Jak ze zcuchané koule vyrobit Afghána
Bylo, nebylo, nebo možná bylo, ale kdo by si to pamatoval.
Já fenečka Afghánského chrta Bonnie si to pamatuji velmi dobře. Že nevíte o čem je řeč? Přeci o tom, jak ze mě zase Martin s Petrou vyráběli Afghánského chrta.
Jak už z mých povídání víte, je poměrně těžké, pro někoho skoro nepředstavitelné, že mám ještě kožíšek na svém místě a v takovém stavu, jak ho z fotografií znáte.
Před dvěma týdny jsme s Petrou psaly o tom, jak společně celá rodina léčila moji nemocnou pacičku. Povídání ZDE. Martin s Petrou se mnou soucítili a nechtěli mě zatěžovat česáním. Bohužel to a dvou týdenní absence kartáče se opětovně podepsala na stavu mého kožichu.
Co vám budu vykládat. I Martinův tatínek konstatoval, že jsem tentokrát opravdu hodně, ale hodně zacuckaná. Stačilo mi hrábnout do kožíšku a místo chlupů jste se zadrhávali o zfilcovanou srst.
Největší legrace s tou naší srstí je, že se neslepujeme odshora, ale odspoda. Tudíž můžeme nahoře vypadat bůhvíjak skvěle, když se zahladí stopy. Od bříška a tělíčka může být naše srst jeden dlouhý a široký slepenec.
Nebudu vzpomínat, kolikrát už Petra s Martinem udělali z nemožného možné. Kolikrát si Petra při česání, když už opravdu nemohla, bolela jí záda, padala doslova a do písmene na tlamičku, řekla: "tohle už nechci víckrát zažít".
Nojo, už to tady bylo a je to tu zas.
Bonnie po česání a odholení tlamičky 13.08.2012
Takové česací manévry, to jste asi nezažili. Martin s Petrou počítali, že mě odhadem dávali dohromady, i s předčesáním, koupáním, fénováním, dočesáváním a holením tlamičky a zad "tvorba přistávácí plochy pro komáry" cca 10 hodin.............naštěstí se to dělo na etapy, jinak bych začala demostrovat za svá práva.
Máte ještě sílu dál číst?
Asi bych měla vzít své vyprávění "Jak ze zcuchané koule vyrobit Afghána" popořádku.
Když už bylo po Petřině a Martinově dovolené jasné, že se koupání nevyhnu, přemýšlelo se, kdy nejlíp koupat. Zda už v pátek a půjdu do vany tak jak jsem, nebo v sobotu s tím, že se Martin pokusí mi část chlupů rozčesat. Víme, že se to dělat nemá, ale zároveň bych do vany neměla jít nerozčesaná, neboť by se kondicionér nedostal dostatečně do chlupů a já bych se zcuchala okamžitě znovu.
V sobotu, kdy Petra byla v práci, Martin s přestávkou soupeřil s mým kožichem a se mnou, kdo z koho. Vyhrál Martin. Petra nás po svém návrahu z práce pochválila, jak jsme oba šikovní. V půl deváté večer se pozavíral obývák, zahradila se mi úniková cesta do předsíně. Jediná místnost, kam jsem mohla utéct, ale kam jsem nechtěla, byla koupelna.
Po menším přemlouvání jsem skončila ve vaně. Petra mi promočila kožíšek, co to šlo. Konstatovala, že budu mít kožíšek v pořádku, páč dobře dopuzuje vodu. Pak už začal obvyklý sled šampónování...............
Každý majitel Afghána čase přijde na to, (metoda pokus omyl), co tomu jeho hafanovi nejvíce z kosmetiky vyhovuje. Co bude fungovat u jednoho psa, nebude fungovat u druhého. Při výběru kosmetiky se musí brát v úvahu hustota a hlavně struktura srsti. Zde jsou stránky, kde najdete široký výběr kosmetiky a hodně se oní dovíte. Kosmetiku pak můžete zakoupit u Salonu Oliver, který má svůj stánek i na mezinárodních a národních výstavách psů.
Na mě se vyzkoušely čtyři značky. Nakonec jsme už přes dva roky na Laser Lites. Petra je s touto kosmetikou velmi spokojená. Oni se kondiciónery totiž nemusí vyplachovat nebo jen mírně, což jí hodně usnadní následnou práci.
Co nyní napíšu, neberte nikdo, že má koupání Afghána vypadat právě takto. Dlouholetí chovatelé nejspíš by asi nesouhlasili. Ono ošetření kosmetikou a péče o výstavního Afghána vypadá majilčko jinak a v jiném intervalu. Petra s Martinem si jen našli způsob, jak mi vyprat kožíšek, aby to vyhovovalo mě i jim.
Jako první se na mě Petra použije šampón Laser Lites Stripping (na vymytí všecho, co na mě v průběhu cca 6 týdnů +/- naplácají navíc), pak Laser Lites Lanolín (na obalení chlupů). Hlavu mi Petra myje ve štěněčím šampónu od KW.
Víte, já si nedám na hlavu šáhnout a dělám při tom docela brigule. Petra nechce riskovat, že se mi šampón dostane do očí. Zvolila co nejmenší možnost, abych si ublížila.
Když mám dvě mytí za sebou, přichází třetí a poslední. Petra na mě použije Laser Lites Meaculpa šampón (je pro psi s citlivou pokožkou, s ekzémy, ale zároveň je ANTIPARAZITNI). Právě jeho antiparazitní účinky se nám ve spojitosti s klíštěcím obojkem hodně osvědčili v boji proti klíšťatům.
Přiznám se, že doma skoro nevíme, co je klíště. Tedy ne, že bychom nevěděli jak vypadá a jak zákeřné dovede být, nicméně za rok na sebe s dvojí anitiparazitní ochranou, chytím tak 4 - 6 klíšťat. To není špatná bilance.
Po vyšampónování, řádného vypláchutí přichází na řadu ošetření kondiciónéry. Petra se mi snaží srst co nejvíce zkrotit, aby se dala dobře česat a pokud možno, abych se tolik necuchala.
Mezitím, co mi Petra prala kožíšek šampóny, odpočíval na pračce "můj kodiconérový koktejl". Laser Lites Drape smíchaný s Laser Lites Matlesem a k tomu 10 ml. Laser LItes Výstavního oleje.Olej i proto, abych neměla lupy. Zní to šíleně. Vše naředěno ve 2,5 flačce.
Poslední fáze mého pobytu ve vaně a naložení do téhle směsi. Občas mám pocit, že si mě Petra plete se sardinkou. Ta se taky nakládá do oleje. Naštěstí mě nikdo nezavírá do plechovky, jako ty ryby. Pořádně zapracovat do kožichu až na kůži. Když se jí nezdá, že jsem řádně promaštěná, lehce to spláchne vodou, aby se to dostalo opravdu ale pravdu všude.
Ani nevíte, jak se těším, když mě Martin po hodině a půl z vady odnese do postele. V ní si poležím tak půl hodinky a pak mě čeká další kolo. Fénování. Stejně jako koupání, česání, ani fénováním nemám zrovna v lásce.
Martin mě položí na stůl, kde se vrtím, bručím, přetáčím. Děláme všechno, abych to Petře a Martinovi co nejvíce ztížila.Petra nade mnou trpělivě stojí a fénuje. Kartáčem se ze mě snaží dostat všechny cucky, co jen jdou. Po vykoupání byste nás neměli nechávat schnout bez fénování, neboť se srst láme. Je to stejné jako s lidskými vlasy. Po umytí, byste si také neměli jít lehnout s mokrou hlavou. Pokud to situace dovolí, přidá se Martin s druhým fénem, který se kvůli mě kupoval navíc. Délka fénování závisí na tom, jak se všichni tři cítíme a kolik toho v daný moment ještě sneseme. Většinou mě Petra úplně nedosouší, něco málo zůstane mokré. To bohužel chytně i tu srst, co Petra tak dobře natáhla. Některá místa mi zůstávají krepatá, možná i proto, že mám srsti dost oleje. Kdo by si s tím, u mě "Afghána domácího", lámal hlavu". Nutno říci, že než jdeme spát, nemám všechno dokonale rozčesané, takže mě většinou další den čeká tříkolový maraton, než mě Petra s Martinem dají úplně dokupy tak, aby v mé srsti nebyl opravdu žádný cucek.
Koupání, fénování skončilo a je sobota večer............hurá do hajan.
Tady povídání o našem koupání končí.......následují dva další dny, kdy si Martin s Petrou nedali pokoj a pořád mi kožichu rajtovali kartáči.
Na začátku povídání o koupání jsem upozornila, že je to povídání, jak to děláme my doma......Vy moji milý majitelé Afghánů si musíte najít svůj způsob, svou kosmetiku a postup, jak to bude vyhovovat vám, abyste si co nejvíce ujednodušili práci s naší úpravou. Abyste časem nekonstatovali, že je to moc náročné, že to za ten čas, námahu a peníze nestojí........a?????
Moje maličkost za to všechno Petře stojí. Snaží v těch našich polních podmínkách dělat, já bych neskromně řekla, že malé zázraky.
Nedělní ráno začalo jako obvykle. Rychle vyvenčit, krátký odpočinek a znovu na stůl. Petra mě obchází a přemýšlí, čím má začít. Scénář česání bývá v takovém případě stejný..................nejdřív učesat hřbet po obouch stránách a hlavu. Udělat mi na hlavě "mickemouse", což jsou moje dva culíky, abych viděla.
Pauza, kdy odpočívám a Petra s Martinem se snaží nabrat síly a případě udělat, co je třeba.
Po další pauze jdou s česáním na řadu přední nohy. Ty bývají řádně zcuchané. Přední nohy je těžké mi česat, bo já si je chráním a s Petrou se o ně přetahuji. Jak dlouho jsem opětovně strávila na stole, škoda štěkat.
Další pauza................už toho zkrášlování začínám mít plné zuby. Jakmile mě v neděli potřetí strčil Martin na stůl, bylo zle. Krčila jsem nos, cenila zuby a oháněla se po Petřině ruce jak se patří. Demonstrace za má práva. Petra mi jen řekla, že takle se nechová hodný pes, že jsem "zlý zlý pes" a česala dál. Naštěstí už byla u zadních nohou. Ty jsou podle Petry brnkačka ikdyž je mám slepené..............
Petra pokaždém takovémhle zážitku přemýšlí, jak jí ještě po tom všem česání, koupání a cavikůdělání kolem mého kožichu můžu mít ještě ráda. Víte jak já jí mám ráda............ta fotka nepotřebuje další komentář.
Neděle v podvečer............... a já vypadám úplně jinak, než jak mě Martin do Tróje přivezl. Martin s Petrou udělali opravdu kus práce. Češe mě Petra, ale bez Martina se to česání neobejde. Musí mě postavit na stůl, případně položit. Hlídá, abych nespadla. Ráda totiž po stole cestuji. Stojím-li na kraji stolu, ozve se: "Bonnie popostoupíme si ve voze".
Obvykle mě v neděli Martin s Petrou vozí domů na Prosek, mám-li zá sebou upravovací víkend. Tentokrát mě ještě čekali dva dny v Tróje. V pondělí ráno za námi přijel Martinův bratr Vašek, abych přes den měla společnost, měl mě kdo vyvenčit.
Večer mě čekala třetí fáze dokončení proměny ze "Zacuckované Bonnie na Bonnie alá Afghán". Odholit tlamičku a vyrobit přistávací plochu pro komáry (tedy zbavit má záda zbytečných chlupů). Počítám, že mě před zimou ještě jedno holení zad čeká a pak už si zase chlupy můžou samovolně růst, jak je jim libo.
V pondělí k večeru mi zase prokoukla tlamička, záda se zbavila přebytečných chlupů. Stříhací strojek MOSER MAX45 1245, to je mašinka k nezaplacení.
Úterý už bylo ve znamení pohody. Petra však konstatovala, že je na mě ještě pořád dost práce. Ke svému vzteku našla další místa, která se schovala pod tou haldou chlupů a vykazovala známky slepenosti.
V úverý, před svým odjezdem domů, jsem provedla hodnocení stavu své srsti, řekla bych, že na mě tak 7% ještě zbývá dočesat. Oproti původnímu stavu, je to poměrně málo.
Padla osmá hodina a já s Martinovým bratrem Vaškem nasedla do autobusu a vydala se směr Prosek. V pátek si pro mě zase Martin přijede. Tentokrát však pojedeme na zahrádku. O víkendu má být pěkné počasí.
Výsledek Martinova a Petřina úsilí najdete v přiložené fotogalerii.
U dalšího povídání z mého života zase někdy haf haf. Bonnie.
Náhledy fotografií ze složky Zase jsem Afghán
