Rod Nejedlý

♦ ♦ ♦ Rod NEJEDLÝ

Vítejte na stránkách rodu

♦ Nejedlý ♦ Panuš ♦ Záruba ♦ Holeček.

Tyto stránky chci věnovat našim předkům i těm, co přijdou po nás. Genealogie je krásný koníček, nekončící práce, ale i zábava plná překvapení.

♦

Nejstarší z rodu Nejedlý, kterého se mi zatím podařilo vypátrat, je Martin Nejedlý narozený roku 1674 v Petrově okr. Praha západ a jeho žena Marie Magdalena narozena roku 1675. Z tohoto rodu pochází můj otec Stanislav Nejedlý (*1922)

♦

Nejstarší z rodu Panušů a Zárubů, z kterého pochází moje matka Růžena Nejedlá rodem Zárubová, je Georgius Panuš narozený roku 1629 a jeho žena Barbora (*1632). Neví se odkud přišli, ale usadili se ve vsi Mičovice a založili rod, který v Mičovicích přetrval staletí.

♦ ♦ ♦

Významné údaje

Celkový počet osob v databázi je 253

Celkový počet generací: 11

Roku 1704

Dne 14. dubna 1704 narozena vlastní dcera Anna. Otec Martin Nejedlej. Matka Maria Magdalena. Kmotra Anna Hispankowa.........Anna Kamenicka a Wenceslay Pokorný z Luk Podloučí.......Jílowey.

Sčítání lidu 14.1.1900 «zde«

Podpis Marie Panušové provdané Zárubové.

___________________________________________

!!! Nově nalezené

Václav Panuš, syn Petra Panuše a Rozálie rodem Bártové se narodil v Mičovicích 8.2.1886. V matrice narození je dodatek, že se hlásí dobrovolně k vojsku. Jde o první sv. válku a Václavovi je v té době 28 let. Po válce se ocitá v Rychnově nad Kněžnou, kde působí jako c.k. četnický strážmistr. 16. července 1918 si v Lochenickém chrámu Páně (obrázek dole) bere za manželku Boženu Cihlářovou (*26.7.1896) narozenou v Předměřicích čp. 84, okr. Hradec Králové. Václavovi je 32 let, nevěsta je o deset let mladší. 28.2.1919 se jim narodí syn Květoslav Panuš, který se celý život zabývá hudbou. Je klavírista, učitel hudby, hudební skladatel.

_______________________________________________________

kostel Narození Panny Marie

Pozdně barokní kostel v Lochenicích z let 1784-86 na místě gotického ze 14. století, z něhož se zachovala věž.

♦

Fotografie: Pražské jaro PJ 1962, přenosová režie, Československý rozhlas - Květoslav Panuš uprostřed.

Modřanská liduška

K Čechám patří hudba. A jak to s její výukou vypadalo v Modřanech? V obci bylo více soukromých učitelů hudby, kteří vyučovali ve svých bytech. V roce 1942 někteří z nich - Ferdinand Benáčan, Květoslav Panuš, Adolf Voborský a Karel Vrba - založili Kolegium odborných učitelů hudby, v jehož čele stál profesor státní konzervatoře Jaroslav Kolář. Učitelé tohoto kolegia sice vyučovali nadále soukromě a jednotlivě, ale jeho smyslem bylo po válce zřídit hudební školu v Modřanech.

To se podařilo krátce po osvobození - škole s názvem Městská hudební škola v Modřanech byla přidělena zkonfiskovaná vila čp. 1356 v dřívější Dvořákově ulici (dnes ulice Voborského) po JUDr. Porgesovi. Ze zkonfiskovaného majetku po Němcích byla škola vybavena potřebným nábytkem a hudebními nástroji (mj. čtyřmi pianiny). Výuka začala v září 1945 ve čtyřech učebnách. Bylo přijato 156 žáků, kteří se učili především hře na housle a na klavír. Součástí výuky nástrojové byla i hudební nauka. Městská hudební škola v Modřanech jako soukromé učiliště byla v letech 1945 až 1947 spravována vedoucím učitelem Ferdinandem Benáčanem, dlouholetým spolupracovníkem skladatele Jaromíra Vejvody, který ji vedl po stránce finanční, administrativní i organizační. Školné bylo 300 korun měsíčně a zápisné 100 korun. Z těchto prostředků byly vypláceny odměny učitelům, pořizovány pomůcky k vyučování, prázdniny učitelům placeny nebyly. Uměleckým ředitelem školy byl profesor Jaroslav Kolář, který funkci zastával zcela nezištně. Ještě v roce 1945 odešel ze školy její spoluzakladatel Květoslav Panuš, který nastoupil jako hudební režisér do Radiojournalu v Praze. Za něho byl přijat jako učitel absolvent konzervatoře Miloš Říha.

Zdroj: ÚMČ Praha 12

♦

Kulturní kronika z Lidových novin r. 1943

Zdroj: Kramerius - LN ročník 51, 4.2.1943

♦

Zatím není zjištěno kdy Václav Panuš ovdověl, kdy a proč předčasně zemřela Květoslavova matka Božena roz. Cihlářová, jisté je, že se Václav ve svých 58 letech podruhé oženil s čtyřicetiletou Marií Johannou Lepičovskou (*11.7.1904), dcerou Jana Lepičovského, ředitele měšťanské školy v Plzni a matky Vilemíny Anny roz. Trunečkové z Břas okr. Rokycany. «zde« Svatba se konala 9.11.1944.

Květoslav Panuš zemřel poměrně mladý v Praze Modřanech 2.2.1975 ve věku 55 let, tedy v letech, kdy jeho otec ještě pomýšlel na ženitbu.

♦