HISTORIE
"Abychom mohli hodnotit současnost a tvořit budoucnost,
měli bychom znát především svojí minulost."
Rybářský sport v Kolíně má dlouhou tradici trvající již od roku 1892, tehdy vznikl první "Spolek sportovních rybářů v kolíně" a nedlouho poté i "Rybářský klub v Kolíně".
O tom, že počátky rybářského sportu v Kolíně nebyli nikterak jednoduché svědčí i dochovalý dopis předsedovi Rybářského klubu v Kolíně, panu Latzelovi adresovaný členem výboru, jednatelem panem Adolfem Hasenöhrlem, ve kterém se píše:
"Vzhledem k tomu, že neutěšený průběh poslední schůze výborové vyvolal odpor pana předsedy i většiny členů výboru a rybmistrů, nastala vlivem tímto úplná stagnace v klubu našem, čímž tento v každém ohledu nemálo trpí. Žádám Vás, velectěný pane, v předsvědčení, že i Vám zdar klubu našeho na srdci leží, jak Jste byl již průběhem let častokráte dokázal, abyste uctivě žádosti mé vyhověl, rybářský klub náš neopouštěl a do DŮVĚRNÉ SCHŮZE VÝBOROVÉ dne 16. července 1906 konané v 19:15 hod. v restauraci pana Zděňka, se určitě dostavil. Opětovné utvrzení klubu našeho, jehož základy silně byly otřeseny, toho naprosto vyžaduje, aby ve schůzi výše uvedené, ve které máme si podati ruce ku společné záchraně milého klubu našeho, nechyběl nikdo z nás. Apeluji na známé přátelské smýšlení, které Vás ku klubu našemu pojí, doufám pevně, že určitě se dostavíte a tak svorně počátek nového desetiletí, které v době nejbližší klub náš nastoupí, se svěžími silami zahájíme. V Kolíně, dne 15. července 1906 ZA RYBÁŘSKÝ KLUB s rybářským pozdravem Adolf Hasenöhrl."
Rybářství v Kolíně se těšilo po roce 1900 velkému zájmu široké věřejnosti. V roce 1908 byla za podpory Rybářského klubu i Spolku sportovních rybářů, uspořádána velkolepá a do té doby zcela ojedinělá, rybářská výstava, která neměla nikde v republice obdoby. V dochovalých zdrojích se uvádí:
Dne 23. října 1908 o deváté hodině dopolední byla v Kolíně zahájena rybářská výstava, vůbec první rybářská výstava na českém venkově!
Uskutečnila se z podnětu Zemědělské rady v Praze, která poskytla „potřebný fundus instruktus“ a za přispění kolínského rybářského klubu. V horní části Kolína ve volné přírodě dva dny před oficiálním zahájením bylo na místě nainstalováno 75 velkých akvárií, v zahradním pavilonu a ve dvou výstavních místnostech dalších 15 menších akvárií a vše bylo oživeno množstvím různých druhů českých ryb všech stupňů vývoje. Tím „výstava bohatstvím a rozmanitostí vystavených živých ryb rybničních, říčních i přepychových poskytne skvělý obraz a nevídanou podívanou, jaké na výstavách českých dosud nebylo“. Součástí výstavy byly také uveřejněné výkazy o činnosti rybářských spolků celé republiky a různé zajímavé statistické údaje (400 račích vod, z toho 25% zamořených; 20.000 kusů raků chycených za rok; 10.000 kusů raků upytlačených za rok; rybářství provozuje téměř 8.000 km tekoucích vod s počtem 1.000 majitelů; na rybníkách o rozloze 710 ha se vůbec nehospodaří; 2.117 ha rybníků je zcela vypuštěných; průměrný výnos ryb z rybniční plochy je 85 kg/ha).
Tato výstava představovala pro Kolín a okolí velký zájem ze stran nejen široké veřejnosti; po jejím ukončení byla zhodnocena jako výstava předstihující daleko vše, co u nás (v Čechách) v tomto oboru od roku 1891 bylo podniknuto.
Výstavy se zúčastnili kromě četných hospodářství z blízkého i vzdálenějšího okolí kolínského také četné rybářské spolky, dále zástupci rybněného hospodářství z Heralu, knížecí schwarzenberské panství Hluboká, velkostatek chlumecký, D. Lonek z Hylvat s chovem pstruhových násad, pstrunkový ústav St. Vacka z Nedošína, J. Drobný z Ústí n/Orlicí s chovem přepychových ryb a další. Byla vyzdvižena vzorně zařízená hospodářství: „… na výstavě byly např. zastoupeny kníže cí schwarzenberské panství Hluboká s proslulým normálním i rychlochovem kaprů třeboňského plemene, velkostatek Chlumec nad Cidlinou s chovem hladkého východočeského kapra a hospodářství v Herálci se vzorovým chovem kaprů plemene haličského …“.
Součástí výstavy byla bohatá prodejní expozice učebních pomůcek, diagramů, modelů a preparátů, spojená s rybářským kurzem.Návštěvníci se mohli zúčastnit různých přednášek. Rovněž mohli zhlédnout výstavu živých ryb s ukázkami násad i zařízení líhní. Např. Rybářský spolek z Ústí n/Orlicí úspěšně vystavoval živé lipany, o nichž se mezi veřejností mluvilo „jako by jich živých nikam nebylo lze dopraviti“. Na výstavě byl zastoupen také chov raků, chov ryb pstruhovitých, expozice chovu ryb okrasných (zlatý lín a zlatý kapr, tzv. japonský Higoi), expozice salonních akvarií domácí výroby, rybářství říční. Diagramy umístěné na výstavních panelech informovaly, že v deseti okresech země ryb přibývá,ale v sedmdesáti sedmi okresech ryb ubývá a v jednačtyřiceti okresech „provozuje se dosud rybářství loupeživé“.
U příležitosti rybářské výstavy se konal v prostorách výstavních místností dne 25. 10. 1908 od deseti hodin dopoledne v Kolíně Rybářský sjezd. Na něm zazněly různé názory. Jedni vyzdvihovali čilou účast hospodářů na sjezdu - bylo vyžádáno řešení otázky „S jakými výsledky setkává se přikrmování kaprů“ na základě referátu V. Šustra, rybního správce z Hluboké a „Čím se vysvětluje jarní schodek v násadě kaprů“, o němž referoval exprezident zemské rady J. Kafka. Dle Fr. Hostounského, delegáta Sdružení sportovních rybářů pro Čechy v Praze, se hovořilo stále jen o chovu kapra. Sdružení očekávalo od kolínského sjezdu i výstavy jednání o uvolnění možností sportovního rybářství, které bylo nařízením c. k. místodržitelství zpřísněno a vyjednání úlev pro měsíce, kdy rybář k vodě vůbec nesmí. Na sjezdu bylo přijato několik rezolucí, např. „Rybářský sjezd v Kolíně dne 25. října 1908 konaný, vyslovuje hluboké politování, že účelná hospodářská a zákonodárná práce sněmu království Českého záškodně se maří a tím obyvatelstvu i všem zájmům země zúmyslná škoda se působí …“ nebo „Rybářský sjezd v Kolíně vznáší zároveň ke všem samosprávným korporacím, ke všem velkostatkům i ke všem inteligentním jednotlivcům důtklivou prosbu, aby zejména rybářské spolky a družstva, jež stojí pod vlivnou egidou zemědělské rady, ve tvoření souvislých rybářských revírů co nejúčinněji podporovali …“.
V nelehkém období mezi světovými válkami, obvzláště pak počátkem druhé světové války, se tehdejší funkcionáři dokázali jako čestní lidé vypořádat i s věcmi, které daleko překračovali lidskou morálku. Mezi nejpodstatnější patřila "židovská otázka".
Navzdory tlakům z "vyšších vrstev", které "doporučovali" vyloučení všech židů ze spolku a židy za členy nepřijímat, se k této zásadní otázce postavil tehdejší předseda spolku vážený pan Rudolf Turek velmi lidsky. V zápise z mimořádné valné hromady konané dne 2. června roku 1940 ve spolkové místnosti restaurace "Na Hrádku" v Kolíně, za účasti 18ti členů dle presenční listiny, je panem předsedou čten přípis Zemského rybářského svazu v Praze, který upozorňuje, že židé nesmí býti členy rybářských spolků. Usneseno dáti natisknouti prohlášení pro členy o arijském původu. Kolínský předseda pan Rudolf Turek však navzodry tomu, žádá před přítomnými okamžité zrušení usnesení správního výboru o nepřijímání židů za členy a žádá vydávání rybářských lístků židům. Usnesení správního výboru zrušeno.
Rybářský sport v Kolíně přečkal obě války a přečkal i socialistický režim. V dnešní době již neexistuje "Spolek sportovních rybářů v Kolíně", neexistuje "Rybářský klub v Kolíně" či "Poříční svaz pro povodí od Kojic ku Brandýsu v Kolíně", nebýt však těchto spolků a lidí kteří je vedli a tvořili, nebyl by zde dnes náš spolek.
V roce 1952 byly zrušeny dosavadní Poříční svazy a byly nahrazeny krajskými a oblastními pobočkami. Byla zestátněna všechna rybářská práva na tekoucích vodách. K další organizační změně došlo v celém rybářství v roce 1957, a to vznikem Československého rybářského svazu. Dosavadní lidové rybářské spolky se mění na místní organizace ČSRS.
Pár dobových fotografií rybářských lístků:
Pár dobových kreseb a trocha poezie uvedené v knize rybářského klubu.
Ukázka části prvního dochovaného zápisu ze schůze Spolku sportovních rybářů v Kolíně.
Zapisovatel měl tehdy při schůzích i značný smysl pro humor.
Ukázka průkazky člena rybářského klubu v Kolíně.
Něco z následné historie.
O sportovním rybolovu v Kolíně se psalo i v době po druhé světové válce:
V tomto krásně zpracovaném čísle se dali najít například tyto příspěvky:
O okolních vodách sousedních spolků byli také psány zajímavé skutečnosti, dnes již nemyslitelné !
Historie bude v této rubrice průběžně doplňována.
V současné době je v sídle naší organizace zachována celá řada vzácných knih a dalších tiskopisů, mapující téměř celou historii rybářského sportu v Kolíně. Tyto dokumenty je naše organizace ochotna poskytnout ke studijním a vědeckým účelům. Pokud i Vy máte něco z historie rybářského sportu v Kolíně a chtěli byste zde o tomto informovat, prosím napiště: rybarikolin@seznam.cz
J. Krouza
