Ahoj všichni, co zas dete číst (už podruhý) tenhle obnovenej blog a ztratíte tady zas nějakou chvilku času. Pochybuju, že mi přibude něják moc novejch čtenářů, ale kdyby náhodou, sem takovej jednodušší, polívkovej kluk, co ho trápěj na gymplu a přitahuje průsery jako Lady Gaga paparazzi. Ale vážně, kdyby se vysral holub do hloučku 100 lídí, přesně vim, na čí hlavě by to přistálo. :-D

Posledně mi blog už nezrušili policajti, jako před skoro už rokem a půl, ale zrušil sem ho sám, protože sem línej (k baráku a ke zvířatům se nehodim) a neměl sem o čem psát. Ale teď se mi zas stejská po těch drsnejch vodách internetu, kterejm se člověk může vylejt. Tak kromě věčnýho hraní, spaní a sraní budu taky chvíli zasejc psát.

Za tu dobu neaktivity se stalo následující: málem mě chtěli vyhodit ze školy, chtěli mi dát trojec z chování, přibral sem tři kila a zjistil sem, že se v nějaký části učitelskýho sboru vytvořila jakási tajemná koalice, která bedlivě pozoruje každej můj krok, aby mohla zasáhnout, kdykoliv udělam sebemenší kokotkovinu. Thug life.

No. Sem tu zpátky no.

A sou dvě ráno, rozhod sem se to napsat kvůli tomu asijskýmu věšteckýmu papírku co mi řek, abych poslouchal svý srdce. Tak si brzo řeknem, co sem to vlastně ztropil v tom EU Parlamentu a čim sem ještě nasral ty nade mnou, že se se mnou už vůbec neka. Ahoj, mam vás rád, Ticq