží v pěkném prostředí. Tentokrát jsme jeli na výstavu se zajímavým názvem:
Když jsem já sloužil
http://emanovotna.zonerama.com/Album/478391
Mnozí z naší generace měli možnost prožívat chvíle u příbuzných na vesnici. V obou místnostech muzea jsme se vraceli do našeho dětství.
Uprostřed místnosti stál holubník. Podél místnosti jsme si mohli prohlížet např. zemědělské nástroje nebo různé nádobí. Vše bylo rozděleno podle jednotlivých činností týkajících se zemědělství - všech činností: rostlinné i živočišné výroby.
Když se podíváte třeba na slepice, uvidíte, že děti i dospělí měli možnost si na místě vyzkoušet vše - podívat se na kurník, posbírat vajíčka, přečíst si u obrázků, jaké druhy slepic lze chovat a jiné.
Totéž bylo vlastně u všech druhů domácích zvířat. Vše doprovázela písnička - každá sloka a zvíře v ní uvedená byla dopodrobna vyobrazena na výstavě v muzeu.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/478470
Různé formy na máslo si pamatuji. Vím, jak se stloukalo máslo. Měla jsem možnost si to i vyzkoušet u tety a stařenky.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/478735
I koně si dobře pamatuji. Strýc je měl v maštali. Jsou to chytrá zvířata s dobrou pamětí - poznávali hlas mého tatínka, když přijel ke stařence, vždycky jsme se šli do maštale podívat. Po hlase ho poznali - otáčeli hlavu, ržáli.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/478802
Fotografovala jsem si všechno, co se týkalo zemědělské domácnosti: různé formy, nádoby, konve - pro děti tam bylo hodně názorného - např. si mohly vyzkoušet, jak se dojí.
Zaujala mě výstava keramiky.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/478850
Procházeli jsme místnostmi a dívali se na všechno. Byli jsme i v místnosti pro děti - mohly si vyzkoušet vše.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/478875
V závěru je několik fotek z Hlučína - muzeum a nejbližší okolí.
Ema
___________________________________________________
BABIČČIN SVĚT NA KLIKU
Od března do května letošního roku se konala v Hlučíně další výstava.
https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/786836
Nedařilo se mi nahrávání - dokončení první části je tady:
https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/787121
Tentokrát jsme se mohli podívat na sbírku fonografů a gramofonů Marka Pokorného
https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/787259
Měli jsme štěstí. V muzeu jsme byli sami. Mohli jsme u každé vitríny zůstat stát tak dlouho, jak jsme chtěli.
https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/788454
Nikomu jsme nezavazeli. Bylo tady hodně exponátů, které jsem viděla poprvé.
Ema
_______________________________________________________________
IRIS HLUČÍN vystavoval na zámku
31.5.2015 byla poslední možnost uvidět výstavu v muzeu na zámku.
Věděla jsem o tom, že se na zámku koná i výstava členů IRIS HLUČÍN, ale nevěděla jsem, kde se na zámku výstava koná...
Nemuseli jsme vůbec hledat. Členové IRIS HLUČÍN měli vylepen plakát a velké šipky směřovaly ke schodům.
Kdo jsou vlastně IRIS HLUČÍN?
Nebylo zapotřebí dlouho hledat - stažilo se podívat na Český zahrádkářský svaz.
http://www.zahradkari.cz/szo/iris/index.php?str=2556 výstavy IRIS HLUČÍN
Vkládám sem odkaz otevřený na stránce výstav - škoda, že jsem nehledala dřív, ale všechno člověk vidět nemůže...
Na chodbě již v přízemí byla květinová vazba.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/721357 31.5.2015 HLUČÍN ...IRIS - 1. výstava kosatců a pivoněk na zámku - 1.část
Pomalu jsme stoupali po schodech nahoru. Cestou jsme si prohlíželi květinové vazby na parapetu oken a v mezipatře schodů...
V douhé chodbě byly nachystány podél stěn na stolcích vázy s květinami. I v rozích byly různé květinové vazby.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/721947 31.5.2015 HLUČÍN...2. výstava kosatců a pivoněk na zámku - 2.část
Na výstavě bylo hodně lidí - to by nám ani tak nevadilo, jako velké množství vůně vystavovaných květin. Alergici jsou v tomto směru hodně handicapovaní...musí raději opustit prostor, pokud se chtějí vyhnout velkým potížím s dechem...
Překvapilo mě, kolik různých barev se podařilo pěstitelům vyšlechtit.
Vystavovali tady i šlechtitelé z Polska.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/721966 31.5.2015 HLUČÍN...3. výstava kosatců a pivoněk na zámku - 3.část
Některé druhy kosatců jsem viděla poprvé:
obrovské květy, nádherné barvy ...
Kromě kosatců vystavovali i pivoňky. Znala jsem jen plnokvěté druhy pivoněk - růžové ( 2. a 3. ) v posledním řádku jsem viděla dnes poprvé...byly nádherné.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/722001 31.5.2015 HLUČÍN...4. výstava kosatců a pivoněk na zámku - 4.část
Procházela jsem výstavou a snažila jsem se vyhnout návštěvníkům výstavy - chtěla jsem fotografovat jenom květiny.
Nemohla jsem se ale déle zdržovat, protože jsem již kýchala...
Výstava byla nádherná - děkuji...
https://emanovotna.zonerama.com/Album/722983 31.5.2015 HLUČÍN...5.
na zámku a v okolí
Před odchodem ze zámku jsme se ještě podívali otevřenými dveřmi na další část zámecké budovy. Pomalu jsme se vraceli na autobusové nádraží - chtěli jsme jet na výstavu paličkované krajky do Bohuslavic u Hlučína
Ema
.