Reálné obléhací stroje
Obléhací války byly jednou z nejdůležitějších složek středověkého válečnictví. Ve středověku bylo mnohem častější obléhání než skutečné bitvy. Obléhání bylo totiž levnější záležitostí (hlavně co se týká peněz a lidských životů) než bitvy. Obléhatel po vítězném obléhání navíc získal mnohem více území a zisků než kdyby svedl bitvu. Obléhací prostředky a stroje raného středověku skoro vždy vycházely ze starších starověkých kusů. To dokazuje kvalitu starověkých obléhacích technik. Brzy se však tyto stroje začaly zdokonalovat a byly vyvíjeny nové obléhací postupy a obléhací stroje. Vzhledem k tomu, že si každý evropský panovník chtěl udržet vládu nad svou zemí, začaly se stavět hrady. Hrady nejdříve kopírovaly techniku obrany od starověkých pevností, ale později byly zavedeny nové metody obrany. Hrady měly vodní příkopy, padací mosty, kruhové věže, dvoje hradby a více obranných staveb. Vrcholný středověk se nazývá zlatým věkem hradů. To však neznamená, že by se nezdokonalovaly útočné metody. Trebuchet byl prvním originálním obléhacím dílem středověku. Byl vynalezen ke konci 12. století a masově se začal používat ve století třináctém a čtrnáctém. Nakonec začala být používána děla, která změnila charakter středověkého válčení a to znamená konec hradů a tím i středověké obléhací techniky.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Obl%C3%A9hac%C3%AD_v%C3%A1lky_st%C5%99edov%C4%9Bku
MOBILNÍ OBLÉHACÍ STROJE
Mobilní obléhací stroje jsou ty, které se dokáží pohybovat po bojišti. Tyto stroje bývají celkem jednoduché na výrobu a vyráběly se podle potřeb obléhatele na místě. Sloužily ke krytí postupu, překonání překážek nebo jejich zničení z kontaktní vzdálenosti.
Beran / Beranidlo
Beran je základní z této skupiny strojů. Používal se k zničení brány, nejslabší části každého opevnění, které však bývá dobře bráněno. Proto se beran obvykle nepoužíval jen tak, ale byl k němu budován přístřešek chránící útočníky před šípy protivníka. Přístřešek ze dřeva byl pokryt navlhčenými kůžemi a beran byl pod střechou zavěšen na lanech. Lepší berany mohly mít kovanou hlavici, třeba ve tvaru právě beraní hlavy.
Obléhací věž
Věž nebo také kočka je monumentální stavbou, jejímž účelem byl bezpečný transport vojáků k hradbám a jejich výsadek. Kočka byla často kombinována s beranem, takže mohla zároveň útočit na hradby i na bránu. Věž měla několik pater, která byla zepředu chráněna mokrými kůžemi (proti hořlavým šípům). Vzdau bývala nekrytá. Pohybovala se po kolech nebo kulatinách. Po dosažení hradeb byl shozen můstek, po němž začali vybíhat vojáci. V přední stěně kočky mohly být i střílny pro opětování palby.
Mobilní kryty
Do této kategorie spadají různé mobilní přístřešky nebo velké štíty. Přístřešky byly podobné krytu berana, štíty se vyráběly ze dřeva nebo proutí a jimi poskytovaná ochrana klesala se snižující se vzdáleností k hradbám. Měly v sobě většinou střílny, takže mohly být použity i jako stabilní kryty pro střelce.
TORZNÍ STROJE
Torzní stroje jsou zařízení pracující na energii zkrouceného materiálu, nejčastěji pak šlach. Mezi tyto stroje patří balista, katapulta a jedoramenný torzní prak
Balista, katapult a prak
(katapult vrhal kameny, balista šípy) (prak)
Jsou to podobné stroje střílející buď kamenné koule nebo šípy. Konstrukce se skládá ze dvou zkroucených svazků šlach, v nichž jsou upevněna oddělená ramena lučiště. Otáčením páky se natahovala tětiva a kroutily šlachy, čímž se získala velká energie. Podobně jako u samosřílu se pak tětiva zahákla a uvolnila, projektil byl vedený v drážce. Hlavním rozdílem mezi balisou a katapultou je, že balista měla měnitelný elevační úhel, tedy náměr.
Prak nebo také mangonel, onager apod. Je založen opět na zkroucených svazcích šlach. Do nich je zasazeno rameno praku ve tvaru lžíce, v níž je uložen projektil. Kroucením šlach se rameno praku dostalo do vodorovné polohy a následně se uvolnily zábrany a šlachy se uvolnily, rameno praku se vymrštilo, narazilo na překážku a tím vymrštilo kámen s poměrně plochou dráhou letu.
Vahadla a trebuchet
Vahadlové stroje pracují na principu dvojzvratné páky. Patří mezi ně zařízení, které se nazývá buď jednoduše prak nebo trebuchet.
Trebuchet je obvykle mohutný stroj, jehož hlavní částí je páka upevněná ke konstrukci v ohebném čepu. Její kratší rameno je zakončeno těžkým závažím opět na otočném čepu, delší rameno má na svém konci delší vak, v němž je zabalen projektil. Před výstřelem je nejprve vytaženo nahoru závaží, takže rameno s projektilem klesne, vak je obvykle vložen do vodící drážky v konstrukci. Potom je uvolněna síla držící nahoře závaží (u větších trebuchetů lano, u menších jen síla lidí), to spadne, delší rameno s pohybem vzhůru vymrští projektil. Trebuchety střílely pod velkým úhelm, a proto byly obvykle používány na ničení cílů za hradbami.
zdroj textu: http://vstupnistranka.wz.cz/starezbrane/oblehaci.php