Trocha historie obce Hýsly
HÝSLY
ves v údolí Moštěnky na silnici z Kelčan do Moravan. Katastr 820 ha, domů 127, obyvatel 566. Název od osobního jména Gisel. Ulicovka, plužina nepravá traťová. S katastrálním územím selským je spojeno území zaniklé osady Moštěnice. Obec se připomíná už r. 1131. Proto se také její území skládalo převážně ze staré kulturní půdy. Dokazují to čtvery Díly, několikeré Padělky, Nádavky, ba i Nivy. K ní se hlásí svým názvem i Stará viniční hora. Klučením vznikly troje Kuče stejně jako Křakov. Podobně vznikly viniční tratě Stonky a Grefty. Do pozdější doby se hlásí svým jménem další tři viničné hory Staré a Nové Šopruny a Haldy. Podle urbáře z r. 1639 bylo zde 14 ½ podsedků, zato však jen 6 čtvrtláníků, 1 půlláník, 1 s dvěma čtvrtmi. Okolnost, že 4 podsedky byly spojeny se čtvrtlánickými grunty, podmínila, že v obci bylo ve skutečnosti jen 8 sedláků s koňmi a 10 podsedníků. Celková výše gruntovního platu činila tedy 29 zl., 24gr. 6 den. Do tohoto platu je započítána reluovaná dávka 93 slepic a 6 kop vajec. Z běžných důchodů plynulo 38 zl. Celkový výnos stálých a běžných platů se odhadoval r. 1639 na 68 zl. 23 kr. 3 ½ den. Za právo šenku dávali tehdy všichni hýselští poddaní kromě Matouše Beranů a Markéty mlynářky vrchnosti po prostici soli v ceně 4 gr. 2 den. Sem patřila i pěněžitá dávka, kterou odváděl každý hospodář za to, že nemusel konat hlásky a že byl osvobozen od odúmrtí, což činilo u něho ročně 4 groše. Sem patřil i roční plat 7 zl.6 gr., který se odváděl z nově zřízených polí na Křakově. K nim se pojil i výnos zemního ze 37 viničných čtvrtí, dále 10 zl. za povinnost vyšenkovat bečku panského vína, 3 zl. 11 gr. 1 den. za povinnost předení panského konopí, 4 zl. 24 gr. za osvobození chovat honební psy, 1 zl. 15 gr. 5 den. ze 2 jatek. Hýselští obyvatelé byli zapojeni do všech prací na moštěnském dvoře. Kromě dvorního a viničního hospodářství trvalo zde ve středověku i menší rybničné hospodářství, k němuž patřilo několik rybníků. Byly to rybníky nevelké, kterých se užívalo jen k odchovu plodu na výtah. K nim patřil rybník u Hýsel, rybník pod Moštěnicí nad mlýnem, rybník Louček nad Moštěnicí, rybník u Labuť a rybník nad Ježovem. K potřebě panské kuchyně se udržovaly i 3 rybníčky v moštěnském lese. Pro její běžnou potřebu byly určeny i ryby v rybníčku u Moštěnice, jehož voda se jinak brala do pivovaru. Poměrně malá hospodářská základna moštěnického statku donutila jeho majitele nejpozději v třetí čtvrti 16. stol. k založení pivovaru a cihelny u Moštěnice, které jako dobře prosperující podniky se udržely až do doby nejnovější. Nechyběl mlýn na soutoku Moravanského potoka s Moštěnkou, ani mlýn na Moštěnce v Hýslích.2 Roku 1656 bylo v Hýslích jen 13 osob. Robotní úprava z r. 1651 umožnila obyvatelům hýselských i okolním jen poněkud snesitelnější robotní povinnosti. Dohodou z r. 1777 byla dosavadní povinnost půlláníka robotovat 3 dni koňmo snížena na 1 ½ dne a povinnost čtvrtláníka na dva dni pěšky.3 Čím bylo vinařství pro Hýsly, vidět z toho, že se r. 1639 odhadovala cena vinného desátku, odvedeného vrchnosti z hýselských vinic, na 200 zl. To by znamenalo, že se cena veškeré normální sklizně vína pohybovala kolem 2000 zl. Tento odhad není přemrštěný, uvážíme-li, že r. 1840, kdy v Hýslích bylo jen 76 j. vinic, jiných 95 j. vinic bylo přeměněno na pole s ovocem, odhadoval se jejich roční užitek na 3631 zl.4 V době trvalého poklesu viničního hospodářství, kdy se keře vinné révy postupně vyklučovaly a vinice se převáděly na pole, nejčastěji s ovocem, byla r. 1826 učiněna s vrchností dohoda, podle níž vinná dávka zemního byla regulována v peněžitý plat v celkové výši 23 zl. 11 gr. 1 ½ den. pro celou obec. Nově vyklučená půda přispěla také k novému uspořádání držby v Hýslích. R. 1843 tu bylo 14 půlláníků, 12 čtvrtláníků, 14 katastrovaných domkářů a 16 nakatastrovaných domkářů. Tehdy tu bylo též 62 domů a 297 obyvatel, r. 1890 95 domů a 479 obyvatel, r. 1910 107 domů a 602 obyvatel, r. 1960 127 domů a 566 obyvatel. Předmětem hospodářského zájmu hýselských i okolních obyvatel byla orba, ovocnářství a vinařství. Chov dobytka, zejména užitkového byl minimální. Na předělu stol. 19. a 20. se klade již větší důraz na živočišnou výrobu, zejména na chov skotu. K této proměně přispělo také rozdělení společného nemovitého majetku z 9. Září 1881. Z celkové jeho rozlohy 38 jiter se dostalo hýselským občanům 15 jiter, obecním statkem se stalo 16 j., obecním jměním 7 j. Protože při pozemkové reformě dostali hýselští zájemci ornou půdu, bylo umožněno, že r. 1934 bylo v Hýslích 17 velkých sedláků, 27 středních, 54 malých a jen 9 bylo bezzemků. R. 1960 bylo v zemědělství činno 566 lidí, kdežto v průmyslu pouze 175. Z toho bylo 91 družstevníků a 40 jednotlivě hospodařících. Společenský a kulturní život v obci stával se intenzívnější od založení školy r. 1902. R. 1904 vznikl tu vzdělávací spolek Havlíček a Spořitelní a záloženský spolek, Národní jednota pro jihozápadní Moravu tu trvala v l. 1914 – 1922. R. 1923 byl postaven pomník padlým. Zřízena též i Vinařská besídka. Důležitou událostí bylo provedení kanalizace v r. 1932. Zmola uprostřed osady byla zanesena, náves zarovnána a přes Moštěnku postaven most. Současně byla zbořena stará kaplička a postavena nová. Obec byla osvobozena z německé okupace 26. Dubna 1945. R. 1955 provedena opět regulace Moštěnky a zřízen rybník s funkcí závlahovou i jako nádrž pro Kelčany v době cukrovarské kampaně. Už r. 1958 bylo zde většinové JZD a obhospodařovalo 240 ha. R. 1960 bylo sloučeno s JZD Žádovice. Znakem na obecní pečeti je ruka s vinnou ratolestí. Matriční zápisy jsou vedeny v kosteleckých matrikách. Souvislá řada gruntovních knih trvá od r.1781. R. 1131 patří část obce ke kostelu břeclavskému. R. 1353 dala zde paní Hedvika jedno popluží svému zeti Martinovi ze Štěpánova a své dceři Anně.5 R. 1358 Martin ze Štěpánova prodal půl Hýsel s příslušenstvím Alramovi a jeho synům.6 Januš z Bechyně prodal r. 1368 panu Fridrichovi z Podolí a jeho manželce Herce ves Hýsly s lesy, s rybníky a s lukami.7 Ten je r. 1376 prodal Tasovi z Boskovic spolu s dvorem.8 R. 1391 se zakoupil v Hýslích Fridrich z Crhova.9 R. 1407 prodal ves Erhard z Kunštátu Soběnovi z Cetechovic. R. 1446 ji Radek z Cetechovic postoupil Zbyňkovi z Moravan k Miloticím.10 R. 1511 ji držel milotický pán Filip za Zástřizl.11 Po jeho smrti se dostal v držení Hýsel jeho nástupce milotický pán Proček ml. ze Zástřizl, který se na nich uvádí r. 1528.12 Oddělení moštěnského statku od milotického panství strhlo s sebou i sousední Hýsly, takže se odtud staly natrvalo příslušenstvím statku moštěnského.
POZNÁMKY
1 Bzenec. č. 2. 7 DZO I, 1087.
2 Tamtéž 8 DZO III, 196.
3 Urb. Fas. 35 H. 9 DZO VI, 267.
4 Vceň. Op. 842. 10 O P VII, 31 r.
5 DZO I, 299. 11 O P VIII, 327.
6 DZO I, 603. 12 O P XIV, 268.