Vývoj matematiky

   Astronom, filozof, fyzik, vynálezce, matematik... Takového zastoupení měl řecký Archimédés ze Syrakus. Je považován za nejvýznamnějšího vědce klasického Starověku, za největšího matematika své doby a jednoho z největších matematiků vůbec.
   Ve fyzice jsou jeho nejslavnjší objevy statika (mechanická rovnováha, princip páky) a hydrostatika (Archimédův zákon). Za svůj život vynalezl a sestrojil spoustu vynálezů. Některé z nich byly v moderní době zrekonstruovány a ukázalo se, že byly funkční. Zrcadla, kterými měl podle všeho zapalovat římské lodě, mezi ně ale nejspíše nepatří.
Archimédův zákon: „těleso ponořené do kapaliny je nadlehčeno vztlakovou silou, rovnající se tíze kapaliny stejného objemu jako je ponořená část tělesa.“  Archimédův zákon platí také pro plyny. K objevení tohoto zákona se váže historka, kdy Archimédes přemýšlel, jak mohl klenotník vyměnit zlato za jiný ušlechtilý kov. Myšlenka ho napadla také při koupeli, kdy pozoroval hladinu vody.
   Archimédés uskutečnil mnoho objevů v matematice i fyzice, jeho teoretické vize byly známy jen v úzkém kruhu odborníků, pozornost však budil svými technickými vynálezy.
 

Archimédův šroub byl velmi důležitou součástí největší lodě Syrakúsie, která byla používána na cestování a převoz zásob. Měla vlastní tělocvičnu, místo až pro 600 lidí, okrasné záhony a chrám zasvěcený bohyni Afroditě.
   Archimédův šroub měl odvádět odpadní vody. Tvořila ho šikmo postavená trubka se zabudovanou spirálou těsně uloženou na hřídeli. Voda byla držena v závitech gravitací a čerpání tak probíhalo, když se hřídel otáčela.
Čerpadla na Archimédově zákonu se používají dodnes. Velkou výhodou je spolehlivost a jednoduchost.