kapitola II. Ringersovi
2.7.2001
Vletěli opatrně do pokoje a sesedli z košťat. Ahoj, Tomáši!- Jé, čau Pavle, Olivere, Šimone!- Tomáši, zabal si věci. Máme tu pro tebe ještě jedno koště. - Díky. Dvojčata Oliver a Šimon vzali jeho věci a zmenšili je. Asi dělali dost velký randál, protože Tomáš uslyšel strýce a jeho dusavé kroky, jak běží po schodech. Práskly dveře. Kam si myslíš, že vodletíš?- Jé, vy ste pan Advers!- Né, asi Ježíšek sem! Tomáš nikam nepůjde! Za týden má přijít kontrola ze sociálky!- Tak to už asi je pozdě! Ha ha ha! Tomáši, nasedni na to koště! V tu chvíli se nahoru přihnala i teta, Bohouš a bohužel i pan Vodička a paní Vodičková. Co to je? Honzo, já Vám věřil, ale toto? Co ste mi to nalil do toho kafe? Máte okamžitě padáka!!!!- Nééééé!!! Ale to už letěli vstříc novému dobrodružství...
Letěli snad jen deset minut a dvojčata už klesala. Byli stále níž, až přistáli na dvorku u obrovského domu. Ještě, že rodiče ještě spí! - Nechtěl bych vidět mámin naštvaný výraz! Z domu se ale přihnala přitloustlá žena s tlustým svetrem a zrzavými vlasy. Kde jste byli? Hledám vás po celém domě! Máte tisíc důvodů se smát, protože tu není otec! Tobě ale nic nevyčítám, Tomáši. Usmála se na něj a všichni šli schlíple za ní domů. U Ringersů vše fungovalo na kouzla. Pletecí jehly samy pletly, vařečka míchala nějakou polévku a hořák se na povel zapnul. Kouzla jsou úžasná!- jo, tady jo. - Ahoj, rodino! Do domu přišel velký 190 centimetrový postarší omšelý muž v dlouhém kabátu a s vysokou čapkou. Ahoj, tati! Jaká byla noční šychta?- Příšerná! Tolik lidí, co viděli kozla, jsem ještě nezařizoval.- Víš, Tomáši, táta pracuje pro prezídium. Má zvláštní radar a sleduje, jestli nějaký kouzelník nekouzlí v přítomnosti lidí. - Á, ty musíš být Tomáš Sayer!- Ano, jsem to já.- Je skvělé, že tě poznávám! Teď mi ale něco vysvětli, k čemu slouží lidem přesně počítač.- No, to je takový stroj s hardwarem a softwarem . Po dlouhém líčení o PC řekl pan Ringers. Tak vidíte. Lidé mají svá kouzla. Mimochodem, měli bychom zajet do Gorolovy ulice! Mám takový pocit, že Karolínka jede poprvé do SA. - To není pocit, ale realita a já nemám na všechny ty učebnice.- Nevadí. Koupíme je u Abrahama!
A kdo je Karolína?- To je naše mladší ségra, je do tebe zabouchlá., totálně!- Jo?- Jo. Mluví o tobě furt. Do kuchyně vběhla malá dívka. Jen zahlédla Tomáše a řekla: Já si budu nahoře povídat s babiččkou.- Ano, zlato, ale kdyby tě babička prudila, stačí ji zakrýt závěsem. - Zakrýt babičku?- To je jenom její obraz. Máme ho na půdě a ona nás nesnáší. Byla to baronka a vyhrožuje nám, že jestli ji ( ten obraz) zničíme, tak nás bude strašit. Je to tátova babi. - Teď se všichni chytneme za ruce, ano? Tááák, to je ono. A teď všichni myslete na Gorolovu ulici.
Všichni se chytli za ruce a letěli. Jmenovalo se to přenášení. Přistáli u notoricky známého hostince U třech čapek.
Všichni zamířili do Abrahamovo knihkupectví. Dnes autogramiáda Květoslava Udatného. to stálo na ceduli pověšené na dveřích. Bylo tam narváno. Vítali se s Elen. Květoslav Udatný si vzal slovo: Vítám vás, mí milí na mé milé autogramiádičce. Především bych rád zdůraznil můj zájem o boj s černou magií. Autogramiáda může začít! Hi hi.
Po příšerné autogramiádě nakoupili všechno potřebné a vrátili se k Ringersům.
Tomáš s Pavlem, Oliverem, Šimonem, Elen a dalšími užil skvělé léto.
1.9.2001 nastoupili do expresu a stejně jako loni se vezli do Shendlhultské akademie.
Tentokrát ale nešli s Luciusem, ale jeli kočáry s ostatními přímo do SA...
