Afghánských chrt a Čínský chocholatý pes

Ahoj moji člověčí a psí kamarádi,

srdečně vás zdravím já Caterham Shahrastani, doma oslovovaný Kameron, mám za sebou svou úplně první výstavu. Zatím jenom v roli diváka.

Petra do Klatov na Národní výstavu nejezdí, protože jak říká, není schopna se tam sama dostat dostatečně brzy před zahájením výstavy, dopravní spojení není ideální. Ona může jen tam, kam dojede. Nyní vlastně dojedeme my dva.

Tentokrát jsme však jeli s Petrou jen na čumendu. Vzali nás s sebou Jitka Bastl Hořáková a Martin Bastl, kteří na výstavě vystavovali svou Lapinkoiru ALIISA Aliisu, neboli Elišku.  Petra se tak mohla podívat k Afghánům a já si to na výstavě očíhnout.

Cestoval jsme ve svém cestovním batohu, pro představu přikládám odkaz, abyste věděli, jak vypadá. Je to jen přechodné, neboť jak rostu, budu potřebovat něco pohodlnějšího. Prý dostanu přepravku.

Cesta do Klatov je dlouhá, ale já to dobře zvládl. Jen ke konci mi bylo trochu nepohodlně. Po příjezdu k místu určení se vynosilo všechno z auta a my se odebrali na horní stadion. Na atletickém stadionu měli kruh Čínští chocholatí psi, kam jsme se také chystali podívat. Zimní stadion byl obsazený, hrál se velký turnaj v basketbalu žen FIBA.

Postavil se stan a já se s Petrou šel podívat k Afghánům, kde vystavovala Eliška Havránková svůj odchov Amoural Anvei Ammon Antai "Ralfa" maj. Veroniky Hronové. Měl jsme radost, že Elišku vidím. Prošel jsem se, podíval se. Okolo mě vrčeli velcí psy a já z toho nebyl zrovna nadšený, co kdyby mě chtěli sežrat, myslel jsem si. Vím, že Petra by mě nedala. Všechno pro mě bylo nové a zvláštní. Byl jsme hodně chválen jak jsme šikovný. I výstavní kruh jsme si vyzkoušel.

V době posuzování psů Afghánů jsme byl schovaný v domečku, Petra totiž něco málo odfotila. Martin Bastl odvystavoval Elišku (plemeno Lapinkoira) s výsledkem V1, CAJC, Best of Juniors,
BOB a v závěrečných soutěžích ještě BIG5.

Poté jsme se přesunuli ke kruhu Čínských chocholatých psů. Už ani nevím, kdo byl zrovna v kruhu. Já si ustlal v domečku a nikam jsem skoro nechtěl. Čínské chocholaté psy posuzoval pan Řehánek. Petra mě postupně svěřila hodným tetám, aby si mě pomuchlovaly a taky, aby mi jukly na zoubky, protože si musím zvykat, že mi do tlamičky nekouká jen Petra.

Petra mě vždy pochválila, že jsme šikovný a mám v tlamičce všechny zoubky. Já se pak dožaduji odměny, viz ZDE. Proběhl jsem se i v kruhu, byla to zábava. Fotečky můžete najít pod tímto povídáním.

Celkově jsme si den užil,  dostal jsme novou podložku do domečku (vlastně ohrádky pro štěňata). Jestli se ptáte, proč mám místo domečku ohrádku pro štěňata, tak jako původně zamýšlenou ochranu proti Bonnie a taky možnosti mě v ní vystrčit na zahradě pod strom, kdybych si s Bonnie nerozuměl. Nebo taky zavřít, protože na zahradě s Bonnie spíme v jedné místnosti. Naštěstí se tyto obavy ukázaly jako liché. Bonnie mě toleruje a je na mě hodná. Moc se snažím, abychom byli největší psí parťáci. Zatím mi to moc nejde. Všichni říkají, že to chce trpělivost.

Z Klatov jsme se vrátili k večeru. S Petrou jsme oba odpadli do postele a spali. Petra totiž druhý den s Martinem musela do práce a já měl čas si pořádně odpočinout.