Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co nového

 

13.12.2015 Nové matriční zápisy

Ve fotogalerii přibyly zápisy rodiny Holečků z Mělníka. Narození Marie Holečkové Nejedlé, mojí babičky a jejích sourozenců. «zde«

 

 


Ševci v 17. století

Dobový pohled do ševcovské dílny, zdroj: Toulky českou minulostí II, Petr Hora, 1991, ISBN - 80 - 208 - 0111 - 1

Kdo se chtěl stát mistrem ševcem, ten musel nejdříve koupit kůže z krávy a telete. Tyto kůže byly prohlédnuty celým cechem a posouzeno, zda jsou vhodné pro mistrovské dílo. Z kravské kůže bylo nutno zhotovit pár holinek s přehyby, kterým se říkalo škorně a patřily mezi "dlouhé dílo". Dále adept musel vyrobit z kůže krávy vysoké šněrovací boty a tři páry bot šitých na podrážku. Z telecí kůže bylo nutno zhotovit jeden pár vysokých bot ke kolenům, šitých do podrážek a dvakrát prošívaných a jeden pár ženských bot se šněrováním na kovové háčky. Všechno pak prohlédli mistři cechu a "bylo-li dílo shledáno způsobilým, obstál". Pak byl švec přijat za nového mistra; musel složit do cechovní pokladnice šest funtů vosku a pro mistry připravit dobré pohoštění se čtyřmi vědry piva (což byl zhruba hektolitr).

Dobový pohled do obuvnické dílny, zdroj: Toulky českou minulostí III, Petr Hora, 1994, ISBN - 80 - 85621 - 97 - 5

Velmi silně preferoval cechovní řád Petra Voka z Rožmberka vyšebrodské ševce před cizími, a to jak v případě, že se chtěl ve Vyšším Brodě usadit nový švec, tak zejména při prodeji bot. V cechovním řádu se jednoznačně uvádí: "...cizí nebo cizozemský mistr nesmí na výročním trhu ve Vyšším Brodě své zboží vyložit a nabízet k prodeji, pokud tak neučiní zdejší mistři. Kdyby někdo z cizích chtěl své boty prodávat po domech, a byl při tom přistižen, mají mu být všechny boty zabaveny a věnovány zdejšímu špitálu pro chudé".

Rok 1654 - Jak to chodilo a kolik za boty

 Zajímavé jsou i tehdejší ceny bot. Škorně stály osmdesát grošů, ženské boty kolem třiceti, selské boty do kopy (60 grošů) a střevíce kolem dvaceti grošů. Pro porovnání jedna kopa měla 60 grošů, jeden groš sedm penízů nebo 14 haléřů. Děvečka dostala za rok práce 90 grošů, stravu, střevíce a dva šátky, zemědělští nádeníci o žních dostávali dva groše a stravu, zedníci, pokrývači a tesaři dostávali dva groše za den, učitelé čtyři kopy ročně. Naproti tomu strych žita (93 litrů) stál dva a půl groše, věrtel piva (přes 23 litrů - sedm grošů, za jeden groš bylo asi sto vajec, jeden bochník chleba stál peníz, krátký kožíšek byl za tři kopy - 180 grošů. Zkrátka, boty byly velmi drahé a chudina chodila od jara do zimy většinou bosa.