Z několika akcí pro seniory v roce 2014
Čtvrtek 7.11.2013 pro seniory v Archivu města Ostravy
Senioři v Ostravě mají možnost účastnit se akcí i v Archivu města Ostravy. O akcích jsme se mohli dozvědět v Programu anebo např. v Ostravské radnici. Mohli jsme si přečíst jaká témata nás čekají a mohli jsme si vybrat, zda ve čtvrtek dopoledne, anebo odpoledne...
Přihlásila jsem se na čtvrtek dopoledne - odpoledne pak do Muzea města Ostravy. Bohužel jsem nestihla první akce, ale na dvou místech najednou být nemohu. Dovolená byla zaplacena dřív, než jsem se o akcích pro seniory dozvěděla.
Ve čtvrtek 7.11.2013 seniory vítala archivářka Jaroslava Novotná, která nám v průběhu akce řekla, že pochází z Lanškrouna, hned v úvodu dnešního setkání na téma:
Archiv města Ostravy jako informační zdroj k dějinám města, v němž mají místo i vaše vzpomínky
Zajímalo mě, co se dnes dozvím. Jednou jsme již byli v ArchivuMO na Dnu otevřených dveří, takže jsem tušila, kam jdu.
Zazvonila jsem a někdo mi zevnitř otevíral dveře - dveře jsou tady velké a dost těžké. Zvenčí je upozornění, kdy je máme po zazvonění otevírat. Proti mně stála mladá usměvavá žena. Řekla jsem, že jdu na akci pro seniory. Žena mě nasměrovala do přednáškové místnosti. Zůstala ještě chvíli u otevřených dveří, co kdyby někdo přicházel?
Archivářka Jaroslava Novotná nás přivítala a jen podotkla - cituji volně:
"Přihlášeno bylo sedm lidí. Mám radost, že Vás přišlo mnohem více."
Paní archivářka mluvila o tom, že vzpomínky na Ostravu jsou velmi cenné, nejenom pro archiváře...
Dozvěděli jsme se - byli přítomni i muži - hned na začátku, že dnes navštívíme i studovnu a depozitáře. Běžně se tam nechodí.
Paní archivářka začala historií. Mnozí lidé možná ani netuší, že prvním archívem byla vlastně truhla. Dávaly se do ní listiny, aby byly uchovány pro budoucí generace. Truhla se nacházela na radnici v Ostravě. My jsme ji viděli v prezentaci na počítači. Truhla byla vyrobena v polovině 16.století. Ke truhle existovaly tři klíče. Klíče měli:
purkrabí, radní a písař. Truhla se otevírala za přítomnosti všech tří lidí najednou. Dochovaly se listiny ze 14.,15. a 16. století.
A pak jsme uviděli nejstaršího archiváře města Ostravy pana Aloise ADAMUSE. Dozvěděli jsme se i o něm. Popisoval archválie Ostravy. Publikoval a zachránil hodně vzácných archiválií. Je třeba si uvědomit, že Němci neměli v tehdejší době zájem uchovávat české knihy a texty. Vyhazovali je. Aloisi Adamusovi se podařilo vykoupit nejstarší městskou knihu, kterou někdo vyhodil.
Budova ArchivuMO slouží jako ArchivMO od roku 1960. Dřív zde byla radnice Moravské Ostravy. Na náměstí Svatopluka Čecha jsem si všimla destičky se jménem Camillo Sitte - rakouský architekt, který navrhl nové moderní centrum městského centra Přívozu. V letech 1896 - 1897 byla postavena budova archivu i kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a náměstí.
Od konce 19. století zasedali radní tady - dnes je tam studovna, kterou jsme také navštívili.
V 90.letech 20.století byla postavena hned vedle budovy dnešního ArchivuMO nová přístavba - o pěti patrech. Původní budova má dvě patra. Zvenčí vůbec nepoznáte, že nová přístavba má více pater. V přístavbě je depozitář. Dříve museli jezdit po Ostravě a svážet materiály z různých míst. Dozvěděli jsme se také o tom, že z Palackého ulice stihli pracovníci Archivu dovézt materiály sem krátce před červencovou povodní v roce 1997. Ostrava by přišla o velmi vzácné doklady.
Dále jsme se dozvěděli o soustavě archivů - existují veřejné a soukromé. U nás v Ostravě je soukromý archiv ve Vítkovických železárnách. Mezi veřejnými archívy je nejvýše postaven Národní archiv v Praze, kde uchovávají 120 kilometrů archiválií.
Archiv v Ostravě má uloženo ve svých depozitářích:
45464 úředních knih
39306 kartonů spisů
6691 map a plánů
a další zajímavé číslo pro mě bylo zjištění, že mají 1621 balíků nezpracovaného materiálu. V Ostravě mají celkem 6015,10 běžných metrů písemnictví.
Pak jsme se dozvěděli Územní vývoj města Ostravy:
1924 vznikla velká Ostrava - byly spojeny obce mezi Ostravicí a Odrou
1941 byly připojeny slezské obce za Ostravicí
1957 v tomto roce se připojily i obce za Odrou - Poruba, Třebovice, Pustkovec
1976 od tohoto roku je Ostrava stejná jako dnes.
Nyní přicházejí na řadu nejvzácnější listiny:
1. Brunova závěť z r. 1628
jedná se o poslední vůli olomouckého biskupa. Před výjezdem do Polska v roce 1267 nevěděl, jestli se vrátí, tak vypočítával v závěti obce, které založil. Jediným městem byla Moravská Ostrava, ostatní byly jen vesnice. Originál závěti se nachází v Olomouci.
Je zde první zmínka o Ostravě.
2. Listina císaře Karla IV.
byla vydána v Opavě - originál je uložen v trezoru. Je zachovalý. Ukazuje se kopie. Pečeť nebyla uchována. Nechali si ji udělat. Byla těžká. Listina je napsána latinsky. Přeložil ji kolega z ostravské univerzity.
3. Znaková listina města Přívozu z roku 1900
vydal ji František Josef I. - povýšil jí Přívoz na město. Povolil používat znak:
loďku přívozníka, horníka, kladívko, železniční kolo.
4. nejstarší pečeť města Ostravy z r. 1426
týká se Čertovy Lhotky - jedná se o dnešní Mariánské Hory
5. pečetidla
6. současný znak Ostravy
růže v současném znaku Ostravy je ze znaku olomouckého biskupa Stanislava Thurza. Dnes se moc nepoužívá znak, ale logo - t.j. za slovem Ostrava - jedná se o tři vykřičníky. Vykřičníky se vykládají různě:
dynamika, energie, síla
tři národnosti
hornictví, hutnictví, železnice
Dostáváme se k dalším vzácným dokumentům a tím jsou: Úřední knihy
1. Kniha památná
zápisy v ní jsou od poloviny 16.století do poloviny 18. století. Je psána česky.
2. Domovská matrika
zapisovali se do ní lidé, kteří měli v obci domovské právo.
3. Pamětní kniha
Kronika obce Kunčic
zaznamenávali v ní i dějiny obce
Kronika ZŠ ul. Místecká 188 - Kronika obecné školy "U kostela" v Hrabůvce
Viděli jsme i školní kroniku - měla inv.č. 1, stran 225
4. Radní protokol z roku 1895
levá strana byla psána německy, pravá česky. Později jsou jen německé. Němci odmítali spolupracovat s Čechy.
5. Aktový materiál
srovnává ho archivář, popisuje čísly a dává dohromady - viděli jsme stavební spis.
Kartony tam jsou uloženy spisy.
Mapy
1. Veduta z roku 1728 je uložena v Brně:
Moravská Ostrava byla malým nevýznamným městem s hradbami. Vstupovalo se branami - za kostelem sv. Václava. Další byla Vítkovická brána - dnes u hotelu Imperiál a třetí byla Přívozská - dnes u hospody Džbán. Kaple sv. Lukáše stála tam, kde byl Bachner na Zámecké ulici. Ve městě byla zajímavá socha. Byly tady i velké louky.
2. Anneisova mapa z roku 1779:
Anneis byl inženýr, který mapoval řeku Ostravici. Na mapě zaznamenal i město. V té době nic nenaznačovalo tomu, že by město mohlo být třetím největším v republice.
3. Katastrální mapa z roku 1880:
byla již zbudována nová silnice směrem ke Slezské Ostravě. Město se rozrostlo. Přicházeli lidé z Haliče.
Fotografie
Národní dům Čechů - dnes Divadlo Jiřího Myrona
Češi zde hráli divadlo, měli tam čítárnu. V Ostravě byli Češi v menšině. Národní dům byl centrem Čechů.
Německý dům
postaven v roce 1895 - dnes již nestojí. Stál na Nádražní třídě vedle Ostravice, naproti Elektry - dnes je tam volné místo. Němci si ho museli zbourat. Projektoval ho Felix Neumann ( židovského původu ).
Polský dům
Postavili si Poláci v roce 1900. Přivezli si i některé cihly z Krakova a přidali je do domu, který stavěli.
V Ostravě existovala rivalita mezi národnostmi.
Uložení archiválií v současnosti:
Trezor
Depozitář udržuje se v něm stálá teplota a vlhkost.
Budova je napojena na hasiče i policii.
Chceme-li se něco dozvědět, pak si podáme žádanku v badatelně. Nevíme-li, jak si potřebný materiál najít, pak nám pracovnice badatelny poradí. Po vypsání žádanky potřebné tiskopisy nachystá a my můžeme pracovat v badatelně.
Zajímavá byla statistika knihovny - 52615 svazků celkem:
37190 knih
8254 svazků časopisů
7171 svazků knih
Knihy jsou v DEPOZITÁŘI knihovny. I tady mají žádanku, ale vypadá trochu jinak.
Viděli jsme nejstarší NOVINY z roku 1875 LOCAL ANZEIGER Mährische Ostrau und Umgebung. První české noviny jsou z roku 1893 pod názvem Ostravice. Jsou zde i polské noviny a dokonce i řecké.
Dozvěděli jsme se i o publikační činnosti archivářů:
každoročně vychází sborník Ostrava
DĚJINY OSTRAVY vyšly po dvaceti letech - autory jsou archiváři a jejich spolupracovníci.
A jako poslední měla paní archivářka nachystány v prezentaci kontakty, to jest:
adresa: Archiv města Ostravy, Špálova 19, 702 19 Ostrava - Přívoz
telefon: +420 599 450 012
e - mail: archiv@ostrava.cz
web : http://amo.ostava.cz
A pak jsme nechali všechny věci v posluchárně, kterou paní archivářka uzamkla. Vydali jsme se za ní nahoru. Nejprve jsme viděli badatelnu a pak jsme šli do vedlejší budovy do depozitáře. Stačilo jen popojít pár kroků a byli jsme v krátké chodbě vedoucí do depozitářů. Byly zde pečlivě srovnané knihy. V další části byly kartony pečlivě popsané a seřazené na regálech. Uviděli jsme i kartotéku, ve které hledají archiváři. Na stole v jedné místnosti byly nachystány různé listinné dokumenty, které nám paní archivářka nachystala.
Chtěla bych poděkovat stejně jako ona Statutárnímu městu Ostrava za to, že nám, seniorům umožnilo zúčastnit se akcí pro seniory. Bez peněz by se akce konat nemohla.
Paní archivářce Jaroslavě Novotné bych ráda poděkovala za vše, co jsem se dnes dozvěděla.
Těším se na další čtvrtek...
Ema
_________________________________
MOJE OSTRAVA, MOJE HISTORIE - začal 2.ročník akcí pro seniory
Ostravská společnost a moderní sportovní hnutí - AMO pro seniory
Ve čtvrtek 6.11.2014 se konala v Archivu města Ostravy další velmi zajímavá přednáška pro seniory. Jsem přihlášená na odpolední přednášky - dopoledne chodím do Ostravského muzea.
K budově archivu jsem přišla o patnáct minut dřív, tak jsem ještě nezazvonila a zůstala venku. Přicházela mladá žena a zeptala se mně, jestli na někoho čekám. Odpověděla jsem jí, že jdu na akci pro seniory, ale přišla jsem o dost dřív. Pustila mě dovnitř a navíc ještě se mnou zašla až k přednáškovému sálu. Bylo to od ní velmi milé - děkuji jí.
https://www.zonerama.com/emanovotna/Album/475397 6.11.2014 Přívozem k Archivu města Ostravy
Na stole před sálem mají Zpravodaj Centrum, časopisy a Kalendárium. Vzala jsem si a prohlížela si - začetla jsem se.
Za chvíli přišel mladý muž - otevřel přednáškový sál a chvíli se mnou mluvil. Bylo mi divné, že jsem sama. Řekla jsem mu, že minule přišli ještě dva lidé pět minut po třetí hodině. Čekali jsme, ale marně. Navrhla jsem mu, jestli má jinou důležitou práci, že by mi nevadilo, kdybych odešla. Nebude přece přednášet jedné, jediné seniorce. Řekl mi, že ho mám upozornit, když by mě nudil...
Přednáška začala - měl připravenou prezentaci z dobových fotografií. Jednotlivé části doplňoval slovním výkladem. Bylo poznat, že se připravoval pečlivě.
Ani jsem netušila, jak dřív vypadal úsek sportu v Ostravě. Na každé stránce prezentace bylo několik fotografií. K jednotlivým fotografiím jsem dostala ucelený výklad. Dozvěděla jsem se také o tom, o které místo v Ostravě se jedná v současnosti.
Ostrava nestála bokem - rozvíjela se tady i sportovní činnost v různých organizacích a spolcích. Sokol nebyl osamocen. Existoval tady i Orel.
Bylo tady hodně aktivních sportovců, kteří dosahovali skvělých výsledků ve své sportovní disciplíně. Prohlížela jsem si fotografie, seznamovala jsem se se sportem v Ostravě a ani si neuvědomovala, jak je čas neúprosný.
Chtěla bych poděkovat PhDr Radoslavu Daňkovi za to, že se mi věnoval stejně, jakoby byl přednáškový sál plný lidí.
Mrzí mě, že nepřišel nikdo další ze seniorů - v Archivu města Ostravy jsme dostali program na celý listopad.
Co si myslet o lidech, kteří se přihlásí a pak na to zřejmě "zapomenou" ?
Ve čtvrtek 20.11.2014 bude velmi zajímavá přednáška: Zrod veřejného osvětlení v Ostravě.
My dva se již moc těšíme a doufáme, že neonemocníme a budeme moci jít. Pokud nebydlíte daleko a máte zájem, pak na shledanou
v Archivu města Ostravy.
Ema
________________________________________________________
Co najdete v archivu? "Znovuzrození" archiválií v knihařské dílně
Ve čtvrtek 9.10.2014 jsme se vydali oba dva na další akci pro seniory - šli jsme do Archivu města Ostravy. Přednášet nám má historička paní J. Novotná. Znám ji již z loňského roku - bývá vždy pečlivě připravena. Její vyprávění je srozumitelné i starším lidem, kteří se o historii zase až tak moc nezajímají. Paní historička nás nejprve zavedla k panu knihaři.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/453870
Vloni se nás právě paní historička zeptala, jestli máme zájem o něco speciálního pro letošní rok. Pracoviště pana knihaře patřilo k našim nápadům.
U pracoviště je zvonek - po zazvonění jsme vešli všichni dovnitř a postupně procházeli jednotlivými místnostmi. Viděli jsme stroje, se kterými pracuje. Dozvěděli jsme se pracovní postup, který při opravování listin, knih a jiných archiválií používá. Viděli jsme, jak vypadá poškozená archiválie a jak se postupuje. Pan knihař nám ukázal, jak se strojem řeže - krásný rovný řez...
Velká béžová dřevěná deska se používá při opravách různých map. Vedle byla vysoká skříňka s několika úzkými přihrádkami plnými různých typů písmenek. Na dalším stole jsme měli možnost vidět, jak se zlatí písmo.
Na stěnách viselo různé nářadí nezbytně nutné ke knihařově činnosti.
Úplně nahoře na stěně jsme si mohli prohlédnout obrázky opravených archiválií. Na stole jsme se mohli podívat na všechno, co tam bylo vystaveno. Viděli jsme i pečeti, slyšeli o tom, jak s nimi pan knihař pracuje. Na jedné stěně visela různá ocenění pana knihaře.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/452942
Paní historička se s námi vrátila nazpět a začala její prezentace. Promítala nám různé archiválie a doprovázela slovy. Začala nejstarší truhlou z poloviny 16.století. Dnes se truhla nachází v Ostravském muzeu.
A pak se mluvilo o panu Aloisi Adamusovi - byl učitelem dějepisu a zeměpisu na Matičním gymnaziu. Stal se prvním ostravským archivářem. Do zdejšího Archivu MO jezdí badatelé z Německa a Rakouska a chtějí vidět plány Camillo Sitteho - navrhl zdejší radnici, ve které se nachází nyní Archiv MO a další zdejší objekty.
Dozvěděli jsme se statistiku listin, úředních knih a dalších archiválií. Slyšeli jsme o Brunově závěti - nachází se v Olomouci. Jedná se o nejstarší doklad o Ostravě. Jsou v ní vyjmenována města, která patřila k olomouckému biskupství.
Listina císaře Karla IV. ( 1362 ) je nejstarší listinou - neměla pečeť. Nechali si ji zhotovit v Zemském archivu v Opavě. Neví se, co se s pečetí stalo.
Mluvilo se i o dalších listinách, i o znaku, pečeti a pečetidle. Pečetidlo je jediný trojrozměrný předmět v Archivu MO, ostatní jsou v Ostravském muzeu.
Dozvěděli jsme se o úředních knihách - i o osudu Knihy památné, v níž jsou zápisy z let 1575 - 1760. Němci ji vyhodili před radnici, když se zbavovali českých knih. Původně skončila kniha na smetišti. První archivář, Alois Adamus, našel člověka, který si ji vzal a vykoupil ji od něho pro archiv.
Mluvilo se i o Knize testamentů vedené česko německy. Texty byly stejné v obou jazycích. Byly tady testamenty bohatých lidí sjednané několik dnů před smrtí. Odkazovali majetek.
Dozvěděli jsme se rozdíl mezi Domovskou a Církevní matrikou. V Domovských matrikách se rodina zapisovala pohromadě. V Církevních byly zápisy jen o jednom člověku a pak zase o dalším.
Přívoz byl hodně německý. Radní protokol jsme viděli také napsán česky a německy. Později se zapisovala jenom německy.
Dozvěděli jsme se, jak se pracuje s Aktovým materiálem, když ho přivezou do Archivu MO. Nejprve se musí sepsat, pak setřídit a posléze se uloží do kartonů. Na hřbetu je karton popsán - již čeká na badatele, kteří přijdou a zjišťují si potřebné údaje.
Měli jsme možnost vidět i Vedutu z r. 1728 - jedná se o nejstarší pohled na Ostravu. Tehdy byla Ostrava malé středověké město, bylo ještě ohraničené branami. Brány byly tři:
Kostelní - za kostelem sv Václava
Vítkovická - dnes v místech hotelu Imperiál
Přívozská - dnes Kuří rynek, restaurace Džbán
Autorem byl architekt Aneis, který se podílel na regulaci Ostravice. Do mapy zakreslil i město, za což jsou historici vděčni.
Mluvilo se i o založení Vítkovic - železáren, o postavení železnice - za výdělkem přijeli i Haličané. Kolem roku 1830 se zbořily hradby a město se začalo rozšiřovat. Bydleli tu Češi, přicházeli Němci a Haličané. Všichni si postavili své domy, ve kterých se scházely spolky, hrálo se v nich divadlo, koncerty.
Národní ( dnes divadlo ) a Polský dům jsou zachovány dodnes. Německý dům byl zasažen na konci války. Stál na nynějším volném prostranství vedle Ostravice. Projektoval ho Felix Neumann. V Německém domě byla i restaurace. Po válce neměl nikdo zájem ho opravit, tak byl zbořen.
Viděli jsme, jak se ukládaly archiválie dřív - historici museli lozit po žebřících, pracovali v prašném prostředí. Dnes jsou uloženy v pěkných kartotékách s posuvnými regály.
Mapy jsou dnes digitalizovány - v dnešní době se z regálů nevytahují.
Mluvilo se i o novinách - mají tady archivovány nejenom české a německé, ale třeba i řecké a jiné. Po skončení prezentace jsme se přemístili do další místnosti.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/454202
Tady nás čekala největší lahůdka - mohli jsme si prohlížet nejvzácnější a nejdůležitější archiválie, které nám paní historička nachystala. Navíc na nás vůbec nespěchala. Mohli jsme si prohlížet tak dlouho, jak jsme chtěli. Za tuto možnost velmi děkujeme.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/454506
Cestou z Archivu MO jsme si chvíli prohlíželi několik ptáčků. Pak jsme se vraceli jinou cestou a sledovali, jak se mění barva listů na keřích a stromech.
Krásné a poučné chvilky jsme strávili v Archivu města Ostravy - děkujeme a těšíme se na další akce. Dostali jsme program na listopad - je velmi zajímavý.
Ema
________________________________________________________________________________________________
Atmosféra 28.října 1918 na Ostravsku - 2.akce pro seniory v AMO
Ve čtvrtek 23.10.2014 jsme se chystali opět do Archivu města Ostravy. Konala se druhá přednáška pro seniory na téma:
Atmosféra 28.října 1918 na Ostravsku.
Do Archivu jsme přišli asi o dvacet minut dřív. Dovnitř nás vpustili hned. Zřejmě zatelefonovali přednášejícímu, protože během chvilky přišel dolů a otevřel přednáškový sál. Nejdřív jsem se ale ještě prošla po chodbě a udělala si několik fotografií. Copak vím, jestli neonemocním a budu schopna se účastnit i dalších akcí - dle seznamu, který jsme dostali, bude jedna akce zajímavější víc než druhá.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/463935
Nejprve jsme byli v sále jen my dva a pan Mgr Jozef Šerka. Po chvíli ale přišli starší muži. Jeden z nich dokonce přijel až z Těšína. Mluvil o tom, že o akci pro seniory zaslechl ve vysílání rozhlasu. My dva jsem se o další akci pro seniory z cyklu Moje Ostrava, moje historie dozvěděli ve čtvrtek i z textu napsaném v Moravskoslezském deníku.
Na začátku historické přednášky jsme se dozvěděli několik důležitých dat:
v roce 1850 vznikl okresní soud
v roce 1894 vzniklo policejní komisařství
v roce 1900 vznikl okresní úřad
Na rozdíl od Ostravy v nedaleké Opavě vznikly zemské úřady. Opava byla tehdy německá. Ostrava byla mnohonárodnostní.
Kromě Čechů, kterých tady žilo v roce 1914 jenom 36,2 %, ale Němců 47,1 % a Poláků 13,9 %.
Nabízí se možnost srovnání s rokem 1880:
Češi 65,2 %, Němci 29,1 % a Poláci 5,7 %
Číselné údaje mě zajímaly, proto jsem si dělala poznámky.
Města bojovala o školu - Češi měli vždy problém. Němci chtěli svou školu. Důležité údaje a fotografie jsme viděli v prezentaci, kterou přednášející doprovázel slovně.
V roce 1915 byl odhalen branný památník u kostela v Přívoze - viděli jsme dobovou fotografii nejenom odsud, ale i z Vítkovic. Tam byl odhalen památník ve tvaru obranného granátu 24.5.1915. V Mariánských Horách byl odhalen největší železobetonový branný památník.
Už v roce 1917 se tady konaly hladové bouře.
Oslava 1. máje - zúčastní se veškeré dělnictvo z Ostravska ...takový nadpis jsem si přečetla na dalším obrázku prezentace. Tábor lidu se bude konat na Senném trhu v Moravské Ostravě. Na Senném trhu se shromáždilo několik tisíc lidí. K lidem promlouval zemský poslanec Jan Prokeš. V proslovu si dovolil vyslovit slova, za která by mohl být postižen...cituji volně:
"žhavější přání než samostatný český stát"26.5.1918 se psalo o Manifestaci českého lidu na Ostravsku například Němci jsou u nás hosty, to jsou slova katolíka, anebo spisovatel Fr. Sokol Tůma napsal: " byli jsme nazváni zrádci". Z Prahy se vrátil poslanec J.Prokeš. Opět pronášel velezrádné řeči. Úřady nezasahovaly, nehrotily situaci.
16.10.1918 se konala Manifestace ostravského proletariátu. Celostátně byla vyhlášena generální stávka na protest proti vývozu potravin z českých zemí. Zase mluvil poslanec J.Prokeš - volně cituji: "dělnictvo české žilo ve vlastní zemi jako cizinci". Pročítá proklamaci na svobodný český stát. Ze Senného trhu, nyní náměstí Republiky, se tábor přesunul na náměstí a promlouval z balkonu domu, kde je dnes prodejna obuvi Baťa.
Ve stejný den 16.10.1918 je i Císařský manifest k rakouským národům, který začínal slovy "Mým věrným rakouským národům", jenže přišel pozdě. Rakousko reagovalo na požadavky amerického prezidenta Wilsona Andrassyho nótou. V Praze si to vyložili jako kapitulaci Rakouska - Uherska.
28.10.1918 telefonoval Ladislav Knotek, tehdejší redaktor Moravsko - slezského deníku s kolegou z Wiener Zeitung, který ho informoval o událostech v Praze. Pak šel na Slezskoostravskou radnici oznámit vyhlášení nezávislosti v Praze. Schůze zástupců politických stran byla svolána do hotelu Slávia. Usnesli se na vzniku okresního národního výboru - bylo potvrzeno telegramem.
A co bylo v Ostravě dál?
V divadle v Národním domě se právě hrála Pan Johannes od Aloise Jiráska. Hrála ji divadelní společnost Antoše J. Frýdy.Redaktor Duch času, Otto Metoděj Štěpánek ve druhém dějství hry přečetl telegram.
My jsme měli možnost slyšet ukázku - nádherný slovní přednes, srozumitelný - doplněný čtením telegramu, prý telegram přečetl herec Tomáš Jirman. Uslyšeli jsme mužský hlas a slova:
"samostatný stát Československá republika vstoupil v život".
Národní výbor se stal vykonavatelem státní svrchovanosti - byli jsme seznámeni s pěti články a také jsme se dozvěděli, kdo je podepsán. Byl tam podpis Švehly, Stříbrného, Rašína, Soukupa.
Na dalším obrázku prezentace jsme viděli zdejší politiky tehdejší doby.
28.10.1918 byl ohlas ve všech novinách, např. Duch času psal o jásotu Čechů. Ostrauer Zeitung se vyjadřoval zdrženlivě. Ohlas se nachází i v kronikách, kam vlepovali výstřižky z novin, psali básně. Na Ostravsku vládla sváteční nálada. Najednou byl dostatek trikolor, které byly za války zakázány. Objevily se slovanské barvy. Odstraňovaly se cedule c.k. - místo nich se objevilo cs. Snímal se rakouský orel. Nepoškozovaly se budovy. Další den se hrála v Národním domě Prodaná nevěsta.
V Moravské Ostravě se nestřílelo, netekla krev. Byl zajištěn pořádek.
Na druhé přednášce cyklu pro seniory Moje Ostrava, moje historie jsme se dozvěděli zajímavá historická fakta o Ostravě, která nám doposud nebyla známá.
Děkujeme - další přednáška pro seniory se koná již
6.11.2014 Ostravská společnost a moderní sportovní hnutí
20.11.2014 Zrod veřejného osvětlení v Ostravě
27.11.2014 Nad šálkem kávy o historii ostravských kaváren
na tuto poslední akci je nutné se přihlásit - počet míst je omezen na 24 ( kvůli velikosti místnosti ).
Přihlásit se lze na:
archiv @ostrava.cz nebo telefonicky na 599 450 012
Přednášky se konají dopoledne od 10 do 12 nebo odpoledne od 15 do 17 hodin v místnostech Archivu města Ostravy na Špálově 19, Ostrava - Přívoz.
Ema
_________________________________________________________________
OSTRAVSKÉ MUZEUM:
Jaroslav Vogel (1894 - 1970) - interpret hudebního prostoru
Dostala jsem pozvánku na vernisáž výstavy o Jaroslavu Vogelovi. Jelikož nepatřím k odborníkům, ale jen milovníkům hudby, tak raději vložím text z pozvánky. Vím, že ho připravuje odbornice, která celou výstavu připravovala.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/115773
________________________________________________________________
GENEALOGIE ANEB BROUZDÁNÍ V RODINNÉ HISTORII V OSTRAVSKÉM MUZEU
Dostala jsem pozvánku na přednášku do Ostravského muzea: Genealogie aneb brouzdání v rodinné historii
Přednáška byla v rámci pokračování projektu Moje Ostrava, moje historie. Jméno přednášejícího jsem znala - ing J. Vyka chodí na akce do Domu u šraněk ve Vítkovicích.
Objednala jsem se na čtvrteční dopoledne. Odpoledne chodím na přednášky do Archivu města Ostrava. Zajímalo mě, o čem se bude mluvit.
Cestou do Ostravy jsem trnula, jestli přijedu včas. Na třech místech svařovali na kolejích, ale stihla jsem přijít včas. V přednáškovém sále již sedělo několik lidí. Přednášku zahájila paní Andrea Wenglarzyová a předala slovo panu Vykovi. Měl nachystanou prezentaci.
Nejprve nás seznámil s tím, co potřebujeme vědět, než začneme pátrat. Hledáme v urbářích, matrikách, pozemkových a pozůstalostních knihách, svatebních smlouvách a neméně důležité jsou sčítací operáty. U nich měl napsány letopočty: 1890, 1900, 1910 a 1921. Ve sčítacích operátech jsou vedena data narození. U nás je první sčítací operát z roku 1921.
Pan J.Vyka mluvil o svém životě. Pracoval ve Vítkovických železárnách - v kotlárně, dělal provozního mistra a poté pracoval v Technické knihovně. V roce 2003 byl propuštěn a přemýšlel, co dál. Přešel na genealogii. Zájem mají ze zahraničí nejenom odsunutí Němci, ale i potomci napoleonských vojáků. Vyprávěl nám o pátrání po předcích několika lidí - paní z Jižní Ameriky hledala předky. Osobně ji provázel do Osoblahy. Nyní žije paní M.T.L. v Buenos Aires v Argentíně. Osobní setkání bylo i s ženou žijící dříve v Moravské Ostravě.
Víte jaký je rozdíl mezi rodokmenem a rozrodem? Já jsem to neznala, protože jsem se o tuto činnost podrobněji nezajímala. Nelze dělat všechno.
Rodokmen - hledáte si jen předky po mužské větvi, jen mužskou linii po meči.
Rozrod - hledáte veškeré potomstvo. Hledat se začíná v matrikách.
Domnívám se, že v tuto chvíli mělo být řečeno následující: bez znalosti kurentu se daleko nedostanete. Znala jsem ho, ale běžně nepoužívala, takže již znám jen několik písmenek.
Bylo nám doporučeno vyptávat se nejstarších žijících předků - jak jinak lze získat potřebné informace?
Musíte si utřídit všechny doklady, které máte k dispozici - rodné listy, oddací listy, úmrtní oznámení, vysvědčení, rodinnou korespondenci a staré fotografie.
Teorie již bylo dost - měli jsme možnost vidět na prezentaci, jak pan Vyk pokračoval u svých předků. Začínal mapkou a na ní dvěma fotografiemi prarodičů. Od všech lidí byly šipky směrem k jejich rodišti. Poté jsme měli možnost pozorovat různé doklady:
např. když se havíř přihlásil do Revírní bratrské pokladny, zapsali všechny jeho data - nyní lze uvedená data použít při svém bádání.
Viděli jsme třeba lodní lístek z plavby lodi Astorie. Na něm nám ukazoval jednotlivé údaje týkající se jeho příbuzných. Vidlěi jsme fotografie dědečků ze zajetí. Ukázal nám i pozdrav babičky jejími muži - putoval z Polské Ostravy přes Červený kříž ve Vídni za dědečkem až do Omska ( 1916 ). Druhý dědeček byl v zajetí v Archangelsku osm měsíců po svatbě v roce 1915.
Ukázal nám i cestovní pas z roku 1928 z cest do Polska - na titulní straně vlevo dole byly dopsány děti. Druhá strana byla plná různých druhů razítek.
V roce 1938 se blížila válka - rodiny se nechaly fotografovat. Kromě fotografií nám pan Vyka ukazoval různá vysvědčení - nejdřív jsme viděli propouštěcí vysvědčení z osmé třídy, pak na odchodnou - holič a nakonec i tovaryšský list společenstva holičů, vlásenkářů a kadeřníků.
Podle dokladů, které nám pan J.Vyka ukazoval, jsem si dovedla představit, kolik práce dalo shromáždit je na jedno místo. Měli jsme možnost vidět i pracovní výkaz jeho maminky - takové doklady dnes již málokdo zná...
http://emanovotna.zonerama.com/Album/475341
Seznámil i internetovými adresami v ČR - zpracoval je Zemský archiv v Opavě. Dozvěděli jsme se, že matriky se rozlišují podle náboženství, podle druhu zápisu na rodné, oddací, úmrtní. Nejstarší oddací matrika je z Jáchymova z roku 1531. Měl soupis v řadě pod sebou - nestačila jsem si zapsat všechno - mám ale Rázovou z roku 1571.
Ukázal nám i jeho internetové adresy, jeho podklady, které si zpracoval sám - to udělá jen málokdo, aby ukázal, co si osobně vypracoval.
Nakonec měl připraveno několik zvláštností:
- listopad 1866 z jedné rodiny umřely čtyři lidé na choleru a tyfus během osmi dnů
- zápis o koupi etopského chlapce v roce 1861
- v Odrách z roku 1710 u zápisu narozených dětí byli uvedeni rodiče, kdo křtil a všechny ostatní údaje, ale zapomnělo se na jména dětí
Na závěr jsme se ještě dozvěděli o lásce k horám, konkrétně k Pradědu - viděli jsme pěknou prezentaci.
Přednáška byla zajímavá a poučná. Mohli jsme se zeptat na cokoliv. Dostali jsme internetové adresy archivů v České republice. Měli jsme možnost prohlédnout si i publikace, které pan Vyka donesl na ukázku. Viděli jsme zpracování - na titulní straně fotografie, vše uloženo v průhledných foliích...
Děkuji za možnost objevování historie i tímto způsobem
Ema
___________________________________________________________
Od Adventu do Vánoc v Ostravském muzeu
Ve čtvrtek 4.prosince 2014 jsem byla na letošní poslední akci pro seniory v našem Ostravském muzeu.
Na dnešní akci s Mgr Markétou Palowskou jsem se těšila. Byla jsem již na jiné její přednášce - znám její způsob sdělování informací nám, seniorům. Navíc ji znám i z další skvělé akci - MASOPUSTU v centru Ostravy.
Koupila jsem si vstupenku - pro seniory jdoucí na akci jen za třicet korun. Šla jsem po schodech nahoru. Tam nás čekala pracovnice zdejšího muzea. Nabídla nám možnost odložení kabátů a bund v šatně. Ukázala, kam jít dál. Znala jsem to - předchozí přednáška byla také ve zdejší místnosti.
Tady je to mnohem hezčí než v přednáškovém sále. Navíc paní Markéta vypráví - je to mnohem milejší a lidštější než nějaké strohé přednášky třeba jako na vysoké škole...
Nesešlo se nás mnoho - jen asi pět žen - bylo to velmi příjemné, jako bychom se všichni ( byl tady i jeden student na praxi ) znali již hodně dlouho.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/501003
Jako na všech předchozích akcích nás přivítala paní Andrea Wenglarzyová. V této nádherné místnosti nás čekala akce:
Od Adventu do Vánoc
Kromě skvělého vyprávěni jsme si všichni odnesli i text k programu:
"Adventní neděle v Ostravském muzeu 2008", 2. vydání 2014
Četla jsem si v něm až doma - našla jsem i nové, pro mě doposud neznámé údaje - mnohokrát děkuji.
Vložila jsem i fotografie - viz fotoalbum
O některých svátcích jsem již psala - o dalších teprve psát budu v samostatných textech.
Ema