2. kapitola
Rin: Zvednu se a i s peřinou si přelezu za něj.
Kane: Posunu se, aby se tam vůbec vlezl.
Rin: Přitáhnu ho k sobě.
Kane: Nechám se, ale pořád sem zabalený v peřině.
Rin: Zavrtám mu nos do vlásků.
Kane: Zavřu oči a relaxuju, protože už stejně neusnu.
Rin: Objímám ho a tisknu k sobě.
Kane: Nechám ho. Nakonec usne.
Rin: Ve spánku ho dál držím.
Kane: Za hodinku někomu zazvoní budík a tak začnu předstírat spánek.
Rin: Jenom se zavrtím a dál nerušené spím.
Kane: Jemně do něj šťouchnu a dál předstírám spánek.
Rin: Zabručím.
Kane: Povzdechnu si a už nic nedělám.
Rin: Přitáhnu si ho víc k sobě.
Kane: Začne do něj někdo strkat.
Rin: Zavrtím se a rozlepím oči.
Kane: Nic nedělám, a jakože spím.
Rin: Popřeji jim dobré ráno a vstanu.
Kane: Jen jak se vzdálí, otevřu oči.
Rin: Dojdu si do koupelny a převléknu se. Ještě si ustelu a nechám jít kluky napřed. Podívám se na Kaneho a políbím ho do vlasů. "Čekám tě u snídaně."
Kane: "Nešahej na mě." zabručím uraženě a vylezu z postele. "A nelíbej."
Rin: "Nelíbám tě."
Kane: "A teď si udělal co?" vyzvídám a vezmu si věci.
Rin: "Dal jsem ti pusu."
Kane: "To je to stejné."
Rin: "Myslíš?"
Kane: "Dalo by se to tak říct." kývnu a zapadnu do koupelny.
Rin: Stoupnu si ke dveřím koupelny a čekám, až vyjde ven.
Kane: Snažím se tam utopit.
Rin: Opřu se o zeď.
Kane: Nakonec to vzdám a rychle vystřelím z koupelny. Hodím věci na postel a letím na jídlo, že si ani nevšimnu Rina.
Rin: Zastavím ho na schodech. "Počkej," pustím mu ruku a za pas si ho přitáhnu k sobě a políbím ho. Něžně oždibuji jeho rtíky. Když se od něj odtáhnu, usměji se a pohladím ho po tváři. "Tohle je můj drahý Kane líbání."
Kane: Zrudnu a podlomí se mi nohy a to doslovně.
Rin: Rychle ho chytnu. "Pomůžu ti."
Kane: Do očí se mi nahrnou slzy a odtáhnu se do něj. Zvednu si a běžím do jídelny.
Rin: Smutně za ním koukám.
Kane: Vezmu si jídlo a sednu si.
Rin: Dojdu si pro jídlo a sednu si ke Kanovi. V tichosti se pustím do jídla.
Kane: Kouknu se na něj zpod řas.
Rin: Sklopím pohled a věnuji se jídlu.
Kane: Dojím a kouknu se na něj. "Promiň." řeknu a odejdu.
Rin: Zvednu se a jdu za ním až do pokoje. "Kane… Nechci, aby ses mi omlouval. Nic si neudělal."
Kane: Zapadnu do koupelny a tam sjedu po dveřích na zem.
Rin: Povzdechnu si a jdu zpět do jídelny, abych se dozvěděl, co budeme dneska dělat.
Kane: Když se trochu uklidním, běžím dolů, abych se dozvěděl, že jsme celý den na hotelu, jelikož jsou vleky zavřené.
Rin: Domluvíme se, že půjdeme do města.
Kane: Nechají nám volný den. Kdo chce do města, může se přidat k vedlejší škole nebo zůstat tady. Po delším přemýšlení se rozhodnu jít do města. Aspoň koupím mámě suvenýr.
Rin: Pousměji se na Kaneho. Když si všimnu, že jde s námi, zařadím se k němu.
Kane: Leknu se ho, jak ho nečekám vedle sebe. Nakonec se uklidním a jdu dál.
Rin: "Promiň."
Kane: "To nic." zahuhlu.
Rin: Povzdechnu si.
Kane: Naštěstí je to blízko, takže tam jsme za chvilku. Začnu se rozhlížet.
Rin: Držím se pořád u Kaneho.
Kane: Když nám dají rozchod, začnu se courat snad do každého obchůdku.
Rin: Nechám ho být a prohlížím si památky.
Kane: Nakoupím pár dárků a pak se vrhnu na prozkoumávání památek. Vytáhnu foťák a začnu fotit.
Rin: Procházím se a občas nahlédnu do krámků.
Kane: Když se blíží konec rozchodu, vydám se na místo srazu.
Rin: Zase si stoupnu ke Kanovi.
Kane: Kouknu se na něj jedním očkem a nic neříkám.
Rin: Po očku ho sleduji.
Kane: Konečně jsme všichni a tak se vydáme zpátky.
Rin: Zase se držím u něj.
Kane: Jdeme se převléct a pak sejdeme na oběd. Sednu si s jídlem do koutka. Všimnu si, že na Rina někdo volá a zve ho k sobě. Příjme to a sedne si k němu. Posmutním. Přece se se mnou už nikdo nebaví.
Rin: Po obědě jdu na pokoj a zahrabu se do postele.
Kane: Nimrám se v tom.
Rin: Začnu si číst.
Kane: Zapadnu potichu do pokoje.
Rin: Nějak u toho usnu.
Kane: Nakouknu a uvidím Rina spát. Přiblížím se k němu a opatrně mu oddělám knížku a lehnu si na svojí.
Rin: Zavrtím se a rozlepím oči. "Kane?"
Kane: Natáhnu se pro knížku.
Rin: Podívám se na něj. "Můžu k tobě?"
Kane: Pokrčím rameny.
Rin: Povzdechnu si a přelezu si k němu.
Kane: Posunu se.
Rin: Přitáhnu si ho k sobě a zavřu oči.
Kane: Zvednu ruce a nechám ho. Jen jak se uvelebí, položím je a začnu si číst.
Rin: Zavrtám mu nos do vlasů a zase začnu podřimovat.
Kane: Zaberu se do knížky, takže moc nevnímám okolí.
Rin: Občas ho nosem pošimrám ve vlasech, jinak se nehýbu.
Kane: Něco zabručím, když mě pošimrá.
Rin: Zamumlám omluvu.
Kane: Nechám to být a dál si čtu.
Rin: Tisknu se k němu. Po pár minutách nakonec usnu.
Kane: Ucítím, že se mu po chvilce zjemnil dech. Kouknu se na něj a všimnu si, že usnul.
Rin: Usmívám se ze spánku.
Kane: Najednou někdo vejde. Kouknu se na kluky, co tady spí a na naše holky. Překvapeně zamrkám.
...: "Vidíte! Já vám říkala, že ti dva to spolu táhnou!"
Kane: Polekaně sebou cuknu.
...: "Ale vypadají spolu roztomile. No ne?" začne zase jiná z holek.
Kane: Snažím se zahrabat pod peřinu
Rin: Neklidně se zavrtím.
Kane: Koukám se na ně zpod peřiny.
...: "No tak my vás tu necháme," zasmějeme se a jdeme zase k nám do pokoje.
Kane: Jemně zrudnu.
Rin: Když odejdou, otevřu oči a kouknu na Kaneho.
Kane: Koukám se do stropu.
Rin: Pohladím ho po tváři.
Kane: Cuknu sebou a kouknu se na něj.
Rin: "Ahoj."
Kane: Něco zabručím.
Rin: "Nezlob se na mě."
Kane: "Kdy jsem se zlobil?"
Rin: "Potom, co se stalo na schodech."
Kane: Jen pokrčím rameny.
Rin: Smutně na něj kouknu.
Kane: "Co s tím nadělám."
Rin: "Promiň mi to."
Kane: Uhnu pohledem.
Rin: Políbím ho na tvář.
Kane: Leknu se, až nadskočím.
Rin: Chytnu ho, aby nespadl.
Kane: Jemně se ho chytnu.
Rin: Usměji se.
Kane: Jen se nevinně pousměji.
Rin: Obejmu ho a víc si ho na sebe přitáhnu.
Kane: Nechám se mačkat.
Rin: "Odpusť mi to."
Kane: "Co?"
Rin: "Ty schody. Já tě mám rád, ale nechci, aby si byl smutný."
Kane: "Ty mě máš rád jo?" zeptám se ironicky.
Rin: "Jo."
Kane: "O tom pochybuju."
Rin: "Nepochybuj. Klidně ti to dokážu dalším polibkem. A pak dalším, a další a dalším…"
Kane: "Ne. Jen to ne." zděsím se a dám si ruku před pusu.
Rin: Zasměji se. "Dobře tak ne."
Kane: Spokojeně přikývnu. "Ale stejně mě vůbec neznáš. Co ty víš. Můžu být klidně i převlečený pedofil." šeptám dál.
Rin: "Ale prosím tě. Dobře tak mi o sobě něco řekni. Tvé záliby, fetiše, co máš rád a tak."
Kane: "Začni ty." kouknu se na něj.
Rin: "Dobře, jsem jedináček. Žiju jenom s tátou, protože nás máma opustila. Mám rád kočky. Doma mám dvě koťátka. Rád poslouchám pomalé skladby. A taky píšu básně."
Kane: "Takže básník jo? No já mám starší sestru, ale ta už má rodinu. Já zase žiju jen s mámou." dokončím.
Rin: "Co se stalo s tvým tátou?" zeptám se tiše.
Kane: Uhnu pohledem a zadívám se do dáli. Jakoby skrz něj.
Rin: "Nemusíš mi to říkat."
Kane: Nevnímám.
Rin: "Kane."
Kane: Trhnu sebou a zadívám se na něj. "Promiň."
Rin: "V pořádku…"
Kane: Sklopím pohled.
Rin: Obejmu ho.
Kane: Přitulím se k němu. Vím, že je to změna v chování, ale já to potřebuju.
Rin: Hladím ho po zádech.
Kane: Po chvilce se uklidním a kouknu se na něj.
Rin: Pousměji se.
Kane: Pořád sem smutný.
Rin: "Šmudlíku."
Kane: Překvapeně zamrkám.
Rin: Pohladím ho po tváři.
Kane: "Hmm?" vydám ze sebe.
Rin: Zavrtím hlavou a dál ho hladím.
Kane: Kouknu se kolik je hodin. Ještě že na stěně jsou hodiny.
Rin: "Dál si ho k sobě tisknu.
Kane: "Už je pomalu čas…." nedokončím.
Rin: Neochotně ho pustím.
Kane: Vylezu z postele.
Rin: Následuji ho.
Kane: Courám se dolů. Na schodech potkáme tu bandu, která nás viděla v pokoji.
Rin: Jsem hned za Kanem. Po cestě pozdravím pár kamarádů.
Kane: Rychle kolem nich proletím.
Rin: Zapovídám se s nimi. Do jídelny dojdeme společně, já si hned zaberu místo u Kaneho.
Kane: Kouknu na něj a pak zase začnu zírat do stolu.
Rin: Usmívám se.
Kane: Jen jak začnou dávat jídlo, zvednu se.
Rin: Chvilku čekám, až tam nebude tolik lidí a pak se zvednu.
Kane: Na zpáteční cestě potkám Rina, jak si teprve jde pro jídlo.
Rin: Vezmu si toho jenom málo a vrátím se ke stolu.
Kane: Začnu se v jídle nimrat.
Rin: "Nemáš hlad?"
Kane: Kouknu se na něj. "Proč?"
Rin: "Vůbec nejíš."
Kane: Pokrčím rameny. "Já nemám hlad už hodně dlouho." špitnu potichu.
Rin: "Aha," zamumlám.
Kane: Jen zavrtím hlavou. "To je jedno." strčím si kousek do pusy.
Rin: "Není."
Kane: "Ale ano." hlesnu. "Stejně to je všem jedno." vstanu a odnesu talíř.
Rin: Povzdechnu si a dojím večeři. Odnesu talíř a jdu pomalu na pokoj.
Kane: Zalezu si na záchod, které jsou společné pro celé patro.
Rin: Vezmu si věci a jdu do koupelny.
Kane: Sednu si na zavřený záchod a odpočívám. Užívám si ticha. Pak se zvednu a vrátím se na pokoj.
Rin: Zamknu se v koupelně a dám si dlouhou sprchu.
Kane: Nikdo tam není a tak si na chvilku sednu do kouta.
Rin: Už v pyžamu si jdu lehnout.
Kane: Leknu se, když někoho uslyším.
Rin: Přikryju se a zavřu oči.
Kane: Vstanu a jdu ke své posteli. Vezmu si pyžamo a zmiznu.
Rin: Po chvilce usnu.
Kane: Pořádně se vykoupu a vrátím se.
Rin: Přetočím se na bok.
Kane: Kouknu se na Rina. Chvilku přemýšlím nad tím, že si k němu lehnu, ale pak zapadnu do svojí.
Rin: Uprostřed noci se vzbudím. Posadím se a tiše přelezu ke Kanemu do postele.
Kane: Jen se trochu zavrtím a přitisknu se k teplíčku.
Rin: Pousměji se a zase usnu.
Kane: Asi za dvě hodinky mě probudí zase noční můra.
Rin: Podvědomě ho přitisknu k sobě.
Kane: Rozevřu dokořán oči a zrychleně dýchám.
Rin: Pohladím ho po zádech a otevřu unaveně oči.
Kane: Zaseknu se. Omluvně se na něj zadívám a pohladím ho. "Spi." zašeptám.
Rin: "V pořádku. Copak je?"
Kane: Jen zavrtím hlavou.
Rin: Povzdechnu si.
Kane: "Jen spi." pohladím ho po vlasech.
Rin: "Bez tebe ne."
Kane: "Já jsem v pořádku."
Rin: "Nejsi."
Kane: "Jsem na to zvyklý." slabě se pousměji.
Rin: "Usneš ještě?"
Kane: "Určitě."
Rin: "Dobře, tak já si počkám."
Kane: Začnu jakože usínat.
Rin: "Jsi špatný herec, Kane."
Kane: "Tak hraj se mnou."
Rin: "Nechci."
Kane: "Prosím." požádám.
Rin: "Tak dobře."
Kane: Počkám si, až začne podřimovat a začnu ho hladit.
Rin: "Broučku…" zamumlám.
Kane: Překvapeně se na něj zadívám.
Rin: "Neuspávej mě."
Kane: Pousměji se a pokračuju.
Rin: "Kane."
Kane: Neposlouchám ho a vesele ho hladím.
Rin: Otevřu oči.
Kane: Zamračím se na něj.
Rin: "Nemrač se."
Kane: "Tak spi." zamrmlu.
Rin: "Ne."
Kane: Dál se mračím.
Rin: Dám mu malou pusu na nos.
Kane: Nepřestanu.
Rin: "Ale no tak."
Kane: "Spi."
Rin: "Ne."
Kane: Otočím se.
Rin: Obejmu ho kolem pasu.
Kane: Nespokojeně zabručím.
Rin: Povolím sevření.
Kane: Kousek se odtáhnu, abych se nadechl.
Rin: "Promiň."
Kane: Jen něco zabručím.
Rin: Natisknu se k němu a podřimuji.
Kane: Nechám ho spát.
Rin: Občas ho pohladím po zádech.
Kane: Najednou se otevřou dveře a kluci se začnou vracet. Rychle zavřu oči a předstírám spánek.
Rin: Zklidním dech a víc se přitulím.
Kane: Vydechnu, ale dál jakože spím.
Rin: Počkám, než si polehají a usnou.
Kane: Když konečně slyším, že všichni usnuli, trochu se odtáhnu, abych se pořádně nadechl.
Rin: Nechám ho.
Kane: Začnu dýchat pravidelně.
Rin: Odtáhnu se od něj a začnu usínat.
Kane: Přetočím se.
Rin: Po chvilce usnu.
Kane: Konečně, pousměji se, když konečně usne.
Rin: Zavrtím se.
Kane: Pohladím ho po vláskách.
Rin: Pousměji se a přitulím se k teplíčku.
Kane: Nechám ho a dál pokračuju.
Rin: Zabručím, jak se mi to zalíbí.
Kane: Zabavím se tím na celou noc.
Rin: Ráno se protáhnu a otevřu oči.
Kane: Zamrkám na něj.
Rin: "Ahoj," šeptnu. "Ty jsi nespal!"