Okupace Československa se odehrála během března 1939 a znamenala rozbití nezávislého Československa nacistickým Německem a naprosté podmanění sousední velmocí, se udála před 85 lety: 15. března 1939.

Nacistickou okupací začala smutná životní etapa muže, který byl po válce odsouzen jako kolaborant. Přinesl přitom obří osobní oběť a snažil se národu pomoci, jak to jen šlo. Byl jím protektorátní prezident Emil Hácha.

„V roce 2014 byl ve Spojených státech publikován dlouholetý výzkum profesora Martina Gilense z univerzity v Princetonu, který odhalil, že americkou politiku řídí elity a úzké zájmy. Většinová společnost má prý bezvýznamný vliv na vytváření zákonů americké vlády,“ sdělil ParlamentnímListům.cz nezávislý badatel Radovan Dluhý, který byl konzultantem Organizace spojených národů a dnes přednáší na katedře rozvojových a enviromentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci.

Uplynulý rok byl ve znamení pokračujícího zhoršování mezinárodní bezpečnostní situace. Po konfliktu na východě Evropy se rozhořela válka také na Blízkém východě a soupeření o podobu nového světového řádu mezi demokratickými a autoritářskými mocnostmi se tak rozšířilo na další kontinent. Na pozadí těchto konfliktů mezitím probíhala intenzivní příprava na třetí, klíčový střet na východě Asie, který globální válku rozhodne. A v tomto úsilí měly revizionistické velmoci jednoznačně navrch.

Elity potřebuji rozdělenou společnost, aby ji mohli ovládat, v lidech vyvolají nejdříve strach a pak slíbí, že se o ně postarají. Dostanete nepodmíněný příjem a sociální kredit, založený na postoji k elitám, k oteplování, k migraci. Když posloucháte, máte sto procent kreditu i příjmu. Politici mohou dělat pouze to, co jim lidé dovolí, zdůrazňuje slovenský ekonom, profesor Peter Staněk v rozhovoru pro Rádio Universum s tím, že ve vysokých politických funkcích bývají psychopati.

Víc než polovinu svého života je Jiří Kovář starostou Bohuslavic na Jihlavsku. Celkem třiatřicet let. Netají se tím, že jeho nadšení z listopadu 1989 později vystřídalo zklamání. Kritizuje přebujelou administrativu či dotační politiku. Ve své malé obci postavil kapli pro všechna vyznání.

V minulých dnech nás opustili dva znalci světové politiky. Americký profesor Henry Kissinger a český kníže Karel Schwarzenberg. Podle profesora mezinárodních vztahů Petra Druláka oba byli zkušenými diplomaty, kteří dokázali ocenit realismus a vyvážit jej s idealismem. Naprostým opakem jsou politici ovládaní propagandou, kteří bohužel mají velký vliv v dnešní době. U nás v zastoupení Jana Lipavského či Jany Černochové.

Hrad na to příliš neupozorňoval, ale protistrana se schůzkou s prezidentem Pavlem ráda pochlubila. Společně s Petrem Kolářem přivítal ve čtvrtek Alexandera Sorose, „amerického filantropa“. Ten uvedl, že se na schůzce řešilo pokračování aktivit rodinné neziskovky v Evropě.

Podle profesora Ivo Budila by měly intimní záležitosti zůstat v soukromí. „Jestliže někdo učiní ze své sexuální orientace nebo traumatu věc veřejnou, riskuje zesměšnění nebo ostrakizaci,“ varuje. Tito lidé se podle něho snaží přitáhnout pozornost, řešit své osobní problémy nebo prostě volat o pomoc. Zpochybňuje také, že na „pochodu hrdosti“ mají být na co hrdí. „Společenské uznání je mimořádně cenný statek, který se musí vydobýt prací nebo výjimečným úsilím ve prospěch bližních. Nezískává se zadarmo,“ upozorňuje.

Moderátor Tucker Carlson zajišťoval televizní stanici Fox News miliony sledujících. Ale po bouřlivém konci, o jehož detailech se spekuluje, přesedlal na Muskův Twitter a mluví k divákům přímo. Například o tom, proč bývalého prezidenta Donalda Trumpa tak nenáviděli ve Washingtonu. Nebylo to kvůli migraci ani dalším skandálům. Trump sáhl na posvátnou krávu. Zahraniční politiku a války. A proto ho dle Carlsona chtějí ve Washingtonu odstranit a zavřít.

„Největšími hrozbami není hybridní válka a dezinformace, ale migrace, polarizace společnosti a vláda, která nemyslí na své obyvatele.“ Zkušený vojenský analytik Jaroslav Štefec si v bilanci roku servítky příliš nebral. „Současné vládní partě“ navíc doporučil, aby to zabalila a přestala si hrát na profesionály.

Z DEŠTĚ POD OKAP „Pokud válka skončí, bude se jednat o porážku západních elit. A bude to pro Západ znamenat hospodářskou katastrofu. Zlikvidovali jsme vlastní průmysl, nemáme příliš surovin a nejsme schopni nabídnout zbytku světa nic jiného – snad kromě blonďatých manželek nebo prostitutek,“ bilancuje rok 2022 sociolog a spisovatel Petr Hampl. Podle něj je každý muž s výučním listem nebo kuchařka v jídelně schopna vést úspěšnější zahraniční politiku než současné elity. A o elity prý také půjde v příštím roce.

Mocenské manipulace za využití různých zvrácených ideologií opět hýbou společností, kterou vedou k jejímu morálnímu rozpadu. Psycholog Vratislav Kalenda v pořadu O čem se mlčí popsal, jaké psychologické manipulace se každodenně využívají, aby člověk přijal zlo jako morální normu. Varuje, že pokud budou političtí odpůrci dehumanizováni, nemusí se pak jejich nenávist už zastavit; historicky tyto nálady předcházely revolučním zvratům.

„Válka na Ukrajině je vyvrcholením 30letého projektu amerického neokonzervativního hnutí,“ píše Jeffrey Sachs, americký ekonom, analytik veřejné politiky a bývalý ředitel The Earth Institute na Kolumbijské univerzitě, kde má titul univerzitního profesora.

Profesor Jeffrey Sachs byl nedávno ve Vídni. Tam také poskytl rozhovor pro think tank Global Centre for Advanced Studies. V něm kritizoval roli, jakou USA hrají ve světě. „Je to nejmocnější země na světě a má velkou zodpovědnost vůči světu, aby se chovala mnohem lépe, než se chová teď,“ řekl. Zmínil také sabotáž Nord Streamu 2, k níž dle něho měly USA motiv, prostředky a navíc ji Joe Biden ohlásil. A dostal se i k České republice.

Na konci září proběhlo Athénské fórum o demokracii, které pořádá Nadace pro demokracii a kulturu. Hosty byli například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ale také například ekonom a univerzitní profesor Jeffrey Sachs, který se ve svém proslovu věnoval Číně a Rusku a vztahu s nimi. Popřel tezi prezidenta Bidena, že největší souboj dneška je mezi demokraciemi a autokraciemi. A nabádal k opatrnosti v mezinárodních vztazích: „A pak se ptáme - Jak může někdo začít válku? No, čtyři z posledních pěti přišly od Spojených států. A rozšíření NATO také. Potřebujeme nějakou rovnováhu a opatrnost, to je moje pointa.“

Skandální chování Ústřední vojenské nemocnice vůči prezidentu republiky, které nese znaky pomáhání k puči. Takto ostře na základě znalosti práva a Ústavy ČR hovoří ústavní právník Zdeněk Koudelka o aktuálním dění. Připomíná i prezidenta Havla a to, co bylo dovoleno jemu, Zemanovi teď povoleno není. Navíc ÚVN ani po třech dnech nedokázala odpovědět na základní otázku ParlamentníchListů.cz.

Čestný a schopný člověk, který má přirozené charisma, je na výši fyzicky i duševně, nemůže být ani u nás, ale ani ve světě nikdy zvolen. „Protože musí skákat, jak někdo v pozadí píská. Jsou to figurky nastrčené mocnými korporacemi. A my jsme otroci těchto korporací, ti zvolení nám to naše otroctví jenom zprostředkovávají. Jsme v pasti, nemáme řešení,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz etnolog, spisovatel a publicista Mnislav Zelený, který byl při svém pobytu mezi indiány adoptován do kmene Jawalapiti a získal indiánské jméno Atapana. Právě s jejich kulturou srovnává volby v naší civilizaci.

Známý český lékař a publicista na své přednášce představil své zkušenosti s psychopaty a odhalil tajemství jejich taktik.

Do konce největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva zbývalo pouhých čtyřiačtyřicet dní. Přesto Pražany 25. března 1945 ještě čekaly tragické okamžiky. Třináct minut před polednem se na nebi zjevily první ze čtyř stovek amerických bombardérů, které na hlavní město nacisty rozervaného Československa ten den zaútočily. Pumy dopadaly zejména na průmyslovou oblast v severovýchodní části.

O přesném počátku epochy označované jako studená válka se vedou spory. Její předzvěstí byl podle historiků památný projev bývalého britského premiéra Winstona Churchilla v americkém Fultonu, ve kterém před 75 lety, 5. března 1946, hovořil o tom, že „od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona“.

Advokátka Daniela Kovářová a advokát Zdeněk Tomíček se vyjádřili ve svém tiskovém prohlášení k protiústavně vyhlášenému nouzovému stavu vládou. Jejich dopis pak podepsali i další signatáři z řad advokátské a právnické obce.

Demokraté doufali, že kontroverzní postava Donalda Trumpa vyvolá modrou vlnu a oni výrazně posílí v obou komorách Kongresu. Dosavadní výsledky jsou ale spíše zklamáním. Centristické křídlo viní z neúspěchu posun strany doleva. Levicová, progresivistická část strany kritiku odmítá a obviňuje demokratické vedení z přílišného zaměření na bílé voliče a antitrumpovská hesla.

Aktéři současné „hybridní války“ překračují meze svých schopností a zpupně se snaží – dost slabomyslnou manipulací s pojmem „novičok“ – veřejnosti pověsit na nos obrovského hejla. A nejen to. Pyšně opouštějí civilizovaný svět, který od pradávna charakterizuje ustanovení soudů, kdy spor dvou stran řeší někdo třetí. Píše Jan Schneider.

Koronavirus rozpoutal vlnu konspiračních teorií, a kdyby Zlatý slavík žil, nejspíš by se debaty o nich účastnil. Zajímavé předpovědi každopádně již před dvaceti lety učinil ohledně zneužití digitálních technologií.

Na článek Václava Makrlíka Směřuje současná Evropská unie k říši národa německého? zareagovali Jakub Kučera a Lukáš Rejzek. Dle nich obsahuje zajímavá fakta a myšlenky, ale i sporná tvrzení.

Předpovědi, že britská ekonomika po brexitu poklesne, je třeba brát s rezervou. Zda se však současnému britskému premiéru Borisi Johnsonovi podaří transformovat Británie, ukáže čas. Někteří evropští politici to považují za reálné. Chce-li EU přežít, potřebuje reformy, v což nevěří ani její vrcholní představitelé. Píše Petr Pietraš.

Polák Donald Tusk předává žezlo Belgičanovi Charlesu Michelovi. Ten se od prvního prosince oficiálně stává předsedou Evropské rady. Předpokládá se, že bude agendu Evropské unie vést směrem k sebevědomé politice, která je schopná konkurovat Číně. Zásadně se ale nejspíš změní vztah ke střední Evropě.

Demokratické vládnutí není jen soubor pravidel, ale i hodnot, který by měl obecný konsenzus vyznávat, a v němž přednosti pravdy a lásky k bližním tvoří nikoliv poslední položku. Bez mravní integrity vládnoucích však mohou občanské ctnosti platit jen omezeně. Není jedno, kdo konkrétní úřad v demokracii zastává. Píše Radim Seltenreich.

Americké „midterm“ volby do Kongresu loni v listopadu se do politické historie ničím zvláštním nezapsaly – výsledky kopírovaly hlasovací stereotypy. Do technologických dějin ale zářez udělaly. Část Američanů totiž volila po mobilu a na technologii, již proslavil bitcoin a dalších 1400 „kryptoměn“ – na blockchainu. Píše Pavel Kysilka.