Ostrého nasazení se jednotka novodobých janičářů dočkala v úterý 9.7. Zatímco zhruba 150 lidí protestovalo před sídlem finančníkova fondu PPF proti jím planované demolici unikátní budovy Hotelu Praha, vmísila se do shromáždění necelá desítka maskovaných přívrženců českého miliardáře. Jejich jediným úkolem bylo strhnout na sebe pozornost kamer a zabránit tak uvedení na pravou míru některých mýtů, které se kolem demolice v médiích objevily. 

Protože shromáždění bylo otevřené všem, dostali mladí muži možnost vystoupit a ukázat, co se na škole Petra Kellnera naučili. Bohužel, jejich jedinou dovedností je zřejmě na slovo poslouchat a tak se na pokyn svého nadřízeného dali raději na rychlý ústup do sídla PPF. 

Nakonec proč ne? Té základní diskuse, tedy jestli je budova Hotelu Praha natolik unikátní, jak tvrdí většina českých odborníků, aby si zasloužila statut kulturní památky a ochrany, se ostatně bojí i sám Kellner jak čert kříže.

Čím argumentují stoupenci demolice hotelu?

To, jaké jsou argumenty příznivců PPF se tak člověk dozví pouze z jejich narychlo spuštěné reklamní kampaně na sociální síti. Hotel Praha by měl být podle nich zbořen, protože je to prý prodělečný objekt a protože byl postaven komunistickým režimem.

K těmto dvěma argumentům lze snad říci jenom jedno:

1. Argument příznivců demolice: Hotel Praha musí být zbořen, protože byl postaven komunistickým režimem.

Odpověď: Zbourejme tedy i přehrady, elektrárny a paneláky postavené v letech 1948-89. 

2. Argument příznivců demolice: Budova Hotelu Praha musí být zbořena, protože je prodělečná.

Odpověď: Zbourejme tedy hrady, zámky i barokní kostely. Ani ony si na sebe nevydělají. Vlastně by měly být vykáceny i parky. Jejich údržba je nákladná a developeři by pro ně měli jistě výnosnější využití.

Ostatně i sám argument prodělečnosti hotelu je sporný. V 90. letech byl hotel ziskový a do ztráty se výrazněji začal propadat až poté, co ho tehdejší starosta Prahy 6 Pavel "Kolibřík" Bém prodal v roce 2001 podivné ruské společnosti.

Soukromý park pro miliardáře

V čem je vlastně architektura Hotelu Praha naprosto výjimečná? Kopíruje vrstevnice svahu, svým tvarem reaguje na terén. Stavby, které by takto sochařsky ctily prostor, se u nás kromě srovnatelně odvážného televizního vysílače Ještěd téměř nevyskytují. Především jižní strana hotelu je ve stylu tzv. organické či „tekuté“ architektury, čímž autoři předčili o desetiletí například světově uznávaného architekta Jana Kaplického.

Tyto věci jsou však Petru Kellnerovy lhostejné. Jeho deklarovaným cílem je postavit na lukrativním místě v sousedství jeho vily rozsáhlý soukromý park, který bude veřejnosti nepřístupný.

Při procházkách s Václavem Klausem, kterému v nedalekém zámečku zřídil Institut, pak mohou společně meditovat o dalším skvělém vítězství neviditelné ruky trhu. Peníze vítězí nad jakýmikoliv ostatními hodnotami. Tady je Kellnerovo!