Vyvolený

2.7.2001

Byl jednou jeden dům v Hruškově ulici. Žili tam zlý strýc, zlá teta a zlý bratránek Bohouš. Kdo, že je ten čtvrtý? Tomáš Sayer. Vyvolený...

Vyvolený seděl na omšelé židli a prohlížel si fotoalbum. Jeho rodiče, kamarádi z akademie, rodiče, jejich kamarádi z akademie, rodiče, kamarádi. Bylo 2. července, 2001. Tomáš měl dvanácté narozeniny. Nedostal nic. Jak tak nad tím uvažoval, byl asi jediným dítětem ve vesmíru, které nedostalo alespoň dort...

Tomáši, poď sem! To byli Adversovi. Strýc, teta, bratranec Bohouš. Měli tam Tomáše jen kvůli sociálce. Ehm, ehm. Chtěli jsme ti dát dárek, protože máš narozeniny a za měsíc odjedeš.- Děkuju.- Máš zač! Taky sem to sháněl skoro celý den! Tady to máš! Je to ňákej zápisník. Lacinej, ale kvalitní. možná. Mimochodem, za pár minut by měli přijít Vodičkovi! Můj šéf. Takže ty, budeš dělat, že neexistuješ, jasný? - Ano, strejdo. Už jdu.- Skvěle. A teď vy. Nadinko, ty si prostě musíš vzít ty tvoje krásný šaty!- Pro tebe, Honzíku to móóc rááda udělám! Zazvonil zvonek. To budou oni! Á, pane Vodičko a paní Vodičková! Vítáme Vás u nás doma.- Honzo! Rád Vás vidím! - Pojďte dále! Tomáš se zavřel do pokoje. Měl na jednu stranu radost, ale na druhé straně cítil úzkost. Oba jeho kamarádi mu ještě nenapsali. Otevřel zápisník. Zkusil do něho napsat. Jmenuji se Tomáš. To ale zmizelo. a objevilo se tam: Ahoj Tomáši, já jsem Robert Sayer.- Ty jsi můj příbuzný?- Ano, ale jsem již mrtvý... Tomáše zamrazilo. Co to jen bylo? nějaký jeho předek mu mrtvýpíše do zápisníku? Velmi divné. Najednou ale uslyšel na zahradě kroky a zasvištění. U okna letěli na košťatech dvojčata Ringersovi i s Pavlem...

KONEC 1. KAPITOLY NAROZENINOVÝ DÁREK, NÁSLEDUJE 2. KAPITOLA RINGERSOVI...